Projekce zeleně a parků - články, návody, rady a tipy

Webináře a semináře pro laickou i odbornou veřejnost na výsostně ekologická témata

Management při vlnách horka. Výzvy a příležitosti při výsadbě a péči o stromy v ulicích. Jak efektivně hospodařit s vodou v obci a ušetřit na stočném. To jsou určitě témata, která nezapadnou. Všechny webináře se konají vždy od 13:30 do 15:30. Jsou zdarma a můžete se k nim připojit odkudkoliv, stačí se jen přihlásit. Připravovány jsou i vzdělávací a inspirační semináře a exkurze za příklady dobré praxe. Ty představí nové trendy v revitalizaci budov i veřejných prostranství, nebo jak na zdravou krajinu.

Chaos gardening. Přirozenost, nahodilost, neuspořádanost a biodiverzita

Co když to uděláme v zahradě opačně než věční údržbáři a plánovači? Když budeme naopak požadovat maximálně chaotické uspořádání a vzhled s minimálním vlastním přičiněním? Výsledkem bude jistý řád, který však nebude na první pohled patrný. Kdo půjde kolem, řekne nepořádek a hnidopich dokonce zakřičí „bordel“.

Plevele. Nový trend ve světových metropolích, města se mění a mají chutnat i léčit

Celosvětově rostoucí teploty a sucha mění nejen význam parků a jiných zelených ploch ve světových metropolích, ale i jejich skladbu a podobu. Zeleň ve městech se prostě mění a zcela novým trendem je výsadba, výsev a pěstování rostlin, které byly dříve považovány za plevele. Posviťme si na Evropu a Ameriku.

Kvíz: První na jaře kvetoucí dřeviny, některé kvetou ještě v zimě

Mezi atraktivní barvy časného kvetoucího jara patří žlutá, oranžová, červená, růžová a bílá. A vlastně i zimy, protože některé dřeviny vykvétají už od prosince, jiné od ledna. Samozřejmě záleží i na počasí. Časné jarní a zimní kvetení je poslední roky dokonce zrychlováno mírnými zimami. Jaké dřeviny patří k nejotužilejším pionýrům kvetení?

V nejjedovatější zahradě světa se ročně otráví desítky lidí. Za zády průvodců

Že zrovna šíření osvěty o nejjedovatějších rostlinách světa není vůbec snadné, o tom ví své v zahradě s příznačným jménem Poison Garden u hradu Alnwick ve Velké Británii. Každý rok se zde totiž přes veškeré výstražné cedule, varování průvodců a zákazy otráví desítky návštěvníků. „Co mi to může udělat, přece ochutnám jenom trochu, jenom přivoním, jenom se dotknu“ říkají si asi. Jenomže ona to opravdu není žádná legrace, fascinace jedovatými rostlinami dovede být pořádně sebevražedná.

Městské mikrolesy. Nový fenomén, který je vlastně dávno známý jako prachobyčejné houštiny

Zní to honosně, hovoří se o autorovi této nové věhlasné myšlenky, dokonce podle něj vznikl nový pojem Miyawakiho mikrolesy. Mohou vyrůst doslova na pár metrech čtverečních a mají pomáhat s důsledky globálního oteplování, jednoduše řečeno mají zlepšovat mikroklima ve městech a zvyšovat biodiverzitu. Když to ale úplně zjednodušíme, jde o prachobyčejná neudržovaná křoviska, houštiny s několika rostlinnými patry, prostě přesně ta neudržovaná a nevzhledná zákoutí, po kterých se kvůli zvýšení biodiverzity volá i v našich zahradách.

Úchvatné květy zimy. Jaké rostliny kvetou v našich zahradách právě v zimě?

Naprostá většina rostlin v zimě odpočívá, i stálezelené druhy fungují v utlumeném módu období vegetačního klidu. Spí, šetří vodu, které mají v zimě největší nedostatek. Navíc svůj útlum řídí pomocí množství denního světla. Sluníčko začne ubývat, dny se krátí. A víceleté rostliny se začnou ukládat k zimnímu spánku. Přesto však některým druhům nedá zima spát a náhle si z mrazu a běloby sněhu vykvetou. Venku, v zahradě a přírodě. Které rostliny to jsou?

Tři, třicet a tři stovky. Jednoduchá poučka vysvětluje, jestli je kolem vás dost zeleně

Jak elegantně vyjádřit, že je někde stromů tak akorát, a jinde je jich kritický nedostatek? Možností, jak to sofistikovaně pojmout, je docela dost. Nicméně i tak se spokojenost se stavem veřejné zeleně ve vašem okolí může dost výrazně lišit. Záleží na tom, koho se zeptáte. Udělat z relativně složitého problému jednoduchou záležitost nyní pomáhá nová praktická poučka.

Voda a zeleň. Mohla by naše města více zezelenat a zmodrat? Podle studie ano

Nebude řeč o obnovitelných zdrojích energií, úsporných technologiích, nebo elektromobilech, ale především o skutečné zeleni. Nová studie inženýrsko-konzultační společnosti Sweco se zabývala možnostmi zlepšení kvality života obyvatel evropských měst, udržitelnosti a odolnosti vůči změnám klimatu prostřednictvím regenerativního designu.

Zachraňme vnitrobloky, veřejné kouzlo měst, místa dětských her a oázy přírody

"Vnitrobloky patří rozumným dospělým, kteří dobře vědí, jak s nimi naložit pro dobro všech!" Řekl by kdejaký umanutý podnikavec, který hledá, kde ve městech ještě využít nějaký ten prostor. Ale ne, vážení! Vnitrobloky vždy patřily a měly by nadále patřit hlavně dětem. Navíc jsou malými oázami zeleně, přírody uprostřed měst. Vnitrobloky jsou poklad, který se musí chránit. Pomáhají nám za veder i silného větru, bohužel je však většina z nich zanedbaná, jako by je nikdo nechtěl. A to lidem bažícím po dalších pozemcích jen nahrává.

Poznáte podle barvícího se podzimního listí druh dřeviny?

Podzim se s námi loučí každým rokem neskutečně velkolepě. Nádherná přehršel barev je natolik citlivě namíchaná, že nikdy a nikde nejde v žádném případě o kýč. Příroda je prostě tím nejúžasnějším, nejcitlivějším malířem, jakého si lze představit. Naše lidské konání je ve srovnání s ní zcela pošetilé. Díky nádherným barvám jsou příjemnější i chladné dny, ranní mlhy, sychravé počasí. Nalijí nám do žil optimismus. A když pak tuto scenérii prozáří sluneční paprsky, je to opravdová nádhera. Poznáte dřeviny podle jejich podzimního listí? Vyzkoušejte si náš nový kvíz.

Zrození zvířecích hřbitovů bylo na etapy. A vlastně prozrazuje více o lidech než o jejich mazlíčcích

Ponuré, morbidní, zbytečně excentrické, anebo naopak pietu smutečních míst zcela znevažující? Jak se to vezme. Pohřby zvířat spolu s lidmi tu totiž byly tak nějak vždy, jako součást pradávné funerální praxe. Ovšem svébytné zvířecí hřbitovy, ty jsou vedle nich relativní novinkou. Která, jak už to tak bývá, prozrazuje více o lidech než o jejich mazlíčcích.

Jeskyně a kamenné varhany nemusely bojovat se silnicí. Skryl je upravený park

Japonský krajinářský projekt Gebun-do, který veřejnosti zpřístupňuje zajímavou přírodní památku, je inspirativní celkovou odlišností svého přístupu. Dokázal totiž vyvážit citlivě zájmy řekněme ochranářské, poptávku cestovního ruchu i náležitosti, které souvisí s potřebnou dopravní infrastrukturou.

Sportovní park může být i smart. Můžete tu cvičit, jezdit na kole i venčit pejsky

Ve velké Číně malé věci nedělají. Názorně to dokládá realizace nového sportovního parku v okrese Kangbaši. S téměř dvaceti hektary nevyužívaného veřejného prostranství tu naložili nesmírně působivě. Zareagovali na poptávku obyvatel po zdravém životním stylu tím, že vytvořili krajinářsky-architektonické dílo, které vyhovuje všem věkovým kategoriím.

Biofilní design a architektura nás mají vracet přírodě, greenwashing ale jen ohlupuje

Biofilie není nemoc ani psychopatická úchylka, i když to tak může někomu znít. Vlastně je většina z nás ve své podstatě biofilních, tedy kromě lidí, kterým nějaký novodobý Sauron vytrhl srdce i mozek, a které má v moci symbolický prsten zla. Jak nás biofilní design a architektura přibližují přírodě? Vrací do jejího lůna? A jak nám oproti tomu greenwashing jen podstrkuje ekologické iluze? Nenechte si vymývat mozky neexistující udržitelností.

Problém zelených budov? S přírodou se do měst navrací i škůdci

Pozvednout udržitelnost moderní architektury na novou úroveň, postarat se o splynutí nově vznikajících staveb s přírodou. Zkrátka a dobře, zařídit to tak, aby města budoucnosti neobývali jen lidé, ale byla funkční součástí širších ekosystémů.

Pokud máte zdivo a omítky v pořádku, zelené fasády se nemusíte bát

Jen málokdy se tak dobře snoubí přírodní estetika a vysoká funkčnost, jako u živých fasád, domů se zdmi porostlými popínavými rostlinami. Jen pozor na stav omítky a zdiva před tím, než je necháte zarůst. Aby z té zelené radosti nakonec nebylo mrzení.

Městské zahradničení má limity, na které se rádo zapomíná

Můžeme si utahovat z chronických pěstitelů trávníků, kteří se snaží za cenu enormního výdeje energie udržet nepatřičný a nepůvodní zelený pažit před svým domem. Ale ti, kdo propagují městské zahrady jako univerzální řešení, si vlastně počínají stejně. Je totiž ve svém principu nehospodárné, neekonomické a bohužel dost často i neekologické.

Zastavení v japonské zahradě, není to jen o bonsajích

Na prvním místě kameny, a teprve pak až vegetace. A to zdaleka není jediný rozdíl, který mezi japonskými a evropskými zahradami panuje. Co je pro ně charakteristické, jak mají fungovat a co v nich nesmí chybět? A dá se vůbec jejich styl adaptovat na naše podmínky?

Zahradní města, architektura, která počítala s lidmi i se zelení

V průběhu 19. století došlo v některých vyspělých zemích vůbec poprvé k tomu, že ve městech žilo přibližně stejné množství lidí, jako na vesnicích. Trend doby doprovázel šok z existence v urbánním prostředí, stres související s citelným úbytkem zeleně v životním prostředí a sentiment po venkovské pohodě. Řešením měla být Zahradní města.