S příchodem podzimu a opadem listí nastává pro pěstitele jedno z nejdůležitějších období roku. Začíná vegetační klid – chvíle, kdy školkaři konečně smějí bezpečně vyrýt stromky ze země a zahradnictví zaplní prostokořené sazenice. Tyto dřeviny mají obrovskou výhodu: v porovnání s kontejnerovanými rostlinami jsou výrazně levnější, disponují nezkrouceným kořenovým systémem a díky podzimní půdní vláze stihnou do jara perfektně zakořenit. Než na jaře vyrazí první pupeny, stromek už pevně sedí v zemi a neztrácí čas adaptací.
Zatímco většina pěstitelů automaticky doplňuje zahradu o jabloně či švestky, čím dál větší pozornost poutají druhy, které jsme dříve považovali za výsadní doménu subtropů. Skutečným králem této kategorie je mandloň obecná (Prunus dulcis).
)
Mandloň pod lupou: Botanika, původ a cesta do našich zahrad
Mandloň patří do čeledi růžovitých (Rosaceae) a rodu Prunus, což z ní dělá blízkou příbuznou broskvoní, meruněk a švestek. Z botanického hlediska mandle není ořech, nýbrž peckovice. Šedozelený, sametově plstnatý obal, který na stromě vidíme celé léto, odpovídá dužnině broskve. Jakmile mandle na přelomu září a října dozraje, toto kožovité oplodí vyschne a samo podélně pukne, čímž odhalí tvrdou, dírkovanou pecku. Teprve uvnitř této skořápky se ukrývá to nejcennější – semeno s jemnou hnědou slupkou.
)
Historie a původ: Původním domovem mandloní jsou suché, kamenité svahy Přední a Střední Asie (oblast od Turecka, přes Írán až po Afghánistán). Odtud se díky fénickým mořeplavcům a starověkým Řekům rozšířila po celém Středomoří. Šlo o jednu z vůbec prvních domestikovaných dřevin – archeologické nálezy mandlí v hrobkách egyptských faraonů (včetně Tutanchamona) dokazují její význam už před 4 000 lety.
)
Česká stopa a Hustopeče: Ačkoliv se mandloň v našich zemích pěstovala jako rarita v zámeckých zahradách od středověku, největší kapitola se začala psát po 2. světové válce. V roce 1949 byly v Hustopečích na jižní Moravě založeny rozsáhlé mandloňové sady, které v dobách největšího rozmachu čítaly přes 50 000 stromů. Cílem bylo zajistit soběstačnost socialistického cukrárenství (především dodávky mandlí do čokoládovny Orion). Tyto sady existují dodnes a jsou živým důkazem, že středoevropské klima nepředstavuje pro mandloně překážku, i když početní stav místních mandloní výrazně poklesl.
Rozdíl mezi sladkými a hořkými mandlemi: Divocí předci mandloní obsahují kyanogenní glykosid amygdalin, který jim dává výrazně hořkou chuť a při trávení uvolňuje toxický kyanovodík. Domestikací vznikly odrůdy se sladkými jádry (Prunus dulcis var. dulcis), které pěstujeme na zahradách. Ty amygdalin neobsahují a jsou proto zcela bezpečné k přímé konzumaci.
)
Jak mandloň úspěšně pěstovat v tuzemsku
Dřevo a kosterní větve mandloně bez problémů ustojí zimní mrazy v rozmezí -20 až -25 °C. Problémem bývá spíše její extrémní netrpělivost: mandloň je geneticky naprogramována na suchá léta a mírné zimy, takže raší velmi časně. Kvetení přichází často již v březnu (často ještě před olistěním stromu), kdy bílé až sytě růžové květy mohou být spáleny nočními mrazíky, tedy teplotami pod -2 °C.
Stanoviště a mikroklima: Mandloň vyžaduje nejteplejší kout zahrady, plné slunce a bezvětří. Vynikající je výsadba k jižní zdi budovy – cihly akumulují teplo a v noci ho vyzařují, což dokáže zvednout teplotu vzduchu o 2 až 3 °C a zachránit úrodu před ranním mrazem. Vyhněte se údolím a uzavřeným kotlinám.
Půda: Ideální je hluboká, záhřevná, propustná, hlinitopísčitá půda s dostatkem vápna. Mandloň nesnáší trvalé zamokření a těžké, jílovité studené půdy, kde dochází k dušení kořenů a klejotoku.
Opylovací vztahy: Většina starších a krajových odrůd (např. moravská Zora, Sladkoplodá krajová, Vama) je cizosprašná – vyžadují druhého jedince jiné odrůdy kvetoucího ve stejnou dobu. Pro menší zahrady jsou dnes k dispozici spolehlivé samosprašné odrůdy, především All in One či francouzská Tuono.
Ochrana a řez: Mandloně trpí na jaře stejně jako meruňky moniliovým úžehem (Monilinia laxa), který proniká přes blizny květů do větviček. Pomáhá udržování vzdušné koruny a v deštivém jaru fungicidní ošetření na začátku a konci květu. Řez se provádí podobně jako u broskvoní – přednost má kotlovitá (dutá) koruna bez centrálního terminálu pro maximální oslunění plodů.
