Přibližně 20 000 fotbalových hřišť, tak velkou plochu si zabrala na západním pobřeží Austrálie jediná rostlina. Kdysi jedno semínko vzniklé křížením dvou různých druhů mořské trávy a po cca 4 500 letech organismus zabírající plochu 200 kilometrů čtverečních. Když výzkumníci místo našli, říkali si: „Co se to tu sakra děje?“ Pojďme se v současném mrazivém počasí ponořit do teplých australských vod.
Svilušky. Jen to jedno slovo stačí k tomu, aby se vám udělalo mdlo. Pokud vám totiž záleží na vašich pokojových rostlinách, mít svilušky je opravdu pořádný problém. Pro vás i vaše rostlinky. Kobylky, mor, neštovice? Ani ty nezní příjemně, ale svilušky jsou pro pěstitele pokojovek jako za trest. Poradíme vám, co se s nimi dá dělat.
Podle posledních průzkumů zahrádkářů v Čechách neubývá, navíc si zahradničením zlepšují fyzickou kondici, snižují obezitu, zlepšují svůj jídelníček (konzumují více zeleniny a ovoce) a jsou méně ohroženi potravinovou chudobou. Zahrádkáři celému ČESKU, dalo by se říci, nejenom KERSKU. Navíc se zahrádkaření ukazuje jako účinný prostředek v boji proti současné epidemii obezity. A možná za to může tak trochu i covid-19.
Že je zeleň ve veřejném prostoru neřešitelný problém? Že lidé by ji chtěli, radnice měst by ji chtěli, všichni by strašně moc chtěli… ale není to možné, protože na ni není místo? Vídeň ukazuje, že místo výmluv se dají hledat i řešení. A projekt architektonického studia OpenFields velmi názorně ukazuje cestu všem, kteří se nebojí kreativních nápadů.
Vápnění půdy na zahradě je velice důležité, samozřejmě hlavně kvůli rostlinám, které zde pěstujeme. Vápno zmírňuje kyselou reakci půdy, zlepšuje zdravotní stav rostlin likvidací choroboplodných zárodků, je nepostradatelnou složkou výživy rostlin (zlepšuje příjem živin a je důležité pro stavbu buněk), ovlivňuje strukturu půdy a dezinfikuje ji, brání tvorbě půdního škraloupu a podporuje tvorbu humusu. Sice je pravdou, že v půdách se vápník přirozeně vyskytuje, ale v různé koncentraci a obsah vápníku klesá pěstováním rostlin nebo vyplavováním vodou. Nejnáročnější je přitom na obsah vápníku zelenina, která však má i vysoké nároky na zálivku, čímž obsah vápníku v půdě klesá ještě více. Jak zjistit, jestli půda vápnění potřebuje a v jaké podobě vápno dodat?
Sukulenty jsou krásné, odolné a ideální i pro ty z nás, kdo doma občas zapomínáme zalít květiny. Udělejte si náš poznávací kvíz a zjistěte, jestli poznáte živé kameny, tlustici, delfínky nebo měsíční kamínek na první pohled!
S lehkostí padajícího listu mezi nás přišel říjen. A s ním i velký seznam úkolů, prací a povinností, které vás na podzimní zahradě, ve skleníku a doma mezi pokojovkami čekají. Naostřete si tužku, ať si můžete odškrtávat, co jste už stihli a co vás teprve čeká.
Nemáte čas na zalévání, ale toužíte po kousku zeleně, dotyku s přírodou? Láká vás nenáročnost, ale netěší vás pichlavé ostny kaktusů? Pak jsou pro vás sukulenty ideálním řešením. Jsou do krajnosti skromné, odolné a přitom neuvěřitelně půvabné.
Přes léto jste si dali záležet na pokojových rostlinách z vnitřních parapetů, a z kraje podzimu jste dopřáli péči i těm, které jste si domů nanosili zvenčí. Čisté květináče, nový substrát. Prostě krása a pohoda. Ale teď najednou se na povrchu půdy u těch přesazených krásek začaly objevovat nehezké bílé chomáče a povlaky. Plíseň. Co s tím?
