Zatímco srpen byl o plných košících a odpočinku, září je měsícem zahradnické strategie. Teplá půda, chladnější noci a ranní rosa vytvářejí ideální mikroklima pro zásadní kroky, které nelze odložit na jaro. To, co zahradě věnujete během těchto čtyř týdnů, přímo určí stav půdy, vitalitu stromů i jarní kvetení.
Záhony nesmí zůstat nahé: Zelené hnojení a obnova unavené půdy
Holá půda vystavená podzimním dešťům a větrné erozi rychle ztrácí strukturu i cenné živiny, které se vyplavují do spodních vrstev. Jakmile sklidíte kořenovou zeleninu, rajčata nebo pozdní brambory, záhon okamžitě osejte.
Svazenka vratičolistá: Univerzální volba. Rychle roste, není příbuzná s žádnou běžnou zeleninou (nepřenáší choroby brukvovitých) a její kořeny zanechají půdu dokonale drobtovitou.
Hořčice bílá: Skvěle dezinfikuje půdu a potlačuje háďátka. Pozor však – nesejte ji tam, kde plánujete příští rok pěstovat košťáloviny.
Vikev ozimá s žitem: Ideální kombinace pro záhony, které budete rýt až na jaře. Vikev váže vzdušný dusík a žito vytvoří mohutnou biomasu.
Stop dusíku, vítej draslíku: Přísná změna výživy dřevin i trávníku, vlastně veškerého rostlinstva
Největší chybou pozdního léta je setrvačnost v hnojení. Dusíkatá hnojiva podporují růst mladých pletiv, která do prvních mrazů nestačí vyzrát a v zimě zmrznou. Celou zahradu je nutné přepnout do režimu otužování.
Draslík zahušťuje buněčnou šťávu: Působí v pletivech jako přírodní nemrznoucí směs a posiluje buněčné stěny.
Fosfor podporuje růst kořenů: Pomáhá rostlinám čerpat vláhu i z chladné půdy a usnadňuje zakořenění.
Aplikace: Použijte speciální podzimní hnojiva na trávník, jehličnany i ovocné dřeviny nejpozději do konce září, aby je rostliny stihly asimilovat. Obecně se taková hnojiva vyrábějí a prodávají pro všechny typy rostlin, které by je mohly potřebovat.
Zářijová inventura: Co patří do kompostu a co do plamenů
Sklizeň přináší hromady rostlinných zbytků. Zde platí přísná fytosanitární hygiena, protože nerozvážným kompostováním si zamoříte zahradu patogeny na roky dopředu.
Černá listina: Listy rajčat a bramborová nať napadená plísní, mumifikované plody ze stromů (monilióza), jahodníky se skvrnitostí a plevele s vyzrálými semeny do kompostu nepatří. Odvezte je do sběrného dvora nebo zlikvidujte.
Vhodný materiál: Zdravá biomasa, posekaná tráva, spadané zdravé listí a podzimní štěpka z prořezaných větví. Prokládejte zelené vrstvy hnědými v poměru zhruba 1:2, aby kompost přes zimu nekvasil, ale správně tlel.
Základ jarního probuzení: Výsadba cibulovin, jahodníků a trvalek
Září nabízí unikátní kombinaci: půda je prohřátá letním sluncem, ale slunce už nepálí a vzdušná vlhkost stoupá. Rostliny tak netrpí nadměrným odparem a soustředí veškerou energii pod zem.
Jarní cibuloviny: Narcisy a řebčíky sázejte hned začátkem měsíce (potřebují delší čas na zakořenění), tulipány a krokusy snesou i přelom září a října. Hloubka výsadby se řídí jednoduchým pravidlem: hloubka se rovná trojnásobku výšky cibule.
Mladé jahodníky: Nejzazší termín pro zakořenění sazenic, pokud chcete plnohodnotnou úrodu už příští rok.
Dělení trvalek: Starší trsy bohyšek, pivoněk, kosatců či floxů vyryjte, rýčem rozdělte na menší části se silnými pupeny a ihned vysaďte na nové stanoviště.
Poslední šance na záchranu zkoušeného trávníku
Po letních vedrech a intenzivním sešlapávání bývá trávník zhutněný a prořídlý. Zářijová regenerace je účinnější než ta jarní, protože mladá tráva pak nemusí bojovat s agresivními plevely a suchem.
Hloubková vertikutace: Zbavte trávník plsti a mechu vertikutátorem ve dvou na sebe kolmých směrech.
Dosev a zapískování: Holá místa osejte regenerační směsí, celou plochu zlehka zasypte křemičitým pískem pro zlepšení propustnosti a udržujte plochu alespoň 14 dní trvale vlhkou.
Půda má v září výjimečnou paměť. Každá hodina práce, kterou do ní v tomto období vložíte, vám na jaře ušetří dvojnásobek času a vyrovná případné vrtochy zimního počasí.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz


