Květiny, rostliny - články, návody, rady a tipy, stránka 2

Měsíční zahrada (Moon Garden): Jak stvořit magické útočiště pro letní večery

Většina zahrad je navržena tak, aby dělala radost během dne. Jenže pro lidi, kteří se vracejí domů z práce až k večeru, zůstává krása denních květů skryta ve tmě. Právě pro ně je ideální koncept Moon Garden (měsíční nebo noční zahrady). Jde o promyšlený prostor osázený rostlinami, které ožívají až se západem slunce – odrážejí měsíční svit, světélkují a do okolí vypouštějí omamné vůně. Vytvořit funkční noční zahradu však vyžaduje víc než jen nakoupit bílé květiny. Musíte zapojit biologii rostlin, fyziku světla i hru s lidskými smysly.

Magie v zahradě: Čtyři roční společenstva, která chytnou za srdce každého romantika

Představte si místo, kde se zastavil čas. Místo, kde vůně květů vypráví staré příběhy a každé stinné zákoutí vypadá, jako by v něm přebývaly víly. Vytvořit na vlastní zahradě romanticko-magickou atmosféru nevyžaduje kouzelnou hůlku – stačí správně zkombinovat klíčové druhy rostlin a vytvořit z nich harmonické společenstvo. Ano, na každého působí různé kombinace rostlin jinak, ale v tom tkví kouzlo neopakovatelnosti. Každá rostlina je vlastně originál, stejně jako každá zahrada. Objevte čtyři koncepty, které promění jakoukoliv zahradu v pohádkový svět.

Rostlinná gotika: Proč moderní zahradní design propadl černé barvě?

Zahradní architektura prožívá zvláštní období. Dlouhá léta platilo nepsané pravidlo, že správná zahrada musí hrát všemi barvami duhy. Čím víc zářivě růžových petúnií, žlutých aksamitníků a červených pelargonií se na záhon vešlo, tím větší úspěch to mělo u sousedů. Výsledkem byl často vizuální ekvivalent cirkusového šapitó, ze kterého po pěti minutách bolely oči. Jenže s nástupem minimalismu, pohledového betonu, antracitových rámů a surového cortenu přišel šok. Barevný cirkus najednou vedle čistých linií současné architektury působil jako pěst na oko. A tehdy designéři objevili největší tabu botanického světa: totiž černou barvu.

Přehled motýlích výtečníků, se kterými se zaručeně potkáte v srpnových zahradách

Srpen v zahradě, to už není jen tak nějaké poklidné léto. Je to vrcholná sezóna, kdy se vaše záhony mění v mix luxusní přehlídkové runwaye, nonstop baru, automatu koruna a mezinárodního letiště zároveň. A hlavními aktéry jsou motýli. Když se na ně podíváte blíž, zjistíte, že jejich chování až děsivě připomíná různé lidské typy, které potkáváte na dovolené nebo v práci. Pojďme si posvítit na jednotlivé polétavé výtečníky v našich zahradách. Přinášíme vám humorný letní seznam 24 hmyzích sousedů, které v srpnu na zahradě zaručeně potkáte, včetně jejich často bizarních dětí (housenek).

Bouře, oheň a sršní hnízda: Jak zvládnout nečekané letní pasti na vlastním pozemku

Léto dokáže změnit tvář během několika desítek minut, v horách je to ještě rychlejší. To, co začíná jako líné, horké odpoledne na lehátku, může skončit dramatickým zážitkem, kdy se zahrada promění v arénu přírodních živlů nebo nečekaných krizových situací. Když se nebe zatáhne olověnou šedí, vzduchem proletí první jiskra od grilu nebo ze střechy kůlny zazní zlověstné bzučení, končí veškerá bezstarostnost. V takových chvílích rozhoduje chladná hlava a blesková, správně mířená reakce. Jak zabránit katastrofám?

Skrytý svět za vaším plotem: Zahrada jako mikroskopické sci-fi

Na první pohled je to jen idylický kousek země – pěstěný trávník, úroda rajčat, bzučení včel a vůně posekané trávy. Co když se ale pod vašima nohama, pod odlupující se kůrou staré jabloně nebo přímo uvnitř zelených listů odehrává strhující mikrodrama? Vaše zahrada je každou sekundu dějištěm tajných biologických válek, rafinovaných únosů, podzemních komunikačních sítí a působení organismů, které jako by vypadly ze scénáře k nějakému vědeckofantastickému filmu. Vydejte se s námi na výpravu do světa, který máte přímo pod nosem, a přesto zůstává lidskému oku většinou dokonale skryt.

