Krb v dřevostavbě

O tom, že v našem domě budeme mít krb, nebylo pochyb od chvíle, co jsme se rozhodli pro stavbu domu. Avšak současná nabídka a možnosti jsou natolik rozmanité, že vybrat ten správný typ a vhodně jej zkombinovat s dalšími zařízeními topného systému nebylo úplně snadné.

Krb s otevřeným ohništěm

Jediné, čím jsme si byli jisti, že určitě nechceme, byl dříve velmi oblíbený krb s  otevřeným ohništěm. Jeho nevýhodou je totiž nízká účinnost (5 – 15%), velká spotřeba paliva i možné riziko požáru vyžadující neustálý dohled. Proto se dnes v novostavbách s tímto řešením setkáváme jen velmi zřídka, a pokud se majitelé pro krb s otevřeným ohništěm rozhodnou, slouží jim spíše jako estetický doplněk pro dokreslení atmosféry než jako prostředek k přitápění. Takovýto krb mají i jedni naši rodiče a kvůli výše zmiňovaným nevýhodám v něm zatápí pouze několikrát do roka. Řešením by sice bylo dodatečné zabudování krbové kazety, které by zvýšilo topný výkon krbu a vyřešilo nutnost neustálé kontroly, avšak představa bourání v domě a související finanční náklady od této úpravy odrazují.

Krbové vložky a krbová kamna

 A proto dnes otevřená ohniště nahradily krbové vložky a krbová kamna dosahující účinnosti až 85%. Výhodou krbových kamen oproti krbovým vložkám je nižší cena, jednodušší montáž a menší prostorová náročnost. Široká nabídka na trhu umožňuje výběr krbových kamen na míru požadavků zákazníka dle typu paliva (dřevo, uhlí, plyn), účinnosti spalování, topného výkonu a především dle vzhledového provedení (barva, tvar, moderní či rustikální vzhled atd.) a použitého materiálu (litina, plech, ocel, sklo, kámen, keramika). 

Pokud však toužíte po skutečném krbu, který navíc nebude jen efektním prvkem interiéru, ale bude se významně podílet na vytápění domu či ohřevu teplé vody, je pro vás ideálním řešením krb se zabudovanou krbovou vložkou. Krbové vložky mají oproti krbovým kamnům vyšší vytápěcí schopnost, částečně i vyšší účinnost a nabízí širší výběr typů dle topného výkonu a umístění a typu prosklení (rohové, oboustranné, obloukové, třístranné). Zároveň existuje nekonečně mnoho variant způsobu zabudování, umístění a obložení krbové vložky, které jsou limitovány pouze požadavky, fantazií a finančními možnostmi pořizovatele.

Krbové vložky také narozdíl od krbových kamen nabízí více možných způsobů vytápění v kombinaci s jinými zařízeními (teplovzdušné a teplovodní vytápění, kombinace se solárními panely atd.) a stejně jako krbová kamna i různá paliva. Nejčastěji využívaným palivem pro krbové vložky je dřevo (ideálně z vlastních zdrojů) a (pro mě překvapivě) i plyn. Plyn je sice nenáročný na obsluhu, umožňuje přesnější regulaci teploty a vyžaduje menší náklady na pořízení a provoz, ale nenahradí jedinečnou atmosféru a vůni, kterou vytváří jen praskající dřevo.

Komín

Žádný krb, kamna ani většina kotlů se však neobejdou bez kvalitně navrženého a realizovaného komína. Pokud totiž komín nemá „správný tah“, potřebný pro dobré hoření a odvod kouřových zplodin, můžeme se s bezproblémovým topením rozloučit. Důležitou roli hraje výška a průměr komína, způsob napojení na topeniště i použití kolen v kouřovodu. Nejčastěji používanými typy komínů jsou keramické dvousložkové (tvárnice s integrovanou tepelnou izolací a vnitřní vložka) a třísložkové (obsahují přidanou izolaci z minerální vlny) nebo nerezové třísložkové interiérové či fasádní komínové systémy. Předností nerezových komínů je nižší hmotnost, variabilnější použití a možnost dodatečné instalace, v porovnání s akčními sety keramických komínů může být však jejich nevýhodou vyšší pořizovací cena.

