
Jak udržovat zahradní nábytek z tuzemských a exotických dřevin?
Zásadní údržbu vyžaduje především dřevěný zahradní nábytek. Ovšem záleží na druhu použité dřeviny, způsobu její impregnace a povrchové úpravy.
Zásadní údržbu vyžaduje především dřevěný zahradní nábytek. Ovšem záleží na druhu použité dřeviny, způsobu její impregnace a povrchové úpravy.
Jak pěstovat dřevinu tomel japonský, která plodí pastelově oranžové plody zvané kaki, tomel nebo churma?
Eukalyptus oloupaný, známý spíše jako duhový, je jediným blahovičníkem pocházejícím z Filipín a zároveň jediným druhem, jehož kůra se samovolně sloupává v pruzích a odhaluje vrstvy lýka v řadě sytých barev. Zelená, oranžová, fialová či modrá se na kmeni střídají jako tahy štětce a vytvářejí efektní, téměř abstraktní malbu
Paradoxně nejriskantnějším ročním obdobím v životě domácích koček a psů nebývá zima, ale jaro a léto. Zimu totiž trávíme v interiéru s nimi, ale na jaře je tam umíme zapomenout. A tak se sami nudí, snaží se zabavit a připoutat k sobě pozornost. Třeba tím, že okusují listy pokojovek. A někdy s fatálními následky.
S němými tvářemi zvířecích mazlíčků si řada lidí rozumí mnohem lépe než s ostatními lidmi. Jak je to ale s majiteli pokojovek? Je jejich vztah k rostlinám spíše netečný, anebo vřelý a hluboký? To poodhaluje zajímavá australská studie.
Ne všechny pokojové rostliny, které se teď chystáte přesadit, to skutečně potřebují. Ušetřit můžete na práci, kterou do nich hodláte investovat. A taky na substrátu, hnojivech nebo rosení. Většinou to totiž není zapotřebí.
Kde byla a zda vůbec existovala biblická rajská zahrada, ve které Eva utrhla zakázané jablko poznání a s Adamem je ochutnali, to se zřejmě nikdy nedozvíme. Pouze se spekuluje. Kde je však Botanická přírodní zahrada světa, to víme velmi dobře. Je jí totiž Jihoafrická republika a obzvláště pak kapská floristická říše. Proč? Protože na celém území Jihoafrické republiky roste téměř 24 000 druhů rostlin a to je přibližně desetina celkového počtu rostlinných druhů celé naší planety. A jen v okolí Kapského města je to pak více jak 8 500 druhů a z toho 70 % endemických, které nerostou nikde jinde na světě.
Minimalistické, organické, oplývající životem. Jsou svěží, originální. A hlavně bez květináčů. Kokedamy, mechové koule, jsou pořád v módě. Pokud chcete letos vyzkoušet něco nového, je jaro tím nejlepším časem, kdy s nimi začít.
Pokojové rostliny nám zlepšují náladu, přináší do našich obydlí kousek přírody, mnohé dovedou pohlcovat jedovaté látky z ovzduší, zvyšují vlhkost vzduchu, léčí svou zelení i naše oči. A když vykvetou, je to vždy malý zázrak. A toho chlubení… Jenže některé z nich má doma málokdo, jiné jsou skoro všude. Karel Čapek kdysi ve své útlé knížce Zahradníkův rok dokonce vytvořil typologii pokojovek podle profesí. Nechybí například ani květena uzenářská. Báječné čtení. A co vy? Poznáte nejběžnější z pokojových rostlin současnosti?
Mezi atraktivní barvy časného kvetoucího jara patří žlutá, oranžová, červená, růžová a bílá. A vlastně i zimy, protože některé dřeviny vykvétají už od prosince, jiné od ledna. Samozřejmě záleží i na počasí. Časné jarní a zimní kvetení je poslední roky dokonce zrychlováno mírnými zimami. Jaké dřeviny patří k nejotužilejším pionýrům kvetení?
Právě se čeká na rozkvetení hustopečských mandloní. A lidé místní mandloňový sad s rozhlednou houfně navštěvují ještě před rozkvětem. Co kdyby už. Mandloně jsou prvními posly jara, kvetou ze všech stromů nejdříve. Jenomže mandloně u nás, to je také malá slzička v koutku oka.
Kdo by dnes neznal skořici, vanilku, kari, badyán, pepř, kmín, zázvor, muškátový oříšek, šafrán, chilli a další pochutiny. Z panských stolů se postupně dostalo na stoly běžných lidí, dokonce i ty nejchudší. Pouze některé druhy se dodnes vyvažují zlatem, třeba pravý íránský šafrán. Kvíz si koření rozhodně zaslouží.
Že je ještě hluboká zima a za kamny budeme schovaní hodně dlouho, je dobré si zpestřit čekání na jarní a letní pučení, růst, kvetení, plození a zrání rostlin a jejich plodů něčím, co nás zahřeje už jen pohledem. Do tohoto kvízu jsme pro vás vybrali exotické krásky, které mnohým nedají spát. Ne všechny musí zrovna vonět, ne všechny jsou bezpečné, všechny jsou však neuvěřitelně krásné.
Vánoční svátky jsou spojené s ochutnávkami mnoha druhů exotických plodin. Dřívější fronty na omezené množství banánů, pomerančů a mandarinek jsou již skoro 35 let pryč a nabídka v obchodech dnes kdekoho zláká vyzkoušet něco úplně nového. Jenomže některé netradiční plody si můžeme zkusit i vypěstovat. Jedním z nich je muďoul trojlaločný, dřevina severu Ameriky, které říkali původní obyvatelé tohoto kontinentu Pawpaw. Jinak jsou plody tohoto stromu známé i pod pojmem banány severu a vypěstujete si je i ve své zahradě. Dokonce ve skvělé jakosti.
Chcete dosáhnout potravinové soběstačnosti, nebýt závislí na vnějších zdrojích? Toužíte být připraveni na všechny možné i nemožné krize? Nebo dokonce válku? Anebo vás jen nebaví tolik utrácet za potraviny? Pak byste možná mohli společné řešení nalézt u sebe na zahradě. V šestici plodin, které vás hlady pojít nenechají.
Nebýt konzerva, nebát se zkoušet nové věci. Internet je plný zajímavých nápadů, chce to občas vystoupit ze své komfortní zóny a udělat něco jinak, než jsme zvyklí. Protože se můžeme něco nového naučit. V případě citronů skladovaných pod vodou to ale neplatí.
Určitě do květináčů pokojových rostlin nepoužívejte obyčejnou hlínu, samotný kompost, nebo dokonce hnůj. Taky tomu, co dovnitř dáváte, raději neříkejte substrát. To je prý dost nepřesný termín. Správně se prý nazývá růstové médium. A co ještě chytrého se dnes řeší mezi květináči?
Národní stromy jsou nejčastěji neoficiálními symboly konkrétních zemí a národů v nich žijících. Většinou má jejich symbolika původ již ve starých náboženstvích, ale jejich spirituální hodnota často pramenila z určitého užitku. A tím mohl být i pouhý stín. Ano, pod rozpáleným sluncem může být stín tím vůbec nejcennějším, co nám strom může nabídnout. V některých zemích se však stromy dostaly i do oficiální státní symboliky (hlavně státních znaků, někdy i vlajek) a některé nemají se starými kulturami vlastně společného téměř nic. Příkladem je slovanská lípa. Poznáte v našem kvízu, které stromy patří k národní symbolice konkrétních zemí?
Štětkovec neboli kalistemon můžeme v našich podmínkách pěstovat pouze jako pokojovou rostlinu, které se bude určitě líbit letnění. Zimu by ale v zahradě nepřežila. A proč si tuto květinu pěstitelé vybírají? Samozřejmě kvůli štětkovitým květenstvím, která jsou prostě úplně jiná než u jiných druhů. Především jejich tyčinky mají barvu vínovou, purpurovou a červenou. A specialita tohoto druhu? Může doplnit vaši sbírku bonsají.
Pyšný tupoušek by znělo až příliš lidsky, i když dosti pravdivě. Tupci pyšní bývají, byť většinou sami neví, na co. Jenže exotická rostlina tupoušek pyšný pocházející z Filipín a Jávy má opravdu být na co pyšná. A snad si je toho i vědoma. Její květy vám totiž vyrazí dech. Že ji doma ještě nemáte, přitom jste zdatní, zkušení pěstitelé? Chyba!