Exotické dřeviny

Fíkovník v českých zahradách: Dosáhnout sklizně fíků není vůbec složité

Pěstování fíkovníku už dávno není výsadou pouze středomořských oblastí. Oteplování klimatu v posledních letech spolu s dostupností moderních mrazuvzdorných kultivarů umožnilo této subtropické dřevině zdomácnět i v českých podmínkách. Ačkoli fíkovník jako dekorativní keř poroste na chráněném místě poměrně snadno, získat sladké a plně vyzrálé plody vyžaduje pečlivou volbu odrůdy i dodržení základních agrotechnických pravidel. V oblastech, kde se tradičně daří vinné révě, broskvoním nebo meruňkám, má fíkovník ideální startovní pozici, uspět s ním však lze i ve vyšších polohách, pokud zvolíte správnou strategii.

Ne každé listí je třeba shrabat a sklidit. Některé může klidně zůstat tam, kde je

Kompromisy, územní ústupky a racionální řešení. Zhruba tím lze vystihnout to, co se řadě zahradníků na podzim ze srdce tak příčí. Totiž představa, že by snad někde na jejich zahradě mělo existovat místo, kde by nebylo shrabané listí. Že by ho tam prostě jen tak nechali. Ale ono se někde to listí opravdu docela hodí.

Zkraťte zálivku, přidejte světlo. Podzimní manuál pro spokojené pokojové rostliny

S příchodem podzimu a zkracujícími se dny dochází v interiérech k výrazné změně mikroklimatu. Pokles intenzity přirozeného světla v kombinaci se zahájením topné sezóny představuje pro většinu pokojových rostlin zátěžovou zkoušku, na kterou je třeba včas reagovat. Úspěšné přezimování spočívá především v přizpůsobení zálivky, ukončení výživy a vytvoření optimálních světelných i teplotních podmínek podle konkrétních fyziologických nároků jednotlivých druhů pokojových rostlin.

Méně známé a zapomenuté druhy drobného ovoce, které obohatí každou zahradu

Jahody, maliny, rybíz a angrešt, možná ještě ostružiny, tvoří pevnou kostru většiny tuzemských zahrad, alespoň co se drobného ovoce týká. Ačkoliv jde o osvědčené stálice, současní zahrádkáři se často zbytečně ochuzují o druhy, které dříve patřily k běžnému inventáři našich předků, nebo o plodiny, jež k nám doputovaly z drsných severských a horských biotopů z jiných koutů světa. Tyto méně známé keře a polokeře přinášejí do zahrad nejen výraznou chuťovou rozmanitost a vysokou nutriční hodnotu, ale především výjimečnou odolnost – zpravidla netrpí běžnými chorobami, nepotřebují chemickou ochranu a bez úhony snášejí i extrémní holomrazy.

Než začnete stěhovat půl terasy do obýváku: První noční mrazík vyřeší trik z prádelníku

Konec léta mívá zrádný scénář. Přes den ještě chytáme bronz, ale meteorologická aplikace už varuje, že teploměr v noci nebezpečně olízne nulu. Většina pěstitelů v panice tahá těžké terakotové truhlíky přes práh a mění obývák ve skladiště. Přitom jde o zbytečnou dřinu – před jednorázovým teplotním šokem ochrání zeleň věc, kterou má každý v prádelníku: vyřazené bavlněné povlečení, prostěradla a jiné prodyšné textilie.

Nastává čas prostokořených sazenic: Zkuste mandloň a další otužilou exotiku

S příchodem podzimu a opadem listí nastává pro pěstitele jedno z nejdůležitějších období roku. Začíná vegetační klid – chvíle, kdy školkaři konečně smějí bezpečně vyrýt stromky ze země a zahradnictví zaplní prostokořené sazenice. Tyto dřeviny mají obrovskou výhodu: v porovnání s kontejnerovanými rostlinami jsou výrazně levnější, disponují nezkrouceným kořenovým systémem a díky podzimní půdní vláze stihnou do jara perfektně zakořenit. Než na jaře vyrazí první pupeny, stromek už pevně sedí v zemi a neztrácí čas adaptací.

Kolik vody zadrží a jak ochladí ulici. Kampaň TreeTag dává stromům v Česku jasná čísla

Stromy ve městech nejsou jen estetickým doplňkem, ale fungují jako přirozená klimatizace, čistička vzduchu i houba na dešťovou vodu. Pro samosprávy však bývá obhajoba nákladů na jejich výsadbu a údržbu před veřejností často složitá. Do České republiky proto letos poprvé přichází celoevropská iniciativa TreeTag. Ta převádí ekologické funkce dřevin do konkrétních, snadno pochopitelných dat a prezentuje je přímo v ulicích formou informačních cedulek.