)
Doporučené odrůdy mandloní pro chladnější polohy
Při pěstování mandloní v okrajových, chladnějších polohách (zhruba nad 350–400 m n. m.) není hlavním limitem zimní mráz, ale doba kvetení a délka vegetační doby potřebná k dozrání jader. Cílem je vybrat kultivary s co nejpozdnějším nástupem do květu (aby unikly jarním mrazíkům) a zároveň raným či středně raným zráním, aby plody stihly vyzrát před podzimními plískavicemi.
Ferragnes
Charakteristika: Francouzská odrůda, která patří k evropské špičce pro chladnější oblasti.
Kvetení a zrání: Kvete velmi pozdě (často až 2–3 týdny po raných odrůdách), díky čemuž spolehlivě uniká většině ranních mrazíků. Plody dozrávají v průběhu října.
Plodnost a jádro: Vynikající kvalita velkých, podlouhlých, sladkých jader v polotvrdé skořápce. Je cizosprašná (vhodným opylovačem je např. odrůda Ferraduel nebo Tuono).
Tuono
Charakteristika: Původem italská, velmi plastická a osvědčená odrůda.
Výhody: Je plně samosprašná, takže není závislá na letu včel mezi dvěma stromy v nejistém jarním počasí. Kvete rovněž pozdně.
Plod: Má tvrdší skořápku, která dobře chrání jádro před škůdci a vlhkostí, chuť je sladká, jádro středně velké.
Lauranne (Avijor)
Charakteristika: Moderní francouzský kříženec odrůd Ferragnes a Tuono, vyšlechtěný přímo pro spolehlivost a odolnost.
Výhody: Kombinuje samosprašnost s velmi pozdním kvetením. Dřevo i květní pupeny vykazují vysokou odolnost proti mrazu.
Plod: Polotvrdá skořápka, jádro je vysoce kvalitní, sladké a netrpí na dvojitá jádra.
Sladkoplodá krajová
Charakteristika: Tradiční moravská odrůda selektovaná z hustopečských výsadeb.
Výhody: Dlouhodobě aklimatizovaná na české a moravské klima. Dřevo bez problémů snáší silné zimní holomrazy.
Pozor na: Kvete o něco dříve než moderní francouzské kultivary, proto vyžaduje chráněné mikroklima (u jižní zdi, chráněno před severním větrem). Je částečně samosprašná, ale pro dobrou úrodu potřebuje opylovače (např. odrůdu Zora).
Vama
Charakteristika: Slovenská odrůda vyšlechtěná s ohledem na středoevropské podmínky.
Výhody: Vyznačuje se vysokou mrazuvzdorností dřeva i pupenů. Jádro je velké, dobře luštitelné a s tenčí skořápkou (papírák).
Opylování: Je cizosprašná, vhodným partnerem je Sladkoplodá krajová nebo Zora.
)
Klíčová pravidla úspěchu pěstování mandloní mimo vinařské oblasti
Mikroklima rozhoduje o všem: Ve vyšších polohách mandloň nikdy nesázejte do volného terénu. Ideální je výsadba k jižní, jihovýchodní nebo jihozápadní osluněné zdi domu, která přes den akumuluje teplo a v noci zvyšuje teplotu vzduchu v okolí koruny o 2 až 4 °C.
Volba podnože: Vyhněte se semenáčům mandloně (mandloňový semenáč nesnáší těžší a vlhčí půdy). Pro chladnější oblasti volte stromky na slivoňových podnožích (např. St. Julien A, Wavit), které lépe snášejí chladnější, těžší zeminu a zkracují nástup do plodnosti.
Absolutní drenáž: Půda nesmí být jílovitá a studená. Při výsadbě vytvořte hlubokou drenážní vrstvu ze štěrku a zeminu vylehčete pískem a kompostem.
)
Další exotičtí otužilci pro české zahrady
Pokud chcete zahradu rozšířit o další netradiční dřeviny s chutnými plody, v čase vegetačního klidu sáhněte po těchto osvědčených druzích:
Muďoul trojlaločný / Pawpaw (Asimina triloba)
Původ a mrazuvzdornost: Opadavý strom pocházející z podrostu lužních lesů východu USA. Dřevo bez problémů zvládá mrazy -28 až -30 °C, takže bezpečně přezimuje i ve vyšších polohách.
Pěstování a půda: Vyžaduje hlubokou, vlhčí, humózní půdu s mírně kyselou až neutrální reakcí. Mladé semenáče první 2 roky nesnášejí přímé letní slunce (vyžadují přistínění), dospělé stromy však pro dosažení vysoké násady plodů potřebují plné slunce. Strom netrpí chorobami ani škůdci, protože celá rostlina obsahuje přírodní pesticid annonacin.
Plody a využití: Plody o váze 150 až 400 g mají krémovou dužninu a chuť tvořenou směsí banánu, manga a ananasu s vanilkovým tónem. Většina odrůd (např. Prima 1216, PA Golden, Sunflower) vyžaduje cizí pyl, proto sázejte dvě odlišné odrůdy vedle sebe.
