Hydroizolace spodní stavby a ochrana proti radonu: radonový index, izolace a odvětrání podloží

Konstrukce, které se dotýkají zeminy, namáhá voda v různé podobě:

• zemní vlhkost – přirozená vlhkost zeminy, která netvoří souvislou hladinu,
• stékající a prosakující voda – například po dešti, která působí jen malým tlakem,
• tlaková voda – podzemní voda se souvislou hladinou, trvale nebo dočasně nad úrovní základové spáry.

Ze zeminy navíc proniká radon, radioaktivní plyn vznikající rozpadem radia v horninách. Dostává se do domu půdním vzduchem netěsnostmi v kontaktních konstrukcích a při dlouhodobém vdechování zvyšuje riziko rakoviny plic.

Vyhláška o požadavcích na výstavbu požaduje, aby podzemní konstrukce oddělující vnitřní prostory od okolí byly chráněny před nežádoucími účinky podzemní vody a vlhkosti a aby byla budova navržena a provedena tak, aby se v ní nezvyšovala objemová aktivita radonu. Podlaha obytné místnosti musí být nejméně 0,15 m nad nejvyšší úrovní přilehlého upraveného terénu a nejméně 0,5 m nad hladinou podzemní vody, pokud není místnost proti vodě chráněna jinak.

Kdo žádá o povolení nové stavby s obytnými nebo pobytovými místnostmi, musí podle atomového zákona zajistit stanovení radonového indexu pozemku. Výjimkou jsou stavby, jejichž obvodové konstrukce budou od podloží odděleny provětrávanou vzduchovou vrstvou, nebo stavby, u nichž je projektováno protiradonové opatření založené na odvětrání radonu z podloží mimo objekt.

Radonový index se určuje z měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu a z propustnosti zeminy a vychází jako nízký, střední, nebo vysoký. Měření smí provádět jen držitel povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Výsledek je podkladem pro projektanta a patří k dokladům k žádosti o povolení stavby, jak popisuje díl o základové desce.

Ochranu navrhuje projektant podle normy ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží. Od jejího vydání v roce 2019 platí, že:

• ochrana se navrhuje vždy, i na pozemku s nízkým radonovým indexem,
• rozhoduje typ stavby a to, jak intenzivně se větrají místnosti v kontaktních podlažích; radonový index je jedním ze vstupů výpočtu,
• protiradonová izolace se navrhuje podle radonového odporu, který musí být vyšší než minimální požadovaný; tloušťka a materiál tedy vycházejí z výpočtu,
• použít lze jen materiály se stanoveným součinitelem difuze radonu, a to včetně spojů; vyžádejte si od výrobce písemné prohlášení o této hodnotě,
• kde samotná izolace nestačí, kombinuje se s odvětráním podloží nebo s ventilační vrstvou pod domem.

Cílem je, aby průměrná objemová aktivita radonu v obytných místnostech nepřekročila referenční úroveň 300 Bq/m³. Beton ani vodonepropustná „bílá vana“ nejsou samy o sobě protiradonovou ochranou.

Hydroizolace spodní stavby se navrhuje podle toho, jak moc na ni působí voda. Minimální skladby podle normy pro povlakové hydroizolace uvádí například výuka Fakulty stavební ČVUT:

• zemní vlhkost – jeden asfaltový pás, jedna hydroizolační fólie nebo asfaltový nátěr,
• prosakující voda na svislých plochách – jeden modifikovaný asfaltový pás typu SBS nebo fólie tloušťky nejméně 1,0 mm,
• prosakující voda na šikmých a níže položených plochách – dva asfaltové pásy nebo fólie nejméně 1,5 mm s kontrolou těsnosti spojů,
• tlaková voda – dva modifikované pásy, dvojitá fólie s kontrolním systémem, nebo fólie v kombinaci s vodonepropustným betonem.

Jde o minima, spolehlivější bývá víc vrstev nebo kvalitnější pás. U rodinného domu plní hydroizolace obvykle zároveň funkci protiradonové izolace, rozhodující je tedy ta přísnější z obou požadavků. Používají se asfaltové pásy modifikované SBS s nosnou vložkou z polyesterové rohože natavované na napenetrovaný podklad, nebo hydroizolační fólie, například z měkčeného PVC nebo polyetylenu, se svařenými spoji.

Bílá vana je konstrukce z vodonepropustného betonu, která izoluje sama. Vyžaduje zkušenou firmu, pečlivé ošetřování betonu a řešení pracovních spár, při trvale působící tlakové vodě se podle normy doplňuje ještě povlakovou izolací a nikdy nesmí být jediným protiradonovým opatřením.

Nopová fólie není hydroizolace. Slouží jen jako ochranná a separační vrstva izolace, například u svislých stěn podsklepení před zásypem.

Podklad musí být čistý, suchý a rovný, bez ostrých výstupků. Pod natavované pásy se nanáší penetrační nátěr. Spoje se provádějí s přesahy a svařováním podle technického listu výrobce; u protiradonové izolace jsou spoje stejně důležité jako plocha. Vodorovná izolace pod domem se musí souvisle napojit na izolaci svislých konstrukcí a na sokl, který chrání proti odstřikující vodě.

