Zahrada? Přirozené fitko pro každého!

V supermarketu můžete donekonečna manévrovat mezi košíky jiných nakupujících, a prohmatávat stokrát osahanou zeleninu, abyste ulovili alespoň trochu solidní kousek. Nastřádaný stres pak ze sebe můžete vybít třeba v posilovně, a za pár stokorun tak udělat něco pro své zdraví. Nebo můžete jedno i druhé hodit za hlavu, a začít zahradničit. 

Benefity v podobě vlastní chutné a čerstvé zeleniny, stejně jako nezanedbatelný přínos vašemu zdraví na sebe nenechají dlouho čekat. Nevěříte? Nenáhodného fenoménu, tedy podezřele vysokého výskytu zdravých lidí mezi zahradníky, si před časem povšimli i stratégové světových pojišťoven. Statistiky hovořily jasně. Mezi širokou věkovou kategorií klientů od 19 do 64 let se totiž nacházela vcelku početná skupina těch, kteří pravidelně necvičili ani nesázeli na zdravý životní styl, ale jejich nemocnost přitom byla velmi nízká.

Zahradníci pod dozorem pojišťoven

Může se to zdát divné, ale pojišťovny na náhody nevěří. A proto se podrobněji věnovali příčinám toho, proč tito lidé nemarodí. Ukázalo se, že důvodem pravděpodobně bude fakt, že si párkrát do týdne s chutí zašpiní ruce od hlíny. Zdravý pohyb na čerstvém vzduchu nevyžaduje nutně běžeckou soupravu, drahé super-kolo nebo hůlky na alpine-walk. Úplně postačí práce na zahradě.
Jako slušný průměr toho, co můžete udělat pro své zdraví, se počítá 150 minut fyzické-aerobní aktivity týdně. Tedy přibližně třicet minut lehkého cvičení pět dní v týdnu postačí, abyste se dostali v tabulkách pojišťoven z červených čísel mezi ty zdravější kategorie. Jenže lidé, kteří zahradničí, jsou daleko nad tímto doporučeným průměrem. 
Venku tráví hodiny denně, a drtivá většina jimi prováděných úkonů v sobě kombinuje nejrůznější prvky cvičení a posilování. Peníze, které investujete do permanentky místního fitcentra, můžete raději směle investovat do pronájmu záhumenku. Výsledky jsou totiž mnohdy lepší, a ještě si pochutnáte. A přitom spálíte spoustu kalorií.

Chcete zhubnout?

Jedna hodina plení zarostlé zahrady? 400 kilokalorií. Pokud to není vyložená džungle, na kterou potřebujete mačetu, pak by to bylo o poznání víc. Obkládání chodníčků kameny? Když použijete krumpáč, pohybujete se za jednu hodinu mezi 400-900 spálenými kcal. Hrabání listí nebo vyčesávání trávníku od zaschlé trávy? 350-400 kcal. 
Projíždění trávníku se sekačkou patří mezi ty slabší, přeci jen, pracuje za vás stroj. I tak ale 250 kcal potěší. Zastřihávání větší keřů nebo prořezávání stromků? Záleží, kolikrát spadnete dolů ze žebříku, ale přibližně 600 kcal. Sázení rostlinek do půdy nebo zalévání? Pohybujeme se mezi 120-350 kilokaloriemi, v závislosti na tom, jak náročný terén vaše zahrada představuje. 
A pokud nemáte připojení na vodovodní řad, a vodu taháte ze studny, pumpujete a přenášíte v kbelících? 500 kcal. Za jedinou hodinu toho, co můžeme nazvat zahradničením, spálíte víc kalorií, než za hodinu plavání nebo tří hodin strávených na rotopedu. A pocit z toho, že jste užiteční, a vidíte uspokojivé výsledky své práce? Zvážit to nelze, ale stojí to za to. 

