Jak udržovat zahradní nábytek z tuzemských a exotických dřevin?
Zásadní údržbu vyžaduje především dřevěný zahradní nábytek. Ovšem záleží na druhu použité dřeviny, způsobu její impregnace a povrchové úpravy.
Vypěstujte si chutné plody kaki
Jak pěstovat dřevinu tomel japonský, která plodí pastelově oranžové plody zvané kaki, tomel nebo churma?
Skleněný dům Pirque hýčká tropické rostliny jižně od Santiaga de Chile
Santiago de Chile najdete na glóbusu na 33 stupních jižní šířky, což odpovídá na jižní polokouli subtropickému klima té severní. Zimy jsou zde od června do srpna chladné a deštivé a může i mrznout, léta jsou suchá – téměř neprší. Není proto divu, že si zde musí kvůli lásce k tropickým rostlinným kráskám pořizovat velké skleníky. Místní klima totiž tropickým druhům nevyhovuje po celý rok. Představíme vám jeden, který vás může nadchnout svou architekturou i technickým řešením. Doslova lze jeho jméno PirqueCasa de Vidrio přeložit jako Skleněný dům Pirque.
Proč se nedaří právě vašemu avokádu? Anebo jiným rostlinám pěstovaným v bytě?
Zkoušeli jste někdy pěstovat avokádo? Kolegyně mi posílá fotky svého piplaného jedince a ptá se, co vlastně dělá špatně. Rostlina je vytáhlá jako stonek tulipánu nebo rychlená sazenička rajčete na místě, kde bylo málo světla. Nahoře pár lístků a jinak nic. Že prý často hnědnou listy a pak opadají a uschnou, většinou je ale raději ustřihne. Koukám a hledám. Nakonec mi dochází, že by se dalo sepsat něco jako krátký rádce pro pokusy o identifikaci zdravotních problémů rostlin pěstovaných v interiérech. Ony už vlastně v případě na smrt nemocného avokáda napověděly zaslané fotografie.
Leden je v zahradě hlavně o vodě v jakékoli podobě. A také o mrazu a písku
Je úplně jedno, jestli se přímo zeptáte umělé inteligence nebo budete vyhledávat rady v různých hobby magazínech a rádcích zahrádkáře. Vždy se dozvíte, že i v lednu vás v zahradě čeká spousta práce. A hned následují nějaké tipy nebo rovnou podrobný soupis všeho, co musíte udělat. A z čeho se pořádně zapotíte. Uklidníme vás. Ne, není to pravda. V lednu se řiďte příslovím „V lednu za pec si sednu“. Trávit ale úplně celý měsíc jenom za pecí se také nevyplatí. Zuří boj o vodu.
Podle vědců zpomalí stromy v Evropě do 25 let růst. Stav nazvali „bodem zlomu“
Jaké budou dopady klimatických změn a hlavně sucha na růst stromů? Vědci publikovali v prestižním časopisu Nature Communications alarmující výsledky rozsáhlého evropského výzkumu. Předpokládalo se, že stromy nahradí nedostatek vláhy delším vegetačním obdobím, výzkum však ukázal, že ztráty způsobené suchem už stromy nedoženou, jakmile dojde k bodu zlomu. A to se podle odhadů nemá stát později jak za 25 let.
Jak v zahradě využít jehličí? Patří do kompostu, lze je kompostovat zvlášť a hodí se k mulčování?
Máte v zahradě jehličnany? Pak pod nimi určitě najdete spoustu jehličí. A zřejmě vás zarazí ještě jedna věc, skoro nic zde neroste. Pod jehličnatými stromy se totiž z jehličí tvoří postupným rozkladem hodně kyselá hmota, které se říká hrabanka, a která uvolňuje kyselost do půdy. Běžný pokryv půdy v jehličnatých lesích. Většina zahradních rostlin přitom preferuje neutrální či mírně kyselejší (případně zásaditější) pH a platí to dokonce i pro většinu plevelů. Proto jsou v zahradách plochy pod jehličnany vystlané vrstvou popadaného jehličí obvykle holé, nic v nich nevyklíčí a nekoření. Dá se ale toto jehličí nějak využít?
Má smysl bojovat s invazními druhy rostlin a živočichů? Je to totiž bitva s větrnými mlýny
Z hlediska úředního je zcela jasné, které druhy živých organismů patří mezi invazní a jaká omezení a zákazy se na ně váží, jenomže v praxi to tak úplně není. Do hry totiž vstupuje i politika a ekonomické zájmy. Zajímavá je také hra čísel a samotná historie invazí, kterou lze oficiálně datovat k roku 1492, kdy si to Kryštof Kolumbus namířil do Karibiku v domnění, že dopluje kratší cestou do Indie.
Květy k nevyčíslení. Jaké jsou nejdražší rostliny světa?
Nakolik si považujete květy vámi vypěstovaných rostlin? Jak vysoce stavíte hodnotu jejich relativně pomíjivé krásy a kolik jste ochotni zaplatit za to, že si do své sbírky pořídíte nějaký naprostý botanický unikát?
Máte v zahradě příliš mnoho stínu? I tak může překypovat zelení a bohatě rozkvést
Stinné zahrady jsou velkou výhrou v létě za největších veder. A když už ne celé zahrady, pak alespoň stinné kouty zahrad. Po zbytek roku jsou ale spíše pro zlost. Co když navíc chcete, aby byla vaše zahrada stále zelená a přitom pestrá? Nejen odstíny, panašováním a tvarovými projevy své zeleně, ale i květy? Co v ní pěstovat? Možností se nabízí nečekaně mnoho.
