Úsporný dům v roce 2026: povinný standard NZEB, pasivní dům a nulové emise od roku 2030

Každý nový rodinný dům musí být podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, budovou s téměř nulovou spotřebou energie, zkráceně NZEB (z anglického nearly zero-energy building). Zákon ji popisuje jako budovu s velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů. Pro rodinné domy platí tato povinnost od 1. ledna 2020. Konkrétní požadavky se řídí prováděcí vyhláškou ve znění účinném v den, kdy nabylo právní moci povolení záměru.

Požadavky stanoví vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov. Neurčuje jedno číslo pro všechny domy: energetický specialista porovná navrhovaný dům s takzvanou referenční budovou, tedy stejně velkým a stejně tvarovaným domem s předepsanými vlastnostmi konstrukcí a technických systémů. Novostavba vyhoví, když nepřekročí referenční hodnoty ve třech ukazatelích:

• průměrný součinitel prostupu tepla obálky – jak dobře izolují stěny, střecha, podlaha a okna dohromady,
• celková dodaná energie – kolik energie se do domu za rok dodá, hlavně na vytápění, ohřev vody a větrání,
• primární energie z neobnovitelných zdrojů – dodaná energie přepočtená podle toho, odkud pochází.

U posledního ukazatele rozhoduje zdroj. Vyhláška používá faktory primární energie: elektřina ze sítě má faktor 2,1, zemní plyn 1,0, dřevo a pelety 0,1 a energie okolního prostředí, kterou využívá tepelné čerpadlo, 0. Proto se požadavky nejsnáz plní s tepelným čerpadlem nebo kotlem na biomasu, kdežto přímé vytápění elektřinou v tomto ukazateli vychází nepříznivě. Od roku 2022 je požadavek na neobnovitelnou primární energii u novostaveb přísnější.

Splnění požadavků dokládá průkaz energetické náročnosti budovy (PENB). Stavebník ho přikládá k žádosti o kolaudační rozhodnutí a průkaz musí odpovídat skutečnému provedení stavby; během stavby si ho stavební úřad může vyžádat zpracovaný podle dokumentace pro provádění. Průkaz hodnotí dům ve třídách od A (mimořádně úsporná) po G (mimořádně nehospodárná) a v inzerátech při prodeji nebo pronájmu se uvádí třída podle neobnovitelné primární energie. Konkrétní třídu zákon novostavbě nepředepisuje, rozhoduje splnění referenčních hodnot. Dřívější „energetický štítek obálky budovy“ z normy ČSN 73 0540-2 nové vydání normy z roku 2025 zrušilo.

Kromě zákonného minima NZEB se používají označení, která nejsou právními kategoriemi. Pocházejí z technických norem nebo z certifikačních systémů, a proto se u každé nabídky vyplatí zeptat, podle čeho dodavatel standard vykazuje a čím ho doloží.

Nízkoenergetický dům se dříve vymezoval potřebou tepla na vytápění zhruba do 50 kWh na metr čtvereční podlahové plochy za rok. S tím, jak se zpřísnily požadavky na novostavby, popisuje aktuální vydání ČSN 73 0540-2, platné od 1. září 2025, nízkoenergetickou budovu už jen jako možný výsledek energetické modernizace stávajícího domu, ne jako cíl pro novostavbu. Vlastní kategorii nízkoenergetické budovy má Passivhaus Institut: potřeba tepla na vytápění nejvýše 30 kWh/(m²·rok) a průvzdušnost n50 nejvýše 1,0 h^-1.

Pasivní dům v užším smyslu znamená standard Passivhaus. Koncept vznikl v květnu 1988 během výzkumného pobytu Wolfganga Feista u profesora Bo Adamsona na univerzitě ve švédském Lundu. První pasivní dům, obývaný čtyřmi rodinami, byl dokončen v říjnu 1991 v Darmstadtu-Kranichsteinu; jeho vědeckou přípravu financovalo hesenské ministerstvo hospodářství a spotřeba tepla na vytápění se v něm dlouhodobě drží v průměru pod 10 kWh/(m²·rok). Feist v roce 1996 založil Passivhaus Institut (PHI) v Darmstadtu, který kritéria spravuje a budovy certifikuje.

Typické hodnoty součinitele prostupu tepla U ve W/(m2.K) pro standardní novostavbu (NZEB) a pasivní dům (PD)

Dřevostavba ve výstavbě. Pasivní standard lze splnit u dřevostavby i u zděného domu. Foto: shutterstock.com

Certifikovaný pasivní dům základní třídy Classic musí podle kritérií PHI splnit hlavně tyto hodnoty:

• potřeba tepla na vytápění nejvýše 15 kWh/(m²·rok), nebo tepelná zátěž nejvýše 10 W/m²,
• průvzdušnost n50 nejvýše 0,6 h^-1, tedy při tlakovém rozdílu 50 Pa se vzduch v domě netěsnostmi vymění nejvýše 0,6krát za hodinu,
• spotřeba obnovitelné primární energie (PER) nejvýše 60 kWh/(m²·rok),
• teplota v interiéru nad 25 °C nejvýše v 10 % hodin roku.

Třídy Plus a Premium snižují limit PER na 45 a 30 kWh/(m²·rok) a navíc vyžadují, aby dům z obnovitelných zdrojů, typicky z fotovoltaiky, vyrobil nejméně 60, resp. 120 kWh ročně na metr čtvereční zastavěné plochy. Starší kritérium celkové primární energie do 120 kWh/(m²·rok), které dodnes uvádějí některé zdroje, v aktuálních kritériích PHI nahradilo hodnocení obnovitelné primární energie. Česká norma ČSN 73 0540-2 pro pasivní a nulové budovy uvádí vlastní cílové hodnoty součinitele prostupu tepla konstrukcí. Označení „pasivní dům“ v nabídce proto může znamenat certifikát PHI, splnění hodnot normy, nebo jen reklamní nálepku – ptejte se na výpočet a na změřenou průvzdušnost.

Nulový dům vyrobí na svém pozemku za rok zhruba tolik energie, kolik spotřebuje, plusový dům (v německy mluvících zemích Plusenergiehaus, u nás se mu říká i aktivní dům) vyrobí víc. Jde o roční bilanci: v zimě dům elektřinu ze sítě odebírá, v létě přebytky dodává. Tyto pojmy nemají v českých předpisech závaznou definici a nelze je zaměňovat s budovou s nulovými emisemi podle směrnice EPBD, u níž nerozhoduje bilance výroby, ale to, že v budově nevznikají emise z fosilních paliv.

Běžnou novostavbu NZEB i pasivní dům lze postavit ze stejných materiálů – zděný, ze dřeva i z betonových dílců. Rozdíl je v důslednosti. Pasivní dům má silnější tepelnou izolaci stěn, střechy i podlahy, základy nebo desku izolované tak, aby v patě stěn nevznikaly tepelné mosty, okna s izolačními trojskly a zatepleným rámem osazená do roviny izolace, spojitou vzduchotěsnou vrstvu a vždy řízené větrání s rekuperací tepla. Každý detail – napojení oken, prostupy potrubí a kabelů, kotvení balkonů a stříšek – se navrhuje výkresem a na stavbě kontroluje.

Život v domě se neliší tolik, jak se traduje. Okna se v pasivním domě otevírat smějí; v zimě to jen není potřeba, protože čerstvý vzduch přivádí větrací jednotka, a dlouho otevřené okno by zbytečně odvětrávalo teplo. V létě je naopak noční větrání okny žádoucí. Malý zdroj tepla pro nejmrazivější zatažené dny a ohřev teplé vody potřebuje i pasivní dům.

Krb nebo kamna patří do vzduchotěsného domu jen malého výkonu, s přívodem spalovacího vzduchu z venku a schválená výrobcem pro provoz v domě s řízeným větráním. Větrací jednotka nebo digestoř totiž mohou v místnosti vytvořit podtlak, který by u topidla odebírajícího vzduch z místnosti mohl vtáhnout spaliny do domu. Revizní technik proto při revizi spalinové cesty kontroluje, zda v prostoru se spotřebičem nejsou podtlaková zařízení. Hlásič kouře je v rodinném domě povinný, detektor oxidu uhelnatého je u topidla na pevná paliva rozumná pojistka. Víc o komínech a revizích vám prozradí díl Komín v novostavbě.

Výhody

• velmi nízká potřeba tepla, a tedy malý zdroj tepla a nízké náklady na vytápění,
• vyrovnaná teplota v celém domě bez chladných stěn a průvanu,
• čerstvý vzduch i při zavřených oknech; filtry na přívodu zachytí prach a pyl z venkovního vzduchu, jak účinně, záleží na třídě filtru,
• dům při výpadku vytápění chladne jen pomalu,
• menší citlivost na ceny energií.

Nevýhody a rizika

• vyšší pořizovací cena a vyšší nároky na projektanta, dodavatele a kontrolu provedení,
• údržba větrací jednotky: výměna filtrů, čištění rozvodů a servis,
• v zimě může být vzduch sušší; pomáhá správně nastavený průtok větrání, případně entalpický výměník, který vrací část vlhkosti,
• bez venkovního stínění hrozí v létě přehřívání,
• omezený výběr krbů a kamen.

Evropská směrnice (EU) 2024/1275 o energetické náročnosti budov, zkráceně EPBD, stanoví, že od 1. ledna 2030 musí být všechny nové budovy budovami s nulovými emisemi (zero-emission building, ZEB); nové budovy veřejných subjektů už od 1. ledna 2028. Do té doby platí jako minimum NZEB. Budova s nulovými emisemi podle směrnice nezpůsobuje na místě žádné uhlíkové emise z fosilních paliv, její hranice spotřeby primární energie musí být nejméně o 10 % přísnější než hranice pro NZEB platná k 28. květnu 2024 a má umět přizpůsobit svou spotřebu, výrobu nebo skladování energie signálům zvenčí, je-li to ekonomicky a technicky proveditelné.

Lhůta pro převedení směrnice do českého práva uplynula 29. května 2026. Ministerstvo průmyslu a obchodu poslalo novelu zákona o hospodaření energií do meziresortního připomínkového řízení, které potrvá do 20. října 2026, a k datu aktualizace tohoto dílu proto nová povinnost v zákoně ještě není. Podle MPO bude standard znamenat nulovou produkci emisí z fosilních zdrojů přímo v budově; vyhoví tedy například tepelné čerpadlo nebo účinné dálkové vytápění. Ministerstvo uvádí, že přibližně 64 % nové výstavby navrhovaný standard už dnes zcela splňuje a asi 75 % novostaveb má bezemisní zdroj vytápění. Novela má zavést také dobrovolný renovační pas a Databázi energetické náročnosti budov (DEN).

Pro stavebníka, který připravuje projekt na příští roky, z toho plyne: podle směrnice nebude možné v nové budově od roku 2030 spalovat fosilní paliva, tedy ani zemní plyn v kotli, a finanční pobídky na samostatné kotle na fosilní paliva státy nesmějí poskytovat už od 1. ledna 2025. Směrnice dovoluje nepoužít nové požadavky u staveb, u nichž byla žádost o povolení podána před rozhodným datem; jak s touto možností naloží česká novela, ukáže až její konečné znění.

Směrnice dále požaduje, aby do 31. prosince 2029 měly všechny nové obytné budovy vhodné zařízení na výrobu solární energie, pokud je to technicky vhodné a ekonomicky a funkčně proveditelné. U všech nových budov se od roku 2030 bude počítat a v průkazu energetické náročnosti uvádět uhlíková stopa za celý životní cyklus (potenciál globálního oteplování, GWP), u budov s užitnou plochou nad 1 000 m² už od roku 2028. Průkazy mají používat jednotnou stupnici A až G, v níž třída A odpovídá budově s nulovými emisemi; české průkazy se zatím řídí vyhláškou č. 264/2020 Sb.

Na provoz domů s fosilním vytápěním dopadne i nový systém emisních povolenek pro budovy a silniční dopravu (ETS2): povolenky budou kupovat dodavatelé paliv a emise z dodaných paliv budou zpoplatněny od 1. ledna 2028. Co směrnice znamená pro stávající domy, rozebírá článek Bude stát nutit renovovat nejhorší domy? Co pro vás EPBD reálně znamená po roce 2026.

Vícenáklad pasivního domu se dnes porovnává s novostavbou NZEB, která je sama úsporná. Úspora provozních nákladů je proto menší a návratnost delší, než by vycházela při srovnání se starými domy.

Jako orientaci lze použít modelový rozpočet, který v prosinci 2022 zveřejnil dodavatel typových projektů rodinných domů pro svůj dvoupodlažní dům 4+kk s užitnou plochou 118,85 m². Náklady na realizaci ve standardu NZEB vyšly na 5 902 000 Kč, v pasivním standardu na 7 170 000 Kč, obojí včetně DPH – rozdíl 1 268 000 Kč, tedy 21 %. Vícenáklad tvořila hlavně dřevohliníková okna místo plastových, silnější izolace, venkovní žaluzie za 110 000 Kč a větrání s rekuperací za 151 000 Kč; ve variantě NZEB firma rekuperaci ani venkovní stínění nepočítala.

Tepelná ztráta domu klesla ze 4,0 na 2,2 kW a vypočtené roční náklady na vytápění z 36 800 na 18 500 Kč. Při úspoře 18 300 Kč ročně by se vícenáklad bez dotace splácel přes 60 let; výpočet z roku 2022 přitom počítal s dotací Nové zelené úsporám 500 000 Kč, kterou novostavba na volném pozemku v roce 2026 nedostane. Ceny platí k roku 2022 a jde o srovnání jedné firmy na vlastním projektu, podrobně ho popisuje článek Porovnání nákladů na realizaci běžného NZEB domu a domu pasivního.

Čistě finančně se tedy vyšší standard vrací pomalu a rozhodují spíš komfort, stálá teplota, čerstvý vzduch a menší závislost na cenách energií. Při rozhodování dává smysl upřednostnit to, co se na hotovém domě doplňuje těžko nebo draho: tvar a orientaci domu, okna a jejich osazení, vzduchotěsnost a přípravu venkovního stínění. Rekuperaci lze zvážit i u domu NZEB, protože řeší hlavně kvalitu vzduchu. Nabídky různých standardů si nechte spočítat na stejném projektu a se stejným rozsahem dodávky.

Úsporný dům potřebuje málo tepla, a stačí mu proto malý zdroj. Běžně se kombinuje řízené větrání s rekuperací tepla s malým tepelným čerpadlem a nízkoteplotním podlahovým nebo stěnovým vytápěním. Samotné teplovzdušné vytápění přes větrací vzduch má omezený výkon, protože množství přiváděného vzduchu je dané potřebou větrání. Používají se i kompaktní jednotky, které spojují větrání, tepelné čerpadlo a ohřev vody. Elektrické přímotopy jsou levné na pořízení, kvůli faktoru primární energie elektřiny je ale potřeba ověřit, že s nimi dům splní požadavky NZEB. Zdroje tepla podrobně srovnává díl Vytápění a ohřev vody v novostavbě.

Větrací jednotka odvádí vzduch z kuchyně, koupelen a WC a přivádí čerstvý vzduch do obytných místností a ložnic. Ve výměníku předá odváděný vzduch většinu svého tepla přiváděnému, aniž se oba proudy smísí. Vyhláška č. 146/2024 Sb. požaduje v obytné místnosti v době pobytu osob výměnu vzduchu nejméně 0,5 objemu místnosti za hodinu nebo 25 m³ venkovního vzduchu na osobu za hodinu, což by v těsném domě okny znamenalo větrat i v noci. Jednotka potřebuje pravidelnou výměnu filtrů podle pokynů výrobce a přístupné místo pro servis; rozvody mají být co nejkratší, s tlumiči hluku a čisticími otvory.

Střechu úsporného domu je dobré navrhnout rovnou pro fotovoltaiku: orientaci a sklon, prostupy kabelů, místo pro střídač a případnou baterii. Plusový dům má rozsáhlou plochu fotovoltaických panelů a za rok vyrobí víc elektřiny, než spotřebuje. Každá kilowatthodina spotřebovaná přímo v domě – na tepelné čerpadlo, ohřev vody a spotřebiče – nahradí elektřinu nakupovanou ze sítě včetně distribuce, zatímco za přebytky dodané do sítě platí obchodník jen výkupní cenu podle smlouvy. Přebytky se proto vyplatí ukládat do baterie nebo do zásobníku teplé vody, případně je sdílet s dalšími odběrnými místy přes Elektroenergetické datové centrum. O řízení spotřeby a chytrých elektroměrech píše díl Chytré domy.

Velká prosklení na jih a západ, lehké dřevostavby s malou akumulací tepla a teplejší léta mohou bez stínění vyhnat teplotu v podkroví i v obývacím pokoji nad únosnou mez. Rekuperační jednotka dům neochladí: v létě jen obtokem výměníku přivádí venkovní vzduch bez předehřevu. Letní přehřívání je proto u úsporných domů stejně důležité téma jako zimní úspory.

Vyhláška č. 146/2024 Sb. o požadavcích na výstavbu řadí tepelnou stabilitu místností v letním období a průvzdušnost obálky mezi požadavky na tepelnou ochranu budovy. Norma ČSN 73 0540-2 ve vydání z roku 2025 hodnotí letní stabilitu nově podle vnitřní operativní teploty, která zohledňuje i sálání teplých povrchů, ne jen teplotu vzduchu. Posouzení patří do projektu; vyžádejte si ho hlavně u podkrovních ložnic a místností s velkými okny.

Nejúčinnější je venkovní stínění – žaluzie, rolety, screenové rolety, markýzy nebo přesahy střechy a balkonů –, protože zachytí sluneční záření dřív, než projde sklem; vnitřní žaluzie a závěsy teplo zachytí až v místnosti. Vodítka a schránky venkovního stínění je třeba navrhnout spolu s okny; revidovaná norma ČSN 74 6077, platná od září 2026, nově upravuje i napojení vodítek na okenní rámy. Dále pomáhá noční větrání okny, masivní stropy a příčky, které teplo akumulují, a tepelné čerpadlo vzduch–voda s funkcí chlazení přes podlahové topení s hlídáním rosného bodu. Víc najdete v článku Pasivní chlazení už nemůžeme přehlížet.

Následující zásady platí pro každou úspornou novostavbu, u pasivního domu jen důsledněji. Většinu z nich je potřeba vyřešit ještě před začátkem projektu nebo během něj.

1. Pozemek a osazení domu. Ideální je mírný jižní svah, nevhodná jsou úzká údolí a místa zastíněná okolní zástavbou, terénem nebo vzrostlými stromy. Dům se obvykle posouvá k severní části pozemku, aby jižní fasáda i zahrada měly slunce. Před koupí pozemku si ověřte regulativy územního plánu, například odstupy, výšku, tvar střechy nebo orientaci hřebene, protože mohou orientaci domu omezit; změnit je lze jen změnou územního plánu, ne stavbou v rozporu s ním.

2. Kompaktní tvar. Čím menší je plocha obálky vůči objemu domu, tím menší jsou tepelné ztráty i cena. Výhodný je jednoduchý kvádr, v našich podmínkách často dvoupodlažní a delší stranou k jihu. Každý výstupek, arkýř, vikýř nebo lodžie přidává plochu obálky i tepelné mosty.

3. Tepelné zónování dispozice. Obytné místnosti patří na osluněnou stranu, na severní straně je místo pro vstup, schodiště, technickou místnost, spíž a šatny. Koupelny, WC a kuchyň je výhodné soustředit k sobě a nad sebe, zkrátí se tím rozvody vody, kanalizace i větrání. Garáž je lepší postavit samostatně, nebo ji od obytné části důsledně tepelně oddělit a utěsnit.

4. Obálka bez tepelných mostů. Tepelná izolace patří na vnější stranu konstrukcí, vnitřní zateplení je až nouzové řešení, například u památkově chráněných fasád. Tepelné mosty je potřeba přerušit hlavně v patě stěn nad základy – třeba pěnovým sklem, extrudovaným polystyrenem nebo tepelně izolační tvárnicí v první řadě zdiva – a u balkonů, věnců, překladů a kotev. Zateplovací systém se lepí a kotví podle dokumentace konkrétního systému; lepidlo se nanáší po obvodu desky a v bodech uprostřed, aby za izolací nemohl proudit vzduch.

5. Materiály a uhlíková stopa. Pasivní dům lze postavit z pálených cihel, pórobetonu, vápenopískových bloků, keramzitbetonu, betonu i dřeva. Rozhoduje součinitel prostupu tepla celé skladby, zvládnuté detaily a stále víc i uhlíková stopa materiálů, kterou výrobci uvádějí v environmentálních prohlášeních o produktu (EPD) a kterou bude směrnice EPBD u novostaveb vyžadovat v průkazu. U dřevostaveb musí být skladba stěny posouzená na kondenzaci vodní páry a vzduchotěsná vrstva z OSB desek s přelepenými spoji nebo z fólie musí být spojitá; elektroinstalace a potrubí vedou v instalační předstěně před touto vrstvou, aby se nemusela provrtávat. Běžně dostupné jsou i přírodní izolace, například dřevovláknité desky, celulóza, konopí, len nebo sláma.

6. Kniha detailů. Projekt úsporného domu má obsahovat výkresy kritických detailů – napojení oken, paty stěny, střechy a prostupů – v měřítku alespoň 1 : 10 a výpočet tepelných mostů. Specialistu na stavební fyziku je dobré přizvat už ke studii, ne až k hotovému projektu.

7. Okna: plocha, osazení a kotvení. Plochu oken navrhujte výpočtem. Okna na jih přinášejí v zimě solární zisky, i v nejlepším provedení ale izolují několikrát hůř než stěna a v létě bez stínění přehřívají. Jedno větší okno je výhodnější než tři malá, protože má menší podíl rámu; pevné zasklení je těsnější a levnější než otevíravé, na mytí je ale potřeba myslet předem. Okno se osazuje do roviny tepelné izolace, u pasivních domů často předsazenou montáží na konzoly. Připojovací spára má tři funkční vrstvy: vnitřní uzávěr musí být parotěsnější než vnější, uprostřed je tepelná izolace, například nízkoexpanzní PUR pěna, a vnější uzávěr je vodotěsný a paropropustný. Pásky se lepí na začištěné ostění. PUR pěna ani tmel nesmějí sloužit ke kotvení, okno se kotví mechanicky podle ČSN 74 6077 a montážního návodu výrobce.

8. Vzduchotěsnost jako úkol všech profesí. Vzduchotěsná vrstva musí být spojitá po celém domě. Porušit ji může elektrikář, instalatér i topenář dodatečným prostupem, proto s ní musí počítat všechny profese a každý prostup se utěsňuje manžetou nebo páskou. Odvod vzduchu z digestoře ven vytváří další otvor v obálce, v úsporném domě se proto často volí recirkulační digestoř. Kvalitu prověří měření průvzdušnosti, takzvaný blower door test, popsaný v kapitole o kontrole kvality.

9. Řízené větrání a teplá voda. V pasivním domě je větrání s rekuperací nutností, v domě NZEB vhodnou volbou. Zemní výměník pro předehřev přiváděného vzduchu je volitelný doplněk, který potřebuje pečlivý návrh i údržbu. Protože potřeba tepla na vytápění je u pasivního domu malá, tvoří velkou část jeho spotřeby energie ohřev teplé vody – vyplatí se krátké rozvody, zásobník blízko koupelny a ohřev tepelným čerpadlem nebo z fotovoltaiky.

10. Dozor a vyváženost. Zásady nejsou dogma. Když pozemek nabízí výhled na sever, lze tam navrhnout velké okno, projektant ale musí ztrátu vyrovnat jinde. Kvalitu nezajistí samotný projekt: rozhoduje dozor projektanta, technický dozor stavebníka a kontrolní měření během stavby.

Program Nová zelená úsporám je v roce 2026 určený na renovace stávajících rodinných domů a jeho hlavní formou podpory je bezúročný úvěr. Na novostavbu ho podle pravidel programu čerpat nelze. Výjimkou je nový rodinný dům na místě původní budovy, kterou žadatel odstranil bezprostředně a v souvislosti s přípravou nové stavby; pak lze získat bezúročný úvěr až do výše 2 milionů Kč, přičemž energeticky vztažná plocha nového domu smí být nejvýše 350 m². Úroky i poplatky za vedení úvěrového účtu hradí stát, domácnost splácí jen vypůjčenou částku.

Dotaci na výstavbu pasivního domu, jakou program nabízel v minulých letech, tedy novostavba na volném pozemku v roce 2026 nezíská. Žádosti o úvěr přijímá Státní fond životního prostředí od 25. června 2026 a úvěry poskytují banky a stavební spořitelny. Podmínky se mohou během programu měnit, proto si před rozhodnutím ověřte aktuální závazné pokyny na webu programu. Přehled najdete v článku Nová zelená úsporám 2026 pro rodinné domy.

