Praha může zvláště v letní turistické sezóně působit přeplněně, ale ve světovém měřítku je její hustota obyvatel spíš průměrná. Existují totiž místa, kde na ploše menší než fotbalové hřiště žijí stovky lidí. Jedním z nich je nenápadný ostrůvek Migingo uprostřed Viktoriina jezera. Ano, v Africe.
Soutěž o největší hustotu obyvatel
Říct, že v Praze je to hlava na hlavě, je pocitově možná trefné, ale statisticky neopodstatněné. Průměrná hustota zalidnění v našem hlavním městě se pohybuje okolo 2817 obyvatel na kilometr čtvereční. Zní to divoce na poměry Česka, ale ve skutečnosti to moc divoké není. Těch necelých 1,4 milionů lidí je tu rozsypáno na ploše téměř 500 kilometrů čtverečních, přičemž v řadě městských částí nepotkáte mimo špičku ani živáčka.
Praha možná hraje prim v hustotě obyvatel v Česku, ale svět má úplně jiné favority. A na otázku, kde je ta hustota zalidnění největší, přitom není vůbec jednoduchá odpověď. Protože když vsadíte na typicky přelidněné metropole Asie, těm „top“ lokalitám se vlastně ani nepřiblížíte. Singapur nebo Hongkong totiž mají jen nějakých 7500 – 8500 obyvatel na kilometr čtvereční. Což je dost na to, abys vám Praha přišla přeplněná, ale pořád to není extrém.
V Evropě by s hustotou obyvatelstva čistě statisticky zabodovalo Monako. Protože tu na ploše dvou kilometrů čtverečních „papírově“ žije nějakých osmatřicet tisíc obyvatel. Takže ta hustota zde činí 19 000 lidí na kilometr čtvereční. Skoro třikrát tolik, co Hongkong. Jde to ale ještě lépe. Nebo tedy spíše hůř. Vysoce zalidněným celkem je například Macao. Zvláštní správní oblast Číny a největší kasino světa, které se „pyšní“ hustotou obyvatel 21 000 na jeden kilometr čtvereční.
To už je vážně síla.
Když ale vynecháme tyhle městské státy, vyvstane před námi další nečekaný rekordman. V některých centrálních oblastech filipínské Manily se hustota zalidnění šplhá k „až nepředstavitelným“ 43 000 obyvatelům na kilometr čtvereční. Je vůbec možné něco takového překonat? Je. Ale to momentálně lidmi nejhustěji zasídlené místo na planetě Zemi byste nejspíš neuhodli.
Neleží totiž v Asii, Evropě ani v Amerikách. Ale v Africe. A na mapě byste ho nejspíš hledali marně. Je totiž ztracené uprostřed Viktoriina jezera.
Vítejte v Africe
Jde o docela malý ostrůvek, který se jmenuje Migingo. Že vám taková no-name lokalita nekoresponduje s představou nejhustěji zasídleného místa planety?
To se má totiž tak. Hustota obyvatel se přepočítává z počtu obyvatel na celé kilometry čtvereční, je to poměr, podíl. Jenže Migingo neměří ani jeden celý kilometr. Takže se poměr vlastně násobí, umocňuje, až do rozlohy kilometru. Ostrůvek Migingo má rozlohou souše necelých 2000 metrů čtverečních. Jako polovina fotbalového hřiště. Kdybyste neměli o prázdninách co dělat, za dva měsíce celý ten ostrov hravě odvozíte v kolečkách.
Ale vzhledem k tomu, že tu na 0,002 kilometru čtverečních žije podle posledního sčítání 500 lidí, činí zdejší hustota zalidnění závratných 250 000 lidí na kilometr čtvereční. To je zhruba stokrát větší hustota než v Praze. Ano, máte pravdu, čtvrt milionu lidí by se na ten cípek souše nevešlo ani hodně velkým omylem. Početně to nicméně sedí. Tím nejhustěji zasídleným místem na planetě je ostrůvek uprostřed jezera, ztracený kdesi na vodní hranici mezi Keňou a Ugandou.
Právě ten ne úplně zřejmý průběh hranic – on tedy zřejmý je, ale ne každý tomu chce rozumět – byl příčinou nejedné diplomatické a vojensky vyostřené potyčky mezi zmíněnými africkými státy.
Celé to začalo v roce 1991, kdy u tohoto ostrůvku přerostlého rákosím a houštím, zastavili pánové Dalmas Tembo a George Kibebe. Keňští rybáři. Ostrov sám o sobě byl jen mokřinou nad hladinou, v níž hnízdili ptáci a rejdili jedovatí hadi. Zmínění rybáři tu vyklučili kus půdy, postavili si boudu a nějaký čas tu pobývali. V roce 2004 se tu objevili další rybář. Ugandský.
