Když se řekne „největší budova světa“, většina lidí si hned vybaví do nebe čnící mrakodrapy. Jenže výška prostě není všechno. Existuje totiž stavba, která ostatní výškou netrumfne, a přesto je považována za nejtěžší budovu na světě. Rumunský Palác parlamentu v Bukurešti váží přibližně 4 098 500 tun.
Nový Bor je po celém světě známý jako srdce českého sklářství. Od roku 2019 se však město pyšní dalším unikátem, který přitahuje pozornost nejen milovníků designu, ale i předních světových architektů. Sídlo společnosti Lasvit, navržené studiem OV-A, představuje mistrovskou ukázku toho, jak lze citlivě propojit tradiční lidovou architekturu s odvážnými moderními materiály. Výsledkem je areál, který získal hlavní ocenění v soutěži Česká cena za architekturu a nominaci na prestižní evropskou cenu Mies van der Rohe Award.
Areál o rozloze téměř 38 tisíc metrů čtverečních je na prodej včetně architektonické rozvojové studie lokality. Ta počítá i s komorní „Osadou“ se 74 byty a muzeem s minipivovarem a restaurací.
Na pražských Hřebenkách je právě nabízena k prodeji výjimečná historická vila z roku 1914. Tedy ne celá, ale pouze samostatná část dvojvily v ulici Tichá. Přesto ale jde o velmi prostorný a zajímavý objekt s autentickým geniem loci, který se může stát výjimečným rodinným sídlem i firemním zázemím. Od roku 1947 o vilu pečovala rodina, která se snažila o citlivý přístup k údržbě budovy. Nakonec ale došlo v roce 2015 ke kompletní rekonstrukci vily, ovšem opět s respektem k původní architektuře a historii objektu. Vila tak získala současný obytný komfort v kombinaci se zachovanou stylovou elegancí doby, ve které byla postavena.
Za cenu víkendového pobytu pro čtyřčlennou rodinu u moře můžete mít v Rusku vlastní dům. Pravda, součástí nabídky není moře, dálnice ani kanalizace v západním slova smyslu. Zato nechybí kamna, dřevník, kadibudka a příslib, že plyn do vesnice dorazí každým rokem už od roku 2014. Vítejte ve Verbinu.
Rekonstrukce tu nevznikla jako uspěchaná radikální proměna, ale jako další vrstva v postupném vývoji starého domu. Podkroví, které přetvořily architektky ze studia Plus One Architects, dnes nabízí klidné zázemí. Je to příklad velmi vítané změny chalupy na Vysočině.
Těžko spočítat, kolik je na světě mostů. Je však téměř jisté, že většina z nich by byla větší než ten, který se pne nad Abrilongo, říčkou, která je spíše potokem. Ostatně i ten její most je spíše malým můstkem, lávkou. Přesto nad podobnými, mnohem rozměrnějšími stavbami, vynikne. Čím?
Zchátralý řadový měšťanský dům v památkové zóně UNESCO se stal jedním z nejpozoruhodnějších architektonických děl roku. Architektům ze studia BYRO architekti se podařil malý zázrak – smyli nánosy necitlivých přestaveb, otevřeli staleté stěny dennímu světlu a vytvořili moderní rodinný domov, ve kterém se středověké klenby a historická patina potkávají s lehkostí minimalistického designu.
Příběh je to skoro pohádkový. Však taky pohádku vodní zámek Chateau Erken zpočátku připomínal. Jenže od romantiky se tahle nezvyklá novodobá stavba postupně odklonila. Nyní se mění ve stavbu, která by mohla být spíše kulisou hororu.
Legenda o tom, jakou roli sehrál carův palec při návrhu moskevsko-petrohradské železnice, je nesmírně populární. Traduje se dodnes a nejen v Rusku. Pravdivá nicméně není a ve svých doplněních vlastně vyvrací sama sebe.
Země neomezených balkonů a doslova zázraků, kde se i 1+kk může svépomocně změnit na vzdušné 3+1 s výhledem. I takové umí být Rusko. Že nevěříte? Publikované fotografie vás přesvědčí.
Jsou to sice maličkosti a drobné prvky architektury, ale hned s nimi poznáte, na čem jste. Respektive: „kde jste“. Což by se vám teď, v časech zahraničních dovolených, možná mohlo hodit.
