Můžeme si vypěstovat lotos? Zobrazit fotky zobrazit 3 fotky

Lotos (Nelumbo) je exotická vodní rostlina, která vyrůstá z hlízovitého zdužnatělého oddenku. Lotosy pochází z Indie a jsou velice podobné leknínům (Nymphaea), které lze považovat za nejkrásnější vodní rostlinu vyskytující se v našich klimatických podmínkách. Lekníny však přežijí zimu venku (až na výjimky), zatímco lotos vyžaduje teploty okolo 25 stupňů Celsia a ne nižší jak 20. Z toho je patrné, že i v zemi svého původu žije pouze v teplých oblastech a těm chladnějším se vyhýbá.

Lotosy představují pro buddhisty symbol čistoty, osvobození, cesty života, jelikož jejich květy sice rostou z bahna, ale jsou vždy naprosto čisté, neulpí na nich žádná špína.

Květy jsou samozřejmě tím, proč je lotos vyhledáván. Lotos indický (Nelumbo nucifera) má květy bílé nebo růžové, zatímco americký lotos žlutý (Nelumbo lutea) má květy žluté. Dále byly vyšlechtěné různé kultivary, ovšem ty nejsou uznávané botaniky, na kráse jim však tento fakt neubírá. Květy jsou velké až 20 cm, rostoucí na stopkách nad listy, které mohou mít průměr až 50 cm a jejichž barva je smaragdově zelená. Čepele listů rostou nad hladinu na dlouhých řapících.

Lotos je nejlepší pěstovat ve vytápěné zimní zahradě či skleníku, proto se s ním u nás setkáme v zahradách botanických, ale doma má lotos málokdo. Ovšem pyšnit se jím před sousedy a přáteli můžeme. Celoroční nároky lotosu na vysoké teploty vyřešíme přesazením do jezírka pouze v nejteplejším období roku (pozor však – méně zde kvete) a poté opět „uklizením“ na jeho původní teplé stanoviště. Vlastníci zimní zahrady, která je vytápěna, zde mohou lotos pěstovat například ve stylové vaně apod. Lotos si vystačí s velkou nádobou s vodou, přičemž na dně musí být bahnitý či štěrkovitý substrát. Nejčastějším řešením je umístění nádoby se substrátem na dno velké nádoby s vodou či na dno jezírka. Nádobu s vodou však můžeme umístit právě i do skleníku, ale proč zde lotos ukrývat mezi zeleninou?
Celoroční nároky lotosu na teplotu sice mají zimní výjimku, ovšem ta činí 10 oC a více. Za těchto teplot si lotos přes zimu odpočine a na jaře opět nastartuje se zvyšující se teplotou. Zimní zahrada proto může být v zimě pouze přihřívána, nikoli vyloženě vytápěna na vyšší teploty. Lotos se snadno rozmnožuje oddenky, které tvoří opravdu bohatě. Ze semen se lotos pěstovat raději nepokoušejte, jelikož díky tvrdému obalu plodu je jejich klíčivost i několik set let. Povrch obalu plodu je proto třeba nejprve narušit, poté se semena ponoří na 24 hodin do vlažné vody a teprve když nabobtnají, můžeme je vysít do mokrého substrátu (teplá voda, vysoká vlhkost vzduchu). Pokud semena nenabobtnají, je třeba obal narušit znova a znova je na 24 hodin namočit. Semena začnou v mokrém substrátu klíčit do cca týdne a do substrátu na dně nádoby s vodou vysadíme až mladé rostlinky. V tomto případě platí, že čím vyšší teplota nad 20 oC bude, tím se bude rostlinám lépe dařit. 

Zajímavostí lotosu jsou zcela čisté květy. Okvětní lístky jsou totiž pokryté drobnými krystalky, na které se nezachytávají tekuté nečistoty. Další zajímavostí jsou obrovité semeníky s plody. Ty se jinak běžně používají v květinových aranžmá s exotickým nádechem (sušené i čerstvé, jde o žádaný artikl). Semeníky jsou umístěné v prohlubeninách houbovitého lůžka a časem z nich dozrají oválné plody (ořechy). 
Málokdo u nás ví, že plody i oddenky lotosu jsou jedlé a obzvláště v Indii a Číně i běžně konzumované. Oddenky obsahují škrob, cukry, asparagin, vitamíny a různé soli. Pokrmy z lotosu jsou lehce stravitelné a dokonce je z oddenků vyráběna mouka, ze které se peče chléb. Oproti tomu plody lotosu mají chuť podobnou našim vlašským ořechům a lze je jíst syrové, vařené a pražené. 
Zdroj: www.semena-rostliny.cz, www.shutterstock.com