Vše o ochraně přírody a ekologii v souvislosti s bydlením, stavbou a zahradou. Jak se chovat šetrně k životnímu prostředí, jak minimalizovat svůj dopad, jak bojovat se změnou klimatu?
4. února skončilo přesně v 10:00 embargo na informace o zahájení nominací do letošního ročníku soutěže Adapterra Awards. Ochrana klimatu a přírody bude mít i letos své hrdiny, už osmým rokem v řadě. Nominujte svůj zajímavý projekt, začít můžete právě nyní (4. února 2026), nominace budou uzavřeny po 11. březnu 2026.
Česká společnost ornitologická (ČSO) právě vyhlásila PTÁKA ROKU 2026. Stala se jím pěnice černohlavá, ikonický druh, který je u nás sice hojně zastoupen, ale především při svých migracích čelí doslova masakrům. V některých zemích je pěnice černohlavá vyhledávanou pochoutkou. Přitom má ČSO tohoto ptáka ve svém logu a latinské rodové jméno pěnic (Sylvia) nese název odborného časopisu ČSO, který vychází již od roku 1936. Volbou pěnice černohlavé chce ČSO upozornit na sté výročí vzniku organizace a zároveň varovat před nelegálním a drastickým lovem tohoto druhu především ve Středomoří.
Nový pavilon pro obojživelníky se jmenuje Amphibiarium a najdete ho hned u hlavního vstupu do areálu. Stane se tak v letošní sezóně jedním z prvních míst, která v areálu uvidíte. Výstavba stála okolo 22 milionů korun a nabídne bezprostřední kontakt s prostředím, ve kterém obojživelníci přirozeně žijí. Nastěhovat se všichni mají postupně do letošní letní sezóny.
Elektrická koloběžka je ve městě skvělý nástroj pro rychlou přepravu mezi dvěma body. Ale není už tak skvělá pro zdraví koloběžkáře a těch, které míjí. S touto formou asistovaného pohybu se pojí víc problémů, než kolik jich měla pomáhat řešit.
V rozmarech české zimy se na předchozí horké léto vzpomíná hezky. Ostrůvek Baljenac vám s tou lehkou melancholií pomůže. Je malý, skoro kapesní. Na krátkou dovolenou by ale určitě stačil. Jeho skutečná mimořádnost ovšem vynikne až tehdy, spatříte-li ho z výšky.
Měla to být ve světě nevídaná senzace. Město, které by si „eko“ nejen říkalo, ale skutečně by jím i bylo. To by bylo vůbec první svého druhu na světě. Jenže nad čínským Dongtangem, jak se ten zázrak měl jmenovat, se po pěti letech zavřela voda. Nikdy postaveno nebylo.
Pokud byste dnes hledali českého sportovce, umělce, vědce, mediální hvězdu či politika, který plní stránky světových médií nejvíce, budete překvapeni. Je to bobr. Postavením hrází a obnovením přírodního mokřadu pod Dolejším Padrťským rybníkem v CHKO Brdy na Rokycansku totiž ušetřil státu desítky milionů korun. Zpráva o tomto stavebním počinu se dokonce stala jednou z deseti nejlepších světových událostí loňska. Citována byla snad ve všech významných zahraničních médiích.
Myšlenka, že bychom měli jíst hmyz, vyvolává u mnoha lidí spíš nevolnost než chuť k debatě. Jenže při pohledu na rostoucí populaci a omezené zdroje planety se z brouků a červů stává vážně míněná alternativa. Je ekologicky účinná, nutričně zajímavá. Ale ke svému naplnění má ještě daleko.
Čím emisní povolenky zjednodušeně řečeno jsou, proč vznikly, do čeho všeho se promítnou domácnostem a jak? Vznikne pomocná síť pro každého, kdo ji bude kvůli ETS2 nejvíce potřebovat? Nebo to nebude až tak hrozné, jak mnozí alarmují?
Od 1.1. letošního roku platí nová povinnost hlásit jakoukoli manipulaci s azbestem, tedy vlastně především s výrobky z azbestocementu. A za neoznámení hrozí nově statisícové pokuty. Zpřísnění pravidel je prezentováno jako prostředek k ochraně zdraví, více méně zde byla přísná pravidla již dosud. Nyní ale legislativa jednoznačně říká, že kdo s azbestem pracuje, musí o tom předem informovat na patřičných místech (Krajskou hygienickou stanici).
Místo z bambusového houští se vynořila z trnek, šípků, hlohů a ostružin. Kdo čekal smečku toulavých vlků, rysa nebo medvěda hnědého, musel být překvapen. Do hávu pandy jakožto symbolu ohrožené přírody se totiž oděl Světový fond na ochranu přírody (WWF) již před čtyřiašedesáti lety. A nyní vkročil i do české přírody, momentálně z pražské Březinovy ulice, kde od roku 2025 sídlí.
