Ochrana přírody - ČESKÉSTAVBY.cz

Udržovat v lesích nepořádek pomáhá. Výzkumníci potvrdili, že padlé stromy a větve lesům prospívají

Už dlouho se hovoří a píše o tom, že dokonalý pořádek v zahradě je nesmysl. Že je lepší pomoci drobnějším živočichům, biodiverzitě i mikroklima různými stinnými kouty s nepořádkem. Samozřejmě rostlinným. Pneumatiky, plastový odpad a jiné smetí patří do sběrného dvora a na skládky. Má to logiku a nyní už přichází přírodovědci s tím, že stejné je to vlastně s nepořádkem v lese. Je přirozený, dokonce životně nezbytný. Popadané a tlející stromy i větve do lesa patří. Proč?

Stíny bezobalového hnutí. Skutečně nákupy bez obalů pomáhají životnímu prostředí?

Na první pohled úplně skvělá myšlenka. Minimálně tedy v prospěšnosti pro domácí ekologii a životní prostředí. Na pohled druhý to už tak skvěle nevypadá. Protože s ekologicky příznivým trendem bezobalových prodejen se pojí i nepříjemnosti na straně spotřebitelů.

Našli jste na zahradě obří podivnou sršeň? Sršní můry se bát nemusíte

Syn běhal s kamarády po zahradě a křičí: „Nalítával na mě divnej brouk, vypadá to jako sršeň. Včera taky a vzadu lezou po dřevě.“ Máchal rukou okolo hlavy a já viděl jenom, jak kolem něj prolétlo něco velkého. Zdálo se mi, že je to větší než sršeň, ale nebylo. Nesytka sršňová může měřit oproti maximálním 55 mm našich běžných sršňů až 29 mm a rozpětí křídel má až 48 mm. Větší než sršeň tedy rozhodně není, ale velká je přesto dost.

Kvíz: Znáte udivující kuriozity z rostlinné říše, které pobaví i vyděsí?

Mnoho rostlinných druhů se přizpůsobilo závislosti na specifických opylovačích. A že se dovedou parádit. Vytváří fantastické bizarní květy, třeba napodobují včely, můry, netopýry, našpulené rtíky, střevíce a holubičky. Nebo tak fantasticky zapáchají, že se jim vyhnete obloukem. Jiné uvězní opylovače a pak zase pustí na svobodu, některé požírají živočichy. Rády se také pyšní mnoha různými barvami. Nejstarším fosilním nálezem je mechorost (prvohorní ordovik, cca 460 milionů let). Je toho spousta, čím nás rostlinná říše může překvapit. Pobavte se tímto kvízem.

Co mě to kouslo? Svědivý i bolavý průvodce po letních štípancích

Válet se jen tak v posteli, ležet v trávě a koukat na oblohu? A co třeba procházka stinným lesíkem, běhání po loukách, piknik v parku? Prázdniny po takových líně nevinných kratochvílích přímo volají. Jenže letní čas znamená i to, že si je možná nebudete užívat sami. Řeč pochopitelně bude o bodavě savém hmyzu a dalších prevítech, kteří by rádi prolévali vaši krev.

Český soběstačný dům u Lipna pokládá otázky i přináší odpovědi

V Kyselově u Vyšší ho Brodu na jihu Čech, tedy jen malý kousek od lipenské přehrady, které se také říká „české moře“, vyrostl plně soběstačný dům. Názorů na soběstačné domy je přitom mnoho. Jedni například říkají, že když se sejde rozumný architekt s rozumným investorem, stanoví si na začátku podmínku minimalizace technologií. Proč? Protože mnoho technologií, to znamená vysoké vstupní náklady, vysoké nároky na údržbu a servis a také rychlé zastarávání technologií. Životnost budov je rozhodně o dost vyšší než životnost techniky. Ta se vyvíjí bouřlivě rychle. Navíc je otázkou, nakolik zatěžuje právě vývoj a výroba technologií přírodu. Na druhou stranu se ale k problematice někdo postaví úplně opačně a rovnou si nechá postavit plně soběstačný dům. Se všemi přednostmi i riziky. A přesně to udělal investor Pavel Podruh, mladý člověk, který se rozhodl na soběstačnost vsadit. Ovšem technologie minimalizoval na nezbytné funkční minimum, přitom v rámci ostrovního systému.

