Larva chrousta nebo larva zlatohlávka? Co to bydlí v mém květináči
S příchodem jara se zahrádkáři pravidelně setkávají s nečekanými „nálezy“ v půdě. Larvami, které budí otázky i rozpaky. Jak ale poznat, jestli jde o neškodné pomocníky, nebo škůdce?
Kontejnerové bydlení, které není o kontejnerech. E44 slouží lidem i jejich kočkám
V kanadském Vancouveru navrhla společnost Imu Chan Architecture dům pro klienty s velmi specifickým zadáním. Chtěli kompaktní bydlení pro sebe a pro své kočky. Místa ovšem bylo na stavební parcele jen minimum. A tak tu vzniklo obydlí o rozloze 65 metrů čtverečních.
Nejčtenější články
Kvíz: Stěhovaví ptáci. Poznáte, kteří se k nám právě vracejí?
S podzimem odlétají, s jarem zase přilétají. Před každou zimou táhnou oblohou ze svého hnízdiště do zimoviště, kde je samozřejmě tepleji. Mnozí to nepřežijí, hlavně kvůli lidem, ale mnoho se jich naštěstí každoročně vrátí. Čápi už jsou doma, drozd se každé ráno rozkřikuje na kraji parku, odhání vetřelce, ale kultivovaně, pomocí árií. Kteří ptáci se k nám na jaře zase vrací? Poznáte ty nejznámější?
Za mrazů je ptačí pítko v zahradě důležité. Jak ale zajistit, aby voda nezamrzala?
Voda je pro ptáky po celý rok stejně důležitá jako krmivo. Nejméně vody se jim však dostává za mrazů a to je právě ta doba, kdy pozorný zahrádkář, který zároveň miluje ptactvo nebeské, naplní pítko čerstvou vodou. A pak to dělá po celou zimu. Problémem pítek je, že se voda i přes chladné počasí rychle kazí, protože ji ptáci rychle zaneřádí. Navíc ale také zamrzá. Stejně jako ostatní zdroje vody v okolí. Jak zamrzání vody v pítku omezit?
Kvíz: Poznáte invazní druhy živočichů, které se běžně vyskytují v naší přírodě?
Zhruba je na našem území zaznamenáno 595 nepůvodních druhů živočichů a toto číslo bohužel neklesá, ale stále roste. Za invazní je přitom považováno 113 druhů a vytypovány jsou další, v jejichž případě se očekává jejich brzký příchod. V přírodě to tak bylo odjakživa, svět se stále mění. Za invazní druhy jsou ale považovány ty, které se k nám dostaly a dál se šíří vlivem člověka. Poznáte vybrané invazní výtečníky živočišné říše?
Zatracené zákazy! Jaké zákazy, příkazy a vyhlášky si běžně neuvědomujeme?
Pokud žena sbírala byliny, měla kočku a žila sama, pravděpodobně ji čekalo mučení, tedy vyšetřování z čarodějnictví. Která z vás žije sama s kočkou a na okenním parapetu má bylinky? Tak pozor, v jiné době by to byla osudová chyba. Ovšem i současná legislativa doslova perlí, především pak obecní a městské vyhlášky. Docela neznámé jsou však lidem i některé zákazy postavené legislativně o dost výše. Takové, které vlastně platí skoro všude. Jaké a k čemu vedou?
Ptačí hodinka 2026. Sýkora koňadra dál kraluje, kos černý se prodral dopředu a mizí zvonek zelený
Letošní rekordní ptačí hodinky se účastnilo rekordních téměř 40 000 lidí. Celkem bylo zaregistrováno 28 000 hodinových sčítání, při kterých dobrovolníci sečetli celkem více jak 800 000 ptáků. Jde o vůbec nejvyšší čísla ze všech osmi uplynulých ročníků. A jak to dopadlo? První pozice sýkory koňadry je nadále neochvějná, druhý kos černý však posunul sýkoru modřinku až na 3. místo a bohužel se také ukázalo, že ze zimních krmítek mizí zvonek zelený. Akci organizuje Česká společnost ornitologická (ČSO).
Ptákem roku 2026 se stala pěnice černohlavá, pytláky decimovaný symbol ochrany ptactva
Česká společnost ornitologická (ČSO) právě vyhlásila PTÁKA ROKU 2026. Stala se jím pěnice černohlavá, ikonický druh, který je u nás sice hojně zastoupen, ale především při svých migracích čelí doslova masakrům. V některých zemích je pěnice černohlavá vyhledávanou pochoutkou. Přitom má ČSO tohoto ptáka ve svém logu a latinské rodové jméno pěnic (Sylvia) nese název odborného časopisu ČSO, který vychází již od roku 1936. Volbou pěnice černohlavé chce ČSO upozornit na sté výročí vzniku organizace a zároveň varovat před nelegálním a drastickým lovem tohoto druhu především ve Středomoří.
