Jedním z nejvýraznějších prvků bytu je knihovna ve formě tvarovaných výklenků odkazující na architekturu samotného domu (Foto: Foto: Tom Bird) Zobrazit fotky zobrazit 8 fotek

V londýnském domě Florin Court, známém svým art deco charakterem i výrazným zakřiveným průčelím, vznikla pozoruhodná ukázka toho, že malý prostor může nabýt překvapivé velkorysosti, pokud je navržen s dostatečnou invencí. Architekti ze studia Intervention Architecture dostali za úkol proměnit někdejší byt pro služebnictvo o rozloze pouhých čtyřiadvaceti metrů čtverečních v plnohodnotné zázemí pro dvojici mladých umělců. Výsledek ukazuje, že důmyslné řešení, jednotný materiálový jazyk a odvaha lišit se dokážou z malého prostoru udělat místo, které působí uceleněji než leckteré několikanásobně větší byty.

Co v článku najdete

Promyšlená rekonstrukce s ohledem na historii domu

Florin Court není obyčejný obytný blok. Jeho historie sahá do 30. let 20. století a výrazná architektura se objevila i na televizních obrazovkách jako domov Hercula Poirota. Byt situovaný v zadní části objektu původně sloužil personálu, takže nikdy nebyl koncipován jako reprezentativní či prostorný. Architekti však přistoupili k rekonstrukci s vědomím kontextu a snažili se propojit současné potřeby majitelů s charakterem budovy. Úvodní fází projektu bylo odstranění všeho, co prostor vizuálně zatěžovalo. Malá dispozice si žádala radikální vyčištění, díky kterému interiér získal nový dech. Teprve na tomto čistém základu mohly vyrůst nové vestavěné prvky, které celý byt definují.

Byt se nachází v domě známém svým art deco charakterem i výrazným zakřiveným průčelím,  milovníci detektivek ho můžou znát jako domov Hercula Poirota (Foto: Tom Bird)
Byt se nachází v domě známém svým art deco charakterem i výrazným zakřiveným průčelím, milovníci detektivek ho můžou znát jako domov Hercula Poirota (Foto: Tom Bird)
Postel se sklápí přímo z čela stěny, přičemž se opírá o modulární sedačku, kterou lze posouvat po místnosti dle potřeby (Foto: Tom Bird)
Postel se sklápí přímo z čela stěny, přičemž se opírá o modulární sedačku, kterou lze posouvat po místnosti dle potřeby (Foto: Tom Bird)
Vestavěná nábytková stěna na míru v sobě ukrývá více funkcí, než se na první pohled zdá (Foto: Tom Bird)
Vestavěná nábytková stěna na míru v sobě ukrývá více funkcí, než se na první pohled zdá (Foto: Tom Bird)
Jídelní stůl i se židličkami lze během několika vteřin rozložit a zase skrýt, čímž se eliminuje pocit přeplněnosti (Foto: Tom Bird)
Jídelní stůl i se židličkami lze během několika vteřin rozložit a zase skrýt, čímž se eliminuje pocit přeplněnosti (Foto: Tom Bird)

Chytrý nábytek, který se ztrácí i objevuje

Nejzásadnější proměnou prošla hlavní obytná část. Ta musela sloužit jako obývák, pracovna, ložnice i jídelna. Řešení se skrývá ve vestavěné nábytkové stěně na míru, která v sobě ukrývá více funkcí, než se na první pohled zdá. Postel se sklápí přímo z čela stěny, přičemž se opírá o modulární sedačku, kterou lze posouvat po místnosti podle potřeby. Tento systém umožňuje měnit charakter prostoru podle situace – během dne zůstává místnost otevřená a volná, večer se snadno promění v útulnou ložnici. Do pohovky jsou integrovány malé stoličky a další modulární prvky, které lze kdykoli vyjmout a využít. Stejně tak jídelní stůl lze během několika vteřin rozložit a zase skrýt, čímž se eliminuje pocit přeplněnosti, který u malých bytů hrozí téměř permanentně. Architekti tak vytvořili jakýsi mechanický organismus, který se dokáže přizpůsobit rytmu dne i potřebám obyvatel.

