Vetřelci s osmi nohama útočí aneb jak se zbavit pavouků v domě Zobrazit fotky zobrazit 1 fotku

Pavouk. Už jen samotné slovo v mnohých z nás vyvolává zděšení a paniku. Co teprve když uvidíme osminohého vetřelce přímo nad naší hlavou nebo okupuje naši vanu. Křik, útěk a volání někoho statečného, kdo nohatou příšeru uloví a zneškodní… A neustálé ometání znovu a znovu vznikajících pavučin také nepatří k zrovna oblíbeným činnostem. Proto je potřeba vyhlásit pavoukům boj, z domu je vyhnat a pak jim zabránit v návratu.

Co dělat, když už pavouky v bytě nebo domě máme

Pavouci se do našich obydlí stěhují průběžně po celý rok. V jarních a letních měsících proto, že hledají místa, kde uloví hodně hmyzu. A hmyz láká jak vůně potravin v kuchyni a dalších prostorách, tak také záře umělého světla. V podzimním a zimním období se pavouci do domů vydávají za teplem. Zkrátka, invaze pavouků je celoroční problém. Jak na ně?

Nejosvědčenější „zbraní“ je vysavač. Trubicí bez nástavce pavouka prostě vysajeme. Navíc spolu s ním odstraníme také pavučinu a nakladená vajíčka. Nemusíte se obávat, pavouk z vysavače nevyleze! A nevyleze, ani když ve vysavači měníme sáček. Při vyprazdňování zásobníku u bezsáčkového vysavače nádobku rychle vysypeme do pytle na odpad, pevně zavážeme a ihned vyhodíme. Je zajímavé, že pokud pavouka vysajeme, po celkem dlouhý čas se na jeho místě nový vetřelec neobjeví. A to je příležitost pro nás, abychom provedli opatření, která pavoukům pobyt v domě pořádně znechutí.

Prevence výskytu pavouků přírodními metodami

Pavouky spolehlivě odpuzují látky, obsažené v kaštanech. Dejte proto rozpůlené kaštany všude tam, kde se pavouci vyskytovali nebo vyskytují, do koutů místností, na parapety oken i na jejich venkovní římsy, dekorace z kaštanů můžete pověsit na lampy nebo dát na poličky. Účinný je také extrakt z kaštanů, který získáme naložením půlek kaštanů do silného bezbarvého alkoholu. Necháme cca 2 týdny odležet, poté tekutinu přelijeme do rozprašovače a nastříkáme kaštanový odpuzovač do všech koutů, kolem oken a dveří.

Dalším přírodním odpuzovačem je máta. Do rozprašovače nalijte vodu a přidejte do ní 20 kapek mátového oleje. Roztok nastříkejte do koutů, kolem dveří a oken a ke všem skulinám, kterými mohou pavouci do místností vniknout. Alternativou mátového oleje je eukalyptový nebo tea tree oil. 

Nelibost v pavoucích vzbuzuje také ocet. Postup je stejný jako u mátového oleje, roztok vody a octa nastříkejte na místa, kde by se pavouci mohli zabydlet. Podobně fungují také citrony – potřete důkladně jejich kůrou rámy oken a dveří, případně do koutů, na parapety oken a kolem dveří rozložte plátky citronu. Dalšími přírodními odpuzovači, které pavoukům nevoní a vyhýbají se jim, je skořice, cedr, tabák a také kokosový olej. 

Na pavouky platí i pasti a insekticidy

Na pavouky můžete nastražit i lepové pasti, které svým pachem pavouky přitahují. Tyto lapače pavouků je ale obtížné umístit například v rozích u stropu, použijeme je spíš na druhy pavouků, kteří se pohybují po podlaze (například skákavka). 

Dalším likvidátorem pavouků jsou reziduální insekticidy, které na místa výskytu pavouků aplikujeme zároveň s pesticidy na bázi pyretroidu. Tyto přípravky jsou k dispozici ve specializovaných prodejnách. Při aplikaci chemických přípravků dbáme pokynů, uvedených v návodu k použití, chováme - li v bytě domácí zvířata, musíme zajistit, aby se nedostala do kontaktu s aplikovanou látkou.

Jestliže se objevují pavouci ve vaně, nejjednodušší je mít stále zátkou uzavřený odtok. Účinné také je proplachování odtoku vroucí vodou a to nejméně 1 x týdně, dokud se pavouci nepřestanou objevovat. 

