Měla to být ve světě nevídaná senzace. Město, které by si „eko“ nejen říkalo, ale skutečně by jím i bylo. To by bylo vůbec první svého druhu na světě. Jenže nad čínským Dongtangem, jak se ten zázrak měl jmenovat, se po pěti letech zavřela voda. Nikdy postaveno nebylo.
Udržitelné stavebnictví dnes stojí na datech, ne na slibech. Právě proto je Environmental Product Declaration (EPD) jedním z nejdůležitějších dokumentů, který potvrzuje skutečný environmentální profil stavebního materiálu. Desky PackWall Basic nyní disponují mezinárodně uznávanou EPD certifikací v systému International EPD® System, čímž se řadí mezi plně transparentní a ekologicky odpovědné stavební produkty.
Pokud byste dnes hledali českého sportovce, umělce, vědce, mediální hvězdu či politika, který plní stránky světových médií nejvíce, budete překvapeni. Je to bobr. Postavením hrází a obnovením přírodního mokřadu pod Dolejším Padrťským rybníkem v CHKO Brdy na Rokycansku totiž ušetřil státu desítky milionů korun. Zpráva o tomto stavebním počinu se dokonce stala jednou z deseti nejlepších světových událostí loňska. Citována byla snad ve všech významných zahraničních médiích.
Myšlenka, že bychom měli jíst hmyz, vyvolává u mnoha lidí spíš nevolnost než chuť k debatě. Jenže při pohledu na rostoucí populaci a omezené zdroje planety se z brouků a červů stává vážně míněná alternativa. Je ekologicky účinná, nutričně zajímavá. Ale ke svému naplnění má ještě daleko.
Čím emisní povolenky zjednodušeně řečeno jsou, proč vznikly, do čeho všeho se promítnou domácnostem a jak? Vznikne pomocná síť pro každého, kdo ji bude kvůli ETS2 nejvíce potřebovat? Nebo to nebude až tak hrozné, jak mnozí alarmují?
Od 1.1. letošního roku platí nová povinnost hlásit jakoukoli manipulaci s azbestem, tedy vlastně především s výrobky z azbestocementu. A za neoznámení hrozí nově statisícové pokuty. Zpřísnění pravidel je prezentováno jako prostředek k ochraně zdraví, více méně zde byla přísná pravidla již dosud. Nyní ale legislativa jednoznačně říká, že kdo s azbestem pracuje, musí o tom předem informovat na patřičných místech (Krajskou hygienickou stanici).
Místo z bambusového houští se vynořila z trnek, šípků, hlohů a ostružin. Kdo čekal smečku toulavých vlků, rysa nebo medvěda hnědého, musel být překvapen. Do hávu pandy jakožto symbolu ohrožené přírody se totiž oděl Světový fond na ochranu přírody (WWF) již před čtyřiašedesáti lety. A nyní vkročil i do české přírody, momentálně z pražské Březinovy ulice, kde od roku 2025 sídlí.
Týká se to českých zahrádkářů úplně stejně jako farmáře někde na Severozápadě USA, v Německu, Irsku nebo Číně. Drobní majitelé několika záhonů to však nepoznají, jednoduše si koupí „pár semínek“ jako dřív, akorát za víc peněz. Po titěrných dávkách se drahota snadno rozpustí. Zato farmáři si již osivo nekupují, ale pronajímají. Dokonce si ani nemohou příliš vybírat. O tom, co a kdy se bude pěstovat, rozhoduje hrstka lidí mimo farmy. Potažmo zástupci 4 gigantů vlastnících 60 procent globálního trhu s osivy a 75 procent trhu s pesticidy. A jelikož jde výhradně o chemické firmy, neexistuje překážka spojení prodeje chemie spolu s „licencí“ na osivo. Jeden ze 4 monopolních korporátů patří dokonce Číňanům, což by mělo na západě vzbudit ještě větší obavy o potravinovou bezpečnost. Zamýšlí se Autumn Spredemann a Anastasia Gubin v časopisu EPOCH TIMES.
Santiago de Chile najdete na glóbusu na 33 stupních jižní šířky, což odpovídá na jižní polokouli subtropickému klima té severní. Zimy jsou zde od června do srpna chladné a deštivé a může i mrznout, léta jsou suchá – téměř neprší. Není proto divu, že si zde musí kvůli lásce k tropickým rostlinným kráskám pořizovat velké skleníky. Místní klima totiž tropickým druhům nevyhovuje po celý rok. Představíme vám jeden, který vás může nadchnout svou architekturou i technickým řešením. Doslova lze jeho jméno PirqueCasa de Vidrio přeložit jako Skleněný dům Pirque.
Ne každá módní vlna se prosadí hned. Nápad odívat domy do zinkových střech čekal v Paříži na svou realizaci dlouho. Poté ale nastoupil do praxe s razancí laviny a všem domům ve městě nad Seinou dodal typicky modro-šedý vzhled. Háček je v tom, že stará elegance zinkových střech dnes nesouzní s proměnami klimatu.
