Jak pomoci zahradě při probouzení ze zimního spánku

Zima napáchá v zahradách obvykle dosti škod a obzvláště její konec, respektive druhá polovina, vždyť právě až v lednu a únoru se v nižších polohách dočkáme sněhu, ale i silnějších mrazů a ledu.

Na konci zimy a v předjaří je prostě čas začít dávat zahradu po zimě zase do kondice. V každém případě se ale řídíme aktuálním počasím. Pokud stále mrzne a na zahradě je sníh, je třeba ještě počkat, ovšem s oblevou naše práce začíná. Zakládáme teplá pařeniště rozvážíme zbytky sněhu do skleníku, aby půda v něm nasála tající vodu (zavážení skleníku sněhem je vhodné po celou zimu), ošetřujeme dřeviny a připravujeme záhony okrasné i zeleninové, ale i jiné, třeba jahodové, byť tyto záhony ještě neosazujeme a neoséváme.
Důležitá je také péče o trávník a kontrola trvalek, v jakém stavu po zimě jsou. V každém případě je ale průběh února každý rok jiný. Bez ohledu na počasí však lze připravit například skleník, na konci února pak obvykle zakládáme již zmíněné teplé pařeniště. Vykopeme jámy, odstraníme loňský koňský hnůj, například přidáním na kompost, nebo jej rozházíme po záhonech a zapravíme do země. Poté navezeme hnůj čerstvý, zakryjeme rozkládajícím se listím, slámou či senem, dále nahrneme zeminu a takto upravené záhony zaklopíme pařeništi. Teplo se zde začne tvořit řádově v dnech, nejdéle do týdne, rozklad materiálu zažehne zvýšení jeho teploty, zahříváme tak kořínky vysetých či vysazených rostlin a zároveň zvyšujeme teplotu pod sklem pařeniště. Je-li to na noc třeba, ještě takto založené pařeniště zakrýváme zvenčí jakoukoli tepelnou izolací.
Je také třeba zkontrolovat stav mulče všude, kdy bylo zamulčování třeba pro ochranu Pokud už kořenů na mráz náchylnějších druhů rostlin. Mulč se postupně rozkládá, navíc slehává. U mulčovací borky je ideální vrstva okolo 10 cm, u minerální mulče pak 5 až 8 cm. V případě mulčování kompostem je též vhodné přisypat další prosátý a dobře uleželý kompost. Mulč je navíc ideální i pro výsadby, jelikož zamezuje hloubkovému vymrzání půdy a rostliny pak vstoupí do vegetačního období mnohem rychleji. Mulč také zamezuje nadměrnému výparu vody z půdy a snižuje vzcházení plevelů.
Dále provádíme, pokud zrovna nemrzne, řez jádrovin, tedy zmlazování jabloní a hrušní. Pokud ale lze předpokládat výrazný pokles teplot pod bod mrazu, ještě s tím počkáme. Řez je možné provádět i u dalších druhů dřevin, obecně je ale dobré řezy rozplánovat. Vzít na ráz celou zahradu je nesmysl, mnohým dřevinám bychom navíc ublížili. U mladých stromků a keřů též kontrolujeme jejich úvazy ke kůlům, které případně povolíme, aby neškrtily kmínek, nebo naopak utáhneme, pokud je nadměrně povolila zima.
Samozřejmostí jsou výsevy a příprava sadby. Papriky a chilli papriky by již měly být v tuto dobu vzešlé, začít ale již můžeme s rajčaty a další zeleninou a také letničkami. Včasným výsevem ušetříme spoustu peněz za pozdější koupě sazenic. Výsevy samozřejmě provádíme ve vyhřátém prostředí domova, ideálně třeba vytápěné zimní zahradě či bohatě prosklené verandě s radiátorem, tedy pokud nemáme k dispozici vytápěný skleník, ale to málokdo. Výsevy provádíme postupně podle nároků rostlin na denní světlo. S rajčaty klidně počkáme až na začátek března, aby nebyly jejich sazenice příliš vytáhlé a slabé. Určitě je u mnoha druhů lepší výsev o něco pozdější než příliš časný, za dobrých podmínek pak rostliny vše doženou.

Pokud to únorové počasí dovolí, může již být dokonce možné provádět vertikutaci (provzdušnění řezem) a hnojení travních ploch, teploty již ale musí být stabilnější. Náhlý příval sněhu nevadí, holomráz by však travní plochy po vertikutaci poškodil.
Samozřejmostí by také měl být úklid zahrady, a že se tam toho po podzimním úprku s přípravou na zimu a po zimě ještě najde. Odstraňujeme odumřelou hmotu trvalek a okrasných travin, provádíme prořez okrasných keřů a živých plotů. Pokud se pouštíme do péče o okrasné záhony, musíme dát pozor na vrcholky cibulovin, které již mohou ze záhonů vyrůstat. Nejlepší je samozřejmě pamatovat si či mít jakkoli vyznačeno, kde jsou cibule vysazené.

S rytím půdy si sice ještě počkáme, ale můžeme navrch pohodit organické hnojivo, například roztok s ptačím trusem (nejčastěji slepičí guano). Rytí pak provedeme v období, kdy je již půda rozmrzlá, tedy její zmrzlá krusta při povrchu. Ve spodních vrstvách by po zapravení hlouběji nyní těžko rozmrzala.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com