Benátky se topí, Jakarta se propadá a Peking klesá kvůli tomu, že z jeho okolí mizí podzemní voda. Tři světové metropole, tři různé podoby stejného problému: půda pod městy přestává být spolehlivou oporou. Zatímco v Benátkách jde především o záchranu unikátního historického dědictví, v Jakartě a Pekingu jsou ve hře osudy desítek milionů lidí.
Kde končí pouhé stěny a začíná skutečný domov? Jak se na podobě našich měst podepisují rozhodnutí politiků či developerů a jaké příběhy se skrývají za odvahou komunit stavět svépomocí? Od středy 30. září do pondělí 5. října 2026 proběhne v Praze, Brně a více než třech desítkách dalších českých i slovenských měst 15. ročník mezinárodního festivalu Film a architektura. Letošní jubilejní přehlídka nabídne pod výstižným mottem „Byt či nebyt“ unikátní pohled na kulturu bydlení i městského plánování.
Zakazuje územní plán v katastru obce, kde žijete, postavit třeba garáž? Nebo chatu, apartmán a jiné typy staveb? Jednoduchým trikem obchází zákon sousta lidí, stačí nechat nakreslit projektovou dokumentaci například drobné zemědělské stavby, provozovny, skladu nebo moštárny, pokud územní plán takové stavby naopak povoluje. A pak stavbu užívat jiným způsobem. Že je to nelegální? To jistě, ale dokud někdo nepodá podnět, třeba soused, a dokud nepřijde kontrola, nic se nestane.
Prahu a Brno v našem kvízu nečekejte, stejně tak ani ostatní velká krajská města. Zaměříme se na městečka menší, vůbec to však nemusí znamenat, že mladší. Současnou optikou totiž nemůžeme poměřovat města, která vznikala a prosperovala ve středověku. Vždyť vlastně úplně prvním královským městem byl Bruntál a svého času po Praze druhým největším Jáchymov. Kde je dnes těmto „titánům“ v českých měřítkách konec, že? Jenom tak je navštívit jako turista napadne málokoho. A hledat zde práci, uplatnění, bydlení? Pro někoho třeba z Prahy, Brna a Plzně bláznovství. V kvízu jsme zvolili města a městečka v zimním hávu, protože právě ten je mění k nepoznání. Tím jsme vám kvíz ztížili.
Do širokého povědomí veřejnosti se zpravidla dostanou jen ty plány slavných architektů, které se dočkaly realizace. Plán švýcarsko-francouzského architekta Le Corbusiera na přestavbu centra francouzského hlavního města ale zabodoval tím, že realizován nikdy nebyl. Podobu Paříže přesto ovlivnil.
Když přijedete do australského městečka Coober Pedy, na první pohled vás uvítá jen pustá, prašná krajina plná hromad hlíny a podivných komínů trčících ze země. Teploty tu v létě běžně atakují hranici 50 °C ve stínu. Přesto zde trvale žijí tisíce lidí. Jak to dokážou? Zhruba polovina z nich se totiž rozhodla přesunout svůj život tam, kam slunce nedosáhne – pod zem.
Není to nějaký zásadní rekord, průlomová statistika anebo světový unikát. Za zmínku to ale určitě stojí. Při cestě do Polska totiž můžete narazit na vesnici, jejíž průjezd se vám víc než trochu protáhne. Hlavní ulice Sułoszowa měří devět kilometrů.
Příběh je to skoro pohádkový. Však taky pohádku vodní zámek Chateau Erken zpočátku připomínal. Jenže od romantiky se tahle nezvyklá novodobá stavba postupně odklonila. Nyní se mění ve stavbu, která by mohla být spíše kulisou hororu.
Maďarsko se v minulých letech stalo laboratoří stavebních projektů, nad nimiž zůstával rozum stát. Některé spolykaly evropské dotace, jiné se proměnily v symbol politického klientelismu a všechny společně ukazují, proč se o Maďarsku začalo mluvit jako o zemi neomezených možností.
Co do rozlohy je třetím největším městem Kalifornie. A pokud to budeme počítat v rámci celých Spojených států amerických, je California City čtyřicáté největší. Největší, nikoli však nejlidnatější. Že jste o něm nejspíš nikdy neslyšeli? Není divu. Stálých obyvatel tu nejsou ani tři tisícovky.
O takzvaném „Matematickém mostu“ v Cambridge kolují legendy. Jedna připisuje jeho vznik Isaacu Newtonovi, druhá Leonardu da Vincimu, třetí tvrdí, že drží pohromadě bez jediného hřebíku. Skutečnost je o něco prostší. Ale pořád dost fascinující.
Jsou to sice maličkosti a drobné prvky architektury, ale hned s nimi poznáte, na čem jste. Respektive: „kde jste“. Což by se vám teď, v časech zahraničních dovolených, možná mohlo hodit.