Právě možnost jednoduché dodatečné montáže byla jedním z hlavních důvodu, proč jsme se nakonec rozhodli pro nerezový komín, i když mi z počátku vadilo, že na střeše nebudeme mít klasický (krásný) zděný komín, ale nerezovou „trubku“, což bylo samozřejmě považováno za naprostou malichernost.

Přestože dnes specializované firmy nabízí ucelené komínové systémy v podobě kompletních skládaček, měli bychom stavbu komína (stejně jako stavbu krbu), jeho napojení na topeniště a uvedení do provozu vždy raději ponechat odborníkovi. Zároveň je třeba získat co nejvíce informací o vybraném typu a parametrech komína dle druhu a výkonu krbových kamen či krbové vložky, protože ne všechny se hodí do daného domu a rozhodujícím kritériem by rozhodně neměla být pouze cena. 

Plánování a realizace

Ve fázi přípravy projektové dokumentace je nutné uvést plánované umístění komína a krbu, aby mohly být do projektu zaneseny průchody stropními panely a střechou, které následně doupraví montážníci během stavby, a případný přívod externího vzduchu základovou deskou. Zároveň je třeba počítat s přípravou zpevněného podkladu (z betonu nebo tvárnic) pro krb a zděné komíny, protože složení podlah v přízemí nést takovou zátěž neumožňuje. Stavbu zděného komína je nutné zkoordinovat s montáží domu tak, aby na sebe probíhající práce vhodně navazovaly. Nejjednodušším řešením je výstavba komína jako součást dodávky RD Rýmařov, který zajistí nejen montáž, ale také oplechování a interiérový obklad komína sádrokartonem. 

Při plánování krbu jsme postupně zavrhli několik různých variant - teplovzdušné rozvody kvůli prašnosti a přenosu hluku, teplovodní výměník kvůli rizikům hrozícím při výpadku dodávky elektrické energie, složitější údržbě i nutné obsluze a v neposlední řadě kombinaci se solárními panely kvůli pořizovacím nákladům a malé efektivnosti v zimních měsících. Řešením mělo být jen samostatné zařízení, které by sáláním předávalo do prostoru teplo, jenž by bylo zároveň distribuováno rozvody vzduchotechniky do celého domu. A tak byl nakonec největší „interní boj“ sveden o to, zda budeme mít levnější krbová kamna nebo dražší (ale krásnější) krb s krbovou vložkou – zvítězil krb.

Samotná stavba našeho krbu a montáž komína proběhla více než půl roku po předání domu loni na podzim, trvala zhruba dva dny a předcházela jí složitá teoretická příprava v podobě vybudování papírové makety pro získání konkrétní prostorové představy. Jak je patrné z fotografií, konečný výsledek byl nakonec trošku jiný a mnohem hezčí. Původní plány o vzhledu obestavění krbu nám překazil pouze příliš blízko umístěný stropní odtah vzduchu, na který jsme ve fázi projektu úplně zapomněli. Na druhou stranu je výhodou, že větrací mřížka pro odvod teplého vzduchu z krbu tak mohla být umístěna přímo pod tímto odtahem, což přispívá k rychlejšímu nasávání a cirkulaci tepla. Krb ještě čeká na doplnění uzávěrů u některých větracích mřížek a finální povrchovou úpravu.

Spokojenost s užíváním

Po zkušenostech z první topné sezóny mohu potvrdit, že i přes určité nevýhody, které topení v krbu přináší - čištění krbové vložky, nutnost obsluhy v podobě zatápění, přikládání a přípravy dřeva, které se neobejde bez odpovídajícího nepořádku, a počátečního hledání správného nastavení topného programu vzduchotechniky – bychom se pro pořízení krbu rozhodli i dnes. Jestli se nám přitápění vlastním dřevem projeví na celkových nákladech za vytápění uvidíme po prvním vyúčtování, každopádně jedinečná atmosféra a skutečný pocit sálavého tepla, který nám náš systém teplovzdušného vytápění bohužel neposkytuje, za tu trošku práce navíc rozhodně stojí.