Kvalita osvětlení je zásadní nejen v rezidenční zástavbě, dílnách a kancelářích. Specifické nároky na proměnlivou prosvětlenost prostoru, vytváření různé světelné atmosféry, mohou mít i kaple a kostely. Příklad z montrealského svatostánku ukazuje, jak intenzivní dojem tu může chytře řešená světelná instalace vytvářet.
Potřebuje vaše prosperující metropole pracovní sílu, ale současně nemáte prostor ani chuť vpouštět si do centra špinavé křupany odkudsi z venkova? Zhruba tak nezaobaleně by se dal vystihnout jeden z motivů, které stojí za čtvrtí Farimagsgade v Kodani.
Rekonstrukce rodinného domu v Portlandu od torontského studia AAmp ukazuje, že i stavba poznamenaná desetiletími nešťastných zásahů může znovu ožít. Pokud má zdravé jádro. Architekti se rozhodli nebourat, ale „léčit“. To znamená očistit dům od nánosů minulosti a vrátit mu eleganci i funkčnost původního návrhu.
Architektonické studio Lehrer Architects společně se stavebním odborem města Los Angeles navrhlo a spolupodílelo se na výstavbě „komunitního“ projektu pro lidi bez domova. Úzký a nevyužívaný pozemek proměnili ve vesničku barevných domků. Které mají potenciál změnit životy k lepšímu.
Prosklená chatka stojící na pilotech vyrostla u rakouského Hainburg an der Donau, navržena však byla českým architektem Janem Tyrpeklem. U něho je známa tendence k maloformátovým stavbám zasazeným do krajiny. Běžný je i kombinovaný rezidenční účel takových staveb, ale hlavně výhledy umocněné vyvýšením objektu. Ne nadarmo je v jeho repertoáru třeba i zateplený glampingový posed. Tyrpeklovy projekty se vyznačují minimalistickou čistotou, přírodními materiály a unikátními pobytovými zážitky. A právě i rakouská prosklená chatka vznikla jako požadavek vytvořit unikátní zážitky z pobytu v přírodě.
Na tom, že ve velšském Ceredigionu mají tři mosty, zase tolik divného není. I když je to vesnička malinká, nemá ani pět stovek obyvatel, leží v docela hornatém kraji, plném soutěsek a roklí. Trojice mostů by zde tedy dávala smysl. Ovšem to, že všechny tři stojí na jenom a tom samém místě, si už vysvětlení zaslouží.
Prahu a Brno v našem kvízu nečekejte, stejně tak ani ostatní velká krajská města. Zaměříme se na městečka menší, vůbec to však nemusí znamenat, že mladší. Současnou optikou totiž nemůžeme poměřovat města, která vznikala a prosperovala ve středověku. Vždyť vlastně úplně prvním královským městem byl Bruntál a svého času po Praze druhým největším Jáchymov. Kde je dnes těmto „titánům“ v českých měřítkách konec, že? Jenom tak je navštívit jako turista napadne málokoho. A hledat zde práci, uplatnění, bydlení? Pro někoho třeba z Prahy, Brna a Plzně bláznovství. V kvízu jsme zvolili města a městečka v zimním hávu, protože právě ten je mění k nepoznání. Tím jsme vám kvíz ztížili.
Nic proti místním, ale Borová Lada zní spíše jako diagnóza, než jako adresa. Vesnice na konci světa a poslední výspa civilizace, dobrá ke strávení dovolené v přírodě. Nikoli však k bydlení. Nu, a právě tyto ne úplně lichotivé představy nyní narušuje projekt architektů ze Studia Plyš.
Je to sice jen velšský folklór, ale pradávný. A do jisté míry také opodstatněný. Když si dokážete postavit obydlí za jedinou noc, od soumraku do úsvitu, jsou prý vybudované stavení a pozemky kolem něj vaše. Nabyli jste je respektovaným způsobem. Tradičním právem, kterému ve Walesu dodnes říkají Tŷ unnos.
Projekt moderního domu Pupunha mění způsob, jakým se staví a vytváří ubytovací kapacity pro cestovní ruch v křehkých ekosystémech jihoamerických deštných pralesů. Ponechává si dojem architektonické senzace, ale přitom si počíná s velkou ohleduplností vůči svému okolí.
Jak postavit nový domov, aniž by člověk přerušil pouto s minulostí? V Mesão Frio našla jedna rodina řešení: svůj dům nechala vyrůst přímo uvnitř ruiny, která kdysi patřila jejich předkům. Architekti tak vytvořili jedinečný projekt, kde se vzpomínka proměňuje v prostor k životu. A kde minulost není překážkou, ale základem nového začátku.