Stromy ve městech umírají napříč planetou. Co děláme špatně a jak je zachránit?

Stromy jsou ve městech nezastupitelné. A ve vedrem rozpálených městech pak už vůbec. Dovedou totiž ochlazovat svůj povrch až o 30 stupňů Celsia a to je již na okolním klima pořádně znát, i když samozřejmě jen v řádech stupňů. Jenomže to často vypadá, jako by právě stromy ve městech nikdo nechtěl, jako by se hledal způsob, jak stromy nahradit. Kdybychom o ně stáli, přece by bylo v našem nejvyšším zájmu jim připravit takové podmínky, aby prosperovaly. Místo toho ale umírají. A nové je nenahradí. Důvody? Nejčastěji kombinace více faktorů, ze kterých může konkrétní převládnout.

Nový druh houby ničí ořešáky, přenášen je kůrovcem z Himálaje

Již loni objevili vědci na Brněnsku zcela nový druh houby, která by se mohla stát pohromou pro ořešáky v celé střední Evropě. Houba byla pojmenována ofiostoma ořešáková, přičemž nezvykle spolunažívá (specifické soužití) s kůrovcem ořešákovým, který k nám byl zavlečen z Asie přibližně před patnácti lety. Invazní houba se v ořešáku zabydlí pomocí invazivní kůrovce, stromu poté začnou usychat listy a postupně odumírat dřevo.

Oral jsi oral, ale málo, kolečko se ti polámalo. Nebo raději neorat vůbec?

Být či nebýt, rýt či nerýt, orat nebo neorat. Orba byla odjakživa stavovským právem i povinností selského lidu, později jednotných zemědělců a dnes farmářů. Zahrádkáři pak nahrazují orbu rytím, protože na malých plochách záhonů a záhonků to jinak ani nejde. Jenomže jsou i tací, kteří říkají, že je vůbec otázkou, zda má orba (rytí) nějaký smysl. Například vědci na Slovensku na výzkumném poli u Piešťan. A ptají se již 25 let. Proč? Protože se snaží odpovědět na horký světový trend, nebo tam prostě jen pijí spoustu borovičky.

Může být beton BIO? Jistě, když ho vyrábí bakterie

Krize životního prostředí, klimatické změny nebo globální oteplování. Ani jedno z toho neustalo jen tím, že se v novinách udělalo místo pro titulky zpráv o až absurdních počinech amerického prezidenta. Negativní jevy, které nás strašily ještě před pár lety, pořád pokračují. A spolu s nimi pokračuje debata o tom, jak nacházet na staré problémy nová řešení. Je třeba možné vyrábět BIO BETON?

Nové tvárnice posouvají hranice, jsou udržitelné

Skoro to připomíná začátek anekdoty: „Když se potká stavební firma, výrobce stavebních materiálů a architekt…“ Tentokrát to ale není vtip, protože rostoucí emise ve stavebnictví jsou docela vážné téma. A zmíněná trojice dala dohromady své expertní znalosti, aby na trh uvedli inovativní, emise snižující produkt.

Strašného strašníka se bát nemusíte. Dravá stonožka je užitečný spolubydlící

Housenka, která si už dlouho nezašla k holiči? Ne. Tvor, na kterého jste doma už nejspíš narazili, se ve skutečnosti počítá k dravým stonožkám. Jmenuje se strašník dalmatský, ale není to jen jakési „lekavé“ pojmenování, které vzbuzuje rozpaky. Vypadá opravdu strašně, obzvláště pod lupou. A hádáte správně, nejde o místní druh.

Kvíz: Vyznáte se ve skalničkách a poznáte podle fotografií vybrané druhy?