Rozdíl mezi úsporným domem na papíře a ve skutečnosti vzniká na stavbě. Pomůže tento postup:

1. Projekt s výpočtem. Energetické hodnocení podle projektu, výpočet tepelných mostů u klíčových detailů a posouzení letní stability; u pasivního domu s certifikátem také výpočet v nástroji PHPP, který používá Passivhaus Institut.
2. Smlouva s měřitelnými parametry. Do smlouvy o dílo zapište cílovou průvzdušnost n50, kdo a kdy ji změří a kdo zaplatí opravy, pokud se hodnota nesplní.
3. Dozor. Autorský dozor projektanta a technický dozor stavebníka, tedy placený odborník, který hájí vaše zájmy. Pozor na pojmy: stavební dozor je podle stavebního zákona osoba, která dohlíží na stavbu prováděnou svépomocí. Kontroly a zjištění patří do stavebního deníku.
4. Dvojí blower door test. Průvzdušnost se měří podle ČSN EN ISO 9972: ventilátor osazený do otvoru dveří nebo okna vytváří v domě podtlak nebo přetlak, měří se, kolik vzduchu musí dodávat, a výsledek se přepočte na tlakový rozdíl 50 Pa jako intenzita výměny vzduchu n50. První měření udělejte po dokončení vzduchotěsné vrstvy, dokud jsou netěsnosti přístupné, závěrečné po dokončení stavby. Netěsnosti se hledají kouřem, anemometrem nebo termokamerou; termovizní snímkování obálky vypovídá nejlépe v chladném období.
5. PENB podle skutečného provedení. Ke kolaudaci musí průkaz odpovídat tomu, jak byl dům skutečně postaven. Změny během stavby, například jiná okna, tenčí izolace nebo jiný zdroj tepla, proto hlaste energetickému specialistovi včas.

Jak měření probíhá, ukazuje článek Blower door test hodnotí vzduchotěsnost obálek budov; postup povolení a kolaudace popisuje díl Povolení stavby rodinného domu.

• rozhodnutí o energetickém standardu až po dokončení projektu, kdy tvar, orientace a okna už nejdou levně změnit,
• velká jižní a západní prosklení bez venkovního stínění,
• spoléhání na tloušťku izolace a podcenění detailů a vzduchotěsnosti,
• dodatečné prostupy instalací po prvním měření průvzdušnosti,
• krb nebo kamna bez přívodu vzduchu z venku a bez souladu s větráním,
• rekuperace bez výměny filtrů a s dlouhými, hlučnými rozvody,
• srovnávání nabídek „pasivních“ domů bez výpočtu a bez sjednané hodnoty n50,
• rozpočet postavený na dotaci na novostavbu, kterou program Nová zelená úsporám v roce 2026 neposkytuje.

Aktualizované znění k 29. 9. 2026. Původní díl vyšel v lednu 2016. Kapitola se zásadami návrhu volně vychází z desatera nízkoenergetické výstavby Ing. arch. Josefa Smoly z knihy Stavba rodinného domu krok za krokem (Grada, 2007) a z článku Desatero nízkoenergetického domu v Hospodářských novinách z 19. 2. 2007, upraveného podle dnešních předpisů a praxe. Text byl přepracován podle zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, vyhlášky č. 264/2020 Sb. o energetické náročnosti budov, vyhlášky č. 146/2024 Sb. o požadavcích na výstavbu, směrnice (EU) 2024/1275 o energetické náročnosti budov a návrhu její transpozice (MPO, září 2026), kritérií Passivhaus Institutu, nového vydání ČSN 73 0540-2 (2025) a ČSN 74 6077 (2026) a pravidel programu Nová zelená úsporám 2026. Ceny jsou orientační a platí k datu uvedeného zdroje. Fotografie: shutterstock.com; blower door test: Ecotribu, Wikimedia Commons (volné dílo); graf: R. Ploß.

1. Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, § 2 odst. 1 písm. w), § 7 a § 7a, https://www.e-sbirka.cz/sb/2000/406
2. Vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov, § 3, § 6 a přílohy č. 1 až 3, https://www.e-sbirka.cz/sb/2020/264
3. Vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, § 19 odst. 2 a § 22 odst. 1, https://www.e-sbirka.cz/sb/2024/146
4. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1275 o energetické náročnosti budov, čl. 7, 10, 11, 17, 19 a 35, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32024L1275
5. MPO: Novela zákona o hospodaření energií nastaví předvídatelná pravidla pro budoucnost (23. 9. 2026), https://mpo.gov.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/novela-zakona-o-hospodareni-energii-nastavi-predvidatelna-pravidla-pro-budoucnost--294670/ ; MPO: Co musí splňovat nové stavby ohledně energií? Odpovídá MPO (21. 11. 2019), https://mpo.gov.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/co-musi-splnovat-nove-stavby-ohledne-energii--odpovida-mpo--250772/
6. MŽP: EU ETS2 – emisní obchodování v sektoru budov, silniční dopravy a dalších odvětví, https://mzp.gov.cz/cz/agenda/klima-a-energetika/emisni-obchodovani/eu-ets2-emisni-obchodovani-v-sektoru-budov-silnicni-dopravy-a-dalsich-odvetvi
7. Vyhláška č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty, příloha č. 1, https://www.e-sbirka.cz/sb/2016/34 ; vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, § 15 odst. 5, https://www.e-sbirka.cz/sb/2008/23
8. Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, § 161, § 165 a § 166, https://www.e-sbirka.cz/sb/2021/283
9. Passive House Institute: Institute, https://passivehouse.com/en/home/institute/ ; 15 years Passive House in Darmstadt-Kranichstein, https://passivehouse.com/former_conferences/Kran/First_Passive_House_Kranichstein_en.html ; Passivhaus Trust: The Passivhaus criteria, https://www.passivhaustrust.org.uk/UserFiles/File/The%20Passivhaus%20criteria.pdf
10. TZB-info: Svoboda, Z. – Nová ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov, část 2: Požadavky, vydána (26. 8. 2025), https://stavba.tzb-info.cz/prostup-tepla-stavebni-konstrukci/28808-nova-csn-73-0540-2-tepelna-ochrana-budov-cast-2-pozadavky-vydana ; Tywoniak, J. – K novému znění ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov (5. 6. 2025), https://stavba.tzb-info.cz/prostup-tepla-stavebni-konstrukci/28536-k-novemu-zneni-csn-73-0540-2-tepelna-ochrana-budov
11. TZB-info: ČSN 74 6077 Okna a vnější dveře – Požadavky na zabudování po revizi zveřejněna na ČSN ONLINE (27. 8. 2026), https://stavba.tzb-info.cz/okna-dvere/134957-csn-74-6077-okna-a-vnejsi-dvere-pozadavky-na-zabudovani-po-revizi-zverejnena-na-csn-online ; Čemus, R. – Montáž oken konečně s vlastní prováděcí normou ČSN 74 6077 (2. 6. 2014), https://stavba.tzb-info.cz/normy-a-pravni-predpisy-okna-dvere/11293-montaz-oken-konecne-s-vlastni-provadeci-normou-csn-74-6077
12. Nová zelená úsporám: Časté dotazy – bezúročný úvěr, https://novazelenausporam.cz/caste-dotazy/bezurocny-uver/ ; Základní informace, https://novazelenausporam.cz/zakladni-informace/ ; TZB-info: Nová zelená úsporám 2026 – zvýhodněné úvěry pro rodinné domy (4. 6. 2026), https://stavba.tzb-info.cz/zelena-usporam-na-tzb-info/29930-nova-zelena-usporam-2026-zvyhodnene-uvery-pro-rodinne-domy
13. Orientační ceny: modelový rozpočet komerčního dodavatele typových domů z prosince 2022, dostupný online v září 2026
14. ČESKÉSTAVBY.cz: rubriky Nízkoenergetické domy, https://www.ceskestavby.cz/clanky/nizkoenergeticke-domy/ , a Pasivní domy, https://www.ceskestavby.cz/clanky/pasivni-domy/ ; Pasivní dům je návykový a měl by být samozřejmostí, říká architekt Josef Vostracký (video), https://www.ceskestavby.cz/clanky/video-pasivni-dum-je-navykovy-a-mel-by-byt-samozrejmosti-rika-architekt-josef-vostracky-34521.html