Kvíz: Nejnebezpečnější invazní druhy rostlin v naší přírodě a zahradách
Invazní rostliny se agresivně šíří přírodou a jsou schopné rozvracet celé ekosystémy, vytlačovat původní druhy rostlin a dokonce i na ně vázané druhy živočichů. Invaznost vede ke ztrátě biologické rozmanitosti (biodiverzity). Ne všechno rostlinstvo je však invazní, mnohé rozpínavé druhy flóry patří mezi původní, za invazní jsou považovány pouze druhy zavlečené, které v naší přírodě původní nejsou, a které se rozšířily pro svou krásu z našich zahrad a parků včetně zámeckých. Za invazi si tedy můžeme sami.
Chcete uspět v zemědělství i za sucha a klimatických změn? Tyto plodiny budou trefou do černého
Tam, kde jedni vidí změnu, spatřují druzí příležitost. A platí to bez výjimky i pro změny klimatické. Co asi tak budou obnášet? Však víte dobře sami: více tepla, více sucha. A též mnohem méně předvídatelné srážky, které možná budou v průměru celoročního úhrnu velmi podobné jako dnes, ale rozložené v průběhu roku docela jinak.
Studenti mapovali výskyt pajasanu žláznatého na Pálavě. Našli jich 50 tisíc
O pajasanu žláznatém a nebezpečí jeho invaze pro původní ekosystémy jsme již na našich stránkách psali. Zmínili jsme se také o jižní Moravě, která byla invazí této původně asijské dřeviny silně postižena. A potvrdil se nejčernější scénář. Druh, který se u nás objevil poprvé před cca 200 lety jako okrasný, si bere krajinu CHKO Pálava jako rukojmí. Na přibližně 700 lokalitách bylo napočítáno celkem cca 50 tisíc pajasanů žláznatých.
Co je vzdušné hřížení? Metoda, jak si na zahradě vytvářet zdarma klony
Technologie klonování zní jako něco, co uteklo ze scénáře divokého sci-fi filmu. Ale přitom ji můžete vyzkoušet i na vlastní zahradě nebo v sadu. Nepotřebujete k tomu žádné zvláštní vybavení. Tedy kromě trpělivosti a sáčku s hlínou. Rostliny se totiž ochotně klonují samy, v tomto případě jim ale trochu pomůžeme.
Kvíz: Znáte udivující kuriozity z rostlinné říše, které pobaví i vyděsí?
Mnoho rostlinných druhů se přizpůsobilo závislosti na specifických opylovačích. A že se dovedou parádit. Vytváří fantastické bizarní květy, třeba napodobují včely, můry, netopýry, našpulené rtíky, střevíce a holubičky. Nebo tak fantasticky zapáchají, že se jim vyhnete obloukem. Jiné uvězní opylovače a pak zase pustí na svobodu, některé požírají živočichy. Rády se také pyšní mnoha různými barvami. Nejstarším fosilním nálezem je mechorost (prvohorní ordovik, cca 460 milionů let). Je toho spousta, čím nás rostlinná říše může překvapit. Pobavte se tímto kvízem.
Duhový eukalyptus vypadá jak od Picassa, ale tenhle strom opravdu hraje barvami
Eukalyptus oloupaný, známý spíše jako duhový, je jediným blahovičníkem pocházejícím z Filipín a zároveň jediným druhem, jehož kůra se samovolně sloupává v pruzích a odhaluje vrstvy lýka v řadě sytých barev. Zelená, oranžová, fialová či modrá se na kmeni střídají jako tahy štětce a vytvářejí efektní, téměř abstraktní malbu
Jedovaté druhy pokojovek, které jsou nebezpečné domácím mazlíčkům
Paradoxně nejriskantnějším ročním obdobím v životě domácích koček a psů nebývá zima, ale jaro a léto. Zimu totiž trávíme v interiéru s nimi, ale na jaře je tam umíme zapomenout. A tak se sami nudí, snaží se zabavit a připoutat k sobě pozornost. Třeba tím, že okusují listy pokojovek. A někdy s fatálními následky.
Pokojovky u protinožců. Jaký mají Australané vztah k zeleným kráskám v květináčích?
S němými tvářemi zvířecích mazlíčků si řada lidí rozumí mnohem lépe než s ostatními lidmi. Jak je to ale s majiteli pokojovek? Je jejich vztah k rostlinám spíše netečný, anebo vřelý a hluboký? To poodhaluje zajímavá australská studie.
Jarní přesazování pokojovek? Ušetřete si práci, jak to jen jde
Ne všechny pokojové rostliny, které se teď chystáte přesadit, to skutečně potřebují. Ušetřit můžete na práci, kterou do nich hodláte investovat. A taky na substrátu, hnojivech nebo rosení. Většinou to totiž není zapotřebí.
Víte, kde je Botanická zahrada světa? Tvoří ji jedna celá země s unikátním biomem fynbos
Kde byla a zda vůbec existovala biblická rajská zahrada, ve které Eva utrhla zakázané jablko poznání a s Adamem je ochutnali, to se zřejmě nikdy nedozvíme. Pouze se spekuluje. Kde je však Botanická přírodní zahrada světa, to víme velmi dobře. Je jí totiž Jihoafrická republika a obzvláště pak kapská floristická říše. Proč? Protože na celém území Jihoafrické republiky roste téměř 24 000 druhů rostlin a to je přibližně desetina celkového počtu rostlinných druhů celé naší planety. A jen v okolí Kapského města je to pak více jak 8 500 druhů a z toho 70 % endemických, které nerostou nikde jinde na světě.
