Když zlá macecha poslala ve známé pohádce Marušku v zimě pro jahody, jaképak myslíte, že si díky dvanácti měsíčkům mohla natrhat? Samozřejmě lesní, tedy zřejmě plody jahodníku obecného, který však možná vůbec nestál za vyšlechtěním současných velkoplodých odrůd.
Pokud se na vysazování a dokonce přesazování vzrostlejších dřevin necítíte, oslovte zahradnickou firmu. Na přesazování existují i stroje, které obrýpnou kořenovou soustavu ze vše stran a vydobudou ze země jakýsi kužel, tedy kořeny včetně zeminy (kořenový resp. zemní bal).
Z hlediska jazyka sice můžeme balkonovou rostlinou nazvat každou, kterou na balkonech pěstujeme. Existuje však zahradnická kategorie uctívající kvetoucí balkonové rostliny, které na balkony patří přednostně. Jejich nabídka je široká, půvab neskutečný a parádu dělají opravdu velikou. Jak typické balkonovky pěstovat?
Když začnete včas, vyzbrojíte se přírodními chemickými prostředky v podobě různých lektvarovitých roztoků, svoláte na pomoc boží armádu mšicožravého hmyzu a vytrváte stejně jako vždy lační hmyzí spolubojovníci, máte šanci, že vám toho mšice v zahradě tolik nezničí.
Ne každý si může dovolit luxus volného prostoru, ale zahradu může mít každý. I když k tomu má jen stísněný vnitřní dvorek, dvůr obstoupený vyššími stavbami, malé nádvoří anebo jen pokračování průjezdu.
Čeština je překrásný jazyk. Když se třeba řekne „květen“, hned odtušíte, že to bude mít něco společného s květy a kvetením. Klidně se pochvalme, pro voňavý jarní měsíc je to vyloženě přiléhavý název. Byť dnes trošku nepřesný. Letošní květen by se měl jmenovat spíše sekačkovník, trávoženec nebo motoří.
S chytrým telefonem po ruce se fotografem stane snadno každý. To ale neznamená, že by se výsledek v podobě snímků vždycky nutně povedl. Jak tedy správně fotit rostliny v zahradě, aby bylo poznat, co se to vlastně fotilo a proč? Není to zase tak těžké.
Vzkaz pro příští lidská pokolení, ledová pyramida plná civilizačních pokladů. A taky depozit genetického materiálu pro mimozemšťany anebo taky bunkr, který má přečkat soudný den. Svými barvitými popisky Špicberské globální úložiště semen zkrátka probouzí fantazii. Co vlastně uvnitř odpočívá a proč?
Přesazování teplomilnějších rychlených rostlin je pravidelnou každoroční činností, která obvykle propukne, sotva se krajinou přeženou ledoví muži. Vlastně jde o jednu z nejdůležitějších květnových zahradních prací. Jak sazeničky přesazovat a jak je chránit před chladem a plísněmi?
Rychle se přiblížila doba jedné z nejdůležitějších květnových činností, která obvykle propukne sotva se krajinou proženou ledoví muži – přesazování teplomilnějších rychlených rostlin do zahrady, ale i na naše balkóny, terasy, pergoly a venkovní okenní parapety. Sice si letos ještě chvíli počkáme, chladno je opravdu veliké, ale stejně to nastane. A aby se rostlinám dařilo a nehubily je plísně, můžeme využít chytrý trik, jak vůči houbovým chorobám preventivně zakročit.
Z letokruhů stromů nepoznáme jen jejich věk a případně světové strany, vůči kterým byl strom orientován, ale i různá fakta z minulosti, třeba velká sucha, chladné roky, napadení škůdci či požáry. Letokruhy například ukázaly, že velké sucho bylo na začátku 16. století, ovšem to sucho, které si pamatujeme mezi lety 2014 a 2019, bylo ještě horší a stále narůstá. I to řekly dendrologům letokruhy stromů.
Zájemci o podzimní výsadbu alejí, sadů, remízků ale i samostatných stromů mimo les mohou nyní zažádat o granty Sázíme budoucnost. K dispozici jsou hned tři výzvy: administrativně zjednodušený grant do 30 tisíc korun, výzvu do 150 tisíc a poslední, specifickou pro obec, která letos vysadí tradiční Alej svobody.
Sezóna prázdninových dovolených se blíží. A lidé lačni sluníčka a oblázkových pláží se znovu po hlavě vrhají do rizik, nad nimiž nepřemýšlí. Rizik skutečných, která si nepřipouštíme. Přitom se naopak obáváme něčeho, o čem nevíme vlastně vůbec nic.
Ve světě bylo vyšlechtěno neuvěřitelných cca 27000 taxonů karafiátů, přesto se proslavily i ty klatovské, byť mají klatovští šlechtitelé na svém kontě kříženců o mnoho méně (něco mezi 70 a 80) a šlechtěním se dnes zabývá 8 lidí. Před čtyřiceti lety jich bylo 12 a šlechtění karafiátů má v Klatovech více jak dvěstěletou tradici. Čím klatovské karafiáty tak okouzlily svět?
Pozvednout udržitelnost moderní architektury na novou úroveň, postarat se o splynutí nově vznikajících staveb s přírodou. Zkrátka a dobře, zařídit to tak, aby města budoucnosti neobývali jen lidé, ale byla funkční součástí širších ekosystémů.
To bylo slávy a radosti, když se na květinovém trhu v nizozemském Leidenu začaly prodávat první křídlatky. Fascinující rostliny s vysokým vzrůstem, dočervena vybarvenými stonky a dekorativními listy. Německý cestovatel a botanik - Philipp von Siebold - jejich dovozem vydělal malé jmění. Exotika z dálného východu šla opravdu na dračku, poptávka po ní byla v celé Evropě.
Americká zahrada u Chudenic, místo mého dětství a dospívání, nádherná sbírka dřevin rozličného původu a památka na um někdejších zahradníků. A že najdete po rodu Černínů z Chudenic (též Czerninové z Chudenic, německy Czernin von und zu Chudenitz) v kraji mnoho stop. Americká zahrada je perlou, kterou nesmíte minout.
Pro malá, titěrná a mělká zahradní jezírka nejsou lekníny příliš vhodné, tedy s výjimkou trpasličích odrůd. Pokud ale máte v jezírku dost místa, aby nebylo jen o leknínech, a pokud je i dostatečně hluboké, s chutí do toho. Dokonce je nebudete muset ani zazimovávat, tedy ukrývat před zimou do bezpečí, aby nezmrzly, pokud zvolíte správný druh a kultivar. A kdy lekníny přesazovat? Nejlépe právě nyní v dubnu!
Výraz zlatý déšť je lidovým pojmenováním, které se používá především pro zlatici, tedy ten keř, který se hned brzy na jaře obsype žlutavým kvítím. Ve skutečnosti jsou však zlatým deštěm žlutě kvetoucí štědřence, jedovaté rostliny z čeledi bobovitých, jejichž semena (ale i květy a listy) mají zaručené smrtící účinky, a které vykvétají oproti zlatici o mnoho později. Štědřenec je navíc oproti zlatici košatá a o mnoho vyšší dřevina s širokou korunou.
Ta nejsnazší řešení jsou někdy opravdu ty nejlepší. Dobře to jde vidět na příběhu vzniku prvních herbářů. Botanických kolekcí sušených rostlin, bez nichž se ani dnes úplně neobejdeme.