Jmenoval se Joseph Nsubuga, a našel tu jen prázdnou boudu. Kterou zabydlel. A brzy se tu začali zabydlovat i jeho další kolegové.
Zázrak jezerního rybolovu
Ostrůvek sám nebyl z rybářského hlediska příliš zajímavý, ale přibližně 500 metrů od něj – směrem do keňského území – se nacházelo významné loviště okounů nilských. Za rybami jste se mohli trmácet každý den po hladině Viktoriina jezera desítky kilometrů z břehů pevniny, anebo jste mohli bydlet na ostrově Migingo, a mít lovné teritorium přímo pod nosem. A protože je pro rybáře ve Viktoriině jezeře okoun nilský tím nejžádanějším úlovkem, dospěli velmi záhy všichni rybáři z Ugandy, Keni i Tanzanie, že bude nejlepší se na ostrově usadit.
Rybář, který kotvil a bydlel na Migingo, totiž dokázal vydělat (v poměru výdajů a výnosů) až stokrát víc, než ten, který se sem táhl z pevniny. Bydlet tu chtěli všichni. A to se samozřejmě všem nelíbilo.
Války o ostrůvek
Uganďané se považovali za první stálé osadníky. Keňané se považovali za první stálé osadníky též. Mezitím, co se dohadovali, tu přibývalo rybářů z Tanzanie. Čí je ostrov? A čí jsou ryby?
Mezinárodní konflikt, izolovaný na titěrný kousek souše, byl rázem na světě.
Nároky na ostrov Uganda i Keňa střídavě posilovala tím, že sem vysílala expedice policistů či vojáků. Vlajky vlající nad ostrovem, ugandské i keňské, se střídaly v rychlém sledu. Jednou odtud vojáci jednoho státu vytlačili rybáře státu druhého. Jindy se tu objevili policisté, kteří začali kontrolovat místní povolenky, a vykazovali odtud „ty druhé rybáře“. Ostrůvek, nepatrný svou velikostí, rozpaloval Ugandu i Keňu doběla.
Zrození rekordu
Uganda se rozhodla situaci řešit mimo jiné tím, že sem v roce 2009 svezla ugandské rybáře z celého pobřeží jezera. Vysadila je na ostrov a pak slavně provedla „sčítání obyvatel“.
Právě z toho roku 2009 pak pochází onen vysoce kvalifikovaný odhad, že tu žije 500 lidí. A tedy že je ostrůvek tím nejhustěji zasídleným kouskem země na planetě.
Skutečnost byla asi o něco skromnější. Nastálo tu žilo jen asi 130 rybářů, což rekordní hustotu lidí snižuje na 65 000 na kilometr čtvereční. I to by na světové prvenství stačilo. Konflikt naštěstí obě země vyřešily na africké poměry kultivovaně. Z obav, že by spor mohl ovlivnit jejich spolupráci v jiných oblastech, se rozhodli vyřešit spor smírem. Na Migingo tedy dnes mohou pobývat rybáři z obou zemí, a už to prý nevadí.
Žádná z těch dvou zemí tu nesmí zajišťovat stálou přítomnost vojáků ani policistů, a s vlajkami se taky musí krotit. Občas se tedy ve veřejné africké debatě nadnese, kdo tu komu vlastně učinil jemnou diplomacií laskavost a ústupek.
Uganda má prý více vody v okolí ostrova, ostrov ale leží na keňské straně. Loviště okounů nilských leží v Keni, ale logistika zásob potřebných k lovu se sem dostává z Ugandy… a tak by se asi dalo pokračovat dlouho.
Ostrůvek Migingo, to nejhustěji lidmi zasídlené místo světa, nicméně žije dál. V plechových boudách a na sebe nalepených chatrčích funguje vše, co k životu rybáři potřebují. Desítka barů, velký nevěstinec, lékárna a rybí restaurace.
I když má ostrůvek kvůli své historii a rekordní legendě velký turistický potenciál, cestovní ruch tu zatím moc nekvete. Přeci jen, pořád je to trochu sporné území mezi Keňou a Ugandou. A nic moc jiného než puch z ryb toho v úzkých uličkách městečka, kde vedle sebe neprojdou ani dva lidé, k vidění není.
Zdroj: Wikipedia.org, Explore.com, iprpraha.cz, boingboing.net


