Probouzející se jaro (Zdroj: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 5 fotek

20., nebo 21. března? Který den oficiálně začíná jaro bez ohledu na aktuální počasí? Někdo se totiž učil, že 20.3. a jiní, starší, že 21.3. A obě skupiny školáků vlastně mají pravdu, tedy ti starší měli. A jednou ji zase budou mít ti nejmladší, když řeknou, že je to 21.3. Záleží totiž na tom, jaký rok právě je.

Prvnímu jarnímu dni říkáme jarní rovnodennost, jelikož jsou noc i den přibližně stejně dlouhé. A právě od tohoto dne se noc zkracuje a den prodlužuje. A to se děje až do letního slunovratu. Za letního slunovratu je den dvakrát delší než noc.

Za zmatení čísel mohou přestupné roky a skutečná doba oběhu Země okolo Slunce

Platí, že astronomické jaro začíná v tom okamžiku, kdy se střed slunečního kotouče ocitne přesně nad rovníkem, čímž Slunce vstoupí do znamení Berana. A k tomu dojde každoročně o necelých šest hodin později. V přestupném roce je to pak o více jak 18 hodin dříve. Za zmatení prostě mohou přestupné roky, jelikož díky nim kalendářní rok trvá 365, nebo 366 dní, ovšem planeta Země oběhne okolo Slunce přesně za 365 dní, pět hodin a 49 minut. Proto se okamžik jarní rovnodennosti opožďuje každý následující rok o přebývajících pět hodin a 49 minut. Pro rok 2023 tedy astronomové stanovili jarní rovnodennost na 20. března 2023 přesně v 22:24. A 20. březnem bude jaro začínat až do roku 2047. V roce 2048 se pak posune na 19. březen. Analogicky je pak nyní podzimní rovnodennost 22. nebo 23. září. 21.3. byla jarní rovnodennost v tomto století naposledy v roce 2011. Pokud tedy vaše děti dnes přišly ze školy, řekly vám, že je dnes první jarní den, a vy jste jim vyčinili, respektive škole, cože je to učí za nesmysly, mýlíte se. A se začátkem astronomického jara podle vašich starých učebnic, tedy 21. března, se naši potomci (a možná až vnuci a pravnuci) setkají až v roce 2102.

Loučící se zima (Zdroj: Shutterstock)
Loučící se zima (Zdroj: Shutterstock)

Návrat jara pro zahrádkáře a zahradníky

Návrat jara, tedy první jarní den, je pro zahrádkáře a zahradníky signálem, že všechno znova začíná, zahradní sezóna je tu. Byť ještě před týdnem leckde mrzlo, sněžilo a na dálnicích a silnicích počasí způsobovalo karamboly. První jarní den nám také říká, že Slunce vychází přesně na východě a zapadá na přesně západě, přitom zároveň za severním polárním kruhem nastává polární den a dny se na severní polokouli začínají prodlužovat. Sice jsou ještě krátké, ale již se prodlužují. A to je významný signál pro rostlinstvo krátkého dne.

První rostlinní otužilci kvetou ještě v zimě (Zdroj: Shutterstock)
První rostlinní otužilci kvetou ještě v zimě (Zdroj: Shutterstock)

Nerezignujte přitom ani vy, kdo žijete ve vyšších polohách, kde se zima ještě nechce vzdát, i váš zahrádkářský čas se blíží, astronomické hodiny jsou neúprosné, jen to počasí prostě není dokonalé. Je vrtkavé a ne a ne se usmířit. Však řehole agronomická, čili rostlino-zemědělská, rolnická, je nejistou od pradávna a je již zaznamenána ve Starém Zákonu Bible. Zjednodušeně řečeno, Kain daroval Bohu jako oběť plody země, zatímco Ábel tučné prvorozeně svého stáda. A tak začala nenávist končící vraždou Ábelovou Kainem a její následky.

Síla dne a noci podle astrologů

Pokud nám to prostě počasí jen trochu dovolí, můžeme od prvního jarního dne začít využívat stále rostoucí síly prodlužujícího se dne. Astrologové dokonce věří, že existují dvě hlavní kosmické síly, tedy síla dne a síla noci. Od prvního jarního dne roste pozitivní síla sluneční energie (síla dne), která přibývá až do letního slunovratu v červnu a pak zase pomalu ubývá. Před sebou máme nejlepší období pro pěstování a pro všechny práce v zahradě. Síla noci začne nabývat převahy s příchodem podzimu, kdy pomalu končí vegetační období rostlin. Ta ať však nyní pomalu usíná.

Kvetoucí kandík psí zub na jaře (Zdroj: Shutterstock)
Kvetoucí kandík psí zub na jaře (Zdroj: Shutterstock)

Co na to molekulární biologie?

Kdo nevěří astrologii (astronomii nevěřit příliš nelze), může se obrátit směrem k molekulární biologii. Vězte, že ta říká, že rostliny se neřídí délkou dne, ale délkou noci. Čili když se noc začne zkracovat, poznají, že nastává jejich čas. Je to vlastně to samé, ale řečeno opačně a s vědeckým zázemím.

Prostě a jednoduše, jásejme, jaro je tady!

Otužilci na pomezí zimy a jara (Zdroj: Shutterstock)
Otužilci na pomezí zimy a jara (Zdroj: Shutterstock)

A co říkají lidové pranostiky, respektive přísloví a pořekadla?

  • Březen, za kamna vlezem. To znamená, že i když se jaro již hlásí o svá práva, přičemž sluníčko již dovede pěkně hřát, mohou nás potrápit studené noci i chladná rána. Navíc se počasí může úplně zbláznit, zvrtnout. Zima se prostě vrátí a některé dny je lepší být doma v teple.
  • Je-li na svatého Josefa vítr, potrvá čtvrt roku.
  • Pěkný den na svatého Josefa zvěstuje dobrý rok.
  • Když je na svatého Josefa pěkný čas, bude úrodný rok. Prší-li nebo padá sníh, bude mokro a neúroda.
  • Josefova širočina ničí poslední ledy.
  • Na svatého Jáchyma skončila se už zima.

Zdroj: abecedazahrady.cz, radiozurnal.rozhlas.cz, radimejak.cz, wikipedia.org