Jak se ve středověku stavěl hrad, když nebyly bagry, jeřáby ani motorové pily? Ve francouzském Guédelonu se rozhodli na tuhle otázku neodpovídat odhadem, ale pustit se do experimentu v životní velikosti. A jejich unikátní stavba už je téměř hotová.
Tyčí se nad západním Londýnem jako monument ze sci-fi filmu a dlouhá léta budila spíše strach než obdiv. Dnes je jednatřicetipatrová Trellick Tower jednou z nejvýraznějších architektonických památek britské metropole. Cesta od odsuzovaného experimentu sociálního bydlení k vyhledávané adrese milovníků designu však trvala desítky let a byla plná dramatických zvratů.
Na pražských Hřebenkách je právě nabízena k prodeji výjimečná historická vila z roku 1914. Tedy ne celá, ale pouze samostatná část dvojvily v ulici Tichá. Přesto ale jde o velmi prostorný a zajímavý objekt s autentickým geniem loci, který se může stát výjimečným rodinným sídlem i firemním zázemím. Od roku 1947 o vilu pečovala rodina, která se snažila o citlivý přístup k údržbě budovy. Nakonec ale došlo v roce 2015 ke kompletní rekonstrukci vily, ovšem opět s respektem k původní architektuře a historii objektu. Vila tak získala současný obytný komfort v kombinaci se zachovanou stylovou elegancí doby, ve které byla postavena.
Za cenu víkendového pobytu pro čtyřčlennou rodinu u moře můžete mít v Rusku vlastní dům. Pravda, součástí nabídky není moře, dálnice ani kanalizace v západním slova smyslu. Zato nechybí kamna, dřevník, kadibudka a příslib, že plyn do vesnice dorazí každým rokem už od roku 2014. Vítejte ve Verbinu.
Bublik, Bagel nebo též Kulaťák. A to na mysli nemáme ten pražský. Řeč bude o slavně neslavném stavebním experimentu z Moskvy, kde se architekti v 70. letech rozhodli pro jednou pojmout výstavbu panelového domu opravdu netradičně.
Existují odvážné experimenty architektury, které se i přes úvodní rozpaky do historie zapíší chvalně. Jsou experimenty, které úplně úspěšné nejsou. A pak je tu ještě Romanita. Unikátní panelová stavba z moldavského Kišiněva, která si i mezi neúspěšnými projekty vytváří svou svébytnou kategorii.
Co vám symbolizuje slovo Sopoty? Těm starším možná socialistické soutěže v popovém zpěvu; i místními jsou přitom Sopoty dosud vnímány – řečeno slovníkem mladých – jako místo ‚kalby‘. Ve svatém trojměstí Gdaňsk, Sopoty a Gdyně hrají Sopoty roli města lázeňského a kulturního, místa odpočinku a zábavy, zatímco Gdaňsk je symbolem pobaltské historie a poválečné novoměsto Gdyně především ohromným přístavem s několika funkcionalistickými skvosty, které přežily válečné hrůzy. Už když se v devatenáctém století sjížděla evropská smetánka na baltské pobřeží, chtěla dýchat léčivý mořský vzduch, ale rozhodně u toho nechtěla mrznout. Odpovědí stavitelů v polských Sopotech se staly půvabné dřevěné verandy a vyřezávané arkýře, které dodnes visí na zdejších vilách jako elegantní ptačí budky pro milovníky odpoledního čaje. A přistavují se nadále i k novostavbám, při velmi bohatém prosklení de facto můžeme hovořit i o přistavěných zimních zahradách, které mohou mít až tři podlaží. Tento styl je dokonce patrný i v moderní bytové výstavbě. Skutečně jsem při svých procházkách s fotoaparátem v ruce po přímořských uličkách Sopot nemohl tyto skvosty přehlédnout. Vlastně mne hned praštily do očí a objektivu. Nyní se při studiu materiálů dokonce dozvídám, že ony dřevěné stavbičky jsou dokonce jedním z největších architektonických zážitků, které polské pobřeží Baltu vůbec nabízí. Bingo!
Starý kamenný dům v portugalské Orce dostal nový život. Přestavba a rozšíření mu přidaly prostor, výhled do zeleně i komfort. Projekt od architektů ze studia dbA tím názorně dokládá, že není třeba zdánlivě neužitečné staré domy bourat, abyste se dobrali moderního bydlení.
Jiný kraj, jiný mrav. Co k tomu dodat víc? Snad jen to, že zatímco jinde by tomu říkali naprostý a bulvární kýč, v Rusku je to považováno za vrchol vybraného vkusu. A snad pro tento názorový kontrast se tato realitní nabídka dostala i na stránky magazínů po celém světě jako hodně špatný příklad toho, jak si zařídit bydlení.
Dveře jsou možná tou nejmenší, ale zároveň nejvýmluvnější částí domu. Dokážou napovědět, kdo za nimi bydlí, jak o svůj domov pečuje i jaký vztah má k ulici a veřejnému prostoru. Londýnská fotografka Bella Foxwellová z nich dokonce udělala hlavní motiv svého osobitého dokumentárního projektu.
Architekturu měst už z principu dotvářejí prvky, které jsou určeny lidem. I proto je počin německé fotografky a designérky Brigitte Schusterové hodný malé chvilky pozornosti. Přichází totiž se zajímavým „objevem“ ze Švýcarska. Potvrdila a zdokumentovala zde celou sérii prvků netradiční architektury, která lidem primárně neslouží. Žebříky pro kočky.
