Zahrada v Počaplech využila terénní nerovnosti jako přírodní oplocení. Řešení je to na současné poměry novostaveb stavěných převážně na malých a rovných pozemcích dosti neobvyklé. O to více, že terén okolo nového domu musel být pro tento účel modelován. Výsledek je ale velice zajímavý a hlavně funkční. Byť byla zahrada realizována již v roce 2009 a 3. místo v anketě Zahrada roku získala v roce 2012, zaslouží si pozornost stále. Zahradu navrhla Martina Forejtová z Ateliéru Land05.
Přirozené bariéry tvoří terén a výsadba. Plot není třeba
Lokalita, kde byla zahrada realizována, se jmenuje Králův Dvůr – Počaply a najdete ji v okrese Beroun. Modelací vzniklo na pozemku několik pobytových teras, přičemž ta hlavní přímo prodlužuje vnitřní obytný prostor, respektive plochu obývacího pokoje. Velmi efektně působí také plocha vyskládaná z masivních dubových hranolů, na které bylo umístěno železné ohniště. Co je však hlavní, zahrada opravdu není obehnána plotem, protože terén byl modelován tak, aby vytvořil přirozené bariéry. Žádné pletivo, sloupky, zídky, ale uměle modelovaná příroda, která se po zapojení rostlin rozehrála do přirozených tónů.
Žádné květinové záhony. Ani jeden
Kdo by si však myslel, že zahrada hýří různými složitými obrazci okrasných (hlavně květinových) záhonů, je na omylu. Žádné zde nejsou, ani jeden. Hlavním kritériem navrhované zahrady byly minimální nároky na údržbu. K samotné realizaci zahrady byla využita hlavně skutečnost, že pozemek ležel pod docela příkrým svahem, na který modelací navázal. Na vrcholu návrší stojí starý kostel se hřbitovem. I tímto směrem je tedy z pozemku pěkný pohled.
Květnatá louka na jižním svahu
Spodní (jižní) svah byl osazen květnatou loukou, která se kosí jenom dvakrát za rok. Není tedy třeba trávit mnoho hodin měsíčně u sekačky na trávu. Louka je navíc atraktivní od jara do pozdního podzimu, protože luční byliny nakvétají, rozkvétají a odkvétají po celou sezónu postupně. Zároveň louka pomáhá tvořit běžnou výškou vzrůstu rostlin přirozené hranice pozemku. Částečně také pohledově cloní pobytovou část zahrady.
Hlavní pobytová terasa
Na jižní straně je také hlavní pobytová terasa, která byla navržena jako dřevěná, a která přímo navazuje na obývák. Směrem do zahrady navazuje travnatá plocha a pak výše zmíněný luční porost a také návaznost pomocí mírného svahu na terasu určenou k dětským hrám. Zde byla velice efektně využita dětská skluzavka. Usazena byla přímo do svahu, proto nepotřebuje samostatnou nosnou konstrukci a neruší výhled na rodinný dům. Poslední terasu pak na jihu představuje ovocný sad. Další ovocný sad je za domem. Rodina tak má zajištěnu produkci vlastního ovoce.
Hřbitovní zeď a opěrná kamenná zídka
Na severu je pozemek o dost menší, opticky se zde však zahrada vlastně táhne až ke hřbitovní zdi. Hřbitovní zdi tak bylo využito jako dávno vzniklého oplocení, aniž by bylo třeba cokoli stavět. Přirozená hranice, bariéra. Rovnou pobytovou plochu zde vytvořila opěrná kamenná zídka, která nezabírá tolik místa jako svahy na jižní straně. Ke stavbě zídky byl využit kámen z blízkého okolí. Zídka obtáčí dům ladným obloukem jako had, čímž zjemňuje pravoúhlé rohy domu. Barevně navíc ladí s dřevěnými obkladovými lamelami domu.
Vlastně zídka vypadá, jako by byla poskládána na sucho. Ve skutečnosti však má železobetonové základy. V jednom místě byla zídka přerušena, aby bylo možné projet se sekačkou. Barbecue na cortenovém ohništi, posezení s rodinou a přáteli, k tomu je určeno zdejší pobytové místo. Respektive pobytová paluba, jejíž hrubě otesané dubové hranoly sestupují v podobě krátkého schodiště směrem k domu.
Strážce domu a rodiny
Zeleň byla volena docela prostě, převažují listnaté solitéry stromového i keřového patra, přičemž dominantou celé zahrady je trojkmen javoru mléče. Ten byl vysazen na jižní straně v blízkosti domu, na jaře osvěží zelenými listy, které se na podzim vybarví do výrazných oranžově červených odstínů. O stromě bylo vlastně uvažováno jako o jakémsi strážci domu a rodiny.
Základem ovocné výsadby na jihu muchovníky
Z jižní části zahrady může rodina vyhlížet směrem do vsi, ovocné stromy proto byly rozmístěny tak, aby výhled byl zachován. Hlavní dřevinou je v kompozici solitérní muchovník ve vícekmenných tvarech. Ten na jaře kvete výrazně bílými květy, na podzim se listy muchovníků barví do červena. Plody vypadají jako hodně velké borůvky a podobně i chutnají. Skvělé syrové, do koláčů, zavařenin, marmelád. Podsadbou muchovníků jsou okrasné traviny s bíle a fialově kvetoucími okrasnými česneky. Na jaře osvěživá pastva pro oči.
Březový háj na severu
V severní části zahrady dominuje hustě vysázený březový háj. Majitel si ho přál kvůli výhledu z vany, evidentně se do bříz zamiloval. A pak jsou zde různě rozmístěné malé sady s třešněmi, jabloněmi a hrušněmi. Do kompozice se vešly i lísky. I přes absenci květinových okrasných záhonů zahrada hraje barvami a vůněmi po celý rok.
Skvělé místo pro život
Neobvyklé svažité řešení zahrady ukázalo, že i problematicky svažitý pozemek lze domodelováním svahu přetvořit ve skvělé místo pro život. Svah se může stát předností, nikoli překážkou. Pomocí teras vznikly ve svahu příjemné pobytové plochy pro všechny generace. Pozemek využívá jižní sluníčko, východy i západy slunce. A severní strana je právě svahem šikovně schovaná. Zahrada přitom nevyžaduje žádnou velkou údržbu a to byl záměr. Slouží především k odpočinku a zábavě.
Národní soutěž Zahrada roku, ve které získala zahrada v Počaplech v roce 2012 3. místo, pořádá Svaz zakládání a údržby zeleně (SZÚZ).
Zahrada v Počaplech
- Místo: Králův Dvůr – Počaply, okres Beroun
- Projekt a realizace: 2009
- Investor: soukromá osoba
- Návrh domu: ov-a (Opočenský Valouch architekti)
- Návrh zahrady: ateliér Land05
- Autor: Martina Forejtová
Zdroj: Land05, EARCH, CZECHDESIGN, Zahrada roku, SZÚZ
Kvíz: Jaký typ zahrady by vám nejvíce vyhovoval?
Jste spíše člověk, který chce mít designovou zahradu jako z magazínu? Nebo pohodář, kterému by sedla přírodní a bezúdržbová zahrada? Otestujte se.


