S prostokořennými sazenicemi stromů a keřů se nemazlete. Čím více násilí, tím lépe

S prostokořennými sazenicemi stromů a keřů se nemazlete. Čím více násilí, tím lépe

Září je čas výsadbám zaslíbený, na prostokořenné dřeviny ale počkejte do 1. listopadu, tedy do začátku období vegetačního klidu. Zkušený a hlavně seriózní zahradník, který dodržuje pravidla a zákony, do země dříve nerýpne, aby vám vaši vytouženou sazenici (třeba jabloně s těmi krásnými, velkými, rudými jablky) vytáhl z hlíny. A jak potom k prostokořenným sazenicím přistupovat? Čím arogantněji a brutálněji, tím lépe. To je paradox, který funguje dokonale.

Chcete v příštím roce opravdu velkou úrodu jahod? Vysaďte je právě nyní v srpnu

Chcete v příštím roce opravdu velkou úrodu jahod? Vysaďte je právě nyní v srpnu

Srpen, respektive jeho druhá polovina, je ideálním obdobím pro vysazování jahodníků. Proč? Protože platí jednoduchá poučka: „Čím dříve jahodníky vysadíte, tím větší bude už první sklizeň. Největší pak bude druhá hned v následujícím (druhém) roce, ještě přijatelná bude třetí a po odplození je nutné sazenice opět vyměnit. Ale pozor, nikdy nevysazujte jahody po jahodách, to jedině kdybyste vyměnili půdu, což je samozřejmě zbytečný a náročný luxus. Většinou je nezbytný pouze nejméně roční odstup. A čím delší, tím lépe. Alespoň jeden rok pěstujte na opuštěném jahodovém záhonu něco jiného, složitější to není.“

Údajně vyhynulý plamének celolistý se stal symbolem nově vyhlášené CHKO Soutok

Údajně vyhynulý plamének celolistý se stal symbolem nově vyhlášené CHKO Soutok

Sotva byla CHKO Soutok 1. července letošního roku vyhlášena (původně mělo jít o Národní park), ještě než dozněly vlny sporů o podobu chráněné oblasti, opět zaujímá přední stránky v médiích. Proč? Kvůli vzácnému rostlinnému druhu, o kterém jsme se téměř 100 let domnívali, že u nás vyhynul. Jmenuje se plamének celolistý.

Máte v zahradě příliš mnoho stínu? I tak může překypovat zelení a bohatě rozkvést

Máte v zahradě příliš mnoho stínu? I tak může překypovat zelení a bohatě rozkvést

Stinné zahrady jsou velkou výhrou v létě za největších veder. A když už ne celé zahrady, pak alespoň stinné kouty zahrad. Po zbytek roku jsou ale spíše pro zlost. Co když navíc chcete, aby byla vaše zahrada stále zelená a přitom pestrá? Nejen odstíny, panašováním a tvarovými projevy své zeleně, ale i květy? Co v ní pěstovat? Možností se nabízí nečekaně mnoho.

Rajčata je nutné zaštipovat a výhony uvazovat. Lepší rada na bohatou úrodu není

Rajčata je nutné zaštipovat a výhony uvazovat. Lepší rada na bohatou úrodu není

Sezóna rajčat se přehoupla do druhé půlky, co však nyní s nimi, aby tato plodová zelenina bohatě plodila a hlavně plody vyrostly a dozrály? Především je třeba zaštipovat růstové vrcholy, aby se rostliny zaměřily na plody a ne na další růst a kvetení. Také je třeba obtěžkané výhony uvazovat a zdola otrhávat listí, které schne a může být i zasažené plísní.

Boj o přírodu má své hrdiny. Soutěž Adaptera Awards odtajnila finalisty

Boj o přírodu má své hrdiny. Soutěž Adaptera Awards odtajnila finalisty

I ochrana klimatu a přírody má své hrdiny, navíc teď každý může dát hlas svému favoritovi, protože o Ceně sympatie rozhodne právě veřejnost. Letos se do soutěže Adapterra Awards přihlásilo 57 inspirativních projektů reagujících na dopady změny klimatu. Odborná porota vybrala 18 finalistů a právě ti se nyní uchází o vítězství v jednotlivých kategoriích. O Cenu sympatie přitom můžete hlasovat do půlky října.

Za krásou květů růže stojí třicet milionů let evoluce

Za krásou květů růže stojí třicet milionů let evoluce

V  okvětních lístcích růže je snadné se ztratit. Křehká krása, okouzlující barva a podmanivá jemná vůně vytváří dojem samy o sobě, a všechny dohromady pak tvoří pravzor dokonalé květiny. Ta dokonalost ale přicházela postupně, během tisíciletí pěstění. Kterým předcházely miliony let evoluce.

Kvíz: Nejnebezpečnější invazní druhy rostlin v naší přírodě a zahradách
Kvíz

Kvíz: Nejnebezpečnější invazní druhy rostlin v naší přírodě a zahradách

Invazní rostliny se agresivně šíří přírodou a jsou schopné rozvracet celé ekosystémy, vytlačovat původní druhy rostlin a dokonce i na ně vázané druhy živočichů. Invaznost vede ke ztrátě biologické rozmanitosti (biodiverzity). Ne všechno rostlinstvo je však invazní, mnohé rozpínavé druhy flóry patří mezi původní, za invazní jsou považovány pouze druhy zavlečené, které v naší přírodě původní nejsou, a které se rozšířily pro svou krásu z našich zahrad a parků včetně zámeckých. Za invazi si tedy můžeme sami.

Kvíz: Potřebujete se v zahradě realizovat, nebo raději nedělat nic? Jaká zahrada vyhovuje právě vám?
Kvíz

Kvíz: Potřebujete se v zahradě realizovat, nebo raději nedělat nic? Jaká zahrada vyhovuje právě vám?

Každému vyhovuje jinak koncipovaná zahrada. Když opomineme libůstky v různých rostlinných druzích a jejich případné konzumaci, hraje hlavní roli náš vztah k pěstování rostlinstva a půdě, tedy k činnostem zemědělným. Někdo si udržuje jenom svůj relaxační kout s kusem trávníku a spořejší okrasnou výsadbou, která je pokud možno bezúdržbová, načež na zbytku pozemku vysadí ovocné stromy a luční plochu nechá udržovat ovce. Jiní by pozemek nejradši celý vybetonovali, aby je nic živého nemuselo stále rozčilovat svou existencí. Jsme lidé různí a to znamená i různí majitelé pozemků a zahrádkáři. Do které ze tří skupin, které jsme v našem kvízu vymezili, patříte právě vy?

Kvíz: Poznáte opadavé listnaté stromy podle různých poznávacích znaků?
Kvíz

Kvíz: Poznáte opadavé listnaté stromy podle různých poznávacích znaků?

Stromy utváří charakter naší krajiny nezaměnitelně. Tvoří základ lesů, parků, zahrad i zemědělské krajiny, poskytují nám stín, umožňují si odpočinout, schovat se před deštěm. Dávají nám či zvířatům chutné plody, když kvetou, sytí svým nektarem i hmyz. Poskytují útočiště mnoha živočišným druhům, chrání jiné rostliny před úpalem, zlepšují okolo sebe klima, vyrábí kyslík. Bez stromů by se prostě nedalo žít. Pro každý druh je typické něco jiného a my jsme se zaměřili na opadavé listnáče, které jsou dominantami naší přírody. Poznáte je?

Studenti mapovali výskyt pajasanu žláznatého na Pálavě. Našli jich 50 tisíc

Studenti mapovali výskyt pajasanu žláznatého na Pálavě. Našli jich 50 tisíc

O pajasanu žláznatém a nebezpečí jeho invaze pro původní ekosystémy jsme již na našich stránkách psali. Zmínili jsme se také o jižní Moravě, která byla invazí této původně asijské dřeviny silně postižena. A potvrdil se nejčernější scénář. Druh, který se u nás objevil poprvé před cca 200 lety jako okrasný, si bere krajinu CHKO Pálava jako rukojmí. Na přibližně 700 lokalitách bylo napočítáno celkem cca 50 tisíc pajasanů žláznatých.

Co je vzdušné hřížení? Metoda, jak si na zahradě vytvářet zdarma klony

Co je vzdušné hřížení? Metoda, jak si na zahradě vytvářet zdarma klony

Technologie klonování zní jako něco, co uteklo ze scénáře divokého sci-fi filmu. Ale přitom ji můžete vyzkoušet i na vlastní zahradě nebo v sadu. Nepotřebujete k tomu žádné zvláštní vybavení. Tedy kromě trpělivosti a sáčku s hlínou. Rostliny se totiž ochotně klonují samy, v tomto případě jim ale trochu pomůžeme.

Udržovat v lesích nepořádek pomáhá. Výzkumníci potvrdili, že padlé stromy a větve lesům prospívají

Udržovat v lesích nepořádek pomáhá. Výzkumníci potvrdili, že padlé stromy a větve lesům prospívají

Už dlouho se hovoří a píše o tom, že dokonalý pořádek v zahradě je nesmysl. Že je lepší pomoci drobnějším živočichům, biodiverzitě i mikroklima různými stinnými kouty s nepořádkem. Samozřejmě rostlinným. Pneumatiky, plastový odpad a jiné smetí patří do sběrného dvora a na skládky. Má to logiku a nyní už přichází přírodovědci s tím, že stejné je to vlastně s nepořádkem v lese. Je přirozený, dokonce životně nezbytný. Popadané a tlející stromy i větve do lesa patří. Proč?

Nechcete, aby cizí kočky lezly na váš pozemek? Rostliny je nezastaví, víme ale co

Nechcete, aby cizí kočky lezly na váš pozemek? Rostliny je nezastaví, víme ale co

Záhony plné kočičích exkrementů, které jsou doslova hygienickými časovanými bombami nebo mrtvolky ptáčků. To jsou asi nejčastější důvody, proč někdo nechce, aby se mu kočky ze sousedství toulaly po jeho zahradě. Někomu navíc kočičí výkaly vyloženě odporně páchnou, jiní kočky nenávidí už jen z principu. Není ale důvod způsobovat svým sousedům bolestné okamžiky úspěšnými pokusy kočky zlikvidovat. Existuje jednoduché řešení. Totiž pes. Takový, který kočky nesnáší, a který je stále v zahradě. Pokud vám ale nebude vadit, že vyžene i ježka.

Představujeme návrh nové podoby předprostoru holešovického Výstaviště Praha

Představujeme návrh nové podoby předprostoru holešovického Výstaviště Praha

Historie, funkčnost a klima v jediném propojeném řešení. Tak by bylo možné formulovat motto návrhu nového řešení veřejných venkovních prostranství Výstaviště Praha. Návrh projektu se zaměřil na revitalizaci prostoru před Průmyslovým palácem a jeho okolí o celkové rozloze více jak 64 000 metrů čtverečních.