Nestandardní. Už z principu, protože jde o projekt polyfunkční. Dnes slouží jako ubytování, rodinné zázemí i řemeslný výčep. Ale též proto, že jde o projekt s přesahem. Ten dům v Žatci lze totiž chápat i jako kroniku jedné rodiny.
Jsou projekty, které vynikají rozměry, svou skladbou anebo designově pokročilým provedením. Architekti ze studia Facha si k vymalování projektu z Brteve (u Lázní Bělohrad) zvolili mnohem skromnější paletu. A přesto je jejich „Krabice ve stodole“ nádherným obrazem architektury.
Pardubické Automatické mlýny představují fascinující kapitolu české architektury. Abychom plně pochopili výjimečnost tohoto projektu, musíme se podívat hluboko pod povrch – od původního Gočárova urbanistického záměru až po extrémně složité detaily rekonstrukce, které dělají z mlýnů evropský unikát.
Svět kolem nás je plný záhad. Takže je nemusíme ani moc pracně hledat, protože na nás často vykukují samy. I tam, kde bychom je nečekali. Například v architektuře venkovských domů, vystavěných na počátku 19. století v jižním Vermontu.
Bublik, Bagel nebo též Kulaťák. A to na mysli nemáme ten pražský. Řeč bude o slavně neslavném stavebním experimentu z Moskvy, kde se architekti v 70. letech rozhodli pro jednou pojmout výstavbu panelového domu opravdu netradičně.
Panelový kolos, který je nepřekonatelným bludištěm vchodů, dvorů a chaotických adres. To vypadá jako zaručená noční můra všech pošťáků, místo, kde doručovatelé zásilek raději dávají výpověď předem. Najdeme ji v Lucku. A tahle Velká ukrajinská zeď je velmi pravděpodobně tou nejdelší obývanou budovou světa.
Někdy i ty nejpodivnější úkazy regionální architektury mohou mít docela prosté vysvětlení a mohou sloužit jako velmi praktická ukázka stavební adaptace. Zrovna takhle to platí v případě ikonických „stupňovitých“ vápencových stříšek domů z Bermudského souostroví. Proč to, proboha, tak stavějí?
Ostrava zažívá v posledních letech velkou architektonickou renesanci a projekt Malé Lauby je toho dalším jasným důkazem. Zastupitelstvo města Ostravy schválilo zásadní změnu tohoto projektu. Původně plánovanou soukromou kliniku estetické medicíny a plastické chirurgie nahradí rezidenční bytový dům s aktivním městským parterem (přízemím). Pro historické jádro Ostravy je to skvělá zpráva. Místo uzavřeného zdravotnického provozu vznikne pulzující městský blok, který do centra vrátí běžný život, bydlení a veřejné služby. Výzvy se chopil renomovaný Ateliér Štěpán pod vedením architekta Marka Jana Štěpána.
Zatímco turisté obdivují tajemné obrazce vyryté do peruánské planiny Nazca, skutečný technický zázrak se skrývá přímo pod jejich nohama. Důmyslný systém šachet, tunelů a kanálů přiváděl vodu z podzemních toků na pole a umožnil rozvoj zemědělství tam, kde ročně spadne jen minimum srážek.
ČESKÉ BUDĚJOVICE – Víkendový klid v jihočeské metropoli narušil přísně tajný zásah mezigalaktické divize Men in Black (MIB). Ukázalo se, že ikonická futuristická dominanta tyčící se nad městem – bývalý vodojem na Švábově hrádku, který stojí na katastru obce Litvínovice – není jen tak ledajaká stavba z 80. let 20. století, která nikdy nebyla využita k původnímu účelu. Je to maskovaný mezihvězdný koráb, který by si dál jen tak stál na svém místě, kdyby se ale budějovičtí radní nerozhodli udělat z něj akustickou laboratoř a vložit 40 metrů vysoké schodiště zakončené vyhlídkovou plošinou na vrcholu UFO.
Výchozím bodem tohoto rekonstrukčního projektu je modernizace a přeměna starého domu. Zároveň se však zachovává podstata okolí. Použití přírodního kamene a dřeva zasazuje design do kontextu. Dům Crrn je koncipován jako jednopodlažní komplex s nádvořím a bazénem.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