V severokanadském Fermontu našli neobvyklý způsob, jak se vypořádat s drsným subarktickým klimatem. Město ohrožované ledovým větrem a závějemi si vybudovalo vlastní ochranný štít – více než kilometr dlouhou obytnou budovu, která funguje zároveň jako větrolam, obchodní centrum i domov stovek lidí.
Postavit dnes „moderní“ dům je vlastně nesmírně jednoduché. Stačí splnit povinné desatero současné výstavby: hodit na fasádu bílou a antracitovou omítku, případně dřevěný nebo betonový obklad, osadit plastová okna v barvě (překvapivě) antracitu, připlácnout plochou střechu anebo pultovou (samozřejmě v antracitové barvě) a před vchod postavit krabici z tahokovu. Voil? Máte modernu. Nebo ne?
Prestižní soutěžní přehlídka Česká cena za architekturu (ČCA) odhalila nominace pro svůj 11. ročník. Pětičlenná mezinárodní porota musela posoudit rekordní příval přihlášek – z 301 realizací dokončených na území České republiky v posledních pěti letech vybrala do užšího finále 25 výjimečných děl. Letošní výběr ukazuje, že současná česká architektura se posouvá od izolovaných luxusních solitérů k projektům s hlubokým společenským přesahem, udržitelností a kultivací veřejného prostoru. Výsledky letošní přehlídky budou vyhlášeny na slavnostním galavečeru 12. listopadu.
Pražský magistrát dokončuje projektovou dokumentaci k plánované budově Vltavské filharmonie, která rozvířila mediální i veřejný prostor. Někomu se nelíbilo plánované umístění budovy, připomínky byly i ze strany ochrany životního prostředí, předmětem vášnivých diskusí byla také architektura. Praha je ale přesvědčena, že nový chrám kultury potřebuje a že jsou stávající prostory podobného typu v hlavním městě již nedostačující. V budově mají sídlit především Česká filharmonie a Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. Navíc má však výstavba nového národního chrámu kultury podle záměru radních spustit proměnu neprostupného území v udržitelný a otevřený živý prostor. Vlastně má vzniknout celá nová čtvrť pro cca 25 000 lidí.
Když se řekne bulharská vesnice, připomíná to spíš nějaký nepovedený vtip nebo narážku. Rezidenční výstavba u města Lozen vás nejspíš na první dobrou nenapadne. O to větší překvapení je, když ji uvidíte. Žerty stranou, velké věci tu opravdu umí. A v oblasti plošné rezidenční zástavby tu určitě pozadu nejsou.
Stoupající hladina moří nutí pobřežní města přehodnocovat svou budoucnost. Brooklyn v New Yorku není výjimkou. Ale místo tradičních hrází a norných stěn sem jistý architekt přichází se snivým návrhem, který s vodou nevede boj, nýbrž se jí zajímavým způsobem přizpůsobuje.
Nejdelší venkovní eskalátorový systém světa stojí v čínském Wu-chanu. Pod přístřešky tradičně stylizované architektury tu na sebe navazuje jednadvacet eskalátorů a několik pohyblivých chodníků, které dohromady měří 905 metrů. Jízda z metra až nahoru trvá věčnost, a proto připomíná spíš atrakci než běžný dopravní prostředek.
To zvolání z titulku: „Město, kde je skvělé být naživu! “ si v kalifornském městečku Colma dokonce vybrali za své heslo. Turisty ani zájemce o přistěhování na něj ale zrovna nelákají. Přeci jen, kdo by chtěl pobývat v sídle, kde mrtví přečíslují živé v poměru dobře tisíc ku jedné?
Čína má vysoce propracovanou mediální strategii. Jako každá správná socialistická země své úspěchy ráda prezentuje celému světu, zatímco o neúspěších taktně mlčí. V případě Huaxi došlo na obě pozice. Z vychvalovaného hospodářského zázraku nejbohatší vesnice se přešlo do mlčení a cenzury. Protože zkrachovala.
Titulkem článku naznačená otázka slibuje jedno velké sci-fi anebo prostor pro milovníky konspiračních teorií. Ve skutečnosti se ale budeme docela držet „při zemi“. Fiktivní Atlantidu, inteligentní ještěry, potažmo mimozemské kolonisty z jiné planety necháme být. Tedy skoro...
Jeden z posledních webinářů programu Adapterra Nadace Partnerství se zaměřil na prostorová, technická a památková omezení při výsadbě dřevin v historických centrech měst. Ta jsou často památkově chráněna, je proto třeba vědět, jak vybírat vhodné dřeviny a výsadbová místa, ale i jak pečovat o půdu a dešťovou vodu. Webinář se proto věnoval zásadám výsadeb v památkově cenných lokalitách a také zkušenostem z přípravy a návrhu projektu obnovy historického Náměstí Republiky v Plzni. Hlavním cílem webináře bylo ukázat, jak stromy vysazovat, aby pomáhaly klimatu, přitom však nenarušily historický charakter místa.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
