Vše o ochraně přírody a ekologii v souvislosti s bydlením, stavbou a zahradou. Jak se chovat šetrně k životnímu prostředí, jak minimalizovat svůj dopad, jak bojovat se změnou klimatu?
Právě se čeká na rozkvetení hustopečských mandloní. A lidé místní mandloňový sad s rozhlednou houfně navštěvují ještě před rozkvětem. Co kdyby už. Mandloně jsou prvními posly jara, kvetou ze všech stromů nejdříve. Jenomže mandloně u nás, to je také malá slzička v koutku oka.
Je to název, který dílo skutečně moc neprodává. Ale šanci byste mu dát měli, protože se vám to ve výsledku vyplatí. Nabízí totiž hned několik chytrých řešení, která vaší zahradě mohou významně prospět. A celé to pořízení přitom nic nestojí. Je totiž ze zbytků.
Experimentální projekt SAMOROST proměnil ještě nedávné sci-fi představy v realitu. Částečně z podhoubí byl totiž postaven první obytný dům, vlastně domek, chatka. A vypadá kouzelně. Jako by z oka vypadl Pohádkám z mechu a kapradí. Jedno křídlo má Křemílek, druhé Vochomůrka. Mykokompozit je v případě nového unikátního domu dokonce klíčovým stavebním materiálem. A domek se nyní vydá na putovní tour po českých městech. Včetně například Prostějova, Českých Budějovic, Jihlavy a Pardubic. Inspirovat se tedy můžete i vy a domek si osahat.
Louka plná včelího bzukotu a živých barev láká nejednoho zahradníka. Založit ji však na místech, kde nikdy luční kvítí nerostlo, není snadné. Nebo tomu tak donedávna bylo. Díky rohožím s osivem totiž položíte základy květnaté louky během jediného dne.
Že zrovna šíření osvěty o nejjedovatějších rostlinách světa není vůbec snadné, o tom ví své v zahradě s příznačným jménem Poison Garden u hradu Alnwick ve Velké Británii. Každý rok se zde totiž přes veškeré výstražné cedule, varování průvodců a zákazy otráví desítky návštěvníků. „Co mi to může udělat, přece ochutnám jenom trochu, jenom přivoním, jenom se dotknu“ říkají si asi. Jenomže ona to opravdu není žádná legrace, fascinace jedovatými rostlinami dovede být pořádně sebevražedná.
Již v roce 2023 získalo nové sídlo Kloboucké lesní hlavní cenu GPA – Národní ceny za architekturu. A náhoda to nebyla. Dům byl navržen jako schránka, která je tvořena nosnou konstrukcí, přičemž jsou vnitřní prostory kdykoli jakkoli přestavitelné a mohou tak reagovat na aktuální potřeby. Vznikly tak i dostatečné rezervy pro možný budoucí nečekaný rozvoj investora stavby. Hlavně však budova ukazuje pravou podstatu ekologického stavebnictví, dřevo bylo navíc zpracována kousek od stavby a těžilo se místních lesích.
Pokud by se hodnotila užitečnost nějakého druhu hmyzu na vaší zahradě, budou stát slunéčka sedmitečná v žebříčku hodně vysoko. Proč? Když to zkrátíme, berušky skvěle likvidují mšice, červce a svilušky. Požírají je. Háček je v tom, že pokud bychom naopak dávali dohromady žebříček těch nejbystřejších zástupců hmyzu z vaší zahrady, stály by nejspíš slunéčka na jeho samém konci.
Předzahrádky, zahrádky, zahrady, parky. Malé i velké, skromné i honosné, přírodně i exotičtěji laděné. Zahrada je vlastně synonymem přírody, té lidmi přetvářené. A samotné slůvko zahrada má mnoho přívlastků (rajská, světa, kouzelná, bylinková, magická, zanedbaná, vypiplaná atd.). Zahrady samozřejmě dostaly i svou organizovanost, instituce, dokonce i soutěže a také se logicky promítají v umění a médiích. A právě na to jsme se v našem kvízu zaměřili.
Ekologie jednotlivých stavebních technologií bývá někdy interpretována bez širšího kontextu a hlubších odborných znalostí. Snadno tak mohou vzniknout zkratkovité a nepřesné závěry opírající se jen o selektivní výhody základních výrobních surovin. Typickým příkladem je srovnání cihly a domů na bázi dřeva – zdánlivý ekologický favorit, montovaná dřevostavba, totiž v řadě aspektů prohrává.
Zima bez sněhu a oblev představuje pro dřeviny v zahradách problém. Potřebují nějakou tu vodu i v zimě. Obzvláště stálezelené skvosty, které si sice vytvořily různé způsoby ochrany před ztrátami vody, pořád jí ale ztrácejí dost. Stálezelené druhy trpí v zimě nejvíce. Tak úplně se totiž k zimnímu spánku neukládají. Více vody potřebují i opadavé keře a s blížícím se jarem vlastně všechny dřeviny, začnou ze země pumpovat vodu jako výkonná čerpadla.
