Hledáte nenáročnou pokojovou rostlinu? Zkuste voděnku!
Slovo voděnka je skutečným synonymem nenáročnosti pokojových rostlin. Odvděčí se vám bujarým růstem i při minimální péči.
Jak na pěstování exotických rostlin v našich domácích podmínkách? Přečtěte si rady, tipy a návody na pěstování exotických květin i stromů, a to jak na zahradě tak i pokojových rostlin vhodných do domácnosti.
Slovo voděnka je skutečným synonymem nenáročnosti pokojových rostlin. Odvděčí se vám bujarým růstem i při minimální péči.
Toužíte po palmě ve své zahradě, aby vám připomínala exotické dálky, ale nemáte ji na zimu kam uklízet?
Co radí profesionálové? Třeba, že začít není nikdy pozdě. Ale i tady se vyplatí postupovat ze začátku po malých krůčcích. Na nenáročných a odolných jedincích si nacvičíte pěstitelskou rutinu.
Jak máme palmu zalévat a hnojit, na jaké stanoviště umístit, jaké potřebuje teploty? Vždy záleží na konkrétním druhu palmy, kterému budou odpovídat konkrétní nároky.
Nádherné a exotické lotosové květy mají velmi vysoké nároky a jelikož ty nejvyšší mají na teploty, je jejich pěstování opravdu náročné. Ale proč ne.
Santiago de Chile najdete na glóbusu na 33 stupních jižní šířky, což odpovídá na jižní polokouli subtropickému klima té severní. Zimy jsou zde od června do srpna chladné a deštivé a může i mrznout, léta jsou suchá – téměř neprší. Není proto divu, že si zde musí kvůli lásce k tropickým rostlinným kráskám pořizovat velké skleníky. Místní klima totiž tropickým druhům nevyhovuje po celý rok. Představíme vám jeden, který vás může nadchnout svou architekturou i technickým řešením. Doslova lze jeho jméno PirqueCasa de Vidrio přeložit jako Skleněný dům Pirque.
Zkoušeli jste někdy pěstovat avokádo? Kolegyně mi posílá fotky svého piplaného jedince a ptá se, co vlastně dělá špatně. Rostlina je vytáhlá jako stonek tulipánu nebo rychlená sazenička rajčete na místě, kde bylo málo světla. Nahoře pár lístků a jinak nic. Že prý často hnědnou listy a pak opadají a uschnou, většinou je ale raději ustřihne. Koukám a hledám. Nakonec mi dochází, že by se dalo sepsat něco jako krátký rádce pro pokusy o identifikaci zdravotních problémů rostlin pěstovaných v interiérech. Ony už vlastně v případě na smrt nemocného avokáda napověděly zaslané fotografie.
Nejpodivnější a hodná obdivu, přesto nevídaná a téměř nikým neviděná. Že takové představení rostliny působí až příliš teatrálně? Tak to jste ještě neslyšeli o Rhizanthella gardneri. Česky je nazývána Podzemní orchidejí a její unikátnost spočívá mimo jiné v tom, že roste a kvete pod povrchem. Vidět zkrátka není.
Přes jaro a léto si ho skoro nevšimneme, na podzim se ale vždy připomeneme a do zimy se stane naší modlou. Drží nás v sychravých ránech, překonáváme s ním období nachlazení a chřipek, rozehřívá nás zevnitř. Zázvor je taková osvědčená přírodní pojistka našeho zdraví. Ve světě jich ale existuje více druhů.
Nemáte čas na zalévání, ale toužíte po kousku zeleně, dotyku s přírodou? Láká vás nenáročnost, ale netěší vás pichlavé ostny kaktusů? Pak jsou pro vás sukulenty ideálním řešením. Jsou do krajnosti skromné, odolné a přitom neuvěřitelně půvabné.
Přes léto jste si dali záležet na pokojových rostlinách z vnitřních parapetů, a z kraje podzimu jste dopřáli péči i těm, které jste si domů nanosili zvenčí. Čisté květináče, nový substrát. Prostě krása a pohoda. Ale teď najednou se na povrchu půdy u těch přesazených krásek začaly objevovat nehezké bílé chomáče a povlaky. Plíseň. Co s tím?