Týká se to českých zahrádkářů úplně stejně jako farmáře někde na Severozápadě USA, v Německu, Irsku nebo Číně. Drobní majitelé několika záhonů to však nepoznají, jednoduše si koupí „pár semínek“ jako dřív, akorát za víc peněz. Po titěrných dávkách se drahota snadno rozpustí. Zato farmáři si již osivo nekupují, ale pronajímají. Dokonce si ani nemohou příliš vybírat. O tom, co a kdy se bude pěstovat, rozhoduje hrstka lidí mimo farmy. Potažmo zástupci 4 gigantů vlastnících 60 procent globálního trhu s osivy a 75 procent trhu s pesticidy. A jelikož jde výhradně o chemické firmy, neexistuje překážka spojení prodeje chemie spolu s „licencí“ na osivo. Jeden ze 4 monopolních korporátů patří dokonce Číňanům, což by mělo na západě vzbudit ještě větší obavy o potravinovou bezpečnost. Zamýšlí se Autumn Spredemann a Anastasia Gubin v časopisu EPOCH TIMES.
Santiago de Chile najdete na glóbusu na 33 stupních jižní šířky, což odpovídá na jižní polokouli subtropickému klima té severní. Zimy jsou zde od června do srpna chladné a deštivé a může i mrznout, léta jsou suchá – téměř neprší. Není proto divu, že si zde musí kvůli lásce k tropickým rostlinným kráskám pořizovat velké skleníky. Místní klima totiž tropickým druhům nevyhovuje po celý rok. Představíme vám jeden, který vás může nadchnout svou architekturou i technickým řešením. Doslova lze jeho jméno PirqueCasa de Vidrio přeložit jako Skleněný dům Pirque.
Ne každá módní vlna se prosadí hned. Nápad odívat domy do zinkových střech čekal v Paříži na svou realizaci dlouho. Poté ale nastoupil do praxe s razancí laviny a všem domům ve městě nad Seinou dodal typicky modro-šedý vzhled. Háček je v tom, že stará elegance zinkových střech dnes nesouzní s proměnami klimatu.
Nejpodivnější a hodná obdivu, přesto nevídaná a téměř nikým neviděná. Že takové představení rostliny působí až příliš teatrálně? Tak to jste ještě neslyšeli o Rhizanthella gardneri. Česky je nazývána Podzemní orchidejí a její unikátnost spočívá mimo jiné v tom, že roste a kvete pod povrchem. Vidět zkrátka není.
Recyklace a upcyklace, to nejsou jen moderní „zelené“ nálepky. V nové epizodě podcastu se moderátorka Jana Machová baví s Ing. Mojmírem Urbánkem o tom, jak dát stavebním materiálům druhý život – prakticky, bez iluzí a tak, aby to dávalo smysl nejen technicky, ale i ekonomicky. Pokud stavíte nebo rekonstruujete rodinný dům a zajímá vás, jak se chovat racionálně a ekologicky, je tahle epizoda přesně pro vás.
Je úplně jedno, jestli se přímo zeptáte umělé inteligence nebo budete vyhledávat rady v různých hobby magazínech a rádcích zahrádkáře. Vždy se dozvíte, že i v lednu vás v zahradě čeká spousta práce. A hned následují nějaké tipy nebo rovnou podrobný soupis všeho, co musíte udělat. A z čeho se pořádně zapotíte. Uklidníme vás. Ne, není to pravda. V lednu se řiďte příslovím „V lednu za pec si sednu“. Trávit ale úplně celý měsíc jenom za pecí se také nevyplatí. Zuří boj o vodu.
Česká společnost ornitologická vyhlásila nový ročník Ptačí hodinky, kdy se lidé mohou zapojit do sčítání ptáků nejen na krmítkách. Letos to bude od 9. do 11. ledna, s krmením ptáků na krmítkách se ale pojí mnoho lidských zlozvyků, které opeřencům škodí. Jak jim při „sčítacím krmení“ prospět? Co smíme nasypat do krmítka a co nikdy? Proč bychom neměli krmit kachny a labutě pečivem a čím jsou nebezpečné síťky od lojových koulí?
Od 1.12. letošního roku platí velmi přísná pravidla pro odpalování pyrotechniky. A legislativa byla nastavena tak, aby se mapa ochranných pásem propsala již do letošních vánočních svátků a Silvestra. Hrozí přitom pokuta až 10 tisíc korun na místě a 100 tisíc ve správním řízení každému, kdo by pyrotechniku odpaloval v zakázaných zónách. U právnických osob je horní sankční hranice ještě mnohem vyšší.
Velmi zajímavý článek na téma současné klimatické krize a regeneračních metod zemědělského hospodaření vyšel v časopisu Epoch Times. Americká farmářka Mollie Engelhart se pozastavuje nad tím, proč toto podle ní „nejúčinnější řešení“ klimatické krize ignorujeme. Tvrdí, že regenerační zemědělství pomáhá obnovit biologickou rozmanitost a kvalitu půdy včetně obsahu vody a ukládání oxidu uhličitého do půdy. Ale nikdo o něm nechce slyšet, firmy a vlády raději přehazují peníze lopatami z místa na místo.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