Exotické ovoce. Pro ty starší synonymum nekonečných front s cílem získat před Vánoci alespoň dva kilogramy banánů, pomerančů a mandarinek. Ovšem pro zcestovalé doslova labužnický ráj na zemi. Rajská zahrada světa. Vyznáte se v exotických libůstkách, kvůli kterým se konaly dobrodružné výpravy a dnes plují lodě po všech oceánech?
Obytné rekreační posedy určené k pozorování přírody a přespání již nejsou delší dobu žádnou novinkou. Staly se dokonce oblíbenou investiční příležitostí pro takzvaný glamping. S jejich instalací je však spojena spousta problémů. Proto také první z výrobců obytných posedů umístil na svůj web speciální rubriku, kterou nazval Pankáčův průvodce stavební galaxií.
Ještě se to nestalo, ale již 12. února letošního roku, čili za několik dní, má být projednána nová směrnice o EcoDesignu, která by měla nahradit tu stávající od roku 2027. Vtip je v tom, že by nová směrnice požadovala snížení množství produkovaných uhlíkových částic na třetinu, čili na 500 miligramů. A to by bylo hodně drahé.
Zahrádka za domem je docela slušný nástroj, kterým se dá pomoci dobré věci. Ochraně přírody. Otázka však stojí, zda ta vaše zahrádka bude přírodě pomáhat více, když bude osetá čistě domácími a původními druhy, anebo do ní vpustíte i pár exotů.
Že je ještě hluboká zima a za kamny budeme schovaní hodně dlouho, je dobré si zpestřit čekání na jarní a letní pučení, růst, kvetení, plození a zrání rostlin a jejich plodů něčím, co nás zahřeje už jen pohledem. Do tohoto kvízu jsme pro vás vybrali exotické krásky, které mnohým nedají spát. Ne všechny musí zrovna vonět, ne všechny jsou bezpečné, všechny jsou však neuvěřitelně krásné.
Letošní volba rostliny roku je vlastně dosti kontroverzní. Česká botanická společnost jí chce upozornit na problematiku rostlinných invazí a jejich vliv na přírodu i společnost. Starček úzkolistý je totiž, byť na první pohled křehká a krásně kvetoucí bylina, nebezpečný invazní druh pocházející z jižní Afriky. Ohrožuje nejen původní rostlinná společenstva, ale i zdraví hospodářských zvířat a lidí.
Co je to pláč? Z definice jde o doprovodný jev některých emocí, především smutku. Plakat lze ovšem také kvůli bolesti nebo pocitům vzteku, beznaděje. I kvůli silné radosti. A pokud bychom měli v popisu tohoto hluboce pohnutého citového projevu pokračovat dál, hodí se zmínit i to, že pláč často doprovází nejen ronění slz, ale jako zvukový doprovod také vzlykání a štkaní. A často rovněž lkaní, bědování či lamentování. Nebo úpění a zoufalé steny. Případně výkřiky radosti. Podle situace. Co ale pláč a rostliny?
Zní to honosně, hovoří se o autorovi této nové věhlasné myšlenky, dokonce podle něj vznikl nový pojem Miyawakiho mikrolesy. Mohou vyrůst doslova na pár metrech čtverečních a mají pomáhat s důsledky globálního oteplování, jednoduše řečeno mají zlepšovat mikroklima ve městech a zvyšovat biodiverzitu. Když to ale úplně zjednodušíme, jde o prachobyčejná neudržovaná křoviska, houštiny s několika rostlinnými patry, prostě přesně ta neudržovaná a nevzhledná zákoutí, po kterých se kvůli zvýšení biodiverzity volá i v našich zahradách.
Při krmení ptactva na krmítkách můžeme snadno napáchat více škody než užitku. Ne nadarmo se v zoologických zahradách zakazuje krmení zvířat, případně si můžete na konkrétních místech pouze koupit trochu vhodného krmiva. A v přírodě si přikrmování zvěře řeší zásadně myslivci. Pak se pustíme se svými útlocitnými dušičkami do záchrany ptactva nebeského, která však může mít spíše rysy nevědomé likvidace. Proč? A jak to dělat správně?
Od pátku 10.1. až do neděle 12.1. se můžete jako laici zúčastnit výsostně vědecké práce. Najdete si útočiště poblíž krmítka, abyste ptáky nerušili, a přesně hodinu si zapisujete, jací a v jakém počtu krmítko navštěvují. Svůj počin pak můžete zopakovat další přesnou hodinu na stejném místě, nebo na jiných stanovištích. A vůbec nemusí jít jen o krmítka.