Nemusí to být jen nevzhledná krabice s velkým parkovištěm. Prodejna zahradnického centra může být i tropickým skleníkem s parkem. Alespoň tak to ukazuje projekt italských architektů ze Studio Bressan. Když totiž vezmeme v úvahu jenom namátkový výčet běžných nedostatků velkoprodejen zahradnických center, vlastně jsou to ta nejhorší místa k pěstování a nakupování květin.
Z hlediska úředního je zcela jasné, které druhy živých organismů patří mezi invazní a jaká omezení a zákazy se na ně váží, jenomže v praxi to tak úplně není. Do hry totiž vstupuje i politika a ekonomické zájmy. Zajímavá je také hra čísel a samotná historie invazí, kterou lze oficiálně datovat k roku 1492, kdy si to Kryštof Kolumbus namířil do Karibiku v domnění, že dopluje kratší cestou do Indie.
Návod na podzimní výsadbu cibulek je prostý. Ne všude vám ale prozradí i to, jak cibulky udržet v zemi až do zimy, tedy vlastně do jara. Vyhrabat je ven na světlo totiž zkouší kdekdo na vaší zahradě. Mnohé jsou chutné. Velice.
Pokud někdy zabloudíte trochu dál na západ od Plzně a budete-li se procházet předměstími evropských městeček, nejspíš to zaznamenáte sami na vlastní oči. Co přesně? Takové to „velké nic“ většiny předzahrádek u rodinných domů. Zjevně nejsou dělané tak, aby měly čím překvapit. A má to svůj důvod.
Do konfliktu s opylovači se nemusíte dostat jen tím, že na své zahradě stříkáte insekticidy. Nelibost užitečných tvorů můžete způsobit i tím, že jim nabídnete desítky, stovky pestrobarevných květů. Ovšem šlechtiteli předem upravených pro větší krásu, nikoliv pro užitek opylovačů.
Podzim je v zahradách každoročně obdobím, ve kterém se plísně šíří snadno a rychle. Ano, mají rády teplo, ale není to podmínka, nejdůležitější je pro rozvoj plísní vlhkost, navíc se právě na podzim rozkládá nejvíce rostlinných zbytků. A to jsou opět plísně. Připojíme-li málo sluníčka, nedostatečné provětrání a vysokou hustotu výsadby, je seznam faktorů kompletní.
Září je již měsícem, který spadne přesně 21.9. do podzimu, přesto ale v zahradách právě v září spatříme spoustu kvetoucí nádhery. Některé rostliny poznáme na "první dobrou", jak se lidově říká, u některých musíme chvíli přemýšlet a pak se raději zeptat, nebo si název oné květeny ověřit jinak. Mně se třeba stále "motají" dohromady jména weigelie a bugenvilea. Nevím proč. Což o to, ony jsou si dost podobné a dokonce mohou kvést v září vedle sebe, protože některé druhy weigelií nastartují v srpnu druhé kvetení a mohou pak kvést až do konce září, jenže pořád nechápu, proč si pletu jejich názvy, když obě rostliny dobře znám. A co vy, jak jste na tom? Otestujte se v našem kvízu.
Nakolik si považujete květy vámi vypěstovaných rostlin? Jak vysoce stavíte hodnotu jejich relativně pomíjivé krásy a kolik jste ochotni zaplatit za to, že si do své sbírky pořídíte nějaký naprostý botanický unikát?
Září je čas výsadbám zaslíbený, na prostokořenné dřeviny ale počkejte do 1. listopadu, tedy do začátku období vegetačního klidu. Zkušený a hlavně seriózní zahradník, který dodržuje pravidla a zákony, do země dříve nerýpne, aby vám vaši vytouženou sazenici (třeba jabloně s těmi krásnými, velkými, rudými jablky) vytáhl z hlíny. A jak potom k prostokořenným sazenicím přistupovat? Čím arogantněji a brutálněji, tím lépe. To je paradox, který funguje dokonale.
Tylancie bez květináče: světlo, rosení a hnojení sprejem. Rady pro kvetení a odnože vzdušných rostlin.
Sotva byla CHKO Soutok 1. července letošního roku vyhlášena (původně mělo jít o Národní park), ještě než dozněly vlny sporů o podobu chráněné oblasti, opět zaujímá přední stránky v médiích. Proč? Kvůli vzácnému rostlinnému druhu, o kterém jsme se téměř 100 let domnívali, že u nás vyhynul. Jmenuje se plamének celolistý.
