Ve spolupráci s Kořenovky s.r.o.
Video: Kořenové čistírny představují přírodní čištění a recyklaci vody, která nikdy nedojde
Play

Video: Kořenové čistírny představují přírodní čištění a recyklaci vody, která nikdy nedojde

Kořenové čistírny odpadních vod jsou chytré řešení pro všechny, kdo chtějí čistit vodu přirozeně, úsporně a s respektem k přírodě. Hodí se třeba tam, kde není možné napojení na kanalizaci, tedy k chatám, chalupám a rodinným domům. Kořenové čistírny vyčistí odpadní vodu úspěšně i menším obcím nebo firmám. Stále častěji si je ale pořizují také majitelé domů, kteří chtějí vodu na pozemku udržet a znovu ji využít. Kořenové čistírny, to je vlastně čištění vody pomocí přírody.

Jak se mění české řeky? Z protipovodňových kanálů a dopravních tepen klíčí centra života

Jak se mění české řeky? Z protipovodňových kanálů a dopravních tepen klíčí centra života

Řeky procházejí v naší zemi v posledních letech především významnými architektonickými proměnami. Vnímání řek jako pouhých vodních toků, z nichž některé mají přehrady a vodní elektrárny, dopravních tepen a protipovodňových kanálů, se mění. Řeky se stávají živými společenskými, kulturními a rekreačními zónami. V tomto smyslu se samozřejmě mění především břehy řek, případně se na jejich proměnu připravují architektonické projekty. Projděte si seznam vybraných realizací a plánů.

Světový vynález. Rychlé a čisté skladování elektřiny v betonových koulích na dně moří

Světový vynález. Rychlé a čisté skladování elektřiny v betonových koulích na dně moří

Obnovitelné zdroje energie, především ty elektrické, mívají jeden velký problém: skladování získané energie. Vyzkoušeli jsme už všechno možné, některá úložiště fungují, jiná se ukazují býti slepými uličkami, další jsou velmi drahá, velmi slibně však vypadá projekt StEnSea, který spočívá ve skladování elektřiny v obrovských betonových koulích na dně moří. A první výsledky projektu naznačují, že jde o řešení levné, čisté, s minimálním dopadem na životní prostředí a hlavně funkční. Proto do něj také investovaly peníze německá i americká vláda.

Světový vynález. Promění mechový beton městské fasády na živé ekosystémy zlepšující mikroklima?

Světový vynález. Promění mechový beton městské fasády na živé ekosystémy zlepšující mikroklima?

Nizozemský startup Respyre vyvinul bioreceptivní betonovou vrstvu, která byla nazvána „mechový beton“. Důvod je jednoduchý: mech roste bez potřeby půdy a trvalého zavlažovacího systému na speciálním betonovém povrchu, na který byl nanesen gel obsahující spory mechu a startovací množství živin. Pak je třeba stěnu až 3 měsíce zavlažovat a dále by už měl vznikat nový ekosystém, který se postará sám o sebe. Nejde přitom o žádnou novinku, technologie je na trhu dostupná už od roku 2024 a má za sebou reálné projekty v Nizozemsku a Belgii. U nás si ale mechový beton zatím nekoupíte.

Údajně zázračný strom prý umí skutečné zázraky. Dovede odfiltrovat z kohoutkové vody mikroplasty

Údajně zázračný strom prý umí skutečné zázraky. Dovede odfiltrovat z kohoutkové vody mikroplasty

Když se nějakému exotickému rostlinnému druhu začne říkat „zázračná rostlina“, měl by mít kriticky smýšlející mozek nasměrované všechny antény a v pohotovosti všechny živé buňky. Mnoho odstrašujících příkladů nadměrných konzumací zázračných rostlin a preparátů z nich ukazuje, že ne všechno je zlato, co se blyští, a že nic není zaručený zázrak, když se tomu dá marketingová značka. V tomto případě se ale odborníci podívali na domnělý zázrak z úplně jiného úhlu pohledu. Tým výzkumníků z Brazílie a Británie zjistil v rámci své odborné studie, že extrakty ze semen rychle rostoucího stromu jménem moringa olejodárná mohou být účinné při odstraňování mikroplastů z pitné vody. Dokonce stejně účinné jako běžně používané chemikálie. Jak je to možné a jsou vůbec výsledky výzkumu využitelné v praxi?

