Proč vzrostl poplatek za vklad do katastru nemovitostí, je otázkou, určitě nás ale ovlivní Zobrazit fotky zobrazit 2 fotky

100% nárůst poplatku za vklad do katastru nemovitostí byl součástí vládního návrhu daňového balíčku. A dnes již opravdu platí, tedy od 1.1. 2020. Z původních 1000 korun nyní zaplatíme 2000 korun. A to není vše.

Ještě v prosinci 2019 svitla jistá naděje, jelikož Senát zákon zamítl. Sněmovna však Senát právě ještě v prosinci přehlasovala a zákon proto platí. Namísto 1000 korun zaplatíme od 1.1. 2020 částku dvojnásobnou, tedy 2000 korun. Zvýšení poplatku se týká vkladů do katastru nemovitostí. Běžný občan tedy uhradí více za vklad vlastnického práva (vklad kupní, darovací, směnné smlouvy), za vklad věcného břemene, práva stavby a za vklad předkupního práva. Klienti zatížení hypotékou si též připlatí za vklad zástavního práva, zákazu zcizení a nebo zatížení, jestliže banka požaduje tyto instrumenty po klientovi nad rámec zástavního práva. V praxi ale naštěstí jde o součást jedné zástavní smlouvy - jednoho návrhu na vklad a tomu odpovídajícího jednoho poplatku.

Vkladem je též zapisována změna a nebo zánik uvedených práv. Zaplatíme tedy vyšší poplatek například i za vklad dohody o zrušení věcného břemene a nebo za kvitanci banky, která potvrzuje zánik zástavního práva, pokud již splatíme hypotéku. Plať občane, plať a prohýbej se, je třeba zalátat díry ve státní kase.

Připočtěme ještě, že nový zákon též zdvojnásobil maximální výši poplatku za podání více návrhů na vklad současně a to na 20 000 korun. Stejně tak došlo ke zdvojnásobení poplatku za přijetí úplného znění prohlášení o rozdělení domu na bytové jednotky do sbírky listin a za přijetí dohody spoluvlastníků o správě nemovité věci. V těchto případech z 500 na 1000 korun.

Ke zvýšení poplatku dochází u návrhů na vklad podaných počínaje 1. lednem 2020. Pokud jste měli kupní smlouvu uzavřenou již v roce 2019, je důležité, kdy byl návrh na vklad kupní smlouvy podán. Pokud jste to stihli do konce roku 2019, hradíte stále ještě pouze poloviční poplatek (1000 korun), a to i v případě, že katastr o vkladu do 1. ledna 2020 ještě nerozhodl. Je-li však návrh na vklad podáván až v roce 2020, je již poplatek dvojnásobný.

Pokud si tedy nyní vyřizujete úvěr na nové bydlení, počítejte již s částkou o 2000 korun vyšší. 2 000 korun totiž zaplatíte za vklad zástavního práva k nemovitosti ve prospěch banky a další 2 000 korun za vklad vlastnického práva ke kupované nemovitosti. Celkem tedy zaplatíte 4000 oproti dřívější polovině.

O 2 000 korun pak bude dražší i refinancování hypotéky. A navíc ještě musí dojít k výmazu zástavního práva původní banky. A ten se též provádí vkladem. Refinancování hypotéky vás tedy bude stát na katastrálním úřadu celkem 6000 korun. 

Stejně tak vás bude stát na katastru 6000 korun celkem koupě zastavené nemovitosti. Vložit do katastru bude třeba kupní smlouvu, zástavní smlouvu nové banky a vymazání zástavního práva, které na kupované nemovitosti vázne.

Vláda obhajuje tuto změnu (zvýšení) poplatků inflací a zároveň vyšší administrativní náročností při správě a ochraně nemovitostí. Buď jak buď, jsou předpokládány příjmy z výběru tohoto poplatku vyšší o cca 695 milionů korun jen za rok 2020.

Celé je to však tak trochu postavené na hlavu. Roste totiž nedostupnost vlastního bydlení místo dostupnosti. A za takové situace bychom předpokládali, že stát bude naopak klást co nejmenší překážky. Ve skutečnosti ale činí pravý opak. A i tento paušální poplatek může být citlivý pro lidi a rodiny s nižšími příjmy. Pro osoby s nadstandardními příjmy je samozřejmě nadále bezvýznamný. Je s podivem, že právě s digitalizací státní správy prý roste administrativní náročnost. A slovo inflace, to se používá, jak se komu kdy zrovna hodí. Tedy až do okamžiku, kdy by se stal pro mnoho lidí finančně nedostupným i bochník chleba a peníze ztratily svou hodnotu. To už ale není hra.

Bytový dům
Bytový dům