rekonstrukce RD a bývalé kovaárny a realizace parkovacích stání
Náš klient je vlastníkem pozemku s RD, který hodlá podrobit rekonstrukcí. RD tvoří dva objekty a to rodinný dům a dále přistavěný objekt kovárny. Objekty jsou současné době samostatné, rekonstrukce spočívá v jejich funkčním propojení. Na pozemku bude ještě vybudována parkovací platforma o ploše cca 28 m2 (ocelová konstrukce s betonovou deskou). Můžete nám prosím poradit, jaký procesní postup máme zvolit, zda potřebujeme územní souhlas o změně využití prostoru pro parkovací platformu? Stavební povolení či ohlášení stavby? Dále jsme zjistili, že druhý objekt – kovárna, není zanesen v katastru nemovitostí. Jak máme v tomto případě postupovat?
Pokud není kovárna zanesena v katastru nemovitostí, je nutné dohledat doklad, na základě kterého byla uvedena do trvalého užívání…
přístavba stavební úpravy RD a nesouhlas souseda se stavbou
Dobrý den. Po několika letech žití ve stísněných podmínkách malého domu, jsme se s manželem dostali do finanční situace, kdy si konečně můžeme dovolit rozsáhlejší rekonstrukci našeho domu. Dům stojí v řadové zástavbě a máme ze stavebního úřadu územně plánovací informaci, z níž vyplývá, že by neměl být problém stavbu dle navrhovaného projektu postavit. Jednalo by se o celkovou plochu cca 112 m2, jedno podzemní, jedno nadzemní podlaží a podkroví. Dva sousedi, každý z jedné strany v řadě, nemají vůči stavbě námitek. Avšak máme ještě třetího souseda a ten má dům umístěn severovýchodně od našeho domu. V podstatě jeho parcela sousedí s naší parcelou tak, že on má zadní část nalepenou na naší levé straně (při pohledu na dům zezadu). Jeho parcela je zcela obestavěná, vevnitř má malý dvorek, na náš pozemek nalepenou zeď s dílnou a průjezdem. Směrem k našemu pozemku avšak přes jeho dvůr, dílnu (vzdálenost cca 7 m k hranici pozemku) + náš odstup přístavby od jeho parcely (3 m) je to celkem cca 10 m - v hranici pozemku stojí jeho zeď. Ovšem on tím, že jeho dům vůči našemu stojí z boku, se bude na bok našeho domu dívat z verandy, za níž má dvě okna do obytných místností (dětských pokojů). Jde mu hlavně o výšku navrhovaného domu (ta má být cca 7 m, ovšem tento soused je vlastně o úroveň níže než my). Domy jsou ve svahu a my z ulice máme jedno patro a po schodech dolů suterén - on má všechny obytné místnosti ještě o něco níže než je úroveň našeho suterénu. Z jeho strany bude tedy dům vysoký něco přes 9 m. Zatím nám odmítá udělit souhlas potřebný k ohlášení stavebních prací a vyžaduje studii zastínění (argument - manželka chce mít na verandě teplo). Zdůrazňuji, že jeho dům, vůči našemu stojí na severovýchodní straně - je vůbec možné abychom mu stínili? Jednak mám problém, že jsem nikde nenašla, v jakých cenových relacích se taková studie pohybuje, kdo ji platí, pokud my, tak zda můžeme po sousedovi následně vymáhat její proplacení, pokud se ukáže, že ho novou stavbou nijak neomezíme? Dále se chci zeptat, zda když by to muselo dojít k povolení stavby stavebním úřadem, které by nám bylo vydáno, on se odvolal, SÚ námitku zamítl jako neopodstatněnou, on se odvolal znovu s jinou námitkou atd.? Je to člověk, jenž je v povědomí občanů obce zapsán jako věčný stěžovatel, tudíž lze tento scénář očekávat. Jak dlouho to takhle může dělat a zda nám může takhle vše nekonečně dlouho protahovat? My jsme již udělali tři ústupky co se výšky a hloubky domu týče na úkor několika metrů čtverečních obytných prostor v podkroví. Dále již však ustupovat nechceme a rádi bychom si připravili argumenty na společnou schůzku, tak aby se nám podařilo souseda a jeho ženu přesvědčit k podpisu ohlášení. Poraďte prosím, pročetla jsem všechny dotazy na stránkách, ale nikde jsem nenarazila na obdobu našeho problému. Nejde ani tak o odstupovou vzdálenost, ale o celkovou výšku domu. Je tohle někde specifikováno, jak vysoké domy musí být, nesousedí-li spolu štíty, vlastně mají jen společných cca 10 m boční zadní zdi? Dotaz je asi dost krkolomně napsaný, neznám přesné termíny a tak to ze mě padá, jak mi to přijde na mysl. Snad se s tím nějak poperete. Děkuji předem za rady.