Jak ochránit rostliny v zahradě před jarními mrazíky? Lidové pranostiky nestačí

Jak ochránit rostliny v zahradě před jarními mrazíky? Lidové pranostiky nestačí

Největší jarní mráz přišel letos noc před stavěním májky a pálením čarodějnic. Poslední roky to obvykle vychází (subjektivním pozorováním laika) přesně na noc z 30. 4. na 1. 5. Ledový vítr fičí, poprchává a všichni se tísní okolo ohně. Ale možná onen pocit plyne i ze skutečnosti, že ven se večer do té doby ještě moc často nevyráží. Letos si ale chladné počasí o den pospíšilo. A to ještě nemusí být všechno, 12. 5. začínají ledoví muži, kteří mívají poslední slovo už od 15. století nejen podle pranostik. Další možné náhlé příchody mrazivých nocí a rán už pak raději ani nepřipomínejme, nechceme je. Nejen zahrádkáři, zahradníci, zemědělci a ovocnáři, nikdo je nechce. Jak ale minimalizovat škody? Na prvním místě je naše chování, zahrádkářské návyky plynoucí z pozorování a zkušeností. A otevřená mysl.

Cesty za alpskou květenou. Vysokohorské botanické zahrady a zahrádky koncentrují rostlinné poklady

Cesty za alpskou květenou. Vysokohorské botanické zahrady a zahrádky koncentrují rostlinné poklady

Podobný trend, jakým jsou alpské vysokohorské botanické zahrady, u nás bohužel není známý a je to škoda. Jeho historie je přitom stará téměř 140 let. Když začali v 19. století první turisté objevovat Alpy, chtěli poznávat i místní květenu, najít ji však v přírodě nebylo snadné. Začaly proto vznikat jakési zahradní záhumenky, kde se u rostlin objevovaly cedulky se jmény, a kde alpské rostlinstvo postupně přibývalo. Až tento zvyk, vstřícný vůči turistům z měst, přešel do zakládání skutečných botanických zahrad, které byly často propojené s univerzitním výzkumem.

Jak zabránit hnilobě posbírané dešťové vody a množení komárů v sudech a barelech?

Jak zabránit hnilobě posbírané dešťové vody a množení komárů v sudech a barelech?

Natekla vám za současných dešťů do sudů a barelů ze střech konečně nějaká dešťová voda? Jak to udělat, aby vydržela co nejdéle v dobré kvalitě, nekazila se a v nádobách se nelíhli komáři? Začít musíme už u samotného sběru vody a čistoty sběrných nádrží. Určitě se hodí síťka na vstupu z okapu a navrch sudu neprůsvitné víko, nádoby je lepší držet ve stínu a úplně nejlepší jsou podzemní nádrže. Ne každý ale podzemní zásobárnu dešťovky má, proto si musíme umět poradit právě i s běžnými zahradními sudy a barely.

Kdy je zadržování dešťovky povinné a můžeme ji používat, jak se nám zlíbí?

Kdy je zadržování dešťovky povinné a můžeme ji používat, jak se nám zlíbí?

Sucho právě zvyšuje riziko požárů, třeba v Praze zakázal magistrát rozdělávání ohňů. Pořádně nezapršelo celé jaro, v nejbližších dnech jsou ale očekávané deště spolu s ochlazením. Už dávno je nutné v zahradách zalévat, a proto, kdo má trochu rozumu, připravil si sběrné nádoby na dešťovou vodu, různé sudy a barely vhodně postavené pod okapy odvádějícími vodu ze střech. Můžeme si ale s dešťovkou dělat, co se nám zachce? I s používáním dešťové vody souvisí platná legislativa. Kdy a kde ji můžete využívat bez omezení?

