Evropským stromem roku litevský „Dub z Laukiai“. Český „Oldřichův dub“ se umístil sedmý

Evropským stromem roku litevský „Dub z Laukiai“. Český „Oldřichův dub“ se umístil sedmý

V letošním ročníku ankety Evropský strom roku zvítězil litevský Dub z Laukiai, druhé místo získala Stará jabloň ze Slovenska a třetí polský Křivý strom. Český zástupce, vítěz tuzemské soutěže Strom roku 2025, Oldřichův dub z Peruce v Ústeckém kraji, skončil sedmý. Poprvé letos nerozhodl pouze počet zaslaných hlasů, ale takzvaných bodů pro stromy (tree points). Body se vypočítávaly tak, že obdržené hlasy byly přepočtené na populaci obyvatel jednotlivých zemí.

Kafferova zahrada. Místo parkoviště nádherná přírodní zahrada s parkem a obnoveným zahradnictvím

Kafferova zahrada. Místo parkoviště nádherná přírodní zahrada s parkem a obnoveným zahradnictvím

Nemáte vlastní zahradu a chtěli byste se potěšit jarem jinde než jenom v městských parcích? Nevadí, celá naše země je jednou velkou zahradou. A kromě procházek městskou zelení a okolo zahrádek větších šťastlivců se můžete podívat do zahrad vyhlášených, proslulých právě jarní atmosférou. A nejen jí. Jednou z nich je například Krafferova zahrada, která dokonce leží v podstatě v samém centru Jindřichova Hradce. Tomuto nádhernému místu pohnutého osudu hrozilo ještě v roce 2020, že se stane prachobyčejným parkovištěm. Mladí krajinářští architekti ale naštěstí dokázali zástupce města přesvědčit, že by to byla velká chyba, a že právě staré zahrady jsou cenné. Stejně jako zahradnictví v centru města.

Jak se zbavit mechu v trávníku a je to vůbec vždy a všude třeba?

Jak se zbavit mechu v trávníku a je to vůbec vždy a všude třeba?

Kde a proč se v trávnících tvoří mech? Jeho přítomnost v trávníku nám vždy signalizuje, že něco není rozhodně v pořádku. Třeba je na konkrétních místech příliš mnoho stínu a málo sluníčka, to je důvod vůbec nejčastější. A právě na takových místech je otázkou, jestli má vůbec smysl s mechem bojovat a nenechat mu raději prostor. Zato na větších travních plochách je rozhodně nutné zasáhnout. Jak?

Britové nechtějí jíst plevel, bojí se neznámého. Jsme na tom ale lépe?

Britové nechtějí jíst plevel, bojí se neznámého. Jsme na tom ale lépe?

Studie z anglického venkova odhaluje, jak málo toho moderní lidé vědí o jedlých rostlinách, které jim rostou doslova pod nohama. Zatímco naši předkové běžně doplňovali jídelníček o planě rostoucí rostliny, dnes už je to skoro zapomenuté umění. Už letošní jaro se to ale můžete pokusit změnit.

Na jehnědy se na jaře zapomíná. Znáte tyto nejčastější květy jarní přírody?

Na jehnědy se na jaře zapomíná. Znáte tyto nejčastější květy jarní přírody?

Květy v jarních zahradách a přírodě jsou skloňovány stále stejné. Jako by nebylo nic jiného než sněženky, bledule, krokusy, tulipány, hyacinty, petrklíče a narcisy. Připočtěme mnoho dalších druhů na jaře kvetoucích cibulovin a bylin a zdá se, že jaro máme kompletní. Jenže to není pravda. Velmi častými jarními květy jsou právě jehnědy, ozdoby ještě nahých stromů bez listí. Obvykle samčí květenství větrosnubných dřevin napříč rody a čeleděmi. Hovoříme o tzv. jehnědotvarých nebo bukotvarých a vedle sebe stojí druhy jako vrby, topoly, lísky, ořešáky, břízy, olše a habry, buky, duby a kaštanovníky. I vzhledem k objemu tohoto kvetení v krajině jsou na jaře jehnědy možná nejčastějšími květenstvími, která uchvátí svou rozmanitostí.

Zamyšlení nad stínem, který nemusí být vždycky jen problém

Zamyšlení nad stínem, který nemusí být vždycky jen problém

Stín není problém, ale vlastnost prostoru. Když mu porozumíme, jeho typu, intenzitě, vlhkosti i proměnlivosti v čase, můžeme ho využít ve svůj prospěch. Úspěšná zahrada nevzniká bojem proti stávajícím podmínkám, ale jejich chytrým přijetím a využitím.

