Moderní i klasická, domácí i zahraniční. Podívejte se na architektonické skvosty, moderní rodinné domy i veřejnou architekturu. Inspirujte se originálními přístupy architektů a stavitelů.
Představy o tom, jak by mělo vypadat ideální bydlení, se v průběhu času mění. Objekt, který vyrostl na počátku 20. století na samé hraně skalnatého svahu nad řekou Sázavou, svým majitelům bezpochyby dostačoval. Ale časy se mění. Proto je třeba růst. Tvůrčím způsobem, pochopitelně.
Prestižní ocenění Pritzker Architecture Prize, kterému se také říká Nobelova cena za architekturu, letos získal architekt Smiljan Radić Clarke z Chile. Je to autor, který proslul svou precizní prací s materiály a jehož díla sice často vypadají jako velice prostá, ale za jejich strohostí se skrývá precizní inženýrství a konstrukce. Předsedou letošní poroty byl architekt Alejandro Aravena, také Chilan, který získal stejnou cenu v roce 2016.
Vlastně je to spíše dům než chata, nikoli užitnou plochou, ale vybavením. Novostavbu chaty najdete v malebném údolí potoku Kocába, na místě původního rekreačního objektu ze dvacátých let 20. století. Budova má jednoduchou formu, tedy obdélníkový půdorys, dvě patra (přízemí a podkroví) a sedlovou střechu. Vstupní podlaží je přístupné venkovním schodištěm, hlavní obytný prostor je orientován směrem do zahrady a k potoku. V podkroví jsou dva pokoje přístupné schodištěm. Vlastně jde o přestavbu chaty do jednoduché, tradiční formy domu se sedlovou střechou, který byl obložen odolným opalovaným dřevem. Okna jsou dřevěná a střecha z plechové falcované krytiny.
Ještě před několika lety byly všude a mnohde ještě stále jsou. Jak postupně končila jedna fabrika za druhou, stávaly se symboly zašlé slávy, královnami chátrání a připomínkou, že se u nás vyrábělo ve velkém všechno možné. Kdysi, vlastně ještě nedávno. Kořeny některých sahají hluboko před 20. století, jiné jsou typickým rysem právě 20. století. To vše ale skončilo po roce 1990 a staré manufaktury, továrny, mlýny a průmyslové areály se začaly propadat do nicoty. Mnoho jich dodnes funkčních není, začalo se však blýskat na lepší časy. Tyto staré areály se vrací díky novým majitelům do života, nikoli jako skanzeny minulosti, nýbrž jako moderní místa určená pro stylové bydlení, kulturu, podnikání a setkávání lidí.
Dřevěné fasády, sruby, ploty, pergoly nebo zahradní stavby vyžadují spolehlivou ochranu před vlhkostí, UV zářením a biologickým napadením. Ve Skandinávii se k tomu po staletí používá dřevní tér – přírodní nátěr získaný z borovicového dřeva. Tento tradiční nátěr na dřevo vyniká dlouhou životností, prodyšností a jednoduchou údržbou. Švédský výrobce Auson vyrábí dřevní tér od roku 1928 a vyváží ho do celého světa.
Vlastnit renesanční zámek z roku 1574, kde se psaly dějiny? Zámek, který je připraven začít další kapitolu své historie? Součástí prodávané nemovitosti je i celé patro největší etnografické sbírky v ČR, shromažďované více než 40 let. Zámek v Horní Libchavě na Českolipsku nabízí čtyři téměř 200 metrů čtverečních velké byty, zážitkové ubytování pro až 50 lidí, kapli, byt 2+kk ve věži, tajemné sklepení, garáž a další náležitosti. Klenotem nabídky je i 3,5 ha pozemků, zámecká zahrada, prostorný amfiteátr s velkým barem, rozsáhlý venkovní přístřešek a vlastní parkoviště. Sklepy vytesané do pískovcové skály o celkové ploše cca 500 čtverečních metrů vás doslova pohltí. Připravte si 75 milionů a může to být vaše. Zámek se prodává za symbolickou 1 korunu, ale 75 milionů zaplatíte za etnografickou sbírku a kompletní zámecké vybavení.
Stojí miliardy, ohromují architekturou, přesto však zestárnou dřív než většina běžných staveb. Letištní terminály jsou zvláštní paradox: čím velkolepější projekt, tím kratší je jeho skutečná životnost. Proč se z těchto ikon moderní dopravy stávají zastaralé relikty už po pár desítkách let?
Citlivá rekonstrukce městského bytu ukazuje, jak lze zachovat charakter historického prostoru a zároveň jej přizpůsobit současnému životnímu stylu. Otevřenost, flexibilita a důraz na každodenní pohodlí vytvořily domov, který přirozeně propojuje soukromí s veřejným životem.
Když je čiré sklo příliš odhalující a plné materiály naopak zbytečně uzavírají prostor, když potřebujete více světla a vzdušnosti, přitom však určitou míru soukromí. Pak přichází ke slovu ornamentní sklo, které umožňuje pronikání světla, ale není průhledné. Světlo bez průhlednosti a soukromí bez tmy. Přesně takovou rovnováhu, kterou současná architektura vyžaduje, přináší ornamentní skla IZOS.
