Družstevní byt jako skrytý majetek? V katastru není vidět, komu patří podíl za miliony

Josef Nerušil je od března 2026 poslancem (za SPD). Podle Reportérů ČT, kteří případ odvysílali 26. října 2026, ve vstupním majetkovém oznámení neuvedl družstevní byt v lukrativní pražské Britské čtvrti. Později se v registru oznámení objevil jeho podíl v bytovém družstvu ve výši 0,01 procenta. Podle Marka Chromého z Transparency International z oznámení vyplývá, že podíl získal mezi 11. březnem a 21. červencem 2026. Reportéři ale zjistili, že byt koupil dřív. Na otázky k bytu jim poslanec odpovídat nechtěl.

Proč na tom záleží a proč o tom píšeme na webu o bydlení? Ukazuje se tady zajímavá věc: u bytu v osobním vlastnictví by jméno majitele prozradil katastr nemovitostí, u družstevního bytu nikoli. 

U družstevního bytu je vlastníkem domu, případně samotného bytu, bytové družstvo. Člověk, kterému se běžně říká majitel družstevního bytu, vlastní ve skutečnosti družstevní podíl. S ním je podle zákona o obchodních korporacích spojené právo na nájem konkrétního bytu. Družstevní podíl tedy není totéž co vlastnictví bytu a má to tři praktické důsledky:

• V katastru nemovitostí je jako vlastník zapsané družstvo, ne jeho členové.
• Seznam členů není veřejný. Vede ho družstvo a cizí člověk do něj smí nahlédnout, jen když prokáže právní zájem nebo doloží souhlas člena s úředně ověřeným podpisem.
• Prodej se do katastru nezapisuje. Ve skutečnosti jde o převod družstevního podílu, který vůči družstvu začne platit doručením smlouvy. Vlastníkem zůstává družstvo, takže se v katastru nic nemění.

Pan Novák koupí byt v osobním vlastnictví za sedm milionů korun. Po zápisu do katastru se jeho jméno objeví na listu vlastnictví. Kdokoli, kdo zná adresu, si ho dohledá přes nahlížení do katastru nemovitostí, a to včetně případného zástavního práva banky.

Pan Svoboda zaplatí stejných sedm milionů za družstevní podíl, se kterým je spojený nájem srovnatelného bytu v sousedním domě. V katastru se nezmění nic a jako vlastník tam dál figuruje jen bytové družstvo. Oba mají majetek za miliony, veřejně dohledat ale jde jen jeden z nich. Další rozdíly mezi oběma formami bydlení shrnuje článek Koupit družstevní byt, nebo byt v osobním vlastnictví?

Družstevní bydlení nabízí míru soukromí, jakou osobní vlastnictví nemá. Kdo drží podíl, se z veřejných evidencí běžně nezjistí. Převod podílu po sobě nezanechá v katastru žádnou stopu a cena, za kterou podíl změnil majitele, se nikde veřejně neobjeví.

To může být vítané pro každého, kdo si chce zachovat soukromí: nikdo cizí si na internetu nezjistí, komu byt patří. Zákon chrání i samotné údaje o členech, družstvo je smí používat jen pro své potřeby. U lidí ve veřejných funkcích ale tytéž vlastnosti komplikují kontrolu majetku.

Nejde přitom o anonymitu vůči všem. Kdo podíl drží, ví družstvo, prodávající i banka, pokud koupi financovala, a k údajům se dostanou i oprávněné státní orgány. Družstevní byt sám o sobě také neslouží k legalizaci nelegálních příjmů a nelze tvrdit, že by si ho lidé pořizovali kvůli utajení majetku.

Poslanci, senátoři, členové vlády a další veřejní funkcionáři musí podle zákona o střetu zájmů (č. 159/2006 Sb.) oznamovat majetek. Ve vstupním oznámení, které podávají do 30 dnů od zápisu do registru, uvádějí majetek ke dni před nástupem do funkce. Co nabudou během funkce, hlásí v průběžném oznámení vždy do 30. června za předchozí rok.

Podle § 10 zákona se oznamují nemovitosti, cenné papíry, podíly v obchodních korporacích a dražší movité věci. Družstvo je obchodní korporace, takže družstevní podíl do oznámení patří. Samotný byt ale funkcionář mezi nemovitostmi neuvádí, protože mu nepatří. Vyplní název, IČO a sídlo družstva a velikost podílu. Byt, ke kterému má nájem, smí podle metodiky ministerstva spravedlnosti připsat do poznámky, povinné to ale není.

Zásadní rozdíl je v ceně. U nemovitosti nabyté během funkce musí politik uvést, za kolik a jak ji získal. U podílu v družstvu zákon cenu ani způsob nabytí nevyžaduje a velikost podílu o hodnotě bytu nemusí nic říkat. Protože člen může mít v jednom družstvu jen jeden podíl a další s ním splývají, může se za jedním řádkem oznámení skrývat i víc bytů. Půjčky a úvěry zákon řeší zvlášť: nesplacené závazky nad 100 tisíc korun musí funkcionář oznámit i s tím, vůči komu je má.

Za zjevně nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje v oznámení, stejně jako za oznámení nepodané včas, hrozí pokuta od 1 000 do 50 000 korun. Přestupek projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností podle bydliště funkcionáře. Poslanec ale může požádat, aby věc projednal v disciplinárním řízení mandátový a imunitní výbor Sněmovny. Do registru oznámení může nahlédnout každý, od července 2022 ale jen na žádost s ověřenou totožností.

Podobný případ se v červnu 2026 řešil v Praze. Seznam Zprávy 17. června napsaly, že tehdejší lídr pražského ANO, zastupitel hlavního města a kandidát na primátora Ondřej Prokop neuvedl v majetkovém oznámení tři družstevní byty v Praze. Podle serveru přiznal, že je zapomněl uvést, a do registru je doplnil. Na tiskové konferenci pak řekl, že udělal chybu a je připraven zaplatit pokutu. Přišel o post předsedy kontrolního výboru pražského zastupitelstva a 25. června oznámil, že končí ve všech politických funkcích a do komunálních voleb nepůjde. Jako důvod uvedl tlak médií.

Oba případy spojují družstevní podíly, které se v oznámeních objevily až dodatečně, a v obou na nesrovnalosti upozornili novináři. Ani jeden nedokazuje úmysl něco skrývat. Ukazují ale, že družstevní forma ztěžuje nezávislou kontrolu, přestože povinnost majetek oznámit platí stejně.

Je v pořádku, že člověk může mít majetek za miliony, aniž by jeho jméno bylo k nalezení ve veřejné evidenci? U běžného občana jde o legitimní ochranu soukromí. U politika je to jinak. Zákon o střetu zájmů má podle svého prvního paragrafu umožnit veřejnou kontrolu majetku, který funkcionář nabyl během výkonu funkce. U družstevního bytu ale veřejnost nemá v katastru s čím oznámení porovnat a musí spoléhat na to, že ho politik vyplní úplně.

Družstevní byt není nelegální ani podezřelý typ bydlení. Kdo chce mít byt zapsaný na sebe, může ho za určitých podmínek převést do osobního vlastnictví. Vlastnická struktura družstva ale znamená, že družstevní byt bývá pro veřejnost výrazně méně viditelným majetkem. A právě to ukázaly nedávné kauzy politiků.