Práce, která vám vyladí mozek

I proto mají zahradníci a zahradnice výrazně nižší hladinu hormonu kortizolu. Tento stresový hormon, který vyrábí nadledvinky, nás sice udržuje v pohotovosti, a může nás zachránit, když zaútočí medvěd. Ale dnes už moc k užitku není. Brání nám v kvalitním spánku, vybuzuje nás z pohody a klidu. Zahradníci lépe spí a obecně se méně stresují. Pravidelné „cvičení“ na zahradě posiluje také vaše srdce, a snižuje riziko mozkových příhod.
Kondiční program z posilovny se sice soustředí na celkový rozvoj vaší svalové hmoty, ale není bez chyb. Většina lidí si chce mezi mučicími nástroji stejně jen vylepšit figuru do plavek, nebo vypracovat pekáč buchet v podpanděří. Práce na zahradě je proti tomu komplexní. Dřepy, kleky, zvedání, překládání, hrabání: pracuje tu celé vaše svalstvo soustavně. To nejsou jen bicepsy a tricepsy.

Cvičení, které je radost

Postupně dochází k celkovému zesílení a nárůstu kondice. Rozvíjíte se všestranně, i po stránce motoriky, rovnováhy, dovedností rukou. Bez ohledu na věk. Nekrníte, rostete. I po padesátce. Rozmanité spektrum forem pohybu navíc výtečně prospívá i vašemu zažívání, střeva k dobrému trávení lidský pohyb potřebují. Kolečka, hrábě nebo motyka, to je prostě sestava pro zdraví.
V konečném důsledku tak máte na výběr: můžete platit za posilovnu a nákup zeleniny. Nebo neplatit nic, a tohle všechno zvládnout sami. Vaše zahrada je přirozená posilovna, která přináší výsledky. Ty hmotné a jedlé, stejně jako ty duchovní. Bohužel, každý dobrý nápad se dříve nebo později dočká své komercionalizace. Možná se tedy blíží doba, kdy si po práci v kanceláři ve vypůjčených montérkách zajdete za tři stovky na hodinu okopávat záhonky.

Zahradníkem navždy

Medicínské studie na zahradnících teď v západním světě zažívají renesanci. Kde jinde totiž můžete „zkoumat“ početnou skupinu jedinců, která se při vší čilosti dožívá v průměru 86 let? Co se tedy o zahradnicích a zahradnících mezi lékaři šeptá?
  • Jejich zdravé hobby na ně má pozitivní psychické a psychosociální vlivy: zahradníci v důchodovém věku nepřemýšlí o tom, jaký oblek si vezmou do rakve. Teď přece musí zahradu připravit, pak zasít, okopat… mají pořád co dělat, nemají čas na truchlivé myšlenky. Deprese? Po třech měsících pozorovatelný útlum, a po půl roce si na ně ani nevzpomenete. Proč taky. Máte práci.
  • Možná to jsou ke stáru morousové a nelidové, ale jen na oko. Druží se totiž s jinými zahradníky, a udržují s nimi čilé kontakty. A ta paměť! Ve věku, kdy si většina z nás už nebude pamatovat, v jaké skleničce máme odložené zuby, oni pořád vyjmenují všechny odrůdy a subspécie, které na ně na zahradě čekají.
  • Nižší krevní tlak, nižší hladina celkového měřeného cholesterolu, a rozpoložení mysli popisované lékaři jako „duševní pohoda“. V součtu pak výrazně nižší mortalita pro danou věkovou kategorii, a také špatné zprávy pro ty, co by po zahradničících důchodcích rádi dědili. Je klidně možné, že své věčně stresované manažerské vnuky tihle staříci s motyčkami přežijí.
  • Pohyb je zapotřebí, ale od jistého věku (individuálně) se sport už nevyplácí. Důchodci mají problémy s motorikou, a in-line brusle nebo jízda na kole není při dnešních cenách kloubních náhrad a lámavosti jejich kostí zrovna to nejlepší. Kdo se ale kdy vážně zranil při plení nebo okopávání?
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com