Není nač váhat, obzvláště letos, kdy je duben netradičně teplý a suchý. Musíme však dát pozor na chladné noci, kdy se teploty pohybují i jen několik stupňů nad nulou (ve výše položených oblastech i níže). V každém případě je ale otužování sadby důležité.
Bylinky můžeme pěstovat v bytě za oknem, na venkovním parapetu, na balkóně, terase, ve svahu, na obyčejném či vyvýšeném záhoně, ale také na takzvané bylinkové spirále. V čem tkví její kouzlo?
Medvědí česnek patří do skupiny prvních jarních koření, jaké nám zahrada vůbec poskytne. Jde o oblíbenou a léčivou jarní bylinu, kterou sice běžně najdeme v přírodě, ale proč ji nemít stále po ruce.
Proč se nevyplatí šíření invazivních druhů rostlin a jak se v zahradě zbavit těch, které se zde proti naší vůli rozšířily?
Každá rostlina klíčí a roste jinak dlouho, než ji můžeme sklidit. Hovoříme o takzvané vegetační době. U některých druhů rostlin to může být jen měsíc, u jiných si nevystačíme s dobou od jara do podzimu a sazenice si proto musíme předpěstovávat již od ledna až února.
Nabídka sazenic pelargonií je každý rok ohromná, navíc jde o trvalky, o které když správně pečujeme, odvděčí se nám bohatou násadou květů a bujným růstem. Přesto se však nabízí náročnější možnost, jak si muškáty pořídit – vypěstovat je ze semen.
Záhony jsou v předjaří ještě zmrzlé, i ve studeném skleníku je ještě příliš velký chlad, proto nyní nastupují pařeniště. Jak pařeniště založit a jak v něm pěstovat ranou zeleninu?
Uvažujete, co chutného letos v zahradě vypěstujete? A co netradiční listovou zeleninu? Jaké druhy si můžeme vysít?
Jak dlouho známe alelopatii a co tento pojem znamená? Které rostliny se v zahradě vedle sebe vyloženě nesnesou, respektive si navzájem škodí?
Pokud například papriky vysejeme hodně brzy, klidně již v druhé polovině ledna, dočkáme se bohatší úrody a začnou nám plodit dříve.
Naklíčené klíčky jsou nejen v zimě pestrou zásobou vitamínů, přitom jde o jednu z nejjednodušších věcí, jakou vůbec můžeme udělat. A klíčky nemusíme kupovat.
I v zimě můžeme doma pěstovat bylinky, obohatit jimi své pokrmy a provonět byt. Jak a které?
Skutečně existují druhy zeleniny, které zdárně přežívají i za mrazu a pod sněhem. A my můžeme tuto zeleninu v zimě sklízet. Jaká to je?
Proč pěstovat angínovník, jinak též leopardí lilii a nebo leopardí květinu, kam se hodí a jak o něj pečovat?
Jak správně skladovat dýně, aby nám vydržely co nejdéle, třeba až do jara, a nezačaly plesnivět?
Mnoho lidí to neví a ani nedělá, ale chilli papriky jsou trvalkami, které nám mohou plodit i několik let a nejméně právě plodívají v prvním roce. Jak ale dosáhnout toho, aby přežily zimu?
Vigna čínská z čeledi bobovitých nabízí jakožto zelenina dlouhé, štíhlé lusky a smetanově bílé fazolky s očkem. Vlastně je to taková „divná fazole,“ která se snaží právě nyní vtrhnout do našich kuchyní.
Okrasné ibišky určitě zná každý, některé odrůdy přežijí venku i zimu, jiné lze pěstovat pouze jako pokojovky. Ovšem jedlý ibišek?
Co si budeme povídat, původní módní myšlenka na dochucování pokrmů vlastnoručně vypěstovaných nebo zakoupených zeleným kořením časem trochu ztrácí na efektu. Ale nezoufejte, je tu prostor pro změnu.
Pokud hortenzie nekvete a nebo má květy malé a vybledlé, něco není s jejím pěstováním v pořádku. Jakých chyb se při pěstování hortenzií vyvarovat?