Jak se zbavit lišejníků na střeše nebo dlažbě a kdy je raději nechat být

Lišejník je soužití houby s řasou nebo sinicí. Nemá kořeny, k podkladu se drží příchytnými vlákny. Roste velmi pomalu. Korovité lišejníky, které na kamenech, taškách a betonu tvoří ploché šedé, černé nebo žluté skvrny, s podkladem pevně srůstají a ty nejpomalejší přirůstají jen o setiny milimetru až milimetr za rok. Proto se odstraňují hůř než mech. Podrobně je popisuje Wikipedie.

Krytině ani dlažbě lišejníky za běžných okolností neškodí. Problém nastává, když spolu s mechem a nečistotami vytvoří na střeše silný porost: voda z krytiny hůř odtéká, krytina zůstává déle mokrá, roste riziko zatékání a tašky rychleji stárnou. Na kamenech mohou houbová vlákna lišejníku pronikat do povrchu a pomalu ho narušovat.

Lišejníkům škodí hlavně oxid siřičitý v ovzduší, jejich hojný výskyt proto bývá znakem čistšího vzduchu. Stromům neškodí, víc v článku Lišejníky pro stromy nepředstavují problém.

Na kamenech, skalce, zídkách, plotech z přiznaných cihel a na starých ovocných stromech jsou lišejníky přirozené a bojovat s nimi nemá smysl. Odstranit je má význam:

• na pochozích plochách, schodech a terasách, kde porost za vlhka klouže,
• na střeše, když s mechem tvoří silné polštáře, drží vlhkost nebo ucpává žlaby a svody,
• v trávníku, kde mech a lišejníky ukazují na stín, vlhko a slabý trávník. Místo chemie tam pomůže vertikutace, hnojení, dosévání, pravidelné sečení a hrabání listí.

Slabý porost na střeše je hlavně otázka vzhledu. Výrobci krytin upozorňují, že odstraňování mechu a lišejníků může tašky poškodit, a pokud střecha nezatéká a žlaby nejsou ucpané, doporučují ji nechat být.

Nejdřív zjistěte, jakou máte krytinu, a řiďte se pokyny jejího výrobce. Eternit nečistěte vůbec (viz níže). Asfaltové šindele nedrhněte ani nemyjte tlakovou vodou, poškodili byste posyp, víc v dílu Jak opravit střechu z asfaltových šindelů. U pálených tašek výrobci varují před agresivními postřiky, které mohou materiál znehodnotit.

1. Vyberte suchý a bezvětrný den s teplotou nad +5 °C, kdy nemá aspoň dva dny pršet.
2. Odpojte svod od sudu nebo nádrže na dešťovou vodu a rostliny pod okapem zakryjte fólií. Postřik ani splachy nesmějí stéct do studny, jezírka, potoka ani příkopu.
3. Hrubé polštáře mechu opatrně smeťte, lišejníky neškrabejte. V rukavicích a ochranných brýlích nastříkejte přípravek proti řasám, mechům a lišejníkům, který je podle etikety určený na střechy, v dávce z etikety.
4. Nechte ho působit. Lišejníky odumřou, jejich zbytky ale mohou na krytině ještě dlouho zůstat. Smeťte je měkkým kartáčem nebo koštětem, nebo je nechte spláchnout deštěm. Tvrdým či drátěným kartáčem a škrabkou můžete povrch krytiny poškodit. Podle návodu lze ošetření zopakovat.
5. Vyberte nečistoty ze žlabů a propláchněte svody.

Přípravky na střechy jsou biocidy a podle zákona o biocidech se musí používat přesně podle etikety, jinak hrozí pokuta až 50 000 Kč. Tlakovou vodu použijte jen tam, kde ji výrobce krytiny připouští, a vždy shora dolů, nikdy zespodu pod tašky. Podrobný postup popisuje článek Jak a proč odstranit mech ze střechy, u lišejníků platí stejně.