Proč zkušení zahradníci sázejí trvalky právě v září? Podzimní půda skrývá tajnou výhodu

Zatímco hobbymarketové letáky tlačí jaro jako jediný správný čas na osázení zahrady, zkušení zahradní architekti a trvalkáři dělají pravý opak: to nejcennější sázejí v září a říjnu. Klíčový proces se neodehrává na povrchu, odehrává se o dvacet centimetrů hlouběji. Půda má totiž na rozdíl od vzduchu obrovskou tepelnou setrvačnost.

Zahrady Appelternu: Od odvážného experimentu na půl hektaru po největší zahradní inspiraci Evropy

V malebné krajině mezi řekami Mázou a Válou v nizozemské provincii Gelderland leží vesnička Appeltern. Právě zde se nachází fenomén, který nemá v evropském zahradním světě obdoby: Zahrady Appelternu (nizozemsky De Tuinen van Appeltern, nověji přejmenované jako Bloemenpark Appeltern). Nejde o klasickou botanickou zahradu ani o historický zámecký park s přísnou symetrií. Appeltern je živou, neustále se proměňující encyklopedií zahradního designu, kde na ploše přesahující 22 hektarů koexistuje více než dvě stě samostatných vzorových zahrad.

Zelené poklady mrazu navzdory: Botanické rarity, které promění českou zahradu v exotické arboretum

Touha po neokoukaných tvarech, sytých barvách a nevšední architektuře rostlin už dávno nemusí končit u choulostivých exotů, které je nutné na podzim pracně stěhovat do zimních zahrad. Šlechtitelský pokrok a cílený sběr z horských oblastí světa přinášejí druhy, jež klamou tělem: vypadají jako z vlhkého subtropického pralesa nebo asijského chrámu, ale bez zaváhání snesou středoevropské mrazy hluboko pod minus dvacet stupňů. Pojďme si některé z vlajkových lodí takové nabídky představit.

Hostina pro včely i vizuální nádhera: Proč byste neměli po odkvětu všechno hned ostříhat?

Zlatavé paprsky babího léta, ranní mlha a v ní třpytivé pavučiny zachycující první kapky rosy. Přelom léta a podzimu přináší na zahradu neopakovatelnou atmosféru. S koncem sezóny však mnoho zahradníků podlehne pokušení dát vše do „pořádku“ – vytáhnout nůžky, ostříhat trvalky až u země a pohrabat každý spadlý list. Chyba lávky!

Zahradní diplomacie: Rádce zahradního stratéga, jak přežít za plotem a nevyhlásit sousedovi válku

Mít dobré sousedy je k nezaplacení, ale mít za plotem vášnivého zahrádkáře vyžaduje specifickou sadu diplomatických dovedností. Pro člověka, který na svém pozemku tráví každou volnou chvíli, totiž záhonky nepředstavují jen zdroj obživy, ale posvátné území plné krve, potu a drahého kompostu. Jako správný zahradní stratég musíte vědět, že plot sice definuje hranici na mapě, ale mír na ní určuje každodenní ohleduplnost. Historie nás totiž učí, že i ty nejkrvavější konflikty často vznikly z drobných hraničních incidentů. Pokud se chcete vyhnout tiché opotřebovávací válce, která začíná ledovými pohledy a končí naschvály, vyhněte se následujícím pěti hlavním hříchům.

Architektura stínu: Průvodce zahradního stratéga, který odmítá žít na rozpálené pánvi

Letní idylka na vlastní zahradě má jednoho velkého nepřítele – fyziku. Moderní trendy nás sice naučily obklopovat se elegantním betonem, velkoformátovou dlažbou a minimalistickými gabiony, ale v červenci se tato architektonická nádhera mění v obří akumulační kamna. Jakmile teploměr olízne třicítku, vaše terasa už neslouží k odpočinku, ale k polnímu testování odolnosti lidského organismu proti sálavému teplu. Než ale poběžíte do hobbymarketu pro stínicí sítě a další hučící elektrickou klimatizaci do bytu (na zahradě by se bez valného efektu pořádně prodražila), zauvažujte o řešení, které nestojí ani korunu za elektřinu, neroztrhá se, skvěle vypadá a funguje tisíce let. Pojďme se zaměřit na architekturu stínu – tu zelenou.

Pivoňky právě rozkvétají. Kde se tyto královny květin vzaly a proč bůh proměnil bylinkáře v pivoňku?

