Komplexní rekonstrukce staré apartmánové budovy v centru vietnamské metropole tentokrát nepodcenila otázku zeleně a nabídla svým obyvatelům džungli, která ladí i chladí.
Město bez zeleně
Ho Či Minovo Město (dříve Saigon) je největším městem Vietnamu a jednou z nejrychleji rostoucích metropolí světa, alespoň co do počtu obyvatel: za posledních 20 let se zdvojnásobil a na ploše čtyřicetkrát menší než Česká republika tu žije srovnatelný počet lidí. Extrémní urbanizace mimo jiné znamená, že město prakticky ztrácí veřejnou zeleň. Pokud nechcete žít v betonově šedé džungli rozpálené tropickým sluncem, musíte s tím něco udělat sami.
Ostrov zeleně v rozpáleném městě
Plán developera byl jasný: levně koupenou starou patrovou budovu na zastavěné ploše 330 metrů čtverečních přestavět na apartmány, lofty a garsonky. Z podnikatelského hlediska neoriginální, ale s dobrou návratností – po bydlení je tu stále poptávka. Co udělalo z průměrné realizace unikát, byl přístup architektů. Dokázali u klienta prosadit „drobný“ ústupek vyjádřený 5 % užitné plochy stavby.
Oněch 5 % nevěnovali bytům, ale zeleni. Developer tedy za své peníze nezískal budovu s třicítkou bytů, ale se sedmadvaceti. Dobrý obchod? Projekt City Oasis ukazuje, že ano, a zatraceně výnosný. Z průměru se díky zeleni stalo bydlení, o kterém sní obyvatelé měst ve Vietnamu i jinde v Asii a o kterém čte celý svět. Stačilo přitom málo: vrátit zeleň tam, kde si ji lidé tolik žádají.
Byty, do kterých příroda přijde za vámi
Sedmadvacet bytů o rozloze 24–45 metrů čtverečních v obálce budovy s nápadně silnými stěnami, spoustou podpůrných sloupů, zbytnělými nenosnými částmi, nešikovnými chodbami a nevhodně umístěnými balkony. Dost práce pro architekty, kteří se rozhodli prostor narovnat a posunout k větší obyvatelnosti. Znamenalo to revizi plánu, optimalizaci místností a jejich propojení – a hlavně vytvořit obydlí, z něhož se lidem nechce ven.
Proč? Mladá vietnamská městská populace tráví dny prací od rána do večera a dovolené je málo. Než byste se z přehuštěného centra dostali do přírody, můžete jet rovnou zpátky. Kontakt s přírodou proto silně chybí. Nabídnout takovým lidem „přírodu“ přímo doma je dokonalý magnet a záruka trvalé spokojenosti.
Není to luxus pohodlí, ale komfort přírody
Architekti při rekonstrukci budovu očesali o zbytné části, prosvětlili ji a vytvořili řadu soukromých zákoutí. Patra a domácnosti oddělili girlandami rozmanité zeleně, záplavou vegetace a ozeleněnými stěnami. Přidali chladivá jezírka a tůňky, tekoucí vodu tříštící se o ploché kameny, bazének. Do betonové džungle přinesli tu opravdovou – a razantně tím proměnili klima: zvýšili vlhkost a čistotu ovzduší, snížili potřebu klimatizace, omezili hluk. Nabídli lidem stiženým úmorným stereotypem města skutečný prostor k žití.
Materiály: K.A Studio
Foto: Hiroyuki Oki


