Stačilo na pár měsíců omezit vycházení, a hned dvě mladé generace, které o pokojové rostliny nebo zeleň na zahradě nejevily zájem, se staly do rýpání v hlíně až do extrému zapálené. Povídat si doma s kytkou v květináči a pěstovat si bylinky je pro ně naprosto normální.
Označení mileniálové si vysloužila generace narozených po roce 1982, protože osmnácti let a maturity se dočkali v přelomovém roce 2000. Řečí kolem nepraktičnosti lidí této generace se v médiích vedlo dost, alespoň do doby, než začala stárnout a fotrovatět - a nahradila ji ještě o něco nepraktičtější Z, internetem odkojená generace narozených v/po devadesátkách.
To jen pro vymezení pojmu, protože obou těchto generací - lidí ve věku od osmnácti do zhruba osmatřiceti let - se týká série anketních průzkumů a studií ze světa, zaměřených na jejich vztah k rostlinám a zahradničení. A hned do startu se hodí říct, že ještě před pandemií covid-19 byl vztah obou těchto generací k nějakému hrabání se v hlíně – v záhonku i květináči – pramalý.
)
Když už není co dělat
Mileniály zajímal nanejvýš původ bio-mrkve v jejich nízkokalorickém salátu, příslušníky generace Z pak náležitosti rostlinné produkce, pokud se nedala objednat rozvážkovou službou, nezajímala vůbec. Jenže k prosinci 2019 nastoupila celosvětová vlna koronaviru, který dost nemilosrdně přeoral zažité rozdělení a zvyklosti každému. A obě generace, které dosud nejevily o jakoukoliv zeleň zájem, obrátily.
Mileniálové se překřtili na hrdé plant-parents, rostlinné rodiče, a z generace Z vystoupili první nadšení plantfluencers, tedy řekněme virtuální hvězdy sociálních sítí pěstující reálné rostliny. Jak k tomu došlo? Snad touha v nucené izolaci navázat kontakt s přírodou anebo jen něčím zeleným, uklidňujícím.
Během pandemie narostl podle průzkumů počet zahradníků ve všech sledovaných věkových kategoriích po celém světě, ale mileniálové a generace Z zahlásili nárůst zájmu nejvyšší. Skoro o 70 %. Přímo se podíleli na 18 % zvýšení prodeje a 15 % útrat v zahradnictvích a květinářstvích.
)
Proč ne, vždyť je do bezva!
Z anket vyplývá, že v 83 % případů jim květiny přišly „cool“, tedy naprosto báječné. A 56 % z nich by ještě dnes radši dělalo něco s květinami doma nebo na zahradě, než vyrazilo do víru velkoměsta za zábavou nebo na noční tah. Jestli mají obě generace pro něco silnější zápal, než k péči o rostliny, tak je to cestování.
V současnosti pak má 7 z 10 mileniálů doma alespoň jednu pokojovku, a se svými rostlinkami tráví v průměru 15 minut denně. To je víc, než kolik obvykle tráví telefonováním se svými rodiči. Mileniálové se také cítí být se svými rostlinkami intenzivně citově spojení. V nadpoloviční většině případů do neberou jako klasické hobby, ale právě ten plant-parenting, pečování o blízkou rostlinu.
O tom, jak úspěšní rostlinní rodiče to ale jsou, zrovna nevypovídají jejich pěstitelské úspěchy. V průměru už zvládli utýrat 6-7 pokojovek, než se dobrali té, o kterou se starají nyní. Inu, každý nějak začínal. Starosti a pochybnosti, zda se dokážou o rostlinu dobře postarat, projevuje 48 % dotázaných. A 40 % z nich případný neúspěch řeší tím, že si raději koupí novou.
)
Pokojovky, které teď letí
V případě pokojovek pak zástupce obou generací trápí – sestupně – zda mají květiny dostatek sluníčka; jestli mají dostatek vody; jestli rostliny přežijí, zda nebudou stresované; když je přemístí na jiné místo a taky to, kdo se o ně postará, když budou muset někam vycestovat. Čtyři z pěti dotázaných uvádí, že mají silnou motivaci „dělat to lépe“, než to zatím dělají.
Nejoblíbenější pokojovky (ty nejčastěji pěstované a kupované) jsou dračinec tenura (Dracaena trifasciata), filodendron z čeledi áronovitých (Philodendron sp.), aloe vera (Aloe vera, syn. Aloe barbadensis), toulcovka (Spathiphyllum sp.), šplhavnice – potos (Epipremnum sp.) a pepřince (Peperomia obtusifolia).
Ze statistik vyhledávačů na internetu se dá vypozorovat, že od těch nenáročných a nezlikvidovatelných pokojovek se postupně zvyšuje zájem o rostliny s komplikovanějšími a komplexnějšími nároky. Zkrátka, že se milovníci květin učí a chtějí zkoušet těžší věci.
)
Vyzkoušíme to v záhonku
Trendy, popsané anketami a studiemi, ale pokračují dál – stejně jako sny mileniálů a zástupců generace Z. Přibližně 60 % těch, kteří se pustili během koronavirových omezení do pěstování pokojovek, totiž chce pokračovat dál, a na zahradě. Pěstovat si něco v záhoncích a hrabat se v hlíně.
Vyjádřit se to i průměrnými výdaji – do pokojovek zatím investovali každý v přepočtu 8600 korun ročně, ale do pořízení zahradnického vybavení už skoro 13 600 ročně. Ne všude je to stejně výrazné, ale třeba zrovna ve Státech tvoří loňský obrat z prodeje zahradnických potřeb byznys za 52 miliard dolarů, a mileniálové + generace Z z toho udělali čtvrtinu.
Jaký je jejich momentální cíl? V 67 % případů je mezi nimi nyní v „trendu“ pěstovat konzumovatelné rostliny, plodiny. A i když se mezi zdůvodněními často objevuje jako obhajoba pěstování snaha ušetřit, dopřát si té nejčerstvější domácí produkce anebo hledání klidu – je tím nejčastějším důvodem prostá chuť něco pěstovat. Je to zahradničení pro samotné zahradničení.
Co se tak pěstuje? V 52 % případů jde o zeleninu, v 33 % o bylinky a 31 % případů jde o ovoce a bobule (často jde o kombinace pěstování vícera věcí, proto ten součet nedává 100 %). Jinak se na sociálních sítích – nepochybně díky plantfluencers – zvýšil objem „zahradnického obsahu“, videí s návody a tipy, zvýšil o 400 %.
)
Zábava, která vydrží
Kolem 60 % těchto novopečených zahradníků si v současnosti stěžuje na to, že pro zahrádky a pěstování nemají dostatek místa, respektive, že by chtěli pěstovat a zahradničit na větší ploše, než momentálně mají k dispozici. Téměř 70 % těch, kteří se už doma starají o nějakou pokojovku – a ještě nemají zahradu, by přitom chtělo na zahradu a k pěstování přistoupit.
Bez zajímavosti není ani to, že zřídkaví zástupci obou zmiňovaných generací – kteří zatím pokojovku doma nemají a ani nezahradničí – si myslí, že starat se o kytky je fajn a tohle hobby, i když ho sami neprovozují, považují za zábavné a lákavé.
Bez nějakých odsudků, pokud u toho obě zmiňované generace vydrží, bude to pravděpodobně ten nejvyšší nárůst zájmu o zahradničení za posledních 80 let. Naposledy ve světě takový boom v pěstování proběhl v důsledku válečných událostí. Koronavirus možná napáchal nezměrné škody, na lidech i na ekonomice. Ale to, že dvě generace – které o zahradničení nejevilo zájem – se jednou nejspíš bude počítat k jeho velkým kladům.
Zdroj: GardenPals.com, GardeningKnowHow.com, Express.co.uk, Independent.co.uk Article.com, SWNS-research.com, GardeningCenterMag.com, Statista.com, GrowGardenMediaGroup.com