K ohlášení stavby dle § 104 stavebního zákona se nepředkládá souhlas vlastníků sousedních pozemků, ale důkaz o tom, že jste tyto…
kolaudace užívané stavby RD
Dobrý den, ráda bych se zeptala, jsem majitelkou 1/2 RD, druhou polovinu vlastní má matka, stavba měla být cca před 15 lety zkolaudována, dodnes není a my bychom rádi přistavovali podkroví apod., pokud bychom chtěli stavbu zkolaudovat, máme počítat s jakou sankcí, případně s čím můžeme počítat? Děkuji za odpověď a jsem s pozdravem
Sankce za nezkolaudování stavby neexistuje, existuje pouze sankce za užívání stavby bez kolaudačního rozhodnutí. Této se ale u stavby…
plánovaná stavba RD a nesoulad mezi výkresy územního plánu
Při předběžném zjišťování na stavebním úřadě, zda lze postavit RD na našem pozemku, jsme zjistili nesoulad v územním plánu a to mezi 1. výkresem funkčního využití krajiny, kde je pozemek veden jako zahrada a 2. regulačním výkresem, kde je pozemek veden jako zastavěné území, tedy s možností stavět RD vesnického charakteru pro bydlení. Kterým výkresem se tedy má stavební úřad při rozhodování řídit? Pracovníci stavebního úřadu nám nebyli schopni dát jednoznačnou odpověď. Děkuji
Pro řešení dané věci nejprve požádejte o vyjádření pořizovatele územního plánu, kterým je předmětná obec nebo městský úřad. Ten…
vjezd na pozemek
Dobrý den, vlastníme pozemek, který je zanesen v územním plánu pro bytovou zástavbu, nyní je to trvalý travní porost. Na pozemku je travnatý sjezd na silnici III. třídy, který byl a je využíván pro vjezd techniky na sečení trávy. Informoval jsem se autorizovaného inženýra a ten mi říkal, že nový vjezd by nám na tento pozemek nepovolili, jelikož nemá potřebné rozhledové vzdálenosti. Myslíme si tedy, že bychom stávající vjezd měli zanést do dokumentace jako jediný možný a do této doby využívaný a že by proti němu nemělo být vzneseno námitek (i když nesplňuje rozhledové vzdálenosti) a ten by měl být bez problémů schválen? Je naše úvaha správná? Vjezdy na pozemky nejsou nikde zaneseny v katastru apod., a proto nevíme, zda nám Policie a potažmo stavební úřad bude věřit, že se jedná o stávající vjezd? Stačí k tomuto např. čestné prohlášení, nebo prohlášení několika starousedlíků? Děkuji za odpověď.
V dané situaci záleží na posouzení dopravního inspektorátu Policie ČR a dopravního úřadu /odbor dopravy městského úřadu/, zda je…
odborné vedení stavby RD prováděné svépomocí
Dobrý den, chtěla bych Vás požádat o radu. Stavíme dům svépomocí (ohlášení stavby - RD do 150 m2). Zajímalo by mě, zda je nutné mít stavební dozor? Máme svého stavbyvedoucího se střední školou na provádění staveb a se 13 lety praxe jako stavbyvedoucí. Nemá ale autorizaci, jen tuto práci vykonává. Na stavebním úřadě mi napřed řekli, že taková osoba bude stačit, před vydáním souhlasu o ohlášení stavby zase tvrdí, že ne. V jiných okresech dle mých informací taková osoba postačí. Dle & 160 stavebního zákona mi připadá, že by to tak mohlo být. Mockrát Vám děkuji za odpověď.
