Architektura může mít hluboký smysl pro humor, stejně jako archeologie. Někdy je to až jako nůž, který se vám zabodne mezi žebra a pořádně dloubne. Proboha, kde to vlastně žijeme? A co tady bylo před námi? Kdo zde žil, kdo tohle vytvořil? A proč? Záhadologové mají náhle prostřeno, jako by někdo rozložil prázdný pohádkový ubrousek a poručil mu čarovat. Co má pak teprve říkat obyčejný farmář, který tráví večery u svého jezírka a pořád mu vrtá hlavou, proč se generacemi jeho předků a sousedů nese pověst, že místní jezírka nemají žádné dno?
Vyčerpat vodu a… sednout si údivem na zadek
Farmář Wu Anai pověstem o bezedných jezírkách nevěřil, měl intuici, psal se rok 1992, začínalo léto. Wu Anai přesvědčil sousedy, že by si měli generacemi přenášenou pověru ověřit. Navíc měl někde v hlavě zakódováno, že by mohlo jít o vydatný zdroj drahocenné vody pro zavlažování. Spolu se sousedy zakoupil benzín do zapůjčeného čerpadla (motorové pumpy) a začali vodu odčerpávat. Pumpa běžela bez ustání 17 dní, až se objevilo bahnité dno. A zároveň kamenný okraj vchodu do dosud zatopené jeskyně. Vesničané si vzali baterky, sestoupili dolů a to, co spatřili, jim vyrazilo dech. Benzinové čerpadlo odhalilo jednu z největších archeologických záhad moderní Číny a lidského světa vůbec.
)
)
)
Skalní prostor neuvěřitelných rozměrů, vytesaný lidskýma rukama
Přímo pod vesnicí se po generace ukrýval vytesaný skalní prostor neuvěřitelných rozměrů. Z podle pověry bezedného jezírka se vyklubalo bezedné tajemství. Odčerpáním vody byla odhalena pouze hmatatelná skutečnost. Ale kde se to tady vzalo? Kdo to udělal? A proč? Stěny jeskyně totiž byly pokryté podivnými rytinami a už na první pohled bylo vidět, že byl každý kousek dutiny vytesán. Rychlost, s jakou Wu Anai kontaktoval místní úřady, si asi také dovedeme jenom těžko představit. A když do jeskyně sestoupili první archeologové, senzace byla na světě. Voda se začala odčerpávat i z dalších jezírek a nakonec byl odhalen jeskynní komplex Longyou, čítající celkem 24 podzemních komor obřích rozměrů. Místní jim také začali říkat „Kamenné komnaty Xiaonanhai“, přičemž se z obyčejných farmářů stali doslova přes noc strážci osmého divu světa.
Bylo jasné, že jde o výtvor civilizace. Ale jaké?
Stěny podzemních sálů jsou nejen evidentně tesané, ale také zdobené pravidelnými ornamenty, někde i plastikami. Tvůrci nezapomněli ani na pískovcové sloupy a schody, obří dutiny na sebe navíc navazovaly. Bylo jasné, že toto dílo je výtvorem člověka. Ale koho? Nějaké ztracené civilizace? Nebo dokonce ani nešlo o lidské ruce, ale práci návštěvníků z vesmíru? Záhadologové spekulovali, fantastové, snílci a schizofrenici měli jasno hned, ale odborníci vůbec netušili, co si mají o neuvěřitelném nálezu myslet. Někteří geologové dokonce spekulovali o kuriózním přírodním úkazu, čím dál se ale vědci ve výzkumech posouvali, tím bylo nad slunce jasnější, že jde o dílo cílevědomé práce.
)
)
Vytesané pilíře a schody, souvislé pásy rytin
Jeskyně byly pravidelně členěné kamennými pilíři, ke stropům se zvedaly vytesané schody, které vedly k jedinému východu v podobě vertikální šachty. Stěny a stropy byly pokryté souvislými pásy rytin, možná dekorativních vzorů, které se táhly až ke stropu v dokonalých paralelních liniích. Vypadalo to skoro jako vlnovky známé z keramických nádob vystavených v místním muzeu. Vědeckými metodami byly tyto keramické střepy datovány do doby cca před 2500 lety. Jenže zde byly i plastiky, dokonale vyhlazené, s různými motivy.
)
)
A ty rozměry!