Co může být důmyslného na domě z hlíny? Třeba to, že vydrží staletí. A také to, že se dokáže přizpůsobit klimatu, pro které původně nebyl určen. Hliněné domy v saúdskoarabské vesnici Al Khalaf ukazují, že tradiční lidová architektura nemusí být primitivní ani neměnná.
Z dálky vypadá, jako kdyby byl postavený ze sirek. Až když se k němu přiblížíte, uvidíte, že jej netvoří zápalky, ale hustá spleť kůlů a bambusových rohoží. Pokud ale jde o váš celkový dojem z bezpečnosti provozu po takové konstrukci, ten se po takovém zjištění o moc nezlepší. Přesto se Ko Paen počítá k nesmírně populárním stavbám. I když každý rok vzniká nanovo.
Kde končí pouhé stěny a začíná skutečný domov? Jak se na podobě našich měst podepisují rozhodnutí politiků či developerů a jaké příběhy se skrývají za odvahou komunit stavět svépomocí? Od středy 30. září do pondělí 5. října 2026 proběhne v Praze, Brně a více než třech desítkách dalších českých i slovenských měst 15. ročník mezinárodního festivalu Film a architektura. Letošní jubilejní přehlídka nabídne pod výstižným mottem „Byt či nebyt“ unikátní pohled na kulturu bydlení i městského plánování.
Postavit dům a přitom neutratit ani halíř? Pro dnešního stavebníka je to nepředstavitelné. Tradiční sámské goahti si ale vystačilo s tím, co nabízela okolní krajina: dřevem, březovou kůrou a drnem. A přece chránilo před větrem, deštěm, sněhem i zimou. Ukazuje, že dobré bydlení nemusí být velké, drahé ani složité.
Rodina žila ve svém manhattanském bytě téměř čtrnáct let. Jak děti rostly, prostor o rozloze 149 metrů čtverečních začal být příliš těsný a ve hře bylo stěhování. Nakonec se však majitelé rozhodli jinak. Architektonické studio Worrell Yeung původní loft v historickém domě kompletně otevřelo a navrhlo znovu. Výsledkem je vzdušný byt s další ložnicí a koupelnou, množstvím úložných míst a překvapivě flexibilním interiérem.
Když se řekne středověká sakrální architektura, v myslích většiny lidí vyvstanou masivní pískovcové či žulové katedrály západní Evropy. Severní a střední Evropa však napsala zcela unikátní kapitolu stavitelského umění. V oblastech kolem Baltu a v povodí Odry a Visly, kde chyběl kvalitní přírodní kámen, proměnili středověcí stavitelé obyčejnou hlínu v monumentální sakrální díla. Polská cihlová architektura – od svých románských počátků až po vrcholnou cihlovou gotiku (Backsteingotik) – dodnes fascinuje svou syrovostí, rytmem a neuvěřitelnou řemeslnou zručností.
Představte si nehostinný, skalnatý ostrůvek v Severní Itálii, na kterém žije jen hrstka rybářů. Píše se rok 1632 a vlivný šlechtic Carlo III. Borromeo se rozhodne pro téměř šílený projekt: vybudovat na tomto kusu kamene monumentální palác a visuté zahrady, které vytřou zrak celé evropské smetánce. Výsledek? Isola Bella (Krásný ostrov) – barokní div světa, který okouzlil Napoleona, Wellingtona i Dickense a dodnes vyráží dech cestovatelům z celého světa. Pokud hledáte cíl pro nezapomenutelný výlet, právě jste ho našli.
Uprostřed elegantní historické zástavby baltského letoviska Sopoty stojí stavba, která popírá klasické pravidlo pravých úhlů. Křivý dům (Krzywy Domek) vypadá, jako by se rozpouštěl pod žárem slunce nebo byl odrazem v zakřiveném zrcadle. Křivý dům je jednou z nejznámějších postmoderních staveb v Polsku a nejpřekvapivějším architektonickým prvkem na slavné sopotské pěší zóně Monciak v ulici Bohaterów Monte Cassino. Odhalte příběh jeho vzniku, inspiraci z pohádkových ilustrací i technické a konstrukční řešení, které drží tuto optickou iluzi bezpečně pohromadě.
Kolem evropské směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD IV) se v posledních letech zvedla masivní vlna emocí. Internet zaplavily titulky varující před tím, že „Evropská unie zakáže nezateplené domy“, „stát lidem zabaví majetek, pokud neseženou miliony na rekonstrukci“, nebo že „od roku 2030 bude nelegální vlastnit dům s energetickým štítkem horším než E“. Není divu, že majitelé starších rodinných domů propadají panice. Realita je však oproti poplašným zprávám diametrálně odlišná.
Nízkonákladová rekonstrukce téměř stoleté chaty v Davli od studia The Builders ukazuje směr, kterým se vydává nová generace chalupářů a chatařů. Touha po autenticitě a skromnosti střídá éru opulentních přestaveb.
Tento projekt je fantastickou ukázkou toho, jak se dá skloubit historické dědictví s nároky na moderní rodinné bydlení, aniž by jedno parazitovalo na druhém. Studio atakarchitekti (Jana Medlíková, Michaela Doležalová) zde předvedlo lekci z architektonické pokory a sklidilo za to zaslouženou nominaci mezi 25 nejlepších staveb České ceny za architekturu 2026.
Když se řekne „největší budova světa“, většina lidí si hned vybaví do nebe čnící mrakodrapy. Jenže výška prostě není všechno. Existuje totiž stavba, která ostatní výškou netrumfne, a přesto je považována za nejtěžší budovu na světě. Rumunský Palác parlamentu v Bukurešti váží přibližně 4 098 500 tun.