LAUFEN se i letos vrací na Salone del Mobile a znovu potvrzuje, proč patří mezi značky, které v koupelnovém designu udávají směr. V rámci konceptu Experience Tomorrow představuje nejen rozšířené portfolio prémiových řešení, ale i svou novou vizuální identitu, která definuje další směřování značky. Jako jeden z lídrů v oboru tak LAUFEN ukazuje vlastní vizi koupelny budoucnosti, prostoru, který není jen funkční, ale stává se plnohodnotnou součástí současného bydlení. Expozice přitom není pouhou prezentací produktů, ale komplexním prostorem, který ukazuje, jak LAUFEN přemýšlí o designu, materiálech i každodenním komfortu. LAUFEN na Salone del Mobile 2026 nově definuje koupelnový prostor a posouvá hranice tvarů, materiálů a barev.
„Ma – prostor mezi – prostor pro pobyt – domov“, tak pojmenovali mladí architekti z ateliéru GELIEN (Tomáš Gelien, Ludmila Haluzíková a Tomáš Korch) svůj projekt, který se probojoval z celkových 1058 projektů ze 112 zemí světa mezi 30 nejlepších. Projekt českých architektů navíc získal uznání mezinárodní poroty soutěže NOT A HOTEL v čele s Bjarke Ingelsem a Sou Fujimotem. Čím je návrh výjimečný?
Venkovní rolety dnes nejsou jen stínění. V kombinaci s elektrickým ovládáním se stávají funkčním prvkem, který řeší přehřívání interiéru, zvyšuje bezpečnost a zjednodušuje každodenní provoz domácnosti. Jak vybrat řešení, které dává dlouhodobě smysl?
Studio Lukáš Ildža architekti se pyšní tím, že tvoří silné koncepty ukotvené k místu, na něž jsou určeny. A realizací už má za sebou spoustu. Co teprve když se Lukáš Ildža rozhodl navrhnout dům sám pro sebe, neomezován nikým jiným. Žádná klientská zakázka, býti sám sobě klientem a přitom si být vědom, že jako architekta mne bude můj dům prezentovat i veřejně.
The Blooming Haus neboli „kvetoucí dům“, tak pojmenovali návrh své nové stavby v indickém Bengálúru architekti ze studia WhiteScape. Dům byl zasazen na jihozápadně orientovaném rohu pozemku mezi na jaře bujně kvetoucí stromy, na východ od něj se zvedá kopec, v pozadí stojí chrám. A na pěti podlažích budova nabízí mnohem víc, než byste si dokázali představit. Zahrada jakoby proniká dovnitř a interiér naopak ven. Dům se zelená a kvete, přitom se zdá, že roste směrem vzhůru, stejně jako okolní dřeviny.
Skutečný charakter interiéru nemusí nutně vzniknout dokonalostí, ale jak ukazuje rekonstrukce městského bytu, i přijetím přirozených nedostatků. Pro byt v Barceloně se inspirací stala japonská filozofie wabi-sabi, která vnáší do prostoru klid, autenticitu a respekt k času.
V krajině hrabství North Ayrshire na jihozápadě Skotska, nedaleko města Beith, byl uvnitř a okolo částečně kamenné a cihlové zříceniny vybudován obytný dům, který architekti z Ann Nisbet Studio nazvali Cuddymoss. Koncipovali jej jako budovu ve zřícenině, ke které přibyly 2 nové přístavby. Výsledek vyznívá decentně, citlivě, ale když architekti místo navštívíli poprvé, moc zde z původního hospodářství nezbylo. A nebylo příliš z čeho vycházet. Čtyři vnější kamenné zdi, betonová deska, dvě cihlové stěny pro oddělení dobytka a jedna vnitřní kamenná zeď. Vnitřek ruiny byl plný trosek včetně zřícené střechy. Co s tím? Buldozer?
V severní Africe se včely chovají v rákosových úlech, med se stáčí už na jaře a důležitější než sladká produkce je samotné opylování krajiny. Když ale přestaneme hledat podobnosti a přijmeme odlišnost, otevře se před námi svět, jehož symbolem je pět století starý včelín ukrytý v údolí Sous.
Ještě než Írán začal expandovat do byznysu s tekutým černým zlatem, ropou, své bohatství odvíjel od zlata polotekutého, bílého. Holubího trusu.
V únoru letošního roku zveřejnila katalánská vláda oficiální zprávu, kterou potvrdila letité spekulace. Xalet del Catllaràs, horská chata ze začátku 20. století, umístěná v Pyrenejích jenom cca 2 hodiny cesty od Barcelony, je skutečně dílem slavného architekta Antoniho Gaudího. Po dokončení rekonstrukce tak bude jedinou Gaudím navrženou stavbou na světě, ve které budou lidé smět přespat.
Jezdí k vám „na chatu“ návštěvy až nápadně často? Možná by se vám vyplatilo postavit jim dům pro hosty. Právě tak to udělali majitelé nemovitosti v newyorském Accord.
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