Ale ty rozměry. Průměrná plocha každé z jeskyní je více jak 1000 m2, stropy sahají do výšky až 30 metrů. Představte si, že někdo vytesal pod zemí objem kamenné hmoty odpovídající až deset pater vysoké budově o podlahové ploše cca 33 x 33 metrů. Ručně, bez jakékoli těžké techniky. A že takových budov vytesal celkem 24, o celkové podlahové ploše okolo 30 000 m2. To je něco mimo lidské chápání, lidské možnosti, lidský rozměr.
)
)
První výzkumníci doslova hovořili o tom, že si připadali jako mravenci v katedrálách. Něco na způsob brněnských vodojemů, ale v nepředstavitelně větších rozměrech a vytesané do kamene, ručně, do tvrdého pískovce. Bez techniky, strojů, výbušnin. Nejméně milion kubíků kamene (přibližně 2,5 milionů tun) muselo být vytěženo, vyneseno, odstraněno. Doslova. Protože nikde v okolí nebyly nalezeny žádné haldy. Stopy po těžbě byly zcela zahlazeny. Proč? A pracnost? Odhady hovoří o šesti letech nepřetržité práce tisícovky dělníků. To je 2190 dní, čili 52 560 hodin krát 1000 lidí. Celkem to odpovídá 52 560 000 hodin práce. Možná. Možná i více. Je totiž třeba ještě počítat s jemným dohlazením povrchů a ornamenty (vytesáním dekorací), pokrývajícími každý centimetr stěn a stropů.
)
)
Neexistují žádné písemné záznamy
Vědce také zarazila skutečnost, že v Číně, zemi s písemnými záznamy o kdejaké pradávné drobné stavbě, není o takto gigantickém podniku ani zmínka. Jako by někdo důkladně zahladil stopy. Je to znepokojivé. Jako by se na stavbu mělo zapomenout úmyslně. Podle archeologů nemohlo jít o nic jiného, než o významnou stavbu nejmocnějších lidí tehdejší doby (vládce, císař). Proč tedy neexistuje žádný záznam, když pečlivost čínských kronikářů byla pověstná? Musel existovat nějaký důvod. A když zmizel beze stop vytěžený kámen i písemné důkazy, co se stalo s dělníky? Zmizeli také? Aby neměl kdo svědčit? Nebo "to nějak dlouho sloužilo" a se zánikem funkce se na podzemní komnaty postupně zapomnělo a zaplavila je voda?
)
)
Zamýšlený účel musel být velmi významný
Přísně střežený projekt pod taktovkou někoho vlivného, tak se nakonec odborníci shodli na výkladu. To však zní hodně zlověstně. Ale i významně, zamýšlený účel musel být velice významný? Měly snad jeskyně ukrýt celou armádu? Vznikla také teorie, že stavitelé možná jenom rozšířili a povrchově upravili přírodní jeskyně. Ani pro to však neexistuje žádný důkaz. Stěny sálů jsou až příliš hladké a pravidelné, na přírodní dutiny to moc nevypadá. Děsivé však je, že zde nezůstalo vůbec nic, dokonce ani jediný zapomenutý hrot dláta, střep třeba z lucerny, zbytek provazu, tkaniny, či dřeva. Navíc technické provedení jeskyní zcela popírá představy o schopnostech tehdejších řemeslníků.
)
)
Překvapivé stavební uspořádání
Překvapivé je pak i stavební uspořádání. Každá podzemní komnata totiž musela být budována zvlášť. Sice na sebe navazují, ale vždy je odděluje cca 50 cm silná stěna. Vše drží, stojí, nic se neprobořilo, sloupy podpírají stropy. Každá komnata je unikát, ale stavěný podle stejného plánu. Nejsou zde žádné tunely a průchody. Proč? A jak bylo tenkrát možné dosáhnout pod zemí až takové přesnosti? Bez pokročilých měřicích nástrojů a důkladných plánů by se to přece nedalo realizovat.
)
)
Stavěli to snad slepci, nebo stavitelé znali elektřinu?
Otázek je mnoho. Třeba i ta, jak si při práci pod zemí dělníci svítili? Stopy po sazích z tehdejších osvětlovacích prostředků by přece musely zůstat na stěnách dodnes? Stěny jeskyní Longyou jsou však čisté, neočazené. Ani vlhké prostředí, respektive neustálá přítomnost vody, by nedokázalo prach a saze smýt. Pracovali snad lidé potmě? Nebo měli neznámý zdroj světla? Uměli už snad vyrábět elektřinu? Zaměstnávali slepce, kteří se spoléhali na svůj hmat, čich, paměť a intuici?
