Jak a proč na podzim hnojíme zahradu? Zobrazit fotky zobrazit 2 fotky

Za prvé přezimujícím rostlinám před zimou především prospívá draslík, díky kterému nejsou po sezóně tolik vyčerpené a snáze přečkají zimu, například dusíku vyžadují minimum, ovšem na podzim hnojíme i prázdné záhony – připravujeme je tak na další sezónu. Na prázdné záhony používáme organická hnojiva a především ta, která se pomalu rozkládají, přičemž je zapravíme dostatečně hluboko do půdy. Sklizené záhony navíc též můžeme dezinfikovat dusíkatým vápnem a vylepšit jím pH půdy, pokud je to třeba.

Draslík, hořčík, železo

Dostatečné množství živin potřebují rostliny nejen v období svého růstu, kvetení a tvorby plodů, ale i před zimou, kdy jsou již vyčerpané a čeká je právě to nejtěžší – přezimovat a přežít. A jde o okrasné i ovocné dřeviny, trvalky, ale také o trávník. A především draslík je klíčem k jejich úspěšnému přežití zimy. Po pohnojení draslíkem zesilují rostlinná pletiva, zahušťují se buněčné šťávy a rostliny pak snáze odolávají mrazům. Draslík zároveň funguje v případě trávníků jako dobrá ochrana před plísní sněžnou. Naopak se vyhýbáme hnojivům bohatým na dusík. Nemusíme se nijak bát výběru hnojiv, jelikož jsou nabízena podzimní hnojiva určená různým skupinám rostlin a pro různá období.

Dalším důležitým prvkem je v tuto dobu hořčík. Ten zabraňuje předčasnému žloutnutí listů a u jehličnanů hnědnutí jehlic. Navíc je vhodný i pro rostliny se zvýšenými nároky na draslík. V zásadě lze říci, že hnojiva pro podzimní hnojení přezimujících rostlin mají nízký obsah dusíku (N) a to pouze v amonné formě, minimum fosforu (P) či žádný, jelikož ten nemá pro podzimní výživu rostlin valný význam, ovšem vysoký podíl draslíku (K), hořčíku (Mg) a také případně železa (Fe), jelikož železo a hořčík působí příznivě i na obsah chlorofylu v rostlinách (zmíněné bránění žloutnutí listů a hnědnutí jehlic). Jinak lze obsah hořčíku v půdě úspěšně zvýšit takzvanou hořečnatou solí a draslíku solí draselnou.

Organická hnojiva

I z přírodních organických hnojiv najdeme hnojiva vhodná pro podzimní hnojení. Například ta s obsahem guána. A jelikož organická hnojiva pečují i o zdraví půdy a její úrodnost (podporují půdní mikroorganismy a dodávají půdě humus), bude jejich aplikace přezimujícím rostlinám všestranně výhodná. Ovšem pokud na podzim přihrneme k růžím, jahodám a dalším rostlinám dobře vyzrálý kompost, poslouží jim před zimou také skvěle.

Do půdy sklizených záhonů je pak dobré zarýt přírodní hnojivo, ketré se ddlouhodobě rozkládá, nejlépe chlévskou ovšem i zelené hnojení. Kompost v tomto případě necháme až na jaro. Místo chlévské mrvy lze též použít hnůj ovčí či koňský, ale tato hnojiva se rozkládají poměrně rychle a zahřívají půdu, proto se s větším úspěchem používají časně na jaře včetně pařenišť a skleníků. Řešením je také hnůj prasečí, zkvašené slepičince (slepičí guano) a hnůj králičí. Jako zelené hnojení lze na záhony po sklizni vysít svazenku, vikev, bob a další druhy. Pokud však nestihneme zelené hnojení do půdy včas zarýt, nic se neděje, půda bude alespoň lépe chráněna před mrazem a rostliny zaryjeme co nejdříve zjara. Rostliny určené pro zelené hnojení lze nechat vyrůst do různých velikostí a v různém vegetačním období, dokonce je lze nechat i vykvést, což ocení i hmyz. Větší rostliny je však třeba před zarytím nasekat na menší části – například rýčem. 
Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com