To si takhle Martin, Marek a Josefína postavili na Křivoklátsku místo chaty maringotku. Po čase ale zjistili, že jim již nevyhovuje. Nechali si proto navrhnout a postavit hned vedle maringotky chatku, ale ne jenom tak ledajakou. Vlastně jde o starou halu, která však má většinu svých původních vlastností zakrýt, načež se stane chatou. A maringotka? Ta bude sloužit pro uměleckou hudební tvorbu. Na pozemku zůstane.
Bez recepce, bez personálu, ale s maximálním komfortem. Hotel Hi Inn Self-Service v čínském Ningbo představuje nový typ ubytování, který spojuje nízké náklady s vysokou efektivitou. Architekti ze studia Vermilion Zhou Design Group vsadili na modulární princip a samoobslužnost. A ukázali, že jednoduchost se vyplácí.
Novou prosklenou útulnu, která má dokázat, že i moderní architektura dovede splynout s přírodou, navrhl italský ateliér CRA. A zajímavý je jak samotný vznik objektu, tak jeho osud. Včetně příběhu mediálního. Z hlediska čistě fatalistického totiž designeři vyšli z 3D scanu skaliska, kterému navrhli útulnu na míru. Ta se představí v ulicích Milána během zimní olympiády a po ní bude pomocí helikoptéry přesunuta na své finální stanoviště, kde má sloužit několik lidských generací.
Vodní příkop, ke kterému středověcí stavitelé zapomněli dostavět hrad? Anebo nástraha v cestě, důmyslná past na opravdu neopatrné řidiče? Pohled na „zavodněnou stavbu“ lemující silnici u anglického Roystonu se podbízí mnohým výkladům. Ve skutečnosti je to však nádherný střípek zapomenuté historie.
Začneme návodnou otázkou. Jak byste postupovali, pokud byste měli sami vymyslet způsob, jak nejlépe osvětlit neznalým turistům něco z historie vašeho města či vesnice? Jakou metodu, prostředky, byste k tomu asi zvolili? Možností se nabízí hodně. V litevském Šilutė vás ale donutí koukat se při cestě městem pod nohy.
Památkově chráněný secesní dům v pražském Karlíně z roku 1909 prošel citlivou rekonstrukcí. Domu na adrese Sovova 3 byly obnoveny původní detaily, architekti se totiž inspirovali původní podobou budovy a jejími prvky. Především však byly zrekonstruovány společné prostory i byty a dokonce přibyly 2 nové byty mezonetové. Představíme si na fotografiích i textem jeden z nich, prostorný 4+kk, který propojuje kouzlo starého domu s komfortem moderního bydlení.
Sluneční lázně v Luhačovicích získaly za svou geniální rekonstrukci již více ocenění. Titul Gloria musaealis v kategorii Muzejní počin roku, titul Stavba roku Zlínského kraje 2024, Hlavní cenu Lázeňská inspirace 2025 a nyní dokonce titul STAVBA ROKU 2025. Projekt obnovy Slunečních lázní i precizní péče o celou rekonstrukci přinesly ovoce. Nyní je však hlavně areál někdejších Slunečních lázní, postavených podle návrhu slavného architekta Dušana Jurkoviče, opět otevřen veřejnosti. A to je ovoce nejlahodnější. Především „chaloupka“ Vodoléčebného ústavu působí na první pohled jako ta perníková z pohádky, ale je převážně ze dřeva. A lidé ji milují.
Vzhledný? Ne, to určitě není. A původní? To vlastně také ne. Přišel k nám totiž od sousedů ze severu. Ale dobře se tu zabydlel a připomíná nám pořádný kus historie. Byl totiž dobře postavený. Zhruba tak by se dal uvést průměrný Familok. Dům typický pro oblasti Horního Slezska, stavební model, který po určitou dobu expandoval ze severu právě i k nám.
Původně šlo o součást statku, později byla budova využívána rodem Schwarzenbergů jako lovecký zámeček. Koncem 90. let 20. století vila chvíli sloužila jako pension s restaurací, ale teď jde do tuhého. Ve hře je boj o její existenci. V rámci projektu Stay Bohemia se totiž dobrovolnice snaží vilu zachránit a nabídnout ji na základě zprostředkovatelské smlouvy člověku, který jí vdechne nový život. Hrozí podle ní, že vila bude zbourána developerem a místo ní bude postaven nový rekreační rezort.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