Z hlediska úředního je zcela jasné, které druhy živých organismů patří mezi invazní a jaká omezení a zákazy se na ně váží, jenomže v praxi to tak úplně není. Do hry totiž vstupuje i politika a ekonomické zájmy. Zajímavá je také hra čísel a samotná historie invazí, kterou lze oficiálně datovat k roku 1492, kdy si to Kryštof Kolumbus namířil do Karibiku v domnění, že dopluje kratší cestou do Indie.
Nakolik si považujete květy vámi vypěstovaných rostlin? Jak vysoce stavíte hodnotu jejich relativně pomíjivé krásy a kolik jste ochotni zaplatit za to, že si do své sbírky pořídíte nějaký naprostý botanický unikát?
Stinné zahrady jsou velkou výhrou v létě za největších veder. A když už ne celé zahrady, pak alespoň stinné kouty zahrad. Po zbytek roku jsou ale spíše pro zlost. Co když navíc chcete, aby byla vaše zahrada stále zelená a přitom pestrá? Nejen odstíny, panašováním a tvarovými projevy své zeleně, ale i květy? Co v ní pěstovat? Možností se nabízí nečekaně mnoho.
V okvětních lístcích růže je snadné se ztratit. Křehká krása, okouzlující barva a podmanivá jemná vůně vytváří dojem samy o sobě, a všechny dohromady pak tvoří pravzor dokonalé květiny. Ta dokonalost ale přicházela postupně, během tisíciletí pěstění. Kterým předcházely miliony let evoluce.
Invazní rostliny se agresivně šíří přírodou a jsou schopné rozvracet celé ekosystémy, vytlačovat původní druhy rostlin a dokonce i na ně vázané druhy živočichů. Invaznost vede ke ztrátě biologické rozmanitosti (biodiverzity). Ne všechno rostlinstvo je však invazní, mnohé rozpínavé druhy flóry patří mezi původní, za invazní jsou považovány pouze druhy zavlečené, které v naší přírodě původní nejsou, a které se rozšířily pro svou krásu z našich zahrad a parků včetně zámeckých. Za invazi si tedy můžeme sami.
Tam, kde jedni vidí změnu, spatřují druzí příležitost. A platí to bez výjimky i pro změny klimatické. Co asi tak budou obnášet? Však víte dobře sami: více tepla, více sucha. A též mnohem méně předvídatelné srážky, které možná budou v průměru celoročního úhrnu velmi podobné jako dnes, ale rozložené v průběhu roku docela jinak.
S vlčími bobky, které jen tak někdo nenajde, nemá slogan nic společného. Jde o vlčí bob mnoholistý nebo také lupinu mnoholistou, invazní plevel, který sice nádherně kvete, ale decimuje původní rostlinstvo už i v Krkonoších, nejen na Šumavě a v nížinách. Navíc je smrtelně jedovatý pro lidi i zvířata, především semena. Pracovníci národních parků museli proti této invazi nějak zasáhnout, rostlina se totiž nesmí hlavně dál vysemeňovat. A právě v Krkonošském národním parku vymysleli zajímavý způsob. Sami trhají a rozdávají nádherně rozkvetlé kytice vlčího bobu a nabádají lidi, aby v přírodě dělali to samé.
Mnoho rostlinných druhů se přizpůsobilo závislosti na specifických opylovačích. A že se dovedou parádit. Vytváří fantastické bizarní květy, třeba napodobují včely, můry, netopýry, našpulené rtíky, střevíce a holubičky. Nebo tak fantasticky zapáchají, že se jim vyhnete obloukem. Jiné uvězní opylovače a pak zase pustí na svobodu, některé požírají živočichy. Rády se také pyšní mnoha různými barvami. Nejstarším fosilním nálezem je mechorost (prvohorní ordovik, cca 460 milionů let). Je toho spousta, čím nás rostlinná říše může překvapit. Pobavte se tímto kvízem.
Většinou to běží po dvou kolejích. Část zahrady vedeme jako produkční zónu se záhonky s jedlými plodinami, část si necháváme pro parádu. Jenže to striktní rozdělení na jedlé a krásné platit nemusí. I ty krasavice jsou totiž často k jídlu. A jak!
Chtěla jsem se zeptat, líbí se mi některé exotické rostliny jako třeba mimóza, albízia, bauhínia atd. Můžu je doma pěstovat? neškodí dětem? Děkuji za odpověď můj mail je lachtan74@atlas.cz
Dobrý den,není známo, že by byla mimóza nebo-li citlivka nějak škodlivá. O albízii a bauhínii jsem neslyšela. Mimóza je naopak pro děti…
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?