Skalničkám se lidově říká také kozenky a jejich specifikem je, že jde většinou o plané druhy, tedy nešlechtěné. Jsou samozřejmě výjimky, například Lexikon skalniček prezentovaný na stránkách skalnicky.cz zahrnuje 1406 rodů a 13 128 druhů, ale i 738 subspécií (poddruhů) a 600 variet (šlechtěných kultivarů). A zdaleka nejde o všechny, na které můžeme narazit.

Sláva pampeliškám, žlutým královnám šedivé městské džungle

Naprosto obyčejná, všední a všudypřítomná. Tak dalece, že máme tendence ji vnímat jako problém, když na nás vykukuje z dlažby nebo dokonce z udržovaného trávníku. Při těch odsudcích si ale neuvědomujeme, jak šikovná vlastně je. A jak je pro ostatní druhy bezobratlých a rostliny důležitá.

Kvíz: Víte, které rostliny kvetou právě v květnu? Vyzkoušejte náš fotografický kvíz

Kdo se chtěl letos líbat na prvního máje pod třešní nebo višní, měl smůlu. Musel se smířit s jabloněmi a hrušněmi, třešně letos odkvetly ještě v dubnu. Dubnové kvetení se prostě prolnulo s květnových. A květnové? To už nyní zůstává při déle trvajícím nočním ochlazení jaksi standardní, běžné. Hlavní roli předtím hrálo příliš teplé jaro. Přesto ale je právě květen pro kvetení mnoha rostlinných druhů nadále tradiční. Které to jsou?

Kvíz: Kompost a kompostování. Co do kompostu patří a co rozhodně ne?

Kompostovat můžete začít kdykoli, stačí vymezit prostor pro kompost, ani nepotřebujete kompostér, kompost může být jenom hromadou rozkládající se hmoty. A když se bude vhodně promíchávat a prokládat větvemi a jinou hnědou hmotou, bude se dobře rozkládat i bez kompostéru. Ověřte si v našem kvízu, jestli opravdu víte, co do kompostu patří a co ne.

Našli jsme v zahradě housenku likvidující stromy. Jak bojovat s drvopleněm obecným?

Housenku jsme našli v zahradě na kraji hromady nedávno pořezaného a naštípaného dřeva. Vlastně jsme ji viděli poprvé v životě, ale podle různých zdrojů jde o larvální stádium u nás vcelku běžné a nenápadné noční můry jménem drvopleň obecný nebo také topolový a vrbový. Co by nás mělo zneklidnit, je fakt, že dovede zahubit i celé stromy, přitom přežívá v larválním stádiu až 3 roky. Jak s drvopleněm bojovat? Bohužel to příliš nejde.

Sláva městské divočině! Biologický výzkum ukázal, že kypí životem natruc technokratům se sekačkami

Různé neudržované kouty, houštiny a brownfieldy jsou ve městech kde komu trnem v oku, jenomže příroda to vidí úplně jinak! Výzkumný projekt MAGDES, při kterém spojili své síly vědci s ekology, totiž ukázal, že takzvaná městská neudržovaná divočina doslova kypí životem. Tak proč ji nesmyslně ničit, dláždit a betonovat? Zahoďte mačety, sekačky, řetězové pily a herbicidy, vezměte si fotoaparáty a hledejte poklady. Zároveň nezapomeňte na igelitku, do které vstrčíte tu a tam nalezený odpadek.

Jak si usnadnit realizaci zelené střechy

Velké parky dovedou ochladit části měst až o osm stupňů Celsia. A se zelenými střechami a stěnami je to podobné. Zeleň pomáhá vytvářet teplotní rozdíly obzvláště v rozpálených centrech měst. Jak si ale realizaci zelené střechy usnadnit?

Motýli. Rozeznáte v našem kvízu vybrané druhy denních a nočních motýlů?

Motýly sice rozdělujeme na denní a noční, ovšem nejde o oficiální biologickou klasifikaci. Přesto ale mají typické společné znaky včetně toho základního, totiž že denní motýli létají ve dne a noční hlavně po setmění. Také jim lidově říkáme můry, ale je to označení chybné. Poznáte v našem fotografickém kvízu vybrané druhy létajících hmyzích krasavců vyskytujících se v naší přírodě?