Odborná stavební poradna: Stavby domů, povolování, stránka 4

definice pojmu "světlá výška"

16.3.2010

Dobrý den, chci se zeptat, která norma definuje výraz "světlá výška"? A jak tento výraz aplikovat v případě malé výrobní a skladové haly, která je zastřešena příhradovými vazníky v osových vzdálenostech cca 6 m. Domníval jsem se, že jde o vzdálenost mezi podlahou a spodní hranou vazníku. Někde jsem ale zaslechl, že podle vzdálenosti vazníků může být definována jako vzdálenost mezi podlahou a horní hranou vazníků. Podobný dotaz bych směřoval i na pultovou střechu, kde nosnou funkci tvoří příhradové vazníky výšky cca 1 m v osových vzdálenostech opět cca 6 m. Předem Vám mnohokrát děkuji za odpověď.

přestavba stodoly na stavbu pro bydlení

4.3.2010

Dobrý den. Co je potřeba udělat, abych ze stodoly mohl udělat alespoň 1+1 k užívání jako bytu? Co musím udělat? Jako třeba, jestli musí být suchý záchod nebo splachovací? Zkrátka, co vše potřebuji udělat, abych mohl potom na stodolu po předělání dostat číslo popisné? Mnohokrát děkuji za odpověď.

stavební úpravy RD - "podříznutí" obvodového zdiva

15.2.2010

Dobrý den, chci se zeptat na následující věc. Začal jsem s rekonstrukcí asi sto let starého domu. Mám oklepané omítky, vytrhané staré dřevěné podlahy, staré rozvody elektro a vody a shozené nenosné příčky. Jelikož dům vlhne, pustil jsem se do podřezávání obvodových stěn - způsobem 80-100 cm díra - izolace a znovu zazdění. Dnes jsem byl na stavebním úřadu se vlastně zeptat, jestli na tady toto podřezávání potřebuji povolení nebo ohlášení (podotýkám, že jsem to paní na stavebním úřadě vše podrobně popsal) a tam mi bylo řečeno, že je to vlastně sanace zdiva, že nemusím vyřizovat vůbec nic. Tak se ptám, jak to vlastně má být, jestli má pravdu? Děkuji za odpověď.

podchodná výška schodiště v chatě

29.1.2010

Je nutno dodržet podchodnou výšku schodiště u stavby dřevěné rekreační chaty?

definice pojmu "obytné podkroví"

12.1.2010

Dobrý den, je možné mi přesně definovat pojem "obytné podkroví"? Chceme stavět dům, který má dvě nadzemní podlaží a nad nimi střechu o sklonu 35°, která ale nebude využita. Dle regulativů je povolena stavba jednopodlažního domu s obytným podkrovím. Lze nějakým způsobem tento regulativ obejít a "navléci" to na náš případ? Hovoří se například v definici podkroví o nějakém poměru šikmin a rovných zdí? Děkuji.