Staňte se zlatokopem, sice nezbohatnete, ale najdete novou životní náplň. Kde lze zlato rýžovat?

Staňte se zlatokopem, sice nezbohatnete, ale najdete novou životní náplň. Kde lze zlato rýžovat?

Slovo zlatokop má dnes v češtině více významů. Praví zlatokopové ale stále existují, byť už to dávno není povolání, nýbrž koníček. Kdo mu však propadl, tvrdí, že jde o krásný způsob prožití dne. A když se na dně pánve objeví nějaké to zlaté zrnko, vločka, takzvaná zlatinka, je důvod oslavovat, i když zlatokop nezbohatne. Dotknul se skutečného zlata, které sám našel.

Inzerki, největší včelín na světě ukrytý 5 století v údolí Sous

Inzerki, největší včelín na světě ukrytý 5 století v údolí Sous

V severní Africe se včely chovají v rákosových úlech, med se stáčí už na jaře a důležitější než sladká produkce je samotné opylování krajiny. Když ale přestaneme hledat podobnosti a přijmeme odlišnost, otevře se před námi svět, jehož symbolem je pět století starý včelín ukrytý v údolí Sous.

Parazitické hlístice vás právě teď zbaví slimáků na celou sezónu, ale i dalších škůdců

Parazitické hlístice vás právě teď zbaví slimáků na celou sezónu, ale i dalších škůdců

Když se z parazita stane zbraň namířená správným směrem, může být velmi prospěšný. Parazitické hlístice bude mnoho lidí znát jako účinný prostředek proti plzákům španělským, úporným invazním škůdcům, které má v zahradách rád jenom ten, co je požírá. Méně z nás však už ví, že různé druhy hlístic se dají úspěšně využít v boji s mnoha dalšími zahradními škůdci.

Znáte nejčastější mýty o třídění a recyklaci odpadu v Česku? Kde se berou?

Znáte nejčastější mýty o třídění a recyklaci odpadu v Česku? Kde se berou?

Nedostatek informací a zastaralé poznatky plynoucí z dřívějších řešení odpadové problematiky, třídění a recyklace. To jsou nejčastější důvody přetrvávání a šíření mýtů o třídění a recyklaci. Připočteme-li tradiční mávnutí rukou nad problémy a jejich řešením, mýty se šíří o to rychleji, protože je to jednodušší. Ve skutečnosti jde ale právě v Česku o paradox, protože (světe, div se) patříme právě v třídění odpadu mezi evropskou špičku. Tak to pojďme ještě zlepšit a zopakovat si nejhouževnatější z mýtů. Aby zmizely.

Najdi svého křečka. Ukážete ochráncům přírody, kde jste potkali křečky?

Najdi svého křečka. Ukážete ochráncům přírody, kde jste potkali křečky?

Křeček polní byl u nás dříve nesmírně běžným druhem, který dovedl páchat zemědělcům značné škody. Také to není s 30 cm délky a půl kilogramy váhy žádný drobeček. Dnes ale patří v Eurasii mezi nejrychleji mizející savce, pokud chcete křečka potkat s naprostou jistotou, musíte navštívit nějakou prodejnu specializovanou na drobná domácí zvířata, krmiva a chovatelské potřeby. Ale bude o dost menší. Na strništi byste mohli ležet na boso i týdny a žádného křečka potkat nemusíte. Kdo ale to štěstí zrovna má a na „nezdárka“ s naducanými tvářičkami právě kouká, měl by se o svou zkušenost podělit s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, která organizuje mapování výskytu kriticky ohroženého křečka polního.

Největší květy na Zemi měří metry a váží kilogramy

Největší květy na Zemi měří metry a váží kilogramy

Když už zapomenete na květinu k Mezinárodnímu dni žen, měla by být náprava velkolepá. Ideálně taková, která se měří na metry, váží kilogramy a kvete jen jednou za desítky let. Svět rostlin naštěstí skrývá květinové rekordmany, kteří rostou právě pro takové situace.