I když se nám nepodaří docílit úplně bezpavoukové a bezpavučinové domácnosti, nepropadněme zoufalství! Otevřeme si láhev s nějakým chutným nápojem a v televizi si pustíme hezký film, například o tarantulích. Určitě nás uklidní vědomí, že jinde jsou na tom s pavouky mnohem hůře než my… A navíc, pavouci v našich domácnostech jsou velmi užiteční - zbavují nás nepříjemného hmyzu, hlavně much a komárů.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, pixabay.com

Pavouci (Araneae) patří k nejrozšířenějším živočichům planety. Celosvětově je klasifikováno 40 462 druhů ve109 čeledích, v Evropě pak 4 113 druhů v 50 čeledích. V České republice je doložena existence 855 druhů v 38 čeledích. S kterými z nich se můžete nejčastěji setkat?

Křižák obecný (Araneus diadematus) je nejznámější pavouk. Může mít různé zbarvení, od světle hnědého až po hnědočervené, vždy ale má na těle charakteristickou skvrnu ve tvaru kříže. Křižák tká pravidelné, hvězdicovité pavučiny, samice pavouka dorůstá až velikosti 17 milimetrů. Setkat se můžete i s křižákem pruhovaným (Argiope bruennichi) , který pochází ze subtropických oblastí, ale s postupným oteplováním se zabydlel i v České republice. Má charakteristické žluté a černé pruhy.

Skákavka pruhovaná (Salticus scenicus) patří do široké čeledi skákavkovitých (Salticidae), nejpočetnější čeledi pavouků. V České republice je evidováno 72 druhů, mimo jiné například skákavka černá, mravenčí, rudopásá, stromová a další. Skákavky dorůstají rozměrů 2 až 18 milimetrů. Ze všech pavouků mají nejlepší zrakové schopnosti a především, jak jejich jméno napovídá, svou kořist loví skákáním, při kterém se odráží zadním párem nohou. Délka jejich skoku může být až dvacetinásobkem délky jejich těla. 

Pokoutník domácí (Tegenaria domestica) je dalším hojně se vyskytujícím pavoukem. Své husté, vodorovné pavučiny splétá zejména v tmavých zákoutích a rozích. Samice pokoutníka dorůstá až 11 milimetrů, ale vzhledem k dlouhým nohám vypadá větší, i s končetinami může mít až 3 centimetry. Pokoutník má šedou hlavohruď a světle hnědý zadeček.

Třesavka velká (Pholcus phalangioides) je charakteristická velmi dlouhými tenkými nohami, tělo, tedy hlavohruď a zadeček, může dorůst až 12 milimetrů. Bývá zaměňována s blízkým příbuzným pavoukem sekáčem (viz níže). Třesavky vyhledávají teplá, chráněná místa, proto se před zimou hojně stahují do domů, sklepů nebo stájí.

Plachetnatka velká (Neriene montana) je velmi drobný pavouček, dorůstá v těle maximálně 4 milimetry. Plachetnatky se živí miniaturním hmyzem, který loví do speciální sítě – plachetky. Mláďata plachetnatek se přemisťují pomocí zvláštních vláken, která vídáme na podzim na plotech a keřích a lidově jsou nazývána „babí léto“.

Snovačka pokoutní (Steatoda bipunctata) je také relativně malý pavouk, v těle dorůstá 7 milimetrů. Má červenohnědé zbarvení hlavohrudi a černohnědé zbarvení zadečku. Splétá nepravidelné sítě, z nichž visí vlákna s kapkami lepivé hmoty, na kterou chytá kořist.

Zápřednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium) je jediným pavoukem, který je díky velikosti svých kusadel schopen kousnout člověka. V České republice žije v oblasti Jižní Moravy. Zápřednice dorůstá 10 až 15 milimetrů, má oranžovočervenou barvu na hlavohrudi,žluté až zelené zbarvení zadečku, zelenkavé zbarvení končetin a konce kusadel jsou výrazně černé. Zápřednice netká pavučiny, přede zámotek na vrcholech rostlin, například trav. Zápřednice na člověka neútočí, ke kousnutí může dojít, jestliže je přimáčknuta nebo je ohrožen kokon s vajíčky. Kousnutí zápřednice je bolestivé, dochází k otoku kolem rány a silnému pocení. Tyto reakce by měly odeznít do 24 hodin. V případě alergické reakce (dušnost, extrémní výsev vyrážky, závratě atd.) je nutno neprodleně vyhledat lékařskou pomoc. V České republice nebylo zaregistrováno úmrtí jako následek kousnutí zápřednicí.

Sekáči (Opilionida) patří do třídy pavoukovců (Arachnida) stejně jako pavouci, ale tvoří samostatný řád. Přesto často bývají za pavouky mylně označováni. Na rozdíl od pavouků ovšem nemají tělo členěné na hlavohruď a zadeček, tělo sekáčů tvoří jeden celek. A také na rozdíl od pavouků nesnovají vlákna, tedy netkají pavučiny. V našem přehledu je uvádíme právě proto, že často bývají za pavouky považováni.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, pixabay.com