Průvodce letními a podzimními zahradnickými výstavami v ČR

Srpnový kalendář značí ideální čas na plánování návštěv letních a podzimních pěstitelských akcí. Druhá polovina roku nabízí bohatou sérii zahradních výstav – s možnostmi od nákupu sazenic pro podzimní výsadbu až po dechberoucí floristické expozice. Níže najdete kompletního průvodce nejvýznamnějšími letními a podzimními výstavami roku 2026 včetně podrobných praktických tipů.

Jak podpořit zahradní ibišky v jejich maximálním kvetení

Ibišek syrský (Hibiscus syriacus) je klenotem pozdního léta. Když většina ostatních keřů pomalu odkvétá, ibišek se teprve probouzí k životu a zaplavuje zahradu květy v odstínech bílé, růžové, rudé, fialové i modré. Aby ale keř ukázal svůj plný potenciál a nevyčerpal se, potřebuje správné podmínky a vaši asistenci.

Válka přes plot: 9 zahradních kontroverzí, které dnes rozdělují svět

Zahradničení už dávno není jen o tom, jakou barvu muškátů zvolit do truhlíku na okno. Z kdysi poklidného koníčku se stalo ideologické bojiště, na kterém se střetávají dva radikálně odlišné světy: tradiční touha po absolutní kontrole a estetické dokonalosti stojí proti sílícímu volání po ekologické odpovědnosti a spolupráci s přírodou. Kde končí osobní vkus a začíná ekologický hazard? Představujeme devět nejžhavějších témat, nad kterými se dnes dokážou do krve pohádat i ti nejlepší sousedé.

Útok na úrodu: Největší zahradní škůdci, kteří úřadují v červenci (a jak na ně)

Červenec je měsícem hojnosti. Zahrada hraje všemi barvami, dozrávají první rajčata, sklízíme okurky, cukety a těšíme se z letních květin. Tato idyla má ale i svou stinnou stránku – teplé letní dny představují absolutní vrchol sezóny pro zahradní škůdce. Hmyz se množí raketovým tempem a stačí chvíle nepozornosti, aby vaše celoroční práce přišla vniveč. A kdyby šlo jenom o hmyz...

Dostanou se skutečně svítící petúnie i na české balkóny? A jak je možné, že svítí?

Firefly Petunia (petúnie „světluška“) je bez nadsázky svatým grálem moderní botaniky a zahradního designu. Jde o vůbec první komerčně dostupnou, geneticky modifikovanou okrasnou rostlinu, která nepřetržitě a viditelně svítí vlastním světlem bez jakýchkoli chemických přísad či UV lamp. Zatímco dřívější pokusy o svítící flóru vyžadovaly speciální gely nebo zářily jen pod mikroskopem, Firefly Petunia představuje skutečný průlom, který si dnes lidé běžně dávají do truhlíků na terasách. Bohužel ale zatím pouze v USA, protože Evropa se striktně brání geneticky modifikovaným organismům (GMO). Dočkáme se „světlušky“ i u nás?

Co dnes skutečně pálí české zahrádkáře? Od klimatických extrémů po boj o půdu

Zahrádkaření v Česku už dávno není jen relaxační víkendovou aktivitou. Pro miliony lidí se stalo náročným bojem s přírodou, technologiemi a měnící se legislativou. Tradiční postupy našich babiček přestávají fungovat a moderní pěstitelé musí čelit výzvám, o kterých se před dvaceti lety nikomu ani nezdálo. Zde je 9 zásadních problémů, které dnes nejvíce trápí české zahrádkáře.

Zelené monstrum z Kavkazu: Proč je bolševník velkolepý časovanou bombou pro naši přírodu i zdraví?

Během jara dokáže vyrůst do výšky dospělé žirafy, jediná rostlina vyprodukuje desetitisíce semen a dotek s její šťávou způsobuje těžké popáleniny. Bolševník velkolepý je bez nadsázky nejagresivnější invazní rostlinou v České republice. Ministerstvo životního prostředí ČR proto pro tento druh schválilo nekompromisní plán: jeho úplnou eradikaci, tedy stoprocentní vymýcení z území našeho státu. Proč je boj s tímto obrem tak složitý a jak se do něj zapojuje stát i veřejnost?

Anglicismy v zahradách. Jde jen o prázdná marketingová hesla, nebo mají skutečný obsah?