V souladu s ustanovením § 160 odst. 4 stavebního zákona si musí stavebník pro stavbu pro bydlení prováděnou svépomocí zajistit odborné…
stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení
Dobrý den, stavební zákon v § 103 odst. 1 písm. a) oddílu 1 mimo jiné stanovuje, že: "Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují budovy nepodsklepené, jestliže neobsahují pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění". Mé dotazy zní: 1/ je pobytovou místností samostatně stojící sklípek do 25 m2, který je 1 m pod terénem, 1,5 m nad terénem? 2/ jde o podsklepenou či nepodsklepenou budovu? 3/ je klimatizace, které udržuje celoročně stálou teplotu (v zimě topí, v létě chladí považována za vytápění? 4/ lze tuto stavbu realizovat 1 m od hranice sousedova pozemku? Děkuji za odpovědi na všechny mé dotazy.
Dle mého názoru předmětná stavba není stavbou popsanou v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) stavebního zákona, jelikož se jedná o stavbu s…
soukromá příjezdová cesta na stavební pozemky
Na konci slepé ulice, kde cca 70-80m před koncem je obratiště. Na tomto konci ulice, kde je šířka cca 6 m a není zde již žádné jiné obratiště, jsou další pozemky zahrnuté v územním plánu. Majitelé těchto pozemků jsou ochotni k prodeji a mají již tyto pozemky katastrálně rozděleny tak, aby v budoucnu je mohlo město vykoupit na komunikaci (v současné době ale město nechce realizovat těchto cca 80 m komunikace). Nyní ale majitelé chtějí stavět, ale nemůžou dostat stavební povolení, údajně kvůli komunikaci, i když parcely přímo navazují na místní komunikaci. Můj dotaz tedy zní: lze toto vyřešit tak, že by si majitelé udělali společný vjezd pro tyto pozemky, které přímo navazují na komunikaci města, a za společným vjezdem by již byla soukromá zpevněná cesta o max. délce cca kolem 40-50m? Tato dohoda o společné cestě by mohla být případně i písemně doloženo obecnímu úřadu. Prosím o radu, zda by to takto šlo vyřešit nebo pokud existuje jiná alternativa? Děkuji
Na příslušném stavebním nebo obecním úřadě si zjistěte informaci, zda územní plán nepodmiňuje zástavbu příslušných pozemků…
nevhodná realizace terénních úprav a oplocení na sousedním pozemku
Dobrý den, prosím Vás o radu. v roce 1985 jsme provedli oplocení jižní strany pozemku pouze do poloviny. Plot má betonovou podezdívku vysokou 15 cm, jejíž spodní část byla v rovině s půdou. Pozemek si koupil člověk, který provedl snížení terénu 0,5 m od plotu do hloubky 30 cm. Zbylou část pozemku si v r. 1990 oplotil už na sníženém terénu o 30 cm bez betonové podezdívky a tím vznikl na našem pozemku svah k sousedovi. Oplocení a terénní úplavy provedl na ohlášení na stavebním úřadě. Teď k dotazu. Je možné, aby stavební úřad povolil snížení terénu, postavení plotu a tím vnikla škoda na mém plotě a znehodnocení mého pozemku z důvodů svahu, který vznik a u našeho plotu došlo ke zřícení betonových podezdívek a s současné době se začíná tvořit svah a padá půda v sousedovi? Soused u ústního jednání uvedl, že provedl snížení terénu (je v zápise) a stavební úřad mou stížnost na terénní úpravy v r. 1990 posoudil jako neoprávněnou, že nedošlo k změně vzhledu prostředí a odtokových poměrů. Velice zajímavé, když se mi sesouvá zemina. Co mám dělat? Moc děkuji
Realizací terénních úprav ani realizací oplocení na sousedním pozemku nesmí docházet k poškozování sousedních nemovitostí. Stavební…
příjezdová cesta na pozemek
Dobrý den, před dvěma lety jsem koupil pozemek, ke kterému jsem koupil pozemek jako příjezdovou cestu široký cca 4,5 m. Nový zákon ale stanovuje šířku příjezdové cesty 8 m. Ještě nemám stavební povolení a vzhledem k 8 m to bude asi problém. Je možné, že již jednou vymezený prostor pro cestu může nový zákon změnit? Děkuji
Šířku 8 m stanovuje vyhláška č. 501/2006 Sb. „o obecných podmínkách pro využívání území“, ve svém ustanovení § 22 pro nejmenší…