Klimatické změny neohrožují jen živé. Ve Švédsku mohou sesuvy půdy, eroze a vydatnější srážky zasáhnout také hřbitovy – a tím narušit klid tisíců zesnulých. Nová studie vědců z Umeå upozorňuje na problém, který je ve švédské společnosti mimořádně citlivý: co dělat, když bude nutné lidské ostatky přemístit?
Přemisťování hrobů? Neslýchané!
Pochmurný titulek, nahlodávající optimistické představy života po životě, je teprve začátek. Název studie uveřejněné v žurnálu Applied Geology, za níž stojí odborníci z univerzity v Umea, jde totiž ještě dál. Hovoří přímo o narušování klidu zesnulých a možném přemísťování hřbitovů. Což je téma, které je alespoň ve Švédsku silně hraniční až zapovězené. Na hřbitovy si totiž sahat nedají.
A proč by vlastně měli? Prý kvůli klimatickým změnám. V krátkosti, ta studie – první svého druhu ve Švédsku i v celé Skandinávii - se zaměřuje na rozpor mezi „mobilitou a imobilitou“ ve vztahu k uloženým lidským ostatkům.
)
Přísný zákaz přemísťování již jednou uložených lidských ostatků
Živým lidem, těm je totiž hej. Když chtějí, můžou se přesunout, přestěhovat, emigrovat. Uprchnout před povodněmi, ustoupit před horkem, vzít nohy na ramena před lavinou nebo sesuvem půdy. Ale ta mobilita pomine, když se jednou z živých stanou mrtví. A mrtví, ti už nikam před důsledky klimatických změn utíkat nemohou.
Nejde jen o to, že ty fyzické tělesné ostatky nebožtíka se už nikam neseberou a své vůli neodejdou. Ani nikdo jiný s nimi hýbat nesmí. Za žádných okolností. Švédsko v tomhle ohledu uplatňuje velmi přísnou pohřební legislativu, která výslovně zakazuje přemísťování již jednou uložených lidských ostatků.
Hřbitovy v ohrožení, Švédsko v panice
Ta studie geologů z Umea využívá kvantitativní data o všech švédských hřbitovech, a jejím cílem je posoudit a analyzovat možný rozsah budoucích rozsáhlých přesunů lidských ostatků v důsledku očekávaných dopadů změny klimatu. A taky zasadit tuto problematiku do kontextu platných norem a zákonů.
Nejde nevzpomenout, jak „lehkovážně“ ke stěhování nebožtíků přistupovali v jiných zemích. Rozpínající se San Francisko začalo v roce 1912 se stěhováním 1,5 milionu zesnulých do dvacet kilometrů vzdáleného městečka Colma jen proto, že se v růstu zdálo být tísněné svými hřbitovy. A volnomyšlenkářští Pařížané se necítili být pohoršeni, ani když přesunuli 7 milionů svých zesnulých z hrobů na povrchu do katakomb pod městem, a pak vedle jejich ostatků ještě s klidem pěstovali žampiony. Brrr.
)
Švédská hrůza. Že by hřbitovy měly dojít úhony?
Z takových zkazek jímá Švédy nefalšovaná hrůza.
Narušovat klid zesnulých neberou s humorem ani nadsázkou. Je to proti Bohu, zdravému rozumu, morálce i dobrému vkusu. Zkrátka je to něco úplně nepřístojného. Developerský projekt, vodní elektrárna ani nová dálnice nemá - alespoň dosud neměli, šanci se prosadit tam, kde by výstavba měla narušit starý hřbitůvek.
Švédská legislativa stanovuje, že přemístění již pohřbených či uložených lidských ostatků není obecně povoleno, a to ani v případě, že je po 25 letech přípustné opětovné využití hrobových míst.
Výjimky prakticky neexistují a v případě mimořádného schvalování zásahu do hrobového místa platí úzus, že „odpočívat v pokoji“ má vždy tu nejvyšší prioritu. Volně se tu nesmí nakládat ani s popelem po žehu. A hrob, jako místo posledního odpočinku, má ve švédské legislativě velmi pevné místo a chráněno je i proto, že zůstává pro pozůstalé důležitá blízkost zesnulého.
A najednou to vypadá, že by snad hřbitovy – v množném čísle – měly dojít úhony.
Představy odpočinku berou za své
Výsledky autorů té studie ukazují, že změna klimatu představuje pro švédské hřbitovy – zejména v jihozápadní části země – velmi konkrétní riziko. Především v důsledku zvýšeného nebezpečí sesuvů půdy a eroze způsobených očekávaným nárůstem srážek.
Co činí tu švédskou studii zajímavou a přidává ji na důrazu? To, že nejen vyčísluje (podle konzervativních odhadů), že do konce tohoto století budou klimatickými riziky pravděpodobně zasaženy ostatky přibližně 30 000 pohřbených osob. Ale že tomu bude muset přihlížet i zhruba 146 000 jejich žijících pozůstalých.
)
Ani klid na věčnosti nebude s klimatickými změnami trvat napořád
Ne, ve světě asi nebude tahle studie výrazně rezonovat, i když v jižních Čechách se teď skloňuje podobná kauza s náhroby vystupujícími z vyschlého Lipna. Ale pro Švédsko a jeho občany je velmi důležitá. Protože se dotýká něčeho, co jim je velmi drahé a posvátné. A co je nutí k zamyšlení.
Živí si mohou myslet, že na jsou na ně klimatické změny krátké. Že než se nějaká ta razantní změna podnebí nebo rozmarů počasí projeví, budou už dávno pokojně snít na věčnosti.
Ale studie geologů z Umea jim tu představu bere. Ani klid na věčnosti nebude s klimatickými změnami trvat napořád.
Zdroj: Applied Geology, ČeskéStavby.cz, AbandonedSpaces.com, ceskenoviny.cz