„Franto, co budeš dělat o víkendu na zahradě?“ „Mám už delší dobu v plánu rewilding a dosazení dalších jedlých druhů kvůli foodscapingu, chci ušetřit. Kde nechci zalévat, pustím se do xeriscapingu, támhle v rohu bude pocket forest a ještě nevím, jestli se do budoucna rozhodnout pro rain garden, nebo gravel gardening. No, možná to všechno spojím dohromady, třeba to půjde...“ Franta svého souseda evidentně vyděsil, ten prchá do garáže, nalévá si trochu slivovice do náprstku a zakleje: „Sakra, tady se už nedá normálně bavit s nikým! A hospodu nám taky zavřeli!“

Co ještě vysít v červnu? Zelenina, bylinky i květiny, na které ještě není pozdě

Myslíte si, že s červnem už sezóna výsevů končí? Právě naopak. Do záhonů stále můžeme vysévat saláty, kopr, rukolu, čekanku, hrách, fazole, mrkev i zeleninu pro podzimní a zimní sklizeň. A na své si přijdou také milovníci květin – čas je ještě na některé letničky i dvouletky.

Pivoňky právě rozkvétají. Kde se tyto královny květin vzaly a proč bůh proměnil bylinkáře v pivoňku?

Pivoňky patří k nejúchvatnějším okrasným rostlinám mírného pásma. Jejich mohutné květy připomínají hedvábná oblaka, která se na přelomu jara a léta rozvíjejí do vrstev jemných okvětních plátků poskládaných ve velké střapaté koule. Už po staletí pivoňky fascinují zahradníky, botaniky i básníky, dokonce i vládce. V jediné rostlině se spojuje křehká elegance s překvapivou dlouhověkostí a odolností. A když okvětní plátky popadají na zem, zdobí vlastně zahradu ještě jednou, podobně jako třeba vonné stopy po kvetení magnolií. Právě teď v našich zahradách pivoňky rozkvétají, příští sezónu by jich ale mohlo být víc. Inspirujte se souhrnem zajímavostí o těchto neobyčejných květinách. Odkud k nám pivoňky přišly, z jakých druhů a hybridů můžeme vybírat a jaké zajímavosti se o nich rozšířily světem?

Jak ochránit rostliny v zahradě před jarními mrazíky? Lidové pranostiky nestačí

Největší jarní mráz přišel letos noc před stavěním májky a pálením čarodějnic. Poslední roky to obvykle vychází (subjektivním pozorováním laika) přesně na noc z 30. 4. na 1. 5. Ledový vítr fičí, poprchává a všichni se tísní okolo ohně. Ale možná onen pocit plyne i ze skutečnosti, že ven se večer do té doby ještě moc často nevyráží. Letos si ale chladné počasí o den pospíšilo. A to ještě nemusí být všechno, 12. 5. začínají ledoví muži, kteří mívají poslední slovo už od 15. století nejen podle pranostik. Další možné náhlé příchody mrazivých nocí a rán už pak raději ani nepřipomínejme, nechceme je. Nejen zahrádkáři, zahradníci, zemědělci a ovocnáři, nikdo je nechce. Jak ale minimalizovat škody? Na prvním místě je naše chování, zahrádkářské návyky plynoucí z pozorování a zkušeností. A otevřená mysl.

Cesty za alpskou květenou. Vysokohorské botanické zahrady a zahrádky koncentrují rostlinné poklady

Podobný trend, jakým jsou alpské vysokohorské botanické zahrady, u nás bohužel není známý a je to škoda. Jeho historie je přitom stará téměř 140 let. Když začali v 19. století první turisté objevovat Alpy, chtěli poznávat i místní květenu, najít ji však v přírodě nebylo snadné. Začaly proto vznikat jakési zahradní záhumenky, kde se u rostlin objevovaly cedulky se jmény, a kde alpské rostlinstvo postupně přibývalo. Až tento zvyk, vstřícný vůči turistům z měst, přešel do zakládání skutečných botanických zahrad, které byly často propojené s univerzitním výzkumem.

Průhledné nebo neprůhledné? Jaké květináče jsou pro pěstování orchidejí lepší

Je to sice jen maličkost, ale právě z hádání se o maličkosti vznikají ty nejzbytečnější velké spory. A jednou z líhní takových konfliktů se může stát odpověď na otázku, zda je lepší okrasné orchideje pěstovat v průhledných či neprůhledných květináčích. Aktuální výzkum naznačuje, že správnější bude jen jedna odpověď.

Čím vyplnit a jak navrstvit vyvýšené záhonky? Na hlínu zapomeňte

Vyvýšené záhonky se staly jedním z největších trendů posledních let a na českých zahradách jich rychle přibývá. Přestože na první pohled vypadají jednoduše, jejich správné založení má svá pravidla. Klíčovou otázkou přitom není jen to, jak vysoký záhon zvolit, ale hlavně čím ho správně vyplnit, aby fungoval jak pro zahrádkáře, tak pro samotné rostliny.