Bylinková zahrádka pro voňavou kuchyni? Skvělý nápad. Teď jen, jako ho nezkazit

Bylinková zahrádka pro voňavou kuchyni? Skvělý nápad. Teď jen, jako ho nezkazit

Zařídit si bylinkovou zahrádku, vysít si na pár záhonků rostlinky, které běžně používáte v kuchyni? To je nápad, za který se můžete pochválit předem. Domácí gastronomii tím povýšíte na další úroveň, s chutí a čerstvostí surovin dosáhnete spokojenosti mlsných strávníků. Ovšem zádrhelem může být samotná realizace. Ne každý zahradník je kuchařem a platí to i naopak. Kde se nejčastěji chybuje?

Dům v Kostarice si pro sebe navrhla a propojila s přírodou česká architektka

Dům v Kostarice si pro sebe navrhla a propojila s přírodou česká architektka

Že se po celém světě staví různé domy, o tom nikdo z nás nemůže pochybovat. Ale že navrhne a nechá postavit dům na okraji kostarické džungle česká architektka a ještě k tomu pro sebe, to už tak obvyklé není. Interiér byl navíc vybaven výraznými prvky, které spolu fungují v překvapivé harmonii. Proto také tato realizace zaujala porotu letošní soutěže Czech Grand Design a dům se dostal mezi finalisty nové kategorie prostorový design. A rovnou představíme i další kostarický projekt architekty, originální tropický dům Atelier Villa Costa Rica. Vlastně jde o jednu ze tří unikátních vil v resortu Art Villas, která byla usazena v prudkém svahu džungle. Hned nad pláží Hermosa nedaleko městečka Uvita.

Ve spolupráci s LandART atelier s.r.o.
Nová zahrada v Posázaví. Přírodě blízký prostor, kde se les, svah a fantazie setkávají v harmonii

Nová zahrada v Posázaví. Přírodě blízký prostor, kde se les, svah a fantazie setkávají v harmonii

Kousek za Prahou, v nádherné krajině Posázaví, vznikla zahrada, která si na nic nehraje. Svým citlivým návrhem přirozeně zapadla do okolní krajiny a lesa. Tohle je vlastně moderní přírodě blízký prostor, kde se les, svah a lidská fantazie setkávají v harmonii. Autorkou návrhu je Ing. Alena Fedurcová a realizaci zajistila parta zahradních kouzelníků ze společnosti LandART ateliér s.r.o.

Cibule, hlízy, nebo oddenky? Proč se říká všem rostlinám s podzemními zásobními orgány cibuloviny?

Cibule, hlízy, nebo oddenky? Proč se říká všem rostlinám s podzemními zásobními orgány cibuloviny?

Proč se řadí mezi okrasné cibuloviny i rostliny s hlízami a oddenky? Důvod je především praktický ze zahradnického hlediska, nejde o botanické řazení. Z botanického hlediska jde o geofyty, případě kryptofyty, opět však jsou do těchto dvou skupin řazeny vytrvalé rostliny s podzemními zásobními orgány bez ohledu na to, zda jde o cibule, hlízy, nebo oddenky. Botanicky jsou to však rozdílné orgány. Cibule jsou vlastně zkrácené stonky obalené suknicemi, hlízy ztlustlé stonky nebo kořeny a oddenky jsou podzemními stonky. Tedy stonky rostoucími pod zemí.

Na jaře kvetoucí cibuloviny - záplava barev i vůní, osvěžení po dlouhé zimě. Jaké vám nesmí chybět?

Na jaře kvetoucí cibuloviny - záplava barev i vůní, osvěžení po dlouhé zimě. Jaké vám nesmí chybět?

Na jaře kvetoucí cibuloviny. To může být v zahradě fantastická sbírka květin kvetoucích od zimy (sněženky) až do konce května. Nejkrásnější záplavy jarních cibulovin přitom očekáváme v dubnu. Náhle vylezou z půdy, rychle rozkvetou a zase rychle zmizí. Některé se dokonce chovají, jako by tu nikdy předtím nebyly. Rychle se zase zatáhnout do země, do svých zásobních orgánů, kde vyčkají na svou další jarní příležitost. Že se však nic neděje, to je jenom zdání, pod zemí se totiž kvetoucí cibuloviny také rozmnožují. Cibulkami, hlízami a oddenky.

Jaký je rozdíl mezi zimním a předjarním řezem dřevin a co teď můžeme prořezávat?

Jaký je rozdíl mezi zimním a předjarním řezem dřevin a co teď můžeme prořezávat?

O zimním a jarním (resp. předjarním) řezu dřevin se hovoří zároveň. Proč? Protože je pro takové zásahy do našich stromků, stromů a keřů vyhrazeno docela široké období mezi listopadem a dubnem. Zároveň se však doporučuje tento řez provádět nejlépe v únoru a březnu. Zimní a předjarní řez stromů a keřů jsou tedy vlastně tímtéž. Jde jenom o slovíčka a pojem PŘEDJARNÍ ŘEZ je ideální zkratkou. Co teď můžeme prořezávat, proč a jak to provádět?

Slavnosti sněženek. Nemrznoucí a křehký symbol jara boří cenové rekordy

Slavnosti sněženek. Nemrznoucí a křehký symbol jara boří cenové rekordy

Kdo by neznal sněženky. Už od útlého dětství nás provází jarem. Každé malé dítě se ptá, jak je možné, že vyrůstají a kvetou skrz studivý, ledový sníh. Jako by si v něm udělaly otvor, mnoho otvorů, každá zvlášť. A skutečně je to tak, sněženky si dovedou sníh rozehřát, rozpustit. Dokonce si poradí s mrazem i rozkvetlé, lehnou si na zem, zhroutí se, ale hned za oteplení se zase postaví a kvetou dál. Zotaví se. Sněženky jsou fenomén, první z květů jara, potrava hmyzu, sběratelská vášeň, žhavá obchodní komodita i slavnost. A jeden malý sněženkový festival se letos koná i u nás.

Koupě semínek pro rychlení sazenic není jen tak. Zvolit F1, nehybridní odrůdy, nebo GMO?

Koupě semínek pro rychlení sazenic není jen tak. Zvolit F1, nehybridní odrůdy, nebo GMO?

Hybridy (F1) jsou výborné pro začátečníky, garantují stabilní a vysoký výnos, ale každý rok je třeba kupovat nová semínka. Další generace nebývají geneticky stabilní. Oproti tomu nehybridní osiva vyhledávají zkušenější zahrádkáři, milovníci tradičních chutí a semenaření. A GMO osiva? Ta jsou u nás přísně regulována a v obchodech se s nimi nesetkáte.

Ďáblův most v Pohádkovém lese Kromlau. Architektonický unikát, který nemá ve světě obdoby

Ďáblův most v Pohádkovém lese Kromlau. Architektonický unikát, který nemá ve světě obdoby

Pouhou hodinu jízdy automobilem od hranic České republiky s Německem najdete Deutsche Märchenstrasse (Německou pohádkovou stezku). Místo, které je u nás známé spíše pod pojmy Pohádkový les Kromlau a také především Ďáblův most (Rakotzbrücke). Nečekejte ale dřevěné sochy pohádkových postav, pro tento park jsou kromě mostu typické vzrostlé stromy, azalky, rododendrony a kamenné sochy v rokokovém stylu. Ovšem právě Rakotzbrücke dodává parku neobyčejnou atmosféru. Jako byste se náhle ocitli v sídle elfů z Pána prstenů.

Butchartovy zahrady nesmíte v Kanadě minout, patří k nejkrásnějším na světě

Butchartovy zahrady nesmíte v Kanadě minout, patří k nejkrásnějším na světě

Že by zrovna z Česka probíhal nějaký dovolenkový exodus právě do Kanady, to asi těžko. Přesto ale i tímto směrem mnoho lidí směřuje a třeba i pracovně. Pak vězte, že v Britské Kolumbii najdete místo, které se v článcích a anketách běžně objevuje mezi nejproslulejšími zahradami světa. Vznikly na místě bývalého vápencového lomu, který využívala místní cementárna rodiny Butchartových. Ovšem paní Jennie Butchartové se časem stěny již nevyužívaného lomu nelíbily a rozhodla se lom revitalizovat do podoby zahrady. Z okolní zemědělské půdy nechala navést tuny zeminy a začala budovat první část dnešních zahrad, takzvanou Sunken Garden (potopenou - zapuštěnou zahradu). Dnes je zahrad celkem pět.