Moderní i klasická, domácí i zahraniční. Podívejte se na architektonické skvosty, moderní rodinné domy i veřejnou architekturu. Inspirujte se originálními přístupy architektů a stavitelů.
Nemusíte prožívat fyzická a duševní muka jako hlavní postava revolučního románu Jacka Londona, abyste se mohli toulat po hvězdách. 45 milionů diod, pohodlná křesla pro 280 diváků, nová projekční plocha, modernizované jeviště i hlediště, změna výstavních prostor. To vše zanechá v každém novém návštěvníkovi rekonstruovaného pražského planetária pocit skutečného tuláka po hvězdách.
Nemusí to být jen nevzhledná krabice s velkým parkovištěm. Prodejna zahradnického centra může být i tropickým skleníkem s parkem. Alespoň tak to ukazuje projekt italských architektů ze Studio Bressan. Když totiž vezmeme v úvahu jenom namátkový výčet běžných nedostatků velkoprodejen zahradnických center, vlastně jsou to ta nejhorší místa k pěstování a nakupování květin.
Pokud plánujete rekonstrukci domu nebo modernizaci bytu, určitě přemýšlíte, do čeho se vyplatí investovat. Správně zvolené prvky interiéru dokáží snížit provozní náklady, zvýšit komfort bydlení a při prodeji nebo pronájmu přidat vaší nemovitosti na hodnotě. Podívejte se na čtyři osvědčené tipy.
Časy se rozhodně mění a s nimi i zvyky českých chalupářů. Proč mít chalupu zrovna v nějaké vísce za městem? Nebo třeba v krkonošských kopcích, na Šumavě? Jedna rodina z Prahy si pro své letní chalupaření vybrala nejdrsnější evropské pobřeží, protože Bretaň, to jsou útesy, rozbouřené moře, silný vítr a rychlé změny počasí. Žádná plážová idylka. Místní lidé jsou drsní a ošlehaní větry jako horalové.
Odpočívat se dá různými způsoby a zrovna saunu můžete mít pohodlně umístěnou přímo ve svém domku. Vyjdete si ven na zahradu, kde se zchladíte v ledové vodě a pak se můžete vrátit do vyhřátého interiéru. To ale evidentně investora a architekty z Ateliéru HRA z pražských Nuslí nelákalo. Vybrali si bývalý kamenolom, který je dnes zatopený, a saunu s odpočívárnou nechali plavat na hladině. Kromě toho je k dispozici zázemí i na pevnině, konkrétně obytná dřevěná bouda (tiny house) rozměrů a typologie maringotky, krytý prostor na uskladnění dřeva a Hot Tub pod širým nebem.
Vlastně bude velmi skromná, minimalistická a přirozená. Až hrubě tesaná, dřevěná každým coulem, jak má ostatně správná chata být. A dokazuje, že i na malém prostoru je možné vytvořit uprostřed přírody místo pro odpočinek s nádhernými výhledy i možnostmi vlastní realizace. Pozemek pro novou chatu leží na jednom z říčních ostrohů, na skále nad řekou Svratka. Terén ostrohu od jihu pomalu stoupá, načež na severu přímo nad řekou zase dramaticky padá dolů. Chata navržená ateliérem TJ ARCHITEKTI se vyznačuje strohou architekturou s ostrou pultovou střechou a tmavou fasádou korespondující s okolními kmeny stromů. Okenice jsou z venkovní strany také tmavé, ale když se otevřou, zasvítí na nás světlá barva dřeva oken, dveří a právě i vnitřní části okenic.
Kostel nanebevzetí Panny Marie v Gruntě na tom nebyl vůbec dobře. Předně nestabilní podloží ohrožovalo jeho statiku a hrozilo zřícení, opravit toho však bylo třeba mnohem víc. Hlavně vzácné secesní fresky manželů Urbanových inspirované stylem tehdy již slavného Alfonse Muchy. Opravovaly se ale i krovy, střecha, vnitřní sokl, vnější fasáda a další prvky. A nakonec rekonstrukce kostela proklouzla mezi nominované stavby soutěže STAVBA ROKU 2025. Jak se umístí? O cenu veřejnosti může hlasovat každý.
Na rozdíl od staveb, které byly nominovány 8. září na nominačním večeru do finále soutěže STAVBA ROKU 2025 může veřejnost nadále hlasovat pro kterékoli z přihlášených děl. Galavečer, kde budou vyhlášeny výsledky, se uskuteční v úterý 4. listopadu 2025 v pražském Rudolfinu. Hlasování veřejnosti bude otevřené do 3.11. do 24:00.
V nejsevernější části Norska vrcholil v posledních dnech stavební počin, který se zapsal do historie českého stavebnictví. Norská dcera českého Metrostavu totiž osadila ocelovou konstrukci nového mostu přes Ramfojrd, kdy jednotlivé segmenty vážící více jak 900 tun instaloval největší lodní jeřáb v Evropě. Jeho nosnost je až 2 200 tun, což je třikrát více, než dovedou zdvihnout a převézt největší české autojeřáby. Ocelové díly o celkové hmotnosti 5 700 tun přitom byly na místo dopraveny tisíce kilometrů až z Prahy! Částečně po silnici, řece Odře a třech mořích.