Hotovou izolaci před dalšími pracemi zkontrolujte a vyfoťte, dokud je vidět. Chraňte ji před poškozením: ochrannou vrstvou, textilií, tepelnou izolací nebo ochranným betonem, podle skladby v projektu. Po izolaci se nechodí v obuvi s ostrou podrážkou, neskladuje se na ní materiál a při zakládání první řady zdiva se nesmí poškodit.

Místa, kde izolací prochází potrubí nebo chránička, jsou nejčastějším místem poruch. Každý prostup se proto řeší systémovým prvkem – manžetou nebo prostupovou tvarovkou, kterou lze na izolaci těsně napojit –, a to i u chrániček pro kabely. Počet prostupů omezte a sdružte je do jednoho místa, pokud to jde. Proto je důležité mít všechny přípojky a chráničky osazené před betonáží desky, jak popisuje díl o přípojkách.

Odvětrání podloží snižuje množství radonu pod domem dřív, než se dostane k izolaci. Tvoří ho perforované trubky nebo ventilační vrstva v podsypu pod deskou napojené na odvětrávací potrubí. Může fungovat přirozeným tahem, nebo s ventilátorem, který se dá doplnit i později, pokud by měření v hotovém domě ukázalo zvýšené hodnoty. Vyústění se navrhuje mimo okna, vstupy a místa, kde se pobývá, například nad střechu.

Připravit trubky pod deskou je levné, dodatečně už to téměř nejde. Na pozemcích s vyšším radonovým indexem se proto vyplatí je navrhnout, i když výpočet vychází jen pro izolaci.

Jistotu, že ochrana funguje, dá až měření v obývaném domě, nejlépe v topném období. Bezplatné informativní měření v bytech a domech nabízí Radonový program České republiky: obvykle se na dva měsíce umístí dva stopové detektory, které se pak vyhodnotí. Měření v novostavbách nabízejí i firmy s povolením Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Pokud měření ukáže překročení referenční úrovně 300 Bq/m³, má vlastník podle atomového zákona usilovat o co nejnižší ozáření. Pomoci může lepší větrání, například řízené větrání s rekuperací tepla, doplnění ventilátoru do připraveného odvětrání podloží nebo dodatečné utěsnění prostupů.

1. Radonový index chybí, nebo se ochrana nenavrhne, protože index vyšel nízký.
2. Protiradonová izolace bez doloženého součinitele difuze radonu, nebo s netěsnými spoji.
3. Nopová fólie místo hydroizolace.
4. Beton nebo bílá vana jako jediná ochrana proti radonu.
5. Prostupy bez manžet a tvarovek, dodatečně provrtané chráničky.
6. Vodorovná izolace nenapojená na svislou izolaci a sokl.
7. Poškozená izolace při zdění nebo skladování materiálu na ní.
8. Odvětrání podloží vyústěné u oken nebo vstupu.
9. Žádné měření radonu po nastěhování.

Znění k 29. 9. 2026. Nový díl seriálu, vznikl rozdělením dílu o inženýrských sítích, hydroizolaci a radonu (původní díl vyšel v březnu 2016). Text vychází z atomového zákona, vyhlášky č. 422/2016 Sb. o radiační ochraně, vyhlášky č. 146/2024 Sb. o požadavcích na výstavbu a z norem ČSN 73 0601, ČSN P 73 0600 a ČSN P 73 0606 citovaných v odborných zdrojích.

1. Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, § 98 a § 99, https://www.e-sbirka.cz/sb/2016/263
2. Vyhláška č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje, § 96, https://www.e-sbirka.cz/sb/2016/422
3. Státní úřad pro jadernou bezpečnost: Radonový index pozemku a radon ve stavbách, https://sujb.gov.cz/radiacni-ochrana/prirodni-zdroje-ionizujiciho-zareni/radonovy-index-pozemku-a-radon-ve-stavbach
4. Vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, § 17, § 18 a § 22, https://www.e-sbirka.cz/sb/2024/146
5. ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží (2019): Hrebenářová, E.: Nejzásadnější změny v radonové ochraně (ASB Portal, 6. 10. 2020), https://www.asb-portal.cz/stavebnictvi/nejzasadnejsi-zmeny-v-radonove-ochrane ; Bukovský, L.: Rizika navrhování ochrany proti radonu dle nových ČSN (ČKAIT, 20. 2. 2020), https://zpravy.ckait.cz/vydani/2020-01/rizika-navrhovani-ochrany-proti-radonu/
6. ČSN P 73 0606 Hydroizolace staveb – Povlakové hydroizolace: Pazderka, J.: Hydroizolace spodní stavby, výukové podklady PS01, Fakulta stavební ČVUT v Praze, https://kps.fsv.cvut.cz/upload/files/ps01-19-hydroizolacespodnstavby.pdf
7. Radonový program ČR: Měření radonu bezplatné a komerční, https://www.radonovyprogram.cz/stavajici-stavby/stavajici-stavby-mereni-radonu/mereni-radonu-bezplatne-a-komercni/