)
Tomel virginský a hybridní Kaki (Diospyros)
Původ a mrazuvzdornost: Čistý tomel japonský (Diospyros kaki) u nás bez skleníku zmrzne, avšak americký tomel virginský (Diospyros virginiana) bez mrknutí oka snáší teploty pod -30 °C. Pro zahradníky jsou nejlepší mezidruhové hybridy (Nikita’s Gift, Rosseyanka, Gora Roman Kosh), které kombinují odolnost až do -24 °C s plnou velikostí plodů.
Pěstování a půda: Potřebují teplé, plně osluněné stanoviště a hlubokou, výborně propustnou půdu. Dospělé stromy bezpečně přezimují bez ochrany, mladé sazenice se v prvních dvou letech doporučuje na zimu u paty kmene nakopčit listím nebo chvojím.
Plody a využití: Zářivě oranžové plody visí na větvích i po opadu listů jako lampiony a sklízejí se od konce října do prosince. První podzimní mrazíky jim nevadí, naopak pomáhají odbourávat trpkost u odrůd s obsahem taninů.
)
Fíkovník smokvoň (Ficus carica)
Původ a mrazuvzdornost: Dřevina Malé Asie a Středomoří. Vyzrálé dřevo mrazuvzdorných kultivarů (např. Brown Turkey, Bornholm, Francuesco) snáší -15 až -18 °C.
Pěstování a půda: Zásadní je výsadba k jižní zdi v propustné, spíše chudší a kamenité zemině. V přehnojené zemi fíkovník tvoří příliš bujné, vodnaté výhony, které v zimě zmrznou. Pokud nadzemní část za arktické zimy omrzne, z kořenů na jaře vyrazí nové výhony, které ještě v témže roce dokážou plodit.
Plody a využití: V našich podmínkách pěstujeme výhradně partenokarpické (samosprašné) odrůdy, které nepotřebují opylení specializovanou vosičkou a plodí spolehlivě i v tuzemsku.
)
Jujuba čínská neboli čínské datle (Ziziphus jujuba)
Původ a mrazuvzdornost: Prastará asijská ovocná dřevina odolávající mrazům k -25 °C. Její obrovskou předností je, že raší extrémně pozdě (až v květnu), takže její květy nikdy nezmrznou.
Pěstování a půda: Skvěle zvládá kamenité půdy, sucho i extrémní letní vedra. Vyžaduje výhradně plné slunce. Pro české klima se volí rané odrůdy (např. Dong Zao, Lang, Li), aby plody stihly vyzrát před začátkem zimy.
Plody a využití: Plody připomínají menší lesklé hruštičky či švestky. Polozralé chutnají jako křupavé jablko, po dozrání a zvrásnění slupky získávají chuť i texturu sušených datlí.
)
Hlošina okoličnatá a mnohokvětá (Elaeagnus umbellata, E. multiflora)
Původ a mrazuvzdornost: Keře z východní Asie, mrazuvzdorné až do -30 °C. Jsou mimořádně adaptabilní a oblíbené v přírodních permakulturních zahradách.
Pěstování a půda: Na kořenech hostí symbiotické bakterie, díky nimž poutají vzdušný dusík. Přežijí i v nejchudší písčité půdě a navíc obohacují okolní zem o živiny. Potřebují pouze dostatek slunce.
Plody a využití: Hlošina okoličnatá dává na podzim obrovskou úrodu malých červených kuliček se stříbrnými tečkami a pikantní sladkokyselou chutí, které obsahují mimořádné množství lykopenu. Hlošina mnohokvětá (Goumi) zraje v červenci a chutná jako šťavnatá višeň.
)
Kiwi drobnoplodé / sibiřské (Actinidia arguta, Actinidia kolomikta)
Původ a mrazuvzdornost: Asijské dřevité liány. Druh arguta bez potíží ustojí -30 °C, druh kolomikta pocházející z Poamuří dokonce -40 °C.
Pěstování a půda: Potřebují stabilní oporu (pergolu, plot či loubí), humózní, mírně kyselou zeminu a chráněné místo. Kořeny mají rády stín a chlad, zatímco liána se táhne za sluncem.
Plody a využití: Plody mají velikost bobulí hroznového vína či větších angreštů. Na rozdíl od běžného chlupatého kiwi z dovozu mají zcela hladkou, tenkou a jedlou slupku. Jsou velmi sladké, bohaté na vitamín C a jedí se celé přímo z keře. Většina odrůd vyžaduje samčí i samičí rostlinu, existují však i samosprašné variety (Issai).
)
Podzimní výsadba prostokořenných stromků představuje ideální příležitost, jak tyto méně známé druhy do zahrady uvést. Využijte období vegetačního klidu a dejte šanci dřevinám, které spojují okrasnou hodnotu s bohatou úrodou netradičního ovoce.
Zdroj: izahradkar.cz, Město Hustopeče, Mandlárna Hustopeče, Boček S.: Pěstování méně známých ovocných dřevin, Sus J. a kol.: Netradiční ovocné druhy v zahradě, ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedie, Výzkumný ústav rostlinné výroby