Největším rizikem není chemie, ale pád. Nařízení vlády o práci ve výškách zavazuje zaměstnavatele, jako měřítko ale poslouží i vám:

• Proti pádu se chraňte už od výšky 1,5 m: lešením, nebo postrojem s lanem ukotveným do kotvicího bodu, bezpečnostního háku nebo ke krokvi, nikdy k lati. Nad 25° sklonu pracujte ze střešního žebříku upevněného v místě práce, nad 45° navíc s osobním jištěním.
• Po taškách nešlapejte, praskají, po eternitu nechoďte vůbec. Na mokrou nebo namrzlou střechu ani za silného větru nelezte, nepracujte sami a prostor pod sebou ohraďte.

Vysokou nebo strmou střechu nechte ošetřit firmě s lešením nebo plošinou. Bezpečnosti na střeše se podrobně věnuje díl Jak vyměnit střešní tašku.

Na starších domech bývají vlnovky a šablony z azbestocementu, lidově eternit, vyráběné u nás do 90. let. Lišejníky a mech na nich rostou ochotně, kartáč, škrabka ani tlaková voda na ně ale nepatří: narušují povrch a uvolňují azbestová vlákna. Když si nejste jistí, zda jde o eternit, nebo o novější vláknocement bez azbestu, berte krytinu jako eternit.

Mechanické čištění, mytí před renovačním nátěrem, výměna i odstranění eternitu jsou práce s azbestem a od 1. 1. 2026 je musíte předem ohlásit krajské hygienické stanici: stavebník, který je dělá sám, nejméně 3 dny předem, firma a živnostník nejméně 30 dnů předem a potřebují povolení. Odpad s azbestem je nebezpečný. Vadí-li vám porost na eternitu, poraďte se předem s hygienickou stanicí nebo s firmou, která má povolení k práci s azbestem. Trvalým řešením je výměna krytiny. Jak eternit poznat, popisuje článek Eternit a azbest, co a kdy ohlásit, článek Plánujete zásah do azbestocementové střechy?

Z dlažby a betonu lišejníky nejlépe odstraníte mechanicky: tvrdým nebo drátěným kartáčem na dlouhé násadě, ze spár je vyškrábete úzkým kartáčem, škrabkou nebo starým nožem. Dlažbu s povrchovou úpravou, například s imitací dřeva, čistěte jen tak, jak připouští výrobce. Některé výrobky tvrdý kartáč, tlakovou vodu ani koncentrovanou chemii nesnesou.

Tlaková voda porost rychle smyje, výrobce betonové dlažby ale varuje před rotační tryskou a vysokým tlakem z malé vzdálenosti. Vymyje i písek ze spár, ty pak znovu zasypte, a při práci noste brýle. Kde porost zůstane, použijte přípravek, který má na etiketě dlažbu nebo beton, za sucha a tak, aby nestekl na záhony, do dešťové vpusti, příkopu ani jezírka.

Na betonovou dlažbu nepoužívejte ocet ani kyselé čističe, pokud je výrobce dlažby výslovně nepřipouští. Kyseliny rozkládají cementový tmel a beton poškodí i slabá kyselina, když působí delší dobu. Zelená skalice zanechá na betonu tmavě hnědé skvrny, které už nejdou odstranit. Údržbě dlažby a spár se věnuje díl Venkovní dlažba a chodník kolem domu.

Chlorové bělidlo typu SAVO je dezinfekce na omyvatelné povrchy, sanitární keramiku a vodu ve studních a bazénech, střechu ani dlažbu na etiketě nemá. Způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí, je vysoce toxické pro vodní organismy s dlouhodobými účinky a podle etikety nepatří na kovové povrchy, tedy ani na plechové okapy a oplechování. Co steče ze střechy nebo z terasy, skončí v sudu na dešťovou vodu, na záhonech a v půdě a může poškodit rostliny.