Jednotná materiálová paleta podporuje vizuální klid

Aby interiér nepůsobil roztříštěně, architekti zvolili jeden dominantní materiál – světlou topolovou překližku s jemným bílým nátěrem. Ta se objevuje nejen na nábytku, ale také na podlahách, což posiluje pocit jednolité plochy. Světlé odstíny navíc fungují jako přirozený reflektor světla, takže byt nepůsobí sevřeně ani během podmračených londýnských dnů. Stěny a stropy byly záměrně ponechány v jednoduchém, teplém odstínu bílé, aby do prostoru nevnášely kontrasty, které by malý interiér opticky tříštily. V kombinaci s jemným čalouněním sedačky tak vzniká atmosféra klidu, která umožňuje majitelům soustředit se na práci i odpočinek.

Architekti zvolili pro většinu interiéru jeden dominantní materiál – světlou topolovou překližku s jemným bílým nátěrem (Foto: Tom Bird)
Architekti zvolili pro většinu interiéru jeden dominantní materiál – světlou topolovou překližku s jemným bílým nátěrem (Foto: Tom Bird)

Knihovna jako art deco odkaz i praktický úložný prostor

Jedním z nejvýraznějších prvků místnosti je knihovna umístěná na konci prostoru. Její sestava tvarovaných výklenků ve formě jemných oblouků odkazuje na architekturu samotného domu. Zároveň však prostor oživuje a dodává mu lehký, téměř scénický charakter. Architekti se zde nespoléhají pouze na funkci, ale přinášejí i estetickou hodnotu, která interiér obohacuje a činí jej osobitým.

Skrytý pracovní kout pro tvůrčí práci

Součástí nábytkové stěny je také pracovní prostor. Když se otevřou dvířka na levé straně, vzniká kompaktní pracovna s pohodlným sezením a výškově nastavitelnou deskou, která slouží jako kreslicí či pracovní plocha. Toto řešení vychází vstříc majitelům, kteří pracují z domova a potřebují prostor pro tvorbu, aniž by se jejich pracovní nástroje staly vizuální dominantou místnosti.

Miniaturní kuchyň se zcela vymyká minimalistickému designu bytu. Ostrá modř působí svěže a odvážně (Foto: Tom Bird)
Miniaturní kuchyň se zcela vymyká minimalistickému designu bytu. Ostrá modř působí svěže a odvážně (Foto: Tom Bird)
I koupelna dostala jemně růžové obklady evokující luxusní estetiku třicátých let (Foto: Tom Bird)
I koupelna dostala jemně růžové obklady evokující luxusní estetiku třicátých let (Foto: Tom Bird)

Barevné experimenty v koupelně a kuchyni

Zatímco obytná část je laděna do světlých tónů, koupelna a kuchyň představují dva odvážné výlety do syté barevnosti. Koupelna je obložena jemně růžovými obklady, které evokují luxusní estetiku třicátých let. Kombinace s bílou sanitou a kompaktní japonskou vanou vytváří nečekaně elegantní výsledný dojem. Kuchyň naopak sází na intenzitu hluboké modré. Tato malá, jen dvoumetrová místnost nabízí veškeré potřebné vybavení a díky své monochromatické barevnosti působí jako samostatný mikrosvět, který v kontrastu k hlavní části bytu působí svěže a odvážně.

Důkaz, že i malý prostor může být velkolepý

Rekonstrukce mikrobytu ve Florin Court je příkladem toho, jak lze promyšleným návrhem a moderními řešeními vytvořit harmonický a praktický domov i tam, kde se to na první pohled zdá nepravděpodobné. Architekti zde vytvořili prostor, který pracuje s flexibilitou, jednotnou estetikou a výrazovými detaily. Výsledkem je byt, který nepůsobí jako kompromis, ale jako sebevědomé, esteticky vyvážené a mimořádně funkční místo pro život i tvorbu.

Zdroj: Intervention Architecture

Foto: Tom Bird