Pivoňky patří k nejúchvatnějším okrasným rostlinám mírného pásma. Jejich mohutné květy připomínají hedvábná oblaka, která se na přelomu jara a léta rozvíjejí do vrstev jemných okvětních plátků poskládaných ve velké střapaté koule. Už po staletí pivoňky fascinují zahradníky, botaniky i básníky, dokonce i vládce. V jediné rostlině se spojuje křehká elegance s překvapivou dlouhověkostí a odolností. A když okvětní plátky popadají na zem, zdobí vlastně zahradu ještě jednou, podobně jako třeba vonné stopy po kvetení magnolií. Právě teď v našich zahradách pivoňky rozkvétají, příští sezónu by jich ale mohlo být víc. Inspirujte se souhrnem zajímavostí o těchto neobyčejných květinách. Odkud k nám pivoňky přišly, z jakých druhů a hybridů můžeme vybírat a jaké zajímavosti se o nich rozšířily světem?

Údajně zázračný strom prý umí skutečné zázraky. Dovede odfiltrovat z kohoutkové vody mikroplasty

Když se nějakému exotickému rostlinnému druhu začne říkat „zázračná rostlina“, měl by mít kriticky smýšlející mozek nasměrované všechny antény a v pohotovosti všechny živé buňky. Mnoho odstrašujících příkladů nadměrných konzumací zázračných rostlin a preparátů z nich ukazuje, že ne všechno je zlato, co se blyští, a že nic není zaručený zázrak, když se tomu dá marketingová značka. V tomto případě se ale odborníci podívali na domnělý zázrak z úplně jiného úhlu pohledu. Tým výzkumníků z Brazílie a Británie zjistil v rámci své odborné studie, že extrakty ze semen rychle rostoucího stromu jménem moringa olejodárná mohou být účinné při odstraňování mikroplastů z pitné vody. Dokonce stejně účinné jako běžně používané chemikálie. Jak je to možné a jsou vůbec výsledky výzkumu využitelné v praxi?

Zázračný strom kauri, z jednoho postavíte celý dům včetně nábytku. Pokud nepřiplují Britové

Dát dohromady do jednoho článku prastaré a mimořádné stromy, Nový Zéland, vodní dílo ne nepodobné Schwarzenberskému kanálu, domorodce, námořnictvo Jejího Veličenstva a k tomu ještě ochranu přírody? Možné to je. V případě „kauri“ to dokonce je osnova celého příběhu.

Stromy, které se jako stromy nechovají: zrcadlový velikán s kořeny z obřích desek

Nenápadně pojmenovaný, ale mimořádně pozoruhodný strom Heritiera littoralis patří k nejzajímavějším dřevinám mangrovových oblastí. Na ostrovech u Okinawy zaujme nejen mohutnými deskovitými kořeny, ale i řadou neobvyklých adaptací na vodu, sůl i extrémní sluneční podmínky. Strom, který ukazuje, kam až může evoluce zajít.

Sabina Canaria. Znáte jeden z nejznámějších přírodních symbolů Kanárských ostrovů?

Pravda, s Kanárskými ostrovy to právě v této době není zrovna příliš dobré. Protesty proti turistice zde sílí do té míry, že se nemusí někteří turisté cítit nejlépe. Pro spoustu Čechů ale jde nadále o oblíbenou dovolenkovou destinaci. A kromě toho, že právě na jaře je místní „endemitní“ příroda nejkrásnější, hlavně kvetoucí rostlinstvo, najdeme zde i „trvalky“, které fascinují bez ohledu na roční dobu. Například slavné jalovce. Prastaré stromy zkroucené díky klimatu (hlavně silným větrům) do prapodivných tvarů. SABINA CANARIA, jalovec fénický kanárský.

Evropským stromem roku litevský „Dub z Laukiai“. Český „Oldřichův dub“ se umístil sedmý

V letošním ročníku ankety Evropský strom roku zvítězil litevský Dub z Laukiai, druhé místo získala Stará jabloň ze Slovenska a třetí polský Křivý strom. Český zástupce, vítěz tuzemské soutěže Strom roku 2025, Oldřichův dub z Peruce v Ústeckém kraji, skončil sedmý. Poprvé letos nerozhodl pouze počet zaslaných hlasů, ale takzvaných bodů pro stromy (tree points). Body se vypočítávaly tak, že obdržené hlasy byly přepočtené na populaci obyvatel jednotlivých zemí.

Nebezpečné jablko sytosti může i zabít. U nás je nadále součástí potravinových doplňků

Pustit se do publikování na téma diet, hubnutí a zaručených přípravků, které mají zázračné účinky, je pro každé médium podřezávanou větví, na které sedí vedení. Vlastně všichni. My to ale uděláme jinak. Pokusíme se krátce pojednat o zázraku, který se nakonec nekoná. Stojí za ním rostlina, které se říká garcinie kambodžská nebo také tamarind malabarský.