Bělidlo nikdy nemíchejte s octem, kyselým čističem ani odstraňovačem vodního kamene a nepoužívejte je po sobě bez důkladného opláchnutí, uvolňuje se jedovatý plynný chlor. Hotové odstraňovače řas a lišejníků na bázi chlornanu sice existují, mají ale návod pro daný povrch: ředění, zkoušku na malé ploše, teplotu a zákaz stříkání ve větru.

Modrá skalice (síran měďnatý) lišejníky i mech zahubí, je ale zdraví škodlivá při požití, může vážně poškodit oči a je vysoce toxická pro vodní organismy. Dávky uváděné na internetu se liší několikanásobně. Nesmí stéct do sudu na dešťovou vodu ani na záhony a na stromy ji nestříkejte, stromu nepomůže. Bezpečnější je hotový přípravek podle etikety.

Lišejníkům i mechu se daří ve stínu a vlhku a na drsných površích. Úplně jim nezabráníte, jejich návrat ale zpomalíte: ořežte větve, které zastiňují střechu nebo terasu, pochozí plochy pravidelně zametejte a čistěte žlaby, svody a vpusti, aby voda rychle odtekla. Při nové střeše zvažte glazované nebo engobované pálené tašky, na jejichž hladkém povrchu se nečistoty a mech usazují hůř.

Aktualizované znění k 9. 10. 2026. Článek vyšel v listopadu 2018. Text byl opraven podle zákona o biocidech, vodního zákona, zákona o ochraně veřejného zdraví, zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, informací Ministerstva zdravotnictví a Toxikologického informačního střediska, nařízení vlády o práci ve výškách, etiket a technických listů přípravků a rad výrobců střešních krytin a betonové dlažby. Vypustili jsme postup s chlorovým bělidlem a tvrdým kartáčem na střešní krytinu a zmínku o renovaci eternitových střech tlakovým čištěním.

1. Zákon č. 324/2016 Sb., o biocidních přípravcích a účinných látkách (zákon o biocidech), § 10, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-324
2. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), § 39, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-254
3. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, § 41, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-258
4. Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, § 12, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-309
5. Ministerstvo zdravotnictví ČR: Kdo a jak musí hlásit práce s azbestem – novinky od roku 2026, 3. 2. 2026, https://mzd.gov.cz/kdo-a-jak-musi-hlasit-prace-s-azbestem-novinky-od-roku-2026/
6. Vyhláška č. 8/2021 Sb., o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-8
7. Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-362
8. Toxikologické informační středisko: Obchodní přípravky, https://www.tis-cz.cz/index.php/informace-pro-verejnost/obchodni-pripravky-1
9. Wikipedie: Lišejník, https://cs.wikipedia.org/wiki/Li%C5%A1ejn%C3%ADk
10. Royal Horticultural Society: Algae, lichens, liverworts and mosses on hard surfaces, https://www.rhs.org.uk/biodiversity/algae-lichens-liverworts-moss-hard-surfaces
11. National Federation of Roofing Contractors: Worried about moss on your roof?, 25. 6. 2025, https://www.nfrc.co.uk/resource/worried-about-moss-on-your-roof.html
12. WorkSafe Western Australia: High pressure water cleaning of asbestos cement prohibited, Safety alert 12/2018, https://www.worksafe.wa.gov.au/publications/safety-alert-122018-high-pressure-water-cleaning-asbestos-cement-prohibited
13. Verordnung zum Schutz vor Gefahrstoffen (Gefahrstoffverordnung), § 11, https://www.gesetze-im-internet.de/gefstoffv_2010/__11.html
14. Etikety chlorového bělidla, bezpečnostní listy síranu měďnatého, technické listy a návody přípravků proti řasám, mechům a lišejníkům, rady výrobců pálených a betonových střešních krytin, asfaltových šindelů a betonové dlažby dostupné online v říjnu 2026