Vypěstujte si doma či v zahradě žampiony Zobrazit fotky zobrazit 7 fotek

Pěstování žampionů existuje více způsobů, tedy pokud si je nechcete v sezóně najít na hnojených loukách. Můžeme je pěstovat v pytlích, bedýnkách, ale i v zahradě a to zcela jednoduše. Jak na to?

Pokud chceme žampiony pěstovat v bedýnkách či pytlích, budeme potřebovat i vhodné stanoviště, například tmavý sklep, dřevník, stodolu, ale i stinné zákoutí zahrady. Zásadní je pro pěstování žampionů příprava pěstebního kompostu, ovšem mnohem jednodušší je tento materiál zakoupit. Vůbec je možné koupit veškeré potřebné vybavení pro pěstování žampionů včetně podhoubí. Je však potřeba koupit takové podhoubí, které se hodí ke konkrétnímu způsobu pěstování žampionů. 

Soupravy pro pěstování žampionů dnes již zakoupíme téměř v každém obchodě se zahradnickými potřebami či semeny. Tyto sety se mohou lišit, nejčastěji jsou však složené z kostky lisovaného, podhoubím naočkovaného substrátu o hmotnosti cca 10 kg a sáčku s krycí zeminou. Jelikož k pěstebnímu substrátu nesmí proniknout hmyz, je nejlepší pěstování žampionů v zimě, ale s trochou štěstí se nám to povede po celý rok.

Pokud chceme žampiony pěstovat v zahradě, je třeba si vybrat horký a vlhký den. Jinak je možné vysadit podhoubí žampionů kdykoli od pozdního jara až do začátku podzimu. Naprosto nejjednodušší je pěstování žampionů v trávníku. Ten nejprve posekáme a poté vyřízneme vhodným předmětem otvory (např. čtvercové) o síle cca 5 cm a hraně dlouhé cca 30 cm. Vyříznutý drn vždy dáme pouze na stranu a do každého otvoru vložíme podhoubí cca velikosti ořechu, načež vrátíme vyříznutý drn zpět. Žampiony nám vyrostou za 10 až 12 týdnů, pokud pravidelně neprší a je horké a suché počasí, je třeba místa výsadby hojně zalévat.

Při pěstování žampionů ve vnitřním prostředí je třeba zasadit podhoubí do speciálního kompostu umístěného ve vhodné nádobě (např. dřevěné bedýnce, plastovém pytli apod.) do hloubky cca 5 cm, načež mezi jednotlivými kusy podhoubí velikosti vlašského ořechu necháme místo cca 30 cm. Kompost s podhoubím poté mírně zalijeme a po deseti dnech zakryjeme shora vrstvou sterilizované hlíny (sterilizovaná být musí kvůli možnému výskytu plísní). Hlína pomůže udržet rovnoměrnou teplotu a zabrání unikání vlhkosti.

Pokud používáme pěstební set a substrát ještě není dostatečně prorostlý podhoubím, je třeba kostku i s její krycí fólií umístit do prostředí s teplotou 20 až 26 °C, přičemž fólii na několika místech propíchneme. Substrát nám pěkně proroste podhoubím za cca 2 týdny. Čím nižší je teplota, tím déle bude prorůstání trvat. Že je již substrát dostatečně prorostlý poznáme pohledem i čichem. Takový substrát již voní intenzivně po houbách a bělavé podhoubí je pěkně vidět.

Až poté můžeme substrát nastlat krycí zeminou. Nejprve ale nařízneme fólii na kostce na vrchní straně a odstraníme shora tak, aby nám po obvodu zůstal cca 3 cm široký okraj. Ten zvedneme a nasypeme krycí zeminu ze zakoupeného pytlíku, který je součástí setu. Před rozprostíráním krycí zeminy je vhodné substrát s podhoubím opatrně načechrat do hloubky cca 2 cm a nakonec lehce urovnat. Substrát s podhoubím pokryjeme zeminou důkladně, prostě spotřebujeme veškerou.

Krycí zemina musí být po celý pěstební cyklus dostatečně vlhká, i dočasné zaschnutí způsobí výrazné zmenšení sklizně. Krycí zeminu je proto třeba každý den lehce kropit, voda však nesmí vyloženě protékat do pěstebního substrátu. Test vlhkosti provedeme stlačením zeminy v ruce. Pokud vytlačíme několik kapek vody, je vše v pořádku, pokud žádnou a nebo naopak spoustu, je to špatné. Aby se voda z krycí vrstvy tolik neodpařovala, můžeme si vytvořit improvizovaný fóliovník pomocí kusu igelitu, který však nesmí na zemině ležet. Stačí však několik klacíků či špejlí. A pozor, překrytí musí umožňovat ventilaci, čili nesmíme set do igelitu vyloženě zabalit.

Pěstební set udržujeme nadále při teplotě 20 až 26 °C, nikdy však více jak 30 °C! Žampiony nám takto pomocí pěstebního setu výborně porostou ve tmě, daný prostor však musí být prost plísní. Ty by kontaminovaly substrát a znehodnotily úrodu.

Pokud již podhoubí proroste krycí zeminou, je vhodné ji prohrábnout. Promísí se tak s méně prorostlými místy, čímž vzniknou podmínky pro stejnoměrný růst plodnic. Nemusíme se bát, narušené mycelium v tomto případě vše dožene při uvedené teplotě do tří dnů. Poté je již třeba snížit teplotu na 14 až 18 °C a přestat se závlahou krycí zeminy. Právě totiž teplotní kontrast vyvolá v tuto dobu masivní růst plodnic. První plodnice žampionů se objeví za týden, když dosáhnou 1 až 2 cm, opět začínáme vlhčit krycí zeminu. Růstových vln bývá 5 až 6, načež vždy postupujeme stejně. Tyto vlny se střídají cca v týdenních intervalech do dobu až dvou měsíců.

Při sklizni je třeba plodnice vykrucovat, nikdy je neodřezáváme, zůstaly by v substrátu jejich hnijící zbytky. Po odplození můžeme substrát použít jako vynikající hnojivo, případně do něj můžeme přímo vysadit na živiny náročnou zeleninu!

Žampiony je nejlepší konzumovat bezprostředně pro sběru, proto vždy sklízíme jen tolik plodnic, kolik potřebujeme. Chutnají tak nejlépe. Před použitím odřízneme od kloboučku nohu, žampiony otřeme vlhkým hadříkem a z plodnic sloupneme vrchní slupku, jde to rychle a snadno. Žampiony jsou bohaté na bílkoviny, vitaminy, draslík a mnoho biologicky aktivních látek. Hodí se pro redukční diety a čistí lidský organismus, pomáhají dokonce při alergiích, ovšem především jako syrové i se slupkou. Nejlepší je samozřejmě konzumace mladých, čerstvých plodnic. Vynikající jsou syrové též do různých salátů.

Žampiony si můžeme pěstovat bílé, ale i aromatičtější hnědé, které připomínají svou vůní a chutí suchohřiby.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, ireceptar.cz, jaktak.cz, wikipedia.org, pixabay.com, shutterstock.com