Když se mladá rodina rozhodla pro rekonstrukci bytu, chtěla novou kuchyň, možná modernější koupelnu a několik čerstvě natřených stěn. Nakonec se ale drobný facelift proměnil v radikální zásah, který změnil původní prostory k nepoznání. Majitelé se pod vedením architektů rozhodli jít cestou odvahy a kreativity a nebáli se ani odvážných barevných kombinací. Výsledkem je bydlení, které působí jako pozvánka do světa fantazie, ale zároveň si zachovává funkčnost pro každodenní život čtyřčlenné rodiny.
Sledovat projekty, které architekti nepřipravují pro své klienty, ale sami pro sebe, bývá zpravidla mile škodolibou zábavou. Protože už to není o tom, že mistři své profese čelí cizím nejistotám, nerozhodnosti a protichůdným požadavkům investorů, ale jen sami sobě. A je přinejmenším zajímavé pozorovat, jak se (sami se sebou) nakonec poperou.
Vypadá přesně jako domy, které tu na dohled od Sněžky vyrůstaly už před stovkou let. A přesto je Bouda Horní Malá Úpa novostavbou. Působivou, energeticky udržitelnou, nenáročnou. Skvěle zasazenou do místa, kde je třeba si přírody vážit. A kde na citlivém provedení stavby skutečně záleží. Už to prostě není chata, ale rovnou bouda. Nikoliv tedy psí, ale horská.
Zapátrejte v paměti, probuďte fantazii. Zkuste si vybavit svůj poslední pobyt na nějaké chatě. Co vaše smysly tenkrát oslovilo nejvíc? Dá se odtušit, že na vás nejspíš dýchla vůně obkladového dřeva. Že jste pod nohama cítili podlahu z podobně poctivého materiálu. Že interiér nejásal barvami, ale byl střízlivý, jednoduchý. Přičemž právě z té jednoduchosti a nenáročného vyznění, přírodních materiálů, pramenila pohoda vašeho pobytu. A samozřejmě bylo zásadní i propojení s přírodou.
Architektonická díla sakrálního charakteru nemusí být velikášská, doslova megalomanská, jako třeba po 143 letech právě dokončovaná Sagraga Família v Barceloně. I drobná kaplička plní duchovní roli, může se stát místem k zastavení a zamyšlení. Třeba i nad generacemi poutníků, kteří místem procházeli. Kaple Panny Marie na Pískách byla vybudována u obce Čečelice na místě, kde se dříve křížily cesty a kaple tam stála. Porota soutěže Česká cena za architekturu o kapli uvedla: "Ticho v nejčistší podobě." A přesně takto tiše se kaplička zařadila mezi 25 nejvýznamnějších aspirantů na české architektonické dílo pro rok 2025. Hlasovat můžete i vy do 31.10., také cena veřejnosti bude oznámena na galavečeru 13. 11. 2025.
Vložit mezi již existující stavby novou není nikdy snadné. A moc nepomáhá, když stavby již stojící mají svá léta, a když má mezi ně proniknout, byť rozměry malá, novostavba. Architekti ze studia Ballman Khapalova si ale věděli rady.
Transformace bytu o rozloze 300 metrů čtverečních, který se nachází v ikonické budově z 20. let 20. století v Granadě ve Španělsku, v sobě kombinuje ochranu kulturního dědictví se současnými řešeními. Byt se vlastně stal galerií, ve které se dá bydlet.
Starých nádražních skladů je naše země dosud přeplněna. A většinou již neslouží svému původnímu účelu. To samé se stalo nádražnímu skladu z 19. století v Řevnicích. V roce 2010 byl ve zchátralém stavu odprodán městu Řevnice a dostal tak druhou šanci. Ale co s ním? Zvítězil nápad s kulturním vyžitím a nyní tato realizace soutěží o cenu veřejnosti v soutěži Česká cena za architekturu. Hlasovat můžete i vy, výsledky se dozvíte 13. listopadu.
Projekt, který určitě není o velikosti, ale spíše o provedení, které je v případě Chaty na Kohútce skutečně působivé. Václav Navrátil a Jan Sedláček ze studia SENAA architekti se totiž pustili do zajímavě řešené stavby v Novém Hrozenkově. Odpovídá tomu, co by se očekávalo od srdce Valašska. Ale přitom ve stylu, jež je blízký současnosti.
Radní Liberce rozhodli v pondělí 22. 9. o vítězi soutěže na vyprojektování nové lanové dráhy, která nás bude dopravovat k horskému vysílači a hotelu na Ještědu. Vyhrálo místní (liberecké) sdružení dvou firem: SIAL architekti a inženýři a projekční kancelář Valbek. Jde o docela pikantní volbu, jelikož právě SIAL zakládal autor budovy na Ještědu Karel Hubáček, který později upadl spolu se svými kolegy v nemilost komunistického režimu. Nesmělo se o dílech těchto architektů mluvit ani psát.
Třípodlažní byt? To už zní spíš jako „dům“. Je to silně atypické. Ale v loftovém bydlení Hřebenky je toho typického vlastně jen velmi málo. Projekt se dá bez ostychu označit za odvážný. A nevznikl by bez velkého porozumění mezi klientem a architekty. Radka Valova a Petr Vlach ze studia OOOOX ale vloženou důvěru nezklamali.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
