Třípodlažní byt? To už zní spíš jako „dům“. Je to silně atypické. Ale v loftovém bydlení Hřebenky je toho typického vlastně jen velmi málo. Projekt se dá bez ostychu označit za odvážný. A nevznikl by bez velkého porozumění mezi klientem a architekty. Radka Valova a Petr Vlach ze studia OOOOX ale vloženou důvěru nezklamali.
Autorské duo připouští, že k této realizaci přispěla souhra šťastných okolností. Například to, že je klient oslovil ještě v dostatečném předstihu a sám developer byl přístupný až nestandardně velkému zásahu ze strany architektů. Situace, kdy je na rozvažování a navrhování dostatek času, nepatří v oboru mezi běžné. A konkrétně v případě projektu Hřebenky je vidět, jak moc ten čas navíc výsledku prospěl.
)
)
)
)
Změny do plánů se dařilo prosazovat ještě v době, kdy byl celý záměr na papíře, a kdy se ještě nezačalo stavět. Proto se podařilo zakomponovat změny dispozic a například rozmístit vedení rekuperace do podhledů nižších podlaží a vyústit je v soklech pod nábytkem. Za zajímavé a praktické řešení se dá v rámci třípodlažního bytu považovat i provedení shozu na prádlo. Tyhle maličkosti posouvaly projekt dál.
Ale to hlavní přinesl až beton. Zajímavou texturu a strukturu interiéru bytu o rozloze 170 metrů čtverečních totiž propůjčují odhalené betonové konstrukce. Prochází prakticky všemi třemi patry, a staly se hlavní dominantou, která dává podobu celému prostoru. Beton je prvkem, který domácnost propojuje. Dalším takovým počinem je pak řešení jakýchsi krabic, které se nachází v každém podlaží.
)
Boxy definují prostor
Přesněji řečeno, každé patro má svůj box, tedy prvek, v němž se černá barva promítá do podlahy, stěn i stropu. Jeden takový tvoří černá kuchyně s výrazným kamenným a dřevěným obkladem. Druhý černý box se nachází v ložnici, kde i samotná postel ukrývá rafinované úložné prostory a knihovnu v čele. A třetí box je umístěn v pracovně. Dominantou obývacího pokoje je stěna z ocelových prutů se zavěšeným schodištěm. Jednotlivé stupně tvoří tenká ocelová „žiletka“ s dřevěným obkladem.
)
)
Architekti dodávají, že samotná instalace schodiště byla velmi náročná na koordinaci. V bytě v ten moment musely naplno spolupracovat tři různé profese. Ale výsledek stál za to. Schodiště je totiž v tomto formátu naprosto atypický prvek interiéru. Typických nebo standardních věcí uvnitř bytu Hřebenky mnoho nenajdete. Veškerý nábytek, s výjimkou sedačky, byl vyroben na míru.
)
)
Pokud jste si povšimli zvláštních „hlubokých“ barevných tónů tmavého dřeva (a obkladu schodiště) – ty byly dosaženy metodou čpavkování. Nepoužívá se příliš často, ale jde o efektivní postup, který umožňuje probarvení materiálu do hloubky. Je to šikovné, protože díky probarvení do hloubky se neodhalí světlé čáry při poškrábání povrchu.
Výstup práce architektů ze studia OOOOX je „odvážný“ a ve svých rysech moc nepřipomíná projekty z Česka. To se ale za chybu určitě považovat nedá. Svět architektury je rozlehlý a byla by škoda držet se jen typických formátů. Třípodlažní byt Hřebenky ukazuje, že architektura a design nemají hranice.
Zdroj: OOOOX
Foto: Martin Zeman