)
)
Císařské zásobárny obilí či zbraní?
Proč ale nechal někdo něco takového vybudovat, aby to nakonec pohřbil v hlubinách historie? Historici spekulovali, že mohlo jít třeba o císařské zásobárny obilí či zbraní. Jisté indicie by k tomu byly, protože v polovině 1. století př. n. l., kdy vládl císař Süan-tiho z dynastie Západní Chan, byly v odlehlých okresech budovány státní zásobárny. Nebo šlo o podzemní vodojemy? Ale k jakému účelu? Řádilo snad tenkrát nepředstavitelné sucho?
)
)
Teorie tajných sýpek
V každém případě takzvanou „teorii tajných sýpek“ zastává dr. Ču Liang-cchaj z univerzity v Če-ťiangu. Podle něj mohlo jít o Pej-čchang-pching cchang, čili Severní obilnou stodolu. Ta byla zmíněna ještě v kronikách dynastie Suej ze 6.–7. století n. l. Proč ale budovat právě obilné sklady pod úrovní podzemní vody? Musel by existovat způsob trvalého odvodnění „stodol“. A skutečně se něco takového našlo. Důmyslný systém odvodňovacích kanálků, které byly vytesané při podlaze, a které sváděly vodu vždy k jedné stěně, odkud se dala odčerpávat.
)
)
Pověst o tajné armádě
A co říkají místní pověsti? Král Gou-Ťien ze staroříšského státu Jüe zde prý ukryl a potají nechal cvičit vojsko, aby jednou mohl porazit nepřítele. To by však jeskyně datovalo ještě hlouběji do minulosti. Více méně jsou pověstí o tajné armádě krmeni turisté. Důkazy však neexistují. Na začátku článku jsme hovořili o záhadolozích, tedy badatelích. Někteří tvrdí, že mohlo jít o lom, vojenské bunkry, úkryty pro císařskou rodinu nebo i celé vojsko za války, zásobárny jídla, munice. Obrazotvornost umožňují podzemní sály ohromnou. Třeba může jít o pozůstatek civilizace z doby před známou historií lidstva? Vytvořili to mimozemšťané? Fantastické teorie vyvolává i skutečnost, že jeskyně leží téměř na 30. rovnoběžce severní šířky, podobně jako egyptské pyramidy a bermudský trojúhelník.
)
)
Dokonalé statické výpočty?
Longyou prostě dodnes vyvolává více otázek než odpovědí. Zkoumalo se například i to, jak je možné, že se stropy komnat dosud nezhroutily? Vysvětlení? Stěny mají mírný sklon a rozmístění pilířů rozkládá rovnoměrně tlak, jakým působí skála shora.
)
)
Wu Anai regionální celebritou
V každém případě je tvrdohlavý farmář Wu Anai slavnou postavou a z kdysi chudé vesničky Š‘-jien Pej-cchun (Shiyan Beicun) se stala prospívající turistická atrakce. Čínská vláda zařadila jeskyně Longyou v roce 2013 na seznam národních kulturních památek a několik největších sálů bylo zpřístupněno veřejnosti. Příběh farmáře Wu Anaie vypráví průvodci turistům skoro jako pohádku. A ona to na místní poměry pohádka skutečně je, protože se z Wu Anaie stala v regionu významná osobnost. Od hnoje a vidlí až na piedestal.
)
)
Co říká svět? Strká hlavy do písku
Co však na místní unikát říká svět? Alespoň ten archeologický? Mezinárodní archeologická komunita reaguje na Longyou opatrně. Nikdo ze sebe nechce udělat blázna nějakou šílenou teorií, která jej nakonec odborně zdiskredituje. Kdo může, raději toto téma přenechá někomu jinému. Jako by se za Longyou zase zavřela hladina. Nekonají se už ani senzační prohlášení. Proč? Protože každý další výzkum vyvolá další otázky. Odborníci se nechtějí spálit. Což ale otevřelo dveře právě fantastům, badatelům, záhadologům i různým konspirátorům a šílencům. Co nedokážeme pojmenovat, nechme raději bláznům. Ano, i tak může fungovat věda. Pomůže s největší nevyřešenou záhadou čínské archeologie AI?
Zdroj: Wikimedia, medium.seznam.cz, discoveryuk.com, reddit.com, trip.com
Kvíz: Poznáte architektonické skvosty světa i z jejich detailů?