Nejpodivnější a hodná obdivu, přesto nevídaná a téměř nikým neviděná. Že takové představení rostliny působí až příliš teatrálně? Tak to jste ještě neslyšeli o Rhizanthella gardneri. Česky je nazývána Podzemní orchidejí a její unikátnost spočívá mimo jiné v tom, že roste a kvete pod povrchem. Vidět zkrátka není.
Stalo se skoro národním sportem srovnávat kvalitu a ceny potravin a jiných produktů v obchodních řetězcích. Svůj srovnávací nákup si před časem udělal v souvislosti s inflací i bývalý premiér. Velmi často jsou přitom srovnávány obchody německých řetězců u nás a za hranicemi. Je ale pravdou, že jde především o řetězce německé? Kdo vlastní největší super a hypermarkety s potravinami v ČR a kdo tedy u nás diktuje ceny, velikosti balení i kvalitu? Kdo určuje hru? Jenom Němci to nejsou a v případě britského Tesca jde dokonce o široké portfólio akcionářů z celého světa. Do sítí malých prodejen pro změnu pronikli Maďaři. Až půjdete k večeru po práci někam nakoupit potraviny, může být dobré alespoň trochu vědět, komu prodejna patří. Možná pak budete méně spílat právě sousedním Němcům.
Česká společnost ornitologická vyhlásila nový ročník Ptačí hodinky, kdy se lidé mohou zapojit do sčítání ptáků nejen na krmítkách. Letos to bude od 9. do 11. ledna, s krmením ptáků na krmítkách se ale pojí mnoho lidských zlozvyků, které opeřencům škodí. Jak jim při „sčítacím krmení“ prospět? Co smíme nasypat do krmítka a co nikdy? Proč bychom neměli krmit kachny a labutě pečivem a čím jsou nebezpečné síťky od lojových koulí?
Od 1.12. letošního roku platí velmi přísná pravidla pro odpalování pyrotechniky. A legislativa byla nastavena tak, aby se mapa ochranných pásem propsala již do letošních vánočních svátků a Silvestra. Hrozí přitom pokuta až 10 tisíc korun na místě a 100 tisíc ve správním řízení každému, kdo by pyrotechniku odpaloval v zakázaných zónách. U právnických osob je horní sankční hranice ještě mnohem vyšší.
Velmi zajímavý článek na téma současné klimatické krize a regeneračních metod zemědělského hospodaření vyšel v časopisu Epoch Times. Americká farmářka Mollie Engelhart se pozastavuje nad tím, proč toto podle ní „nejúčinnější řešení“ klimatické krize ignorujeme. Tvrdí, že regenerační zemědělství pomáhá obnovit biologickou rozmanitost a kvalitu půdy včetně obsahu vody a ukládání oxidu uhličitého do půdy. Ale nikdo o něm nechce slyšet, firmy a vlády raději přehazují peníze lopatami z místa na místo.
Možná jste už někdy slyšeli větu: „Do toho žabince nevlezu!“ Pokud je nějaká vodní plocha zarostlá okřehkem, opravdu příliš neláká ke koupání, racionální důvod však neexistuje. Do vody bychom neměli lézt kvůli přemnožení řas a sinic, ale okřehek? To jsou droboučké rostlinky, které lze dokonce jíst. A které rostou v čisté vodě stejně jako ve špinavější. Jak náramná potravina budoucnosti by to přitom mohla být! Ale bude chutnat?
Slovo superčerv sice může vyvolávat prapodivné pocity, ve skutečnosti však jde o běžně používané synonymum pro larvy potemníka rodu Zophobas morio. A dobře je zná mnoho z nás, protože jde o běžné krmivo pro plazy, ptáky a ryby, které se prodává v chovatelských potřebách. Skutečně tito červi plasty žerou a s náramnou chutí, vědci přitom nyní zkoumají, jak je to možné a jak tělo červů plasty vlastně zpracovává. Obzvláště o Vánocích, kdy v křesťanském světě prudce vzrůstá produkce plastového odpadu, je toto téma na výsost aktuální.
O tom, že skrze školy předáváme budoucím generacím vzdělání, nějaké to hlubší poselství a možná pár traumat, a oni si je pak životem nesou dál, moc pochyb není. A právě v tom kontextu je zajímavý projekt australských architektů, který vyrostl v „divočině“ Langwarrin South, ve Victorii. Školní budova nebyla navržena jen jako „instituce“, ale jako širší součást poselství pro mladou generaci.
Jde o projekt řekněme malý tím, co by bylo k jeho naplnění třeba udělat. Protože, když to položíme opravdu hodně naplacato, stačilo by jenom nezapnout v noci světlo. Nerozsvěcet, nechat zhasnuto. Což by, když to domyslíte v reálných obrysech, bylo ve skutečnosti extrémně náročných počinem.
Konzumní Vánoce jsou tradičně nejškodlivějším obdobím roku pro životní prostředí. A kromě objemu domácího odpadu zvýšeného podle vyjádření Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) až o průměrných 25 % (toto číslo může být ve skutečnosti mnohem vyšší, pozn. red.) jsou především všudypřítomné mikroplasty nebezpečím, které se volně šíří do našeho okolí a přírody, a které dokonce i nevědomě pojídáme a dýcháme. Posbírat se to dá těžko. Co radí vědkyně na slovo vzaté?
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
