Na rohu Sedmé avenue a Christopher Street na Manhattanu leží kousek země, na který se sotva vejde židle. Přesto má hodnotu milionů. Takzvaný Hessův trojúhelník je nejmenší soukromou parcelou v New Yorku. A také pomníkem podivného vzdoru vůči městské radnici.
Na podzim se čeká na plody kdouloně i kdoulovce hodně dlouho. Sklízí se často až když přemrznou, ale jenom málo lidí už dnes ví, že se dají konzumovat. A že jsou doslova natřískané zdravím. Většinou se u nás v dnešní době pěstují jako okrasné a kdouloně také jako podnože hrušní. Zapomeňte však na to, že se jednoduše zakousnete jako do jablka nebo hrušky, pokud se pro výsadbu rozhodnete. Kdoulovec má navíc jedovatá semena, která musíme odstranit.
Na rohu Sedmé avenue a Christopher Street na Manhattanu leží kousek země, na který se sotva vejde židle. Přesto má hodnotu milionů. Takzvaný Hessův trojúhelník je nejmenší soukromou parcelou v New Yorku. A také pomníkem podivného vzdoru vůči městské radnici.
Villa Dom Carli sice vznikla jako investice, to jí však na osobitosti nic neubírá. Představuje malý únik do Toskánska, který nemusíte hledat za hranicemi, ale který najdete přímo v české kotlině. Najdete ji pouhých 50 minut autem od Prahy, v poklidné krajině nedaleko Kutné Hory a Kolína.
Z hlediska úředního je zcela jasné, které druhy živých organismů patří mezi invazní a jaká omezení a zákazy se na ně váží, jenomže v praxi to tak úplně není. Do hry totiž vstupuje i politika a ekonomické zájmy. Zajímavá je také hra čísel a samotná historie invazí, kterou lze oficiálně datovat k roku 1492, kdy si to Kryštof Kolumbus namířil do Karibiku v domnění, že dopluje kratší cestou do Indie.
Kousek za Prahou, v nádherné krajině Posázaví, vznikla zahrada, která si na nic nehraje. Svým citlivým návrhem přirozeně zapadla do okolní krajiny a lesa. Tohle je vlastně moderní přírodě blízký prostor, kde se les, svah a lidská fantazie setkávají v harmonii. Autorkou návrhu je Ing. Alena Fedurcová a realizaci zajistila parta zahradních kouzelníků ze společnosti LandART ateliér s.r.o.
Na jaře kvetoucí cibuloviny. To může být v zahradě fantastická sbírka květin kvetoucích od zimy (sněženky) až do konce května. Nejkrásnější záplavy jarních cibulovin přitom očekáváme v dubnu. Náhle vylezou z půdy, rychle rozkvetou a zase rychle zmizí. Některé se dokonce chovají, jako by tu nikdy předtím nebyly. Rychle se zase zatáhnout do země, do svých zásobních orgánů, kde vyčkají na svou další jarní příležitost. Že se však nic neděje, to je jenom zdání, pod zemí se totiž kvetoucí cibuloviny také rozmnožují. Cibulkami, hlízami a oddenky.
Stručně a jednoduše. Pokud milujete tulipány a už jste se nemohli při pohledech z oken na bílou a mrazivou krajinu dočkat jara, nadělte si odměnu. Holandská květinová zahrada Keukenhof nabízí každé jaro miliony květů, které Holanďané vyvažují zlatem už od středověku. Navíc jde o druhou největší květinovou zahradu na světě a zároveň snad nejvoňavější místo, jaké kdy a kde vůbec můžete navštívit. Kdy je návštěva ideální? Tulipány kvetou již od března, ale největší nádhera se zde rozprostírá v dubnu. Až vás hlava rozbolí a oči budou přecházet.
Nejdůležitějším prvkem této rekonstrukce nebyla samotná stavba, ale zahrada, která ji obklopuje. Majitelka detroitské rezidence vtiskla krajině během čtyř dekád osobitý charakter a architekti ze studia Disbrow Iannuzzi jej promítli do nové podoby domu.
Pouhou hodinu jízdy automobilem od hranic České republiky s Německem najdete Deutsche Märchenstrasse (Německou pohádkovou stezku). Místo, které je u nás známé spíše pod pojmy Pohádkový les Kromlau a také především Ďáblův most (Rakotzbrücke). Nečekejte ale dřevěné sochy pohádkových postav, pro tento park jsou kromě mostu typické vzrostlé stromy, azalky, rododendrony a kamenné sochy v rokokovém stylu. Ovšem právě Rakotzbrücke dodává parku neobyčejnou atmosféru. Jako byste se náhle ocitli v sídle elfů z Pána prstenů.
Na první pohled by neměla mít čím překvapit. Tu schopnost u budovy, která má přes dvacet podlaží a stojí uprostřed jedné z nejlidnatějších metropolí světa, totiž vídáme jen zřídka. Věžáky v brazilském São Paulo se nestaví kvůli kráse nebo nápadu, ale praktičnosti. Jenže budova Inspira SP, která se nachází v oblasti Paulista Avenue, na to jde jinak. Praktičnost funkce se tu mísí s chytrými nápady. A ekologií.
Že by zrovna z Česka probíhal nějaký dovolenkový exodus právě do Kanady, to asi těžko. Přesto ale i tímto směrem mnoho lidí směřuje a třeba i pracovně. Pak vězte, že v Britské Kolumbii najdete místo, které se v článcích a anketách běžně objevuje mezi nejproslulejšími zahradami světa. Vznikly na místě bývalého vápencového lomu, který využívala místní cementárna rodiny Butchartových. Ovšem paní Jennie Butchartové se časem stěny již nevyužívaného lomu nelíbily a rozhodla se lom revitalizovat do podoby zahrady. Z okolní zemědělské půdy nechala navést tuny zeminy a začala budovat první část dnešních zahrad, takzvanou Sunken Garden (potopenou - zapuštěnou zahradu). Dnes je zahrad celkem pět.
Do podhůří Jizerských hor bylo projektováno novodobé lesní město, inspirované charakterem jizerskohorské krajiny i historickou architekturou Liberecka. Vlastně jde o největší rezidenční projekt v historii Libereckého kraje, který si ale nechal záležet především na souladu s přírodou. Vznikne plnohodnotná městská čtvrť obstoupená zelení. Městský život na dotek zeleně, hor i krajského města. Liberce.
V parku Sanjiaodi, který se nachází v pekingské čtvrti Čchang-pching, dekonstruovala společnost XISUI veteránský model prvního čínského autobusu. A vytvořila z něj nový herní prvek na hřišti, které mohou využívat děti všech věkových kategorií. A těší i jejich rodiče.
Odolnost vystavěného prostředí se stává klíčovým tématem současnosti. Česká komora architektů na tuto výzvu reaguje vydáním nových TEZÍ ČKA, které v deseti bodech shrnují zásadní principy, jak navrhovat, obnovovat a spravovat města a budovy tak, aby obstály v krizích a zůstaly dlouhodobě funkční.
4. února skončilo přesně v 10:00 embargo na informace o zahájení nominací do letošního ročníku soutěže Adapterra Awards. Ochrana klimatu a přírody bude mít i letos své hrdiny, už osmým rokem v řadě. Nominujte svůj zajímavý projekt, začít můžete právě nyní (4. února 2026), nominace budou uzavřeny po 11. březnu 2026.
Architektura se nemusí krčit před svými klasickými a slavnějšími vzory. To dokazuje casa Collumpio, žlutě svítící ocelový skelet na betonovém podstavci s výhledem na jedinečnou barcelonskou čtvrť Gràcia a nedaleko vstupu do parku Güell navrženého nikým jiným než věhlasným Antoni Gaudím. Ano, tím geniálním šílencem, který vymyslel baziliku Sagrada Família, a jejíž dokončení je po 144 letech plánováno na letošní rok. Ale zpět k domu pojmenovanému Collumpio.
Měla to být ve světě nevídaná senzace. Město, které by si „eko“ nejen říkalo, ale skutečně by jím i bylo. To by bylo vůbec první svého druhu na světě. Jenže nad čínským Dongtangem, jak se ten zázrak měl jmenovat, se po pěti letech zavřela voda. Nikdy postaveno nebylo.
Je to projekt, který realizovaný nebyl. Do historie se ale zapsal. V dobrém slova smyslu. Tentokrát to nebyl podfuk, investiční schéma ani tunel, ale docela vážně promýšlené řešení. Přeplněné Tokio hledalo nový prostor k životu obyvatel, a po jistý čas ho hledalo i pod zemí.
Bydlet někde na dohled od letiště, to není zrovna dvakrát příjemný zážitek. Pokud tedy náhodou nebydlíte u nizozemského Schipholu. Tam už totiž rozlouskli, jak nepříjemný hluk nenáročným způsobem utlumit. Potřebovali k tomu ale spoustu bagrů.
Jednoznačnou odpověď v článku nehledejte, spíš potvrzení toho, co už jste si mysleli. Ať už věříte, že městské parky se stávají rejdištěm nekalých živlů anebo soudíte, že pohodě a bezpečí prospívají. Příklady ze zahraničí totiž potvrzují obojí.
Dosud největší česká vertikální zahrada je zároveň výzkumným pracovištěm. Vědci z ČZU zkoumají na cca 1300 metrech čtverečních v CTParku Prague North, jak mohou zelené stěny zlepšovat mikroklima a pomáhat snižovat tepelnou zátěž průmyslových areálů. A již první výsledky ukázaly, že mezi zelenou a běžnou fasádou je rozdíl teplot až 15 °C. Výzkum ale bude probíhat až do konce roku 2026.
Projekt moderního domu Pupunha mění způsob, jakým se staví a vytváří ubytovací kapacity pro cestovní ruch v křehkých ekosystémech jihoamerických deštných pralesů. Ponechává si dojem architektonické senzace, ale přitom si počíná s velkou ohleduplností vůči svému okolí.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
