Během prázdninových výletů a cest do zahraničí možná okem zavadíte o pamětihodnosti, stavební památky a divy architektury. U nichž vás nejednou napadne, jak dlouho je asi trvalo vystavět. Ta čísla budí obdiv a zároveň neklid. Dostavba Temelína nebo dálnic nám totiž dnes trvá déle, než třeba ve starém Egyptě budování Velké pyramidy.
Nový most bude spojovat ostrovy Bergsøya a Nerlandsøya u západního pobřeží Norska a je těsně před dokončením. Právě probíhá betonáž posledních spojovacích segmentů mostovky o celkové délce 574 metrů. Dosud na ni stavaři Metrostavu Norge spotřebovali 6 000 kubíků betonu. Most je široký 11,5 metru a klene se kvůli lodní dopravě až do výšky 27 metrů.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, každoročně investuje miliardy korun do modernizace distribuční sítě s cílem zlepšovat spolehlivost dodávek plynu. Aktuálně rozšiřuje portfolio dodavatelů pro přípravu a realizaci plynárenských staveb.
Nejdražším realizovaným stavebním projektem světa nejsou pyramidy starověkých faraonů v Egyptě. A Velká čínská zeď, i když je nesmírně výrazným inženýrským počinem, čistě svými měřítky není největším lidským stavebním výtvorem. Prvenství největšího a nejdražšího stavebního projektu si vysloužilo mnohem „obyčejnější“ dílo. Systém dálnic ve Spojených státech amerických.
Ražba tunelu Grenland byla největší zakázkou českých stavařů na prestižním norském trhu, probíhala v náročných geologických podmínkách a někdy i třeskutých mrazech, respektive extrémním arktickém počasí. Slavnostní prorážka tunelu Grenland na jihu Norska v úseku Langangen - Rugtvedt proběhla těsně před koncem minulého roku a práce byly dokončeny nyní.
Štvanická lávka neboli HolKa. Byla uznána nejlepší stavbou roku 2024, tedy alespoň podle Obce architektů, která každoročně vyhlašuje Grand Prix Architektů – Národní cenu za architekturu. Jde o největší českou architektonickou soutěž hodnotící pro daný rok nejlepší realizaci. Projekty hodnotí pětičlenná porota složená ze čtyř mezinárodních porotců a jednoho zástupce z České republiky, čímž je zajištěna maximální objektivita. Stavba nové lávky, na kterou se dlouho čekalo, začala v lednu 2022 a skončila v červenci 2023.
Města rostou, což je jev vcelku přirozený. Při tom růstu kolem sebe pohlcují menší sídla a ze silnic, které byly prve spojnicemi výhradně určenými pro auta, se stávají ulice. Tedy, měly by se stát. Vzniká z nich ale něco jiného. Něco, co nedocení pěší obyvatelé měst, ani řidiči. Stroads.
Více Čechů dnes chodí běhat, než kolik jich dohromady šlape do pedálů kol, nebo se prohání po ledě, případně na trávníku za mičudou. Přesto se preferenčně investuje do výstavby cyklostezek, stadionů a kluzišť. Je to snad proto, že neumíme naše města uzpůsobit pro běhání?
Pokud se alespoň trochu vyznáte v historii architektury v České republice, nebudete mít v tomhle kvízu problémy. Dokážete projít bez jediné chyby? Zkuste to a předveďte se!
Tunel dlouhý 1,2 km nyní propojuje vísky Fámjin a Øroðvíkar na nejjižnějším z Faerských ostrovů Sudurøy. A právě ve druhé polovině července čeští stavaři silniční tunel definitivně prorazili. Tunel nahradí původní horskou cestu, která je obzvláště v zimě téměř neprůjezdná. Projekt silničního tunelu je realizován po názvem Fámjimstunnilin.
Ne vždy a všude je strojní pokládka dlažby možná, respektive dává smysl. Ale na velkých plochách, kde by bylo ruční pokládání dlaždic příliš pracné a zdlouhavé, ušetří spoustu času a peněz. Ke strojní pokládce se používají například pokládací stroje Optimas Toro H 88 a Optimas Toro H 77.
V anketách o nejužitečnější, nejvýznamnější, největší, nejgeniálnější vynálezy lidstva se objevuje kde co. V žádné z anket však nenajdete vynález nejvýznamnější, totiž města. A je to tak vlastně správně, jelikož nejde o vynález jako takový, nýbrž přirozený důsledek vývoje lidstva. Možná i principiálně důsledek vývoje inteligentních společenství. Proč jsou ale chudinské čtvrti vždy na východě měst? A proč nás i přes veškerou prosperitu neustále provází unifikace, nuda a šeď?
Za výmoly na silnicích zpravidla neděkujeme. Jeden viník by se ale nabízel. Jednou z prvních metropolí, která šla v asfaltování celému světu příkladem, byl totiž Londýn. Když si tu zvolili, že vymění staré a zaostalé dláždění v ulicích, vzali to pořádnou oklikou.
Zároveň s diskutabilním způsobem startu digitalizace stavebního řízení byl spuštěn i projekt, který funkční opravdu již je, a který usnadní ve městech a obcích získávání informací o dopravní a technické infrastruktuře (a nejen o ní). A to zcela zdarma. Byly spuštěny Digitální technické mapy krajů (DTM). Jde o důležitou, dokonce velmi zásadní součást digitalizace stavebního řízení a územního plánování, která ušetří každému, kdo potřebuje informace o dopravní a technické infrastruktuře, spoustu peněz a času.
Ten příběh má už skoro klasickou zápletku. Na jedné straně odpad, kterého je obrovské množství a jeho likvidace se do budoucna komplikuje. Na druhé straně poptávka po ekologických materiálech ve stavebnictví. Má ale bahno vytěžené z přístavů skutečný potenciál doplnit při výrobě beton?
Přinášíme 3 novinky ze stavebnictví: Poslední týden na zaplacení daně z nemovitosti se blíží, zatímco Nejvyšší správní soud rozhodl o transparentnosti informací týkajících se stavby dálnice D8. Senát se chystá schválit zvýšenou ochranu nejlepší zemědělské půdy, což může ovlivnit velké developerské projekty.
Přinášíme krátké shrnutí aktuálních událostí ze stavebnictví. Co nás zaujalo? Kartel čtyř stavebních firem dostal pokutu v řádech milionů Kč, u Horních Ředic přesunuli celou kapli a v Královéhradeckém kraji se snižuje bytová výstavba.
Japonský krajinářský projekt Gebun-do, který veřejnosti zpřístupňuje zajímavou přírodní památku, je inspirativní celkovou odlišností svého přístupu. Dokázal totiž vyvážit citlivě zájmy řekněme ochranářské, poptávku cestovního ruchu i náležitosti, které souvisí s potřebnou dopravní infrastrukturou.
Sucho, přívalové deště, silný vítr, vlny veder, na takové projevy klimatické změny se snaží připravit 77 projektů přihlášených do šestého ročníku soutěže Adapterra Awards.
„Někdo nám tu zobal,“ řekne lesník, když zjistí, že z úhledné hromady dřeva ubylo. Aby se hned poznalo, jestli na konkrétním místě někdo “zobal“, označují se hromady dřeva barvou ve spreji. Jak ale označit stromy podél silnic, kterých každým rokem ubývá, a které nejsou dostatečně nahrazovány novou výsadbou? Podél silnic se totiž v Česku “zobe“ často a rovnou po celých stromech, statisících stromů. Fyzicky je přitom barvou označen každý, ale v jiném smyslu než lesnickém.
