Jak zachránit staticky narušený dům?

Kdo odpovídá za statiku domu

Za statiku domu odpovídá zásadně jeho vlastník či vlastníci. Mnohdy se při procházkách našimi městy a obcemi setkáme pohledem s objektem, který vypadá velmi vybydleně. Často je jeho stav natolik zoufalý, že raději přejdeme na druhou stranu ulice, aby na nás – nedej bože – něco nespadlo. Málokdo z nás však ví, že obce a městské úřady nemohou řešit vše naráz a mnohdy je vhodný popud ze strany kohokoli z nás – běžných občanů. V případě obydlených domů pak samozřejmě jejich nájemníků. Nikde v naší republice navíc neprobíhá jakási průběžná kontrola statiky domů, které vypadají na první pohled podezřele, zchátrale – nárůst administrativy na jednotlivých stavebních úřadech by byl nepředstavitelný. Navíc mohou mít na druhou stranu problémy se statikou i zcela nově postavené domy – například u staveb ve svahu či na špatném podloží mohou nastat problémy i bezprostředně po kolaudaci, ale i dříve. A to ještě můžeme být rádi, že byť je naše území poměrně seismicky aktivní, nedochází zde k silnějším zemětřesením.

Jelikož za statiku domu vždy odpovídá jeho vlastník, musíme se nejprve obrátit na něj, když však nebude na náš podnět reagovat, můžeme kontaktovat místně příslušný stavební úřad. Je možné, že bude vaše stížnost neoprávněná, pokud statik zjistí, že po statické stránce je objekt v pořádku, byť vypadá velmi zchátrale. V opačném případě však můžete předejít značným škodám a rizikům. Neexistuje totiž způsob, jak jednoduše poznat, že je statika domu skutečně narušena. Proto se zchátralé objekty neobejdou bez posouzení svého stavu statikem.

Bude nás statický posudek stavby něco stát, i když nejsme jejími vlastníky?

Pokud se jakožto obyvatel naší země domníváte, že jste rozpoznali příznaky narušené statiky stavby, či se prostě domníváte, že není staticky v pořádku, obrátíte se nejprve na vlastníka s písemnou žádostí o odborné posouzení stavby (nemusí jít nutně jen o dům). Pokud vlastník prokazuje nečinnost (nekomunikuje), upozorníte stavební úřad, který bude dál jednat za vás, aniž by vás to cokoli stálo. Jestliže si však sami vyžádáte statický posudek, aniž byste byli vlastníky stavby (třeba zde jen bydlíte jako nájemníci), samozřejmě posudek uhradíte ze svého.

Je možné včas poznat narušení statiky domu a související rizika?

Jak již bylo zmíněno, skutečně to často poznat nelze. Každý typ domu navíc vykazuje zcela odlišné znaky poškození v závislosti na použitém stavebním materiálu (panely, zdivo – jaké, skelet, montovaná stavba, … ). Pro statiku domu je zásadní jeho založení – kvalita provedených základů, ale i podloží a vůbec umístění domu. Čili nelze jednoznačně sepsat seznam projevů poškození (narušení) statiky staveb, ze kterého bychom mohli laicky vycházet. Prostě jen tak snadno mnohdy nepoznáme, zda statika domu již byla narušena a zda mu hrozí další poškození nebo dokonce zřícení.

Kdo zajišťuje opravy statiky domů a kdo za ně zodpovídá?

Zodpovědnost za správně provedené stavební úpravy s cílem zabránit dalšímu šíření statické poruchy stavby je závislá na povaze konkrétního problému. Zodpovídat může vlastník stavby, projektant, zhotovitel a případně i osoba, která provádí odborné vedení či odborný dozor na stavbě. Opravy však zásadně zajišťuje na své náklady vlastník objektu, byť byly jako nezbytné stavební úpravy nařízeny stavebním úřadem, což se ovšem nemusí týkat dalších dodatečných zásahů, pokud nebyly stavební práce provedeny řádně, či byl statikem navržen a projektantem vyprojektován nevhodný postup. Takové problémy jsou už ovšem nejčastěji předmětem řešení soudy. 

Způsoby záchrany objektů před statickými poruchami

Opatření - technologií, které lze k záchraně staticky narušených staveb použít, je celá řada. Začněme jejich stručným výpisem.

• Sepnutí objektu předpínacími lany
• Kotvení kabelů (kotvení ocelových lan do masivních ocelových vzpěr)
• Injektáže trhlin
• Oprava a zesílení konstrukce stříkanými betony
• Použití trubkových mikropilotů (podchycení konstrukce mikropiloty)
• Použití nerezových výztužných drátů
• Podchycení a zesílení základů

Sepnutí objektu předpínacími lany

Jde o vůbec jednu z nejmodernějších technologií statického zajištění staveb. Veškerá lana jsou přitom skryta – zabudována do konstrukce budovy. Neruší tak exteriér ani interiér, prostě nejsou po dokončení prací vidět a jsou ukryta pod omítkou. Používají se 3 druhy předpínacích kabelů, které se liší svou protikorozní ochranou – holá ocelová lana vedená v trubkách a po svém napnutí se injektují cementem, předpínací lana v obalu z polyethylénu (kabely mají menší průměr, potřebujeme tedy i drážky a vrty menšího průměru), nebo dokonce lana v obalu z polyethylénu a s mazivem – je tak umožněn pohyb lana v obalu.

Mnohdy jde o jediný možný způsob, jak zachránit objekt před jeho demolicí. Předepnutím lan částečně nahradíme i chybějící železobtonové věnce, případně doplníme nedostatek výztuže. Můžeme tak ale také sanovat poruchy základů.

Kotvení ocelových lan do masivních ocelových vzpěr

Lana jsou kotvena do masivních ocelových opěr. Jejich tvar je vždy závislý na konstrukci, typu materiálu a také předpokládané napínací síle. Opěrné vzpěry, které roznášejí předpětí do konstrukce, jsou v konstrukci stavby opět skryté. Není tak jakkoli naopticky narušena fasáda. Kotvení (kompletní kotevní systém) je po svém napnutí injektováno cementem, čímž je zajištěna protikorozní ochrana.

Injektáže trhlin

Kromě výše zmíněných extrémních zásahů, vedoucích k záchraně objektů, se běžně provádějí injektáže trhlin, což je lacinější řešení a často dostatečně účinné. Ovšem výše uvedené sofistikovanější technologie zajistí aktivní zpevnění (sepnutí) konstrukce a okamžitě vnesou do stavby předpětí. Je tak navíc zajištěna účinnost zpevnění po celou životnost stavby. Vedle toho se injektáže používají nejen jako dostačující samostatné řešení, ale také jako řešení doplňkové a právě společně se sofistikovanějšími technologiemi. Vedle toho se tradičně používají šrouby a ocelová táhla jako dočasná řešení.
Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com