Vytápění a ohřev vody v novostavbě: tepelné čerpadlo, plyn, dřevo a co platí v roce 2026

Výběr vytápění nezačíná v katalogu, ale u dvou čísel z projektu. Tepelná ztráta ve wattech říká, jaký výkon musí zdroj dodat v nejchladnějším dni; počítá ji projektant vytápění podle normy ČSN EN 12831-1 pro každou místnost zvlášť. Potřeba tepla v kilowatthodinách za rok říká, kolik energie dům spotřebuje na vytápění a na ohřev vody; z ní vycházejí provozní náklady. Pro představu: v našem letošním srovnání nákladů jsme počítali s domem o 150 m² s tepelnou ztrátou 7 kW, který za rok potřebuje 14 MWh na vytápění a 4 MWh na teplou vodu. Zdroj se navrhuje na skutečnou ztrátu, ne „s rezervou pro jistotu“. Předimenzované tepelné čerpadlo nebo kotel často spínají a vypínají, hůř regulují a rychleji se opotřebují.

Druhý mantinel dává zákon. Každá nová budova musí podle zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií splnit požadavky na budovu s téměř nulovou spotřebou energie (NZEB). Splnění se dokládá průkazem energetické náročnosti budovy (PENB): nejprve pro povolení, na vyžádání úřadu i v průběhu stavby a k žádosti o kolaudaci průkazem podle skutečného provedení. Průkaz porovnává tři ukazatele s referenční budovou: průměrný součinitel prostupu tepla obálky, celkovou dodanou energii a neobnovitelnou primární energii. Právě poslední ukazatel rozhoduje o zdroji tepla. Vyhláška č. 264/2020 Sb. přiřazuje každému energonositeli faktor: elektřina ze sítě 2,1, zemní plyn 1,0, dřevo a pelety 0,1, energie okolního prostředí, kterou využívá tepelné čerpadlo, 0. Dům vytápěný přímotopy nebo elektrokotlem proto vychází v průkazu násobně hůř než tentýž dům s tepelným čerpadlem a projektant ho do požadovaného standardu obvykle nedostane bez dalších opatření.

Výhled: směrnice EU 2024/1275 o energetické náročnosti budov požaduje, aby od 1. ledna 2030 byly všechny nové budovy „budovami s nulovými emisemi“. Jak přesně tento požadavek promítne česká legislativa, se teprve ukáže, směr je ale jasný: fosilní kotel jako hlavní zdroj tepla v novostavbě je řešení s krátkým výhledem.

Statistika ministerstva průmyslu za rok 2025 mluví jasně: tepelné čerpadlo mělo téměř 34 % nově zkolaudovaných bytů v rodinných a bytových domech (o rok dříve 28 %), v provozu je jich v Česku přibližně 330 000 a 92 % nových instalací tvoří typ vzduch–voda, zhruba napůl v provedení split a monoblok.

Princip je stejný jako u ledničky, jen obráceně: chladivo ve výparníku odebírá teplo venkovnímu vzduchu, zemi nebo vodě, kompresor ho stlačí na vyšší teplotu a v kondenzátoru ho předá topné vodě. Účinnost popisuje topný faktor: COP v jednom provozním bodu a SCOP za celou sezónu. Při SCOP 3,2, se kterým počítalo naše srovnání, vyrobí čerpadlo z jedné kilowatthodiny elektřiny přibližně 3,2 kWh tepla. Čím nižší teplotu topné vody soustava potřebuje, tím vyšší faktor; proto k tepelnému čerpadlu patří podlahové topení nebo velké radiátory (viz dále).

Vzduch–voda je nejlevnější na pořízení a nepotřebuje pozemek. Výkon s mrazem klesá, a tak se doplňuje elektrickým dohřevem, který se sepne jen ve špičkách. U splitu je venku výparník s kompresorem a do domu vede chladivový okruh; u monobloku je celý okruh venku a do domu jde topná voda, kterou v mrazu chrání nemrznoucí směs nebo protizámrazová ochrana. Země–voda čerpá teplo z hlubinných vrtů nebo z plošného kolektoru v nezámrzné hloubce; má stabilní výkon a vyšší faktor, ale i vyšší cenu a zemní práce. Vrt pro tepelné čerpadlo, z něhož se voda neodebírá, vyžaduje souhlas vodoprávního úřadu podle § 17 vodního zákona a úřad může chtít vyjádření hydrogeologa. Voda–voda odebírá spodní vodu ze studny a vrací ji do druhé; potřebuje vydatný zdroj ověřený hydrogeologickou čerpací zkouškou a povolení k nakládání s vodami podle § 8 vodního zákona. U novostavby je čerpadlo součástí projektu a povolení záměru; při dodatečné instalaci na hotový dům jde o stavební úpravu pro obnovitelný zdroj do 100 kW, která podle přílohy č. 1 stavebního zákona povolení nevyžaduje, pokud nezasahuje do nosných konstrukcí a splňuje požární požadavky.

Chladiva. Nařízení EU 2024/573 o fluorovaných skleníkových plynech postupně zakazuje uvádět na trh čerpadla s chladivy s vysokým potenciálem globálního oteplování (GWP): od 1. ledna 2027 monobloky a splity vzduch–voda do 12 kW s chladivem s GWP nad 150, tedy s dnes běžnými R410A i R32; od roku 2032 monobloky s jakýmkoli fluorovaným plynem a od roku 2035 i malé splity. Výrobci proto přecházejí na propan (R290), který není fluorovaný plyn, ale je hořlavý a klade nároky na umístění venkovní jednotky podle pokynů výrobce. Při výběru se ptejte na chladivo a na dostupnost servisu po roce 2030.

Hluk je nejčastější příčinou sporů se sousedy. Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. stanoví u obytných staveb hygienický limit hluku ze stacionárních zdrojů 50 dB ve dne a 40 dB v noci v chráněném venkovním prostoru sousedovy stavby, u hluku s tónovými složkami ještě o 5 dB méně. Projektant má hladinu akustického výkonu jednotky přepočítat k hranici pozemku a k sousedově ložnici; pomůže odstup, natočení výfuku, tichý noční režim nebo protihluková stěna. Pamatujte i na odvod kondenzátu, který v zimě nesmí vytvářet ledovou plochu na chodníku.

Elektřina za nízký tarif. Domácnost s tepelným čerpadlem má nárok na dvoutarifovou distribuční sazbu D 57d s nízkým tarifem nejméně 20 hodin denně; vysoký tarif nikdy netrvá souvisle déle než hodinu. Podmínkou je, aby příkon topných spotřebičů včetně akumulačního ohřívače vody činil nejméně 40 % hodnoty hlavního jističe, nebo aby odběratel doložil, že výkon odpovídá tepelným ztrátám domu, případně kryje nejméně 80 % potřeby tepla na vytápění podle PENB. Topné spotřebiče musí být ve vysokém tarifu blokovány, kompresor čerpadla ne. Sazbu přiznává distributor na základě dokumentace, obvykle revizní zprávy a výpočtu tepelných ztrát.

Peníze. V našem srovnání z července 2026 vyšlo tepelné čerpadlo vzduch–voda na zhruba 240 000 Kč proti 95 000 Kč za plynový kondenzační kotel, provoz modelového domu ale stál 29 276 Kč za rok proti 45 000 Kč u plynu a 97 200 Kč u elektrokotle. Nová zelená úsporám počítá v roce 2026 s bezúročným úvěrem až 350 000 Kč na čerpadlo vzduch–voda a 400 000 Kč na země–voda nebo voda–voda (podrobnosti v závěru). Bonus navíc: reverzní chod umožňuje v létě chladit podlahou nebo přes fancoily.

Od září 2015 se smějí podle nařízení EU č. 813/2013 uvádět na trh jen plynové kotle do 70 kW se sezónní účinností nejméně 86 %, což v praxi splní pouze kondenzační kotel. Ten získává teplo i z vodní páry ve spalinách, ale jen když se do něj vrací dostatečně chladná voda; s podlahovým topením kondenzuje celou sezónu, s malými radiátory na 70 °C jen zčásti. Spaliny odvádí vlastní spalinová cesta (podrobně v dílu 14 o komínech); vyhláška č. 146/2024 Sb. připouští u plynových spotřebičů do 24 kW vyústění obvodovou stěnou, pokud je zajištěn bezpečný rozptyl spalin a odstupy od oken a sousedních budov. Přípojku, plynoměr a domovní rozvody popisuje díl Přípojka a rozvod plynu.

Ekonomika je jednoznačná v pořizovací ceně a nevýhodná v provozu: v modelovém domě stál plyn 45 000 Kč za rok, tedy o polovinu víc než tepelné čerpadlo, a jde o fosilní palivo, s jehož útlumem evropská legislativa počítá. Podporu plynové kotle nedostanou: Nová zelená úsporám podporuje jen obnovitelné zdroje a směrnice 2024/1275 zakazuje členským státům od roku 2025 finanční pobídky na samostatné kotle na fosilní paliva a ukládá jim plány jejich postupného vyřazování. Úplný zákaz prodeje od roku 2029, který Evropská komise navrhovala v rámci ekodesignu, byl na začátku roku 2026 stažen, takže kotel koupený dnes lze provozovat po celou životnost. Rozumný scénář pro plyn v novostavbě: plynofikovaná obec, napjatý rozpočet a soustava navržená nízkoteplotně tak, aby šel kotel později nahradit tepelným čerpadlem; případně hybrid, kde kotel kryje jen špičky v mrazech.

Kotle na dřevo a pelety zůstávají nejlevnějším provozem: v modelovém domě vyšlo kusové dřevo ve zplyňovacím kotli na 27 300 Kč a pelety v automatickém kotli na 35 445 Kč za rok. Platí se za to prací, místem pro palivo a komínem.

Předpisy. Od 1. září 2024 se v rodinných domech nesmějí provozovat kotle na pevná paliva 1. a 2. emisní třídy (zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, § 17 a § 41); třídu najdete na výrobním štítku a v dokladu o kontrole, za porušení hrozí pokuta až 50 000 Kč. Zákaz se netýká kamen, krbových vložek a sporáků, které vytápějí přímo místnost. Nové kotle musí od roku 2020 splňovat požadavky ekodesignu podle nařízení EU 2015/1189, takže koupí nového kotle chybu neuděláte; pozor jen na bazarové kusy. Každý kotel na pevná paliva o příkonu 10 až 300 kW napojený na teplovodní soustavu musí projít kontrolou technického stavu a provozu nejméně jednou za tři roky, kterou dělá odborně způsobilá osoba proškolená výrobcem; doklad si může vyžádat obecní úřad obce s rozšířenou působností. V kotlích do 300 kW je zakázáno spalovat hnědé uhlí energetické, lignit, uhelné kaly a proplástky a obec může vyhláškou zakázat další paliva.

Zplyňovací kotel na kusové dřevo potřebuje dobře proschlé dřevo a akumulační nádrž, do které jednou denně „nabije“ teplo při plném výkonu; bez ní kotel doutná, dehtuje a nesplní deklarované emise. Objem nádrže určí projektant podle výkonu kotle. Automatický kotel na pelety se zásobníkem a šnekovým podavačem se obsluhou blíží plynu: pelety se doplňují jednou za dny až týdny podle velikosti zásobníku, popel se vynáší podle provozu. Kupujte certifikované dřevní pelety bez kůry (třída ENplus A1); levné pelety s příměsemi tvoří spečence a zanášejí výměník. Sklad pelet musí být suchý; vlhké pelety se rozpadají.

Bezpečnost. Ručně přikládaný kotel a každé lokální topidlo s teplovodním výměníkem napojené na uzavřenou soustavu musí mít podle norem ČSN EN 303-5, ČSN EN 13240 a ČSN EN 13229 zařízení proti přehřátí, které funguje i při výpadku proudu: nejčastěji dochlazovací smyčku s termostatickým ventilem, který při teplotě kolem 95 °C pustí do výměníku studenou vodu z vodovodu. Automatický kotel ji mít nemusí. K tomu patří pojistný ventil, expanzní nádoba a ochrana proti nízké teplotě vratné vody. Chybějící zabezpečení je podle soudních znalců hlavní příčinou havárií a důvodem, proč pojišťovna odmítne plnění. Přívod spalovacího vzduchu, komín, revize a čištění řeší díl 14.

Krbová kamna nebo vložku chce do novostavby většina stavebníků, a i když má dům tepelné čerpadlo, jsou rozumnou zálohou pro výpadek proudu. Od 1. ledna 2022 musí sériově vyráběná lokální topidla na tuhá paliva splňovat ekodesign podle nařízení EU 2015/1185 (účinnost, emise prachu a oxidu uhelnatého); u kamen s prohlášením o shodě tedy emisní třídu neřešíte, u individuálně stavěných kachlových kamen ručí za návrh kamnář. V těsné novostavbě s řízeným větráním se topidlo připojuje na externí přívod spalovacího vzduchu; vyhláška č. 146/2024 Sb. přívod dostatečného množství spalovacího vzduchu ke spotřebičům výslovně vyžaduje a bez něj hrozí, že digestoř nebo větrací jednotka vytvoří podtlak a spaliny půjdou do místnosti.

Teplovodní krbová vložka předává část tepla do otopné soustavy a do zásobníku teplé vody. Nejlépe funguje s akumulační nádrží, do níž se teplo z jednoho zatopení uloží a soustava ho pak rozdává podle regulace; bez nádrže se v dobře zatepleném domě rychle přetopí místnost s krbem, zatímco výměník nemá teplo kam dát. Pro vložku platí totéž zabezpečení jako pro kotel: dochlazovací smyčka, pojistný ventil, expanzní nádoba a oběhové čerpadlo se záložním napájením. Poměr výkonu do vody a do místnosti se u jednotlivých vložek liší, do projektu proto patří konkrétní model, ne „nějaký krb“.

Kachlová kamna jsou akumulační topidlo: keramický plášť a tahový systém nasají teplo z jednoho nebo dvou intenzivních zátopů denně a pak hodiny sálají při nízké povrchové teplotě. Výhodou je příjemné sálavé teplo a nezávislost na elektřině, nevýhodou pomalý náběh a horší regulace; hodí se proto jako doplněk k tepelnému čerpadlu nebo do domu, kde se dřevem topí rádo a pravidelně. Zdravotní přísliby, které se kolem sálavého vytápění tradují, jsme z dílu vypustili: sálavé teplo je příjemné, ale před nemocemi nechrání. Krbům a kamnům se věnuje samostatný díl 31.

Přímé elektrické vytápění má nejnižší pořizovací cenu, nejjednodušší instalaci a nejdražší provoz. Elektrokotel, přímotop, topná fólie i infrapanel promění kilowatthodinu elektřiny v kilowatthodinu tepla; tepelné čerpadlo z ní udělá zhruba trojnásobek. V modelovém domě proto vyšel elektrokotel na 97 200 Kč za rok proti 29 276 Kč u čerpadla. Tvrzení o třicetiprocentních úsporách infratopení nemá fyzikální oporu: sálavé teplo dovolí o něco nižší teplotu vzduchu při stejném pocitu tepla, spotřebu ale zásadně neřeší.

Druhou překážkou je průkaz energetické náročnosti. Elektřina ze sítě má faktor neobnovitelné primární energie 2,1, takže dům s přímotopy jako hlavním zdrojem požadavek na budovu s téměř nulovou spotřebou obvykle nesplní; fotovoltaika na střeše bilanci zlepší, v zimě ale vyrábí zlomek toho, co dům spotřebuje. Přímé elektrické vytápění má proto v novostavbě místo jako doplněk: elektrická topná rohož v koupelně, kde chcete teplou dlažbu i mimo topnou sezónu, elektrická patrona v koupelnovém žebříku, infrapanel v občas užívané pracovně nebo zádveří, temperování chaty. Sazba D 57d platí i pro přímotopy a hybridní vytápění, distributor je ale může v době nízkého tarifu blokovat až dvě hodiny denně.

Zkratka TUV znamená teplá užitková voda; dnes se používá jen „teplá voda“ (TV), protože jde o ohřátou pitnou vodu. V dobře zatepleném domě tvoří její ohřev podstatnou část celkové spotřeby energie, v našem modelu 4 z 18 MWh, a na rozdíl od vytápění běží celý rok. Proto se řeší společně se zdrojem tepla.

• Tepelné čerpadlo pro vytápění ohřívá i zásobník teplé vody, obvykle na 50 až 55 °C, kde má nejlepší účinnost. Objem zásobníku podle počtu osob a odběrových špiček navrhne projektant; kombinované nádrže šetří místo v technické místnosti.
• Samostatné tepelné čerpadlo na teplou vodu (kompaktní jednotka se zásobníkem, která odebírá teplo ze vzduchu v technické místnosti nebo zvenku) je řešení pro dům s kotlem na dřevo nebo plyn a pro léto, kdy se hlavní kotel nevyplatí zapínat.
• Fotovoltaika s regulátorem přebytků posílá nevyužitou elektřinu do topné patrony bojleru; je to nejlevnější „baterie“ v domě, přes léto pokryje ohřev téměř celý, v zimě málo. Nová zelená úsporám podporuje FVE úvěrem 25 000 Kč na kWp.
• Sluneční termické kolektory ohřívají vodu přímo; v létě pokryjí potřebu celou, v zimě potřebují dohřev, takže samy vodu celoročně neohřejí. Proti fotovoltaice ztrácejí na univerzálnosti, program je ale stále podporuje (úvěr až 100 000 Kč, u zranitelných domácností dotace 60 000 Kč).
• Plynový kombinovaný kotel ohřívá vodu průtokově nebo v malém zásobníku; jednoduché, ale závislé na plynu.

Legionella. Bakterie, které způsobují legionářskou nemoc, se množí ve stojaté vodě při teplotách zhruba od 20 do 45 °C, nejrychleji kolem 40 °C; nad 45 °C se přestávají množit a při 50 až 55 °C jich ubývá během hodin, občasné přehřátí zásobníku na 60 až 70 °C je proto osvědčená dezinfekce. Státní zdravotní ústav doporučuje, aby teplota teplé vody po odtočení neklesla pod 50 °C, optimálně byla nad 55 °C, a vyhláška pro dodávku teplé vody požaduje na výtoku 45 až 60 °C. U tepelného čerpadla, které vodu drží kolem 50 °C, proto zapněte periodické přehřátí zásobníku nad 60 °C (většina regulací ho umí, dohřívá elektrická patrona), nevolte zbytečně velký zásobník, ve kterém voda dlouho stojí, a po dovolené nechte teplou vodu odtéct. Cirkulační potrubí izolujte a veďte tak, aby neohřívalo studenou vodu; i v ní se legionely množí.

Standardem je dnes dvoutrubková soustava s nuceným oběhem: uzavřená, s membránovou expanzní nádobou, pojistným ventilem a oběhovým čerpadlem s řízenými otáčkami. Samotížné a jednotrubkové soustavy do novostavby nepatří, protože se špatně regulují a nejsou stavěné na nízké teploty. A právě nízká teplota topné vody je klíčové slovo: tepelné čerpadlo a kondenzační kotel pracují nejúsporněji, když jim stačí voda kolem 35 °C pro podlahové topení nebo do 55 °C pro radiátory.

Teplovodní podlahové topení je v novostavbě nejčastější volba: velká plocha, nízká teplota, rovnoměrné sálání a volné stěny. Musí být v projektu, protože určuje skladbu podlahy: tepelná izolace, systémová deska nebo síť s trubkami, dilatace a roznášecí vrstva, tedy cementová nebo anhydritová (síranová) mazanina, každá s jinou tloušťkou, dobou vysychání a pravidly pro vlhké prostory. Do koupelen a kuchyní patří dlažba, u plovoucích a dřevěných podlah se hlídá tepelný odpor krytiny podle výrobce. Podlaha reaguje pomalu, v řádu hodin; regulace po místnostech s prostorovými termostaty a ekvitermní řízení zdroje jsou proto samozřejmost, ne příplatek. Elektrické podlahové topení (fólie, rohože, kabely) má smysl při rekonstrukci s malou stavební výškou a v koupelně jako doplněk; jako hlavní zdroj naráží na náklady i na průkaz energetické náročnosti.

Radiátory se v nízkoteplotní soustavě dimenzují větší než dřív, nejlépe deskové s malým vodním obsahem, které rychle reagují; koupelnový žebřík doplňte elektrickou patronou, aby hřál i mimo topnou sezónu. Osvědčené zásady platí dál: těleso pod okno v šířce okna, volné proudění vzduchu kolem něj, přístup k termostatické hlavici a odvzdušňovacímu ventilu, připojení podle výrobce (jinak klesá výkon), uzavíratelnost na přívodu i vratce a tlaková a topná zkouška s písemným protokolem. Nezapomeňte na hydraulické vyvážení: přednastavitelné ventily nebo průtokoměry na rozdělovači podlahového topení zajistí, že okruhy na konci větve nezůstanou studené. Zákon o hospodaření energií výslovně ukládá vybavit vnitřní tepelná zařízení přístroji regulujícími dodávku tepla, tedy termostatickými hlavicemi nebo zónovou regulací.

Pro topení a podlahové okruhy se dnes používají trubky PE-X nebo PE-RT s kyslíkovou bariérou (vrstva EVOH brání pronikání kyslíku, který by korodoval kotel a radiátory), vícevrstvé trubky PE-X/Al/PE s hliníkovou vložkou, které drží tvar a mají malou roztažnost, PP-RCT pro rozvody vody, měď a nerez nebo uhlíková ocel v lisovaném provedení. Lisované spoje mají výhody, které v dílu zůstávají: montáž bez otevřeného ohně, rychlost a přechody mezi materiály přes systémové fitinky; ke každé značce patří vlastní lisovací čelisti a záruka výrobce platí jen pro celý systém. Rozvody v nevytápěných prostorech, v podlaze mimo topné okruhy a stoupačky izolujte; teplo v technické místnosti nebo v základové desce je ztráta.

Montáž otopné soustavy patří topenářské firmě, ne svépomoci: dostanete dokumentaci skutečného provedení, protokol o tlakové zkoušce, o topné zkoušce a o hydraulickém vyvážení, záruku na systém a podklady ke kolaudaci. Před zalitím podlahových okruhů musí být okruhy natlakované a tlak se sleduje i během betonáže; potom se podlaha zahřívá postupně podle protokolu výrobce mazaniny, ne naplno první den.

Regulace v roce 2026 není termostat na zdi, ale software zdroje tepla. Ekvitermní regulace mění teplotu topné vody podle venkovní teploty, takže tepelné čerpadlo topí v mírné zimě vodou kolem 30 °C a šetří; je základem každé instalace s čerpadlem nebo kondenzačním kotlem. Zónová regulace dělí dům na místnosti nebo zóny s vlastními termostaty a pohony na rozdělovači podlahového topení; hlídejte, aby při zavření většiny zón zbyl zdroji dostatečný průtok (přepouštěcí ventil nebo akumulační nádrž). Chytré termostaty a aplikace umožňují časové programy, geolokaci a přehled spotřeby, hlavní úspora je ale v nízké teplotě vody, ne v aplikaci; procenta úspor, která výrobci uvádějí, berte jako marketing.

Novou vrstvou je řízení podle fotovoltaiky a tarifu: regulátor přebytků nebo rozhraní SG Ready dá čerpadlu pokyn, aby za slunečného poledne dohřálo zásobník nebo o stupeň přetopilo akumulační nádrž, a při dvoutarifové sazbě D 57d využilo levnější hodiny; hromadné dálkové ovládání distributora přitom blokuje přímotopy, ne kompresor. Kdo má baterii nebo elektromobil, řeší priority v jedné aplikaci.

Chlazení. Rekuperace nechladí, má jen letní bypass, který vede vzduch mimo výměník. Chladit umí reverzní tepelné čerpadlo: podlahovým topením jen mírně (teplota vody nesmí klesnout pod rosný bod, jinak se podlaha orosí), účinněji přes stropní chlazