Ne, do české krajiny a zvlášť na venkov bungalovy prostě nepatří. Tedy alespoň historicky nebo geograficky tam nemají žádné opodstatnění. Proč? Kořeny této pozoruhodné stavební záležitosti je totiž třeba hledat mimo náš kontinent. V koloniální Britské Indii, respektive její někdejší provincii Bengálsko.
Snaha popisovat a škatulkovat svět kolem sebe je lidem vlastní. Rádi máme ve věcech pořádek, líbí se nám, když je ve všem zavedený nějaký systém. Jenže taková snaha se může obrátit proti nám. Třeba když se pokoušíme pěstovat nějaký druh rostliny v klimatu, který mu nesvědčí. Rady vyčtené z chytrých knih nám tu ne vždy pomohou. A tehdy je třeba dát na selský rozum.
Co když to uděláme v zahradě opačně než věční údržbáři a plánovači? Když budeme naopak požadovat maximálně chaotické uspořádání a vzhled s minimálním vlastním přičiněním? Výsledkem bude jistý řád, který však nebude na první pohled patrný. Kdo půjde kolem, řekne nepořádek a hnidopich dokonce zakřičí „bordel“.
Stavět tak, aby domy fungovaly desítky let bez potřeby rekonstrukce. Aby byly příjemné na bydlení, levné na provoz a připravené na klimatické změny. Architekt Josef Vostracký o tom nejen mluví, ale takové domy skutečně navrhuje a staví. V rozhovoru s Janem Müllerem otevřeně popisuje, co dnes znamená kvalitní bydlení – a proč bychom se měli dívat mnohem dál než k nejbližšímu kolaudačnímu razítku.
Jako když jste celý den někde zmáčknutí, skrčení a ohnutí. A pak se konečně můžete narovnat, protáhnout a zaklonit. Stejný pocit úlevy pociťovali i majitelé domácnosti, v níž si nechali rozšířit užitný prostor přístavbou, do které vsadili novou nerezovou kuchyni.
Ve skutečnosti jen málo stromů uhyne řekněme přirozeným způsobem, stářím. I když by se mohlo zdát, že nejčastěji je tomu na vině sucho, hniloba nebo nepřátelsky se chovající škůdci, v drtivé většině případů k jejich zániku napomáháme sami. Třeba tím, že je všemožně mechanicky přetěžujeme a narušujeme.
Fasádu už jste zajisté viděli z rozličných materiálů, různých barev, textur a struktur, zateplovanou i bez zateplení. Ale fasáda z prachobyčejného roští, které se válí všude po lesích? Sauna s útulnou pojmenované Rošťák patří k experimentálním projektům zkoumajícím minimalistické stavební metody a zároveň různé úrovně poskytovaného komfortu.
Betonové tvárnice značky BSG jsou v současné době jediným stavebním materiálem, se kterým lze dosáhnout zajímavé betonové struktury povrchu v interiéru i exteriéru a v případě obvodového zdiva i požadovaných tepelně izolačních vlastností (realizace nízkoenergetických staveb).
Hledáte spolehlivé a efektivní řešení pro rozvody vody a topení ve svém domově? Pak byste měli věnovat pozornost materiálu PP-RCT, který představuje nejnovější generaci plastových trubek. Vyšší průtok, delší životnost a lepší odolnost vůči teplotám i tlaku – to jsou jen některé z důvodů, proč si tento materiál získává stále větší oblibu mezi odborníky i majiteli domů.
Elon Musk chce letět na Mars, většina z nás má ale „přízemnější“ cíle. Dobře bydlet, úsporně topit, vytvořit si příjemný a pohodlný osobní prostor ve svém domě nebo bytě.
Pozemek o rozloze třiceti hektarů, to už je nějaká plocha. S něčím takovým se v Česku běžně nesetkáme, ale v Kansasu takové míry vlastně nějak nepřiměřeně nezní. Navíc sedmadvacet z těch třiceti hektarů je stále zemědělsky obdělávanou a oranou plochou, na ostatním jsou pastviny. A ten poslední zbytek, pár desítek metrů čtverečních? To už je prostor pro vzpomínky.
Zahrada bez trávníku je pro mnohé z nás, vlastně zřejmě většinu, něčím nepředstavitelným. Extrémní změnou, pošetilostí, nesmyslem a dokonce i drzostí. Pro někoho však může jít o originalitu, spontánní rozhodnutí, nebo dokonce velmi promyšlený koncept. A impuls? Ten v sobě máme ukrytý všichni, je jím nekonečná péče o trávníky. Jak dopadla konkrétně zahrada v rakouském Burgenlandu?
Celosvětově rostoucí teploty a sucha mění nejen význam parků a jiných zelených ploch ve světových metropolích, ale i jejich skladbu a podobu. Zeleň ve městech se prostě mění a zcela novým trendem je výsadba, výsev a pěstování rostlin, které byly dříve považovány za plevele. Posviťme si na Evropu a Ameriku.
Nic jiného než hnůj jsme kdysi k hnojení zahrádek, zahrad, záhumenků, políček a polí neměli. Ničím jiným se nehnojilo. Nejvýš se ještě tak zapálilo strniště, nebo se nechalo pole nějaký ten rok být a to bylo vše. A lidé moc dobře rozeznali, ke kterým zvířatům jaká hmota patří. Na pohled i po čichu.
S trávníky je kříž. Nejprve musíte připravit terén, pak vybrat vhodné osivo a pak dosáhnout toho, aby vám na husté ploše zeleného pažitu rostlo jenom to, co chcete. Jenomže příroda nenechává trávníky bez povšimnutí, a tak se i na dokonale střižených travních plochách může objevit kdeco. Jaké druhy travin vnímáme jako základní složky travních směsí a co všechno je možné přidávat? Náš kvíz vám napoví i přezkouší vaše znalosti. A že zrovna jednoděložné traviny nejsou vůbec jednoduchým světem.
Ve Švédsku se tomu říká sommarhus. Letní dům. Jde o místo zpravidla usazené někde stranou od lidí, v přírodě. Kde rodina tráví, dokud to příjemné počasí dovolí, radostné chvíle pospolu. Řeklo by se, že je to jen jiná chalupa nebo chata. Ale ve Švédsku je to svébytný životní styl. Který tento projekt napodobuje.
Útulnost je jedna z vlastností, kterou by měl mít každý byt či dům. Většina z nás chce přijít po náročném pracovním dni domů, zavřít dveře za rušným vnějším světem a užívat si klidu a pohody ve svém útulném, příjemném domově. Stejnou představu měla i Jessica, majitelka malého bytu v rušném srdci newyorské Upper East Side, který se díky ní stal majákem útulného minimalismu.
Původní historický objekt se stodolou měl tvar písmene L a uzavíral se klimatickým podmínkám místa. Na silně větrné parcele musel být chráněn především od západu. To si dům zachoval i po přestavbě. Vznikl však rekreační objekt, který velkoryse využívá bezrámové skleněné plochy, jimiž proudí do interiéru spousta světla, ale také poskytují nádherné výhledy do okolí. V interiéru se díky tomu v čase mění obrazy.
Zbystřit by nyní měli včelaři i milovníci medu. Když se trochu oteplí a sluníčko nabere na síle, mohou se v přírodě objevit první bzučící včelky a těžkopádné helikoptéry čmeláků už v únoru. A mají hned hlad, potřebují nabrat energii. Kde ji ale vzít? Je třeba najít první kvetoucí rostliny, což je ale docela fuška. Představte si, že jste letící a hladová včela, a že hledáte první kvítky. Na jaké rostlinstvo byste se zaměřili?
Mezi atraktivní barvy časného kvetoucího jara patří žlutá, oranžová, červená, růžová a bílá. A vlastně i zimy, protože některé dřeviny vykvétají už od prosince, jiné od ledna. Samozřejmě záleží i na počasí. Časné jarní a zimní kvetení je poslední roky dokonce zrychlováno mírnými zimami. Jaké dřeviny patří k nejotužilejším pionýrům kvetení?
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