Komerční sdělení
TIP! Firmy, které se vám mohou hodit
Milujete obojživelníky? V Zoo Ostrava dokončili stavbu unikátního pavilonu Amphibiarium
Nový pavilon pro obojživelníky se jmenuje Amphibiarium a najdete ho hned u hlavního vstupu do areálu. Stane se tak v letošní sezóně jedním z prvních míst, která v areálu uvidíte. Výstavba stála okolo 22 milionů korun a nabídne bezprostřední kontakt s prostředím, ve kterém obojživelníci přirozeně žijí. Nastěhovat se všichni mají postupně do letošní letní sezóny.
Bobři od Rokycan světovými mediálními hvězdami. Proč? Ušetřili za mokřady desítky milionů
Pokud byste dnes hledali českého sportovce, umělce, vědce, mediální hvězdu či politika, který plní stránky světových médií nejvíce, budete překvapeni. Je to bobr. Postavením hrází a obnovením přírodního mokřadu pod Dolejším Padrťským rybníkem v CHKO Brdy na Rokycansku totiž ušetřil státu desítky milionů korun. Zpráva o tomto stavebním počinu se dokonce stala jednou z deseti nejlepších světových událostí loňska. Citována byla snad ve všech významných zahraničních médiích.
TIP! Přečtěte si naše seriály a najdete informace, které hledáte!
Pochutnáme si na hmyzu? Zase tak brzy to nebude
Myšlenka, že bychom měli jíst hmyz, vyvolává u mnoha lidí spíš nevolnost než chuť k debatě. Jenže při pohledu na rostoucí populaci a omezené zdroje planety se z brouků a červů stává vážně míněná alternativa. Je ekologicky účinná, nutričně zajímavá. Ale ke svému naplnění má ještě daleko.
Panda v Česku natruc přísným čínským zákonům i světovým ignorantům přírody
Místo z bambusového houští se vynořila z trnek, šípků, hlohů a ostružin. Kdo čekal smečku toulavých vlků, rysa nebo medvěda hnědého, musel být překvapen. Do hávu pandy jakožto symbolu ohrožené přírody se totiž oděl Světový fond na ochranu přírody (WWF) již před čtyřiašedesáti lety. A nyní vkročil i do české přírody, momentálně z pražské Březinovy ulice, kde od roku 2025 sídlí.
Bojíte se myslivců, aby vám nezastřelili psa? Příliš snadné to nemají, ale mohou
Samozřejmě můžeme narazit i na nezodpovědného psychopata s puškou, který nerespektuje pravidla a zákony. Roli mohou hrát i sousedské a příbuzenské spory, které vyvolají pomstu. Ale to se už pohybujeme v trestním zákoníku, nikoli v mantinelech zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti. Na vlastní kůži jsem čelil na přelomu 80. a 90. let 20. století psychopatickému vyhrožování ze strany myslivců. Psa mi ale nakonec dosud nikdy nikdo nezastřelil. Kdo a za jakých okolností vám ale vašeho mazlíčka zastřelit opravdu může?
Past na zloděje? Pozor, ať místo něj neskončíte v poutech vy
Na to, že jste četli něco o pastech v titulku, raději hned zapomeňte. K líčení nějakých nástrah na zloděje se české zákony nestaví vstřícně. Přesto svůj nemovitý majetek skrze cosi, co se dá velmi volně nazvat pastmi na zloděje, chránit lze. Čím a jak?
Dlouhodobé držení psů uvázáním na řetěz je od Nového roku trestné. Hrozí až milionové pokuty
Dolní sankční hranice je 5 000 korun pro fyzické osoby a 10 000 korun pro osoby právnické, horní 1 milion a 3 miliony korun plus možné odebrání zvířete a zákaz chovu po dobu až 5 let. O sankcích za dlouhodobé uvazování psů mají rozhodovat obce s rozšířenou působností, reálně to ale bude v mnoha případech Státní veterinární správa.
Ptačí hodinka může ptákům i uškodit. Jak jim neublížit při krmení?
Česká společnost ornitologická vyhlásila nový ročník Ptačí hodinky, kdy se lidé mohou zapojit do sčítání ptáků nejen na krmítkách. Letos to bude od 9. do 11. ledna, s krmením ptáků na krmítkách se ale pojí mnoho lidských zlozvyků, které opeřencům škodí. Jak jim při „sčítacím krmení“ prospět? Co smíme nasypat do krmítka a co nikdy? Proč bychom neměli krmit kachny a labutě pečivem a čím jsou nebezpečné síťky od lojových koulí?
Za odpalování pyrotechniky můžete dostat vysokou pokutu. Prohlédněte si mapu zakázaných lokalit
Od 1.12. letošního roku platí velmi přísná pravidla pro odpalování pyrotechniky. A legislativa byla nastavena tak, aby se mapa ochranných pásem propsala již do letošních vánočních svátků a Silvestra. Hrozí přitom pokuta až 10 tisíc korun na místě a 100 tisíc ve správním řízení každému, kdo by pyrotechniku odpaloval v zakázaných zónách. U právnických osob je horní sankční hranice ještě mnohem vyšší.
Může nás regenerativní zemědělství vyvést z klimatické krize? Prý ano, ale muselo by se chtít
Velmi zajímavý článek na téma současné klimatické krize a regeneračních metod zemědělského hospodaření vyšel v časopisu Epoch Times. Americká farmářka Mollie Engelhart se pozastavuje nad tím, proč toto podle ní „nejúčinnější řešení“ klimatické krize ignorujeme. Tvrdí, že regenerační zemědělství pomáhá obnovit biologickou rozmanitost a kvalitu půdy včetně obsahu vody a ukládání oxidu uhličitého do půdy. Ale nikdo o něm nechce slyšet, firmy a vlády raději přehazují peníze lopatami z místa na místo.
Co s vyhozenými plasty zamořujícími planetu? Mohou je sežrat superčervi
Slovo superčerv sice může vyvolávat prapodivné pocity, ve skutečnosti však jde o běžně používané synonymum pro larvy potemníka rodu Zophobas morio. A dobře je zná mnoho z nás, protože jde o běžné krmivo pro plazy, ptáky a ryby, které se prodává v chovatelských potřebách. Skutečně tito červi plasty žerou a s náramnou chutí, vědci přitom nyní zkoumají, jak je to možné a jak tělo červů plasty vlastně zpracovává. Obzvláště o Vánocích, kdy v křesťanském světě prudce vzrůstá produkce plastového odpadu, je toto téma na výsost aktuální.
Vejce nad zlato. Proč jsou tak drahá, čím jsou cenná a jak poznat kvalitní?
Vajíčka se na první pohled tváří jako vítěz velikonočních kvízů. Bez vajec by Velikonoc nebylo a naopak. Jenže ona to není až tak úplně pravda a zrovna o Vánocích a před svátky si bez vajec také příliš „neškrtnete“. Neobalíte kapra, nevyrobíte cukroví, nedozdobíte chlebíčky a nepřipravíte bramborový salát. Tedy ne všichni, ale většina z nás. Vejce jsou prostě nad zlato po celý rok a nyní to platí i pro naše peněženky.
Chováte pejska? Může potřebovat krevní transfuzi a pomůže vám kampaň Štěkni to dál
Máte doma pejska ve věku 2 až 8 let, který má mírnou povahu a váží více jak 20 kg? Pak se může stát zachráncem jiných psích životů darováním krve. A na oplátku může krev jiného psa pomoci tomu vašemu. Když už je totiž krev třeba, není čas hledat dárce. Určitě nechcete slyšet, že váš čtyřnohý kamarád potřebuje krev, aby přežil, ta však není k dispozici. Psi mohou potřebovat krev stejně jako lidé, ale psí.
Pod černobylským sarkofágem žije houba živící se radioaktivitou. Poletí s námi do vesmíru?
Radioaktivní zóna Černobylu nepřestává překvapovat. Nejenže zde bují život včetně obratlovců (divocí psi, koně, vlci, lišky, sobi, zajíci, ptactvo atd.), ale unikátní forma života a funkční ekosystém byly nalezeny i přímo v srdci černobylského průšvihu, totiž v troskách zničených reaktorů ukrytých pod sarkofágem. Ví se to už docela dlouho, ale teprve nyní nabyla tato skutečnost na velkém významu. Houba živící se radioaktivitou by nám mohla pomoci při cestách vesmírem. Na tento fakt již zacílila NASA, která poslala vzorky houby k pozorování na ISS, ale i společnost SpaceX Elona Muska. Ta plánuje na konec roku 2026 misi na Mars a zdá se, že právě houba Cladosporium sphaerospermum by mohla ochránit posádku před radioaktivitou, stejně jako kolonizátory rudé planety.
Živé organismy září, i my lidé. Dokázáno vědci na rostlinách a myších
Určitě můžeme vzpomenout ságu Avatar, jejíž třetí díl jde právě do kin. Nebo planetu Felucia ze ságy Star Wars. Zde jsou viditelně zářící a různě světélkující živé bytosti a jejich části samozřejmostí. Jenže vědecky založená lidská společnost si vyžaduje důkazy. Nestačí vyjádření typu: „Vidím tvou auru, je modrá...“ A z vědeckého hlediska nyní nestačí už jen proto, že vědci sice vyzařování světla živými živočichy a rostlinami prokázali, ale prokázali také, že je ho tak malé množství, že nemůže být našima očima vidět.