provedení zabezpečovacích prací na společné štítové zdi RD v řadové zástavbě

6.11.2009

Dobrý den, jakým způsobem postupovat, když stavební úřad nařídil provedení zabezpečovacích prací na stavbě - společné štítové zdi řadové zástavby? Jedná o objekty staré zhruba 120 let. Zabezpečovací práce byly nařízeny oběma vlastníkům domů, kterých se tato společná štítová zeď týká. Z ničeho však nevyplývá, že štítová zeď je skutečně ve vlastnictví obou. V řízení, které stavební úřad vedl, také ani jeden z vlastníků společné vlastnictví nezpochybnil. Dá se tedy považovat, že když ani jeden z vlastníků nezpochybnil společné vlastnictví, za to, že je skutečně ve vlastnictví obou? Z doloženého statického posudku vyplývá, že obě stavby jsou na štítové zdi existenčně závislé a skutečně je štítová zeď společná a vinu na špatném stavebním stavu řeší statický posudek jako společnou. Z jedné strany špatnou údržbou a z druhé strany demolicí objektu kolny, která byla na této štítové zdi také závislá a částečně štítovou zeď podpírala. Demolice byla stavebním úřadem povolena dodatečně a vlastník, který částečně způsobil špatný stavební stav zdi touto demolicí, souhlasí s nařízeným zabezpečovacími pracemi a je ochoten je provést. Krajský úřad v současné době řeší odvolání proti rozhodnutí o nařízení zabezpečovacích prací. Může tento úřad potvrdit rozhodnutí o nařízení prací oběma vlastníkům, i když z žádné evidence či podkladů nelze skutečně zjistit vlastnictví? Jelikož odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek a termín pro provedení prací již vypršel, jak bude krajský úřad postupovat v případě, že potvrdí rozhodnutí a odvolání zamítne nebo rozhodnutí zruší a vrátí k novému projednání, pokud může takto vůbec postupovat, když práce měly být již provedeny? Jediným dokladem v celé věci je dokumentace z roku 1889, kde původní vlastníci společnými silami, ve společné úhradě postavili mezi pozemky ohradní zeď jako plot, který také společně užívali. Žadatelem o stavbu ohradní zdi byl pouze jeden vlastník se souhlasem druhého. Na této zdi však ten, který žádal o stavbu ohradní zdi, později postavil právě štítovou stěnu z důvodu nástavby 1. patra opět se souhlasem druhého vlastníka. Druhý vlastník, který se stavbou souhlasil, provedl také nástavbu. Doklady se však nedochovaly. Tedy, komu měl stavební úřad skutečně nařídit zabezpečovací práce na společné štítově stěně? Celý postup je dle zákona č. 183/2006 Sb. Děkuji.

přístupová cesta k plánované výstavbě RD

16.7.2009

Dobrý den, chtěla bych se zeptat na možnost přístupové cesty k RD přes cizí pozemek. Chtěla bych stavět RD na zahradě za již stojícím domem. Samotná stavba domu není problém, zahrada je v zástavbové oblasti. Problém je v přístupové cestě. Okolo zahrady jsou sice pole, ale obec mi nedovolí zřídit na nich přístupovou cestu ke svému domu (zatím zahradě), pole již nepatří do zástavbové oblasti. Jedinou možností tedy je, přistup přes parcelu domu, který stojí před naší zahradou. Majitel domu je ochotný mi přístup umožnit (jako věcné břemeno). Jsou nějaké parametry, jako minimální šířka cesty, její povrch, které by tato přístupová cesta musela splňovat? Děkuji za Vaši odpověď.

trvalé bydliště ve stavbě pro rekreaci

25.6.2009

Dobrý den, vlastním zahradní domek. V katastru je uveden jako budova s číslem evidenčním. Způsob využití je "stavba pro rodinnou rekreaci". Stavba je zkolaudovaná. Na uvedeném místě mám nahlášený i trvalý pobyt. Prosím o zodpovězení na dvě otázky. Brání mi něco v užívání chaty, jako regulérního bydliště? Pokud ano, pokusím se tedy změnit užívání na dům určený k bydlení. Pokud to nebude územní plán umožňovat, můžu argumentovat sousedními domy, které jsou v katastru zapsány jako objekt k bydlení? Děkuji

odvolání proti stavebnímu povolení na stavbu sousedního RD

12.6.2009

Soused chce stavět 2 m od hranice pozemku, já trvám na 3,5 m, okna stavby chci situovat k jeho parcele, (vzdálenost mezi domy 7 m). Přes pozemky vede výtlačný řád, který má být přeložen, má parcela zatím není stavebním místem. Stavební úřad stavbu povolil se vzdáleností 2 m od hranice, cituji: „stavba splňuje veškeré podmínky pro umístění staveb dle stavebního zákona 183/2006 dále dle vyh.137/1998“. Kam se můžu odvolat?

Příjezdová komunikace pro plánovanou stavbu RD - jaké jsou požadavky?

14.5.2009

Plánuji stavbu rodinného domu na pozemku zahrady v malé obci (cca 850 obyvatel). Mám vyřízené veškeré náležitosti (elektropřípojku, vrtanou studnu, domovní ČOV, vynětí ze ZPF...). K pozemku vede stávající účelová komunikace. Jedna se o klasickou polní cestu, která slouží jako příjezdová cesta k zahradám a dále k polím a do lesa. Tato cesta je zpevněna štěrkem (tedy žádný asfaltový kryt), široká cca 3,5 m. Výjezd z mého pozemku zůstane stávající branou. Účelová komunikace se napojuje na silnici I. tř. (sjezd vybudován v rámci rekonstrukce silnice I. tř. (tedy asfaltový povrch, rozšířený na cca 8 m a předpokládám i rozhledové poměry v pořádku). Po účelové komunikaci je rovněž výjezd z garáží dobrovolných hasičů. Nutno říci, že se území nachází v územním plánu obce jako rozvojová oblast pro bydlení. Pro rozvoj této oblasti však obec neudělala vůbec nic a vzhledem k stavu financí ani dalších několik let (možná desítek) ani neudělá. Při žádosti o ohlášení stavby v obci s rozšířenou působností rodinného domu jsem však narazil. Za přispění pana starosty, který si asi myslí, že zafinancuji 150 m nové komunikace včetně inženýrských sítí pro budoucí výstavbu, celá situace uvízla na mrtvém bodě, kdy stavební úřad požaduje plánovací smlouvu na stavbu komunikace a toto odůvodňuje nedostatečností stávající příjezdové komunikace. V ruce mám z předchozího jednání souhlasné stanovisko pana starosty k napojení pozemku po účelové komunikaci (které mi podepsal ve slabé chvilce, aby se mě zbavil). Při hledání minimálních požadavků na kvalitu přístupové cesty k rodinnému domu jsem našel následující: Předpis č. 501/2006 Sb. „o obecných požadavcích na využívání území“ - § 20, odstavec 7: „ Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby“. Dle ČSN 73 0802 - Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty - 12.2.2: „Za přístupovou komunikaci se považuje nejméně jednopruhová silniční komunikace (viz ČSN 73 6100) se šířkou vozovky nejméně 3,00 m. Pro projektování těchto komunikací platí především ČSN 73 6101 nebo ČSN 73 6110; pro navrhování konstrukcí vozovek platí ČSN 73 6114“. Účelová komunikace je v České republice podle § 7 Zákona o pozemních komunikacích (13/1997 Sb.) označení pro kategorii pozemních komunikací, které slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Přímé připojení sousední nemovitosti na pozemní komunikaci však není účelovou komunikací (§ 10 odst. 1 zák.). ČSN 73 6100 Názvosloví silničních komunikací definuje účelovou komunikaci podobně: „Účelová komunikace je pozemní komunikace umožňující dopravní spojení výrobního závodu, uzavřených prostorů, osamělých objektů apod. se sítí silnic a místních komunikací nebo vytvářející dopravní spojení uvnitř uzavřených prostorů a objektů; může být zcela nebo částečně nepřístupná veřejnému provozu.“ Evidence. „Účelové komunikace, stejně jako místní komunikace IV. třídy, nepodléhají speciální evidenci podle § 5 vyhlášky č. 104/1997 Sb., tedy prováděcí vyhlášky k zákonu o pozemních komunikacích. Obce však jsou povinny vést přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách a pěšinách podle § 63 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb.)“. Nikde jsem nenašel jiné požadavky na příjezdovou komunikaci k rodinnému domu a na její kvalitu zpevnění. Prosím o radu, zda jsem v právních předpisech, zákonech a normách něco neopomenul, jak mohu dále oponovat na stavebním úřadě a popř. kam se mohu výše odvolat proti rozhodnutí stavebního úřadu? Nebo má stavební úřad právo požadovat pro stavbu jednoho rodinného domu (i když dle územního plánu v rozvojové oblasti pro bydlení) novou asfaltovou komunikaci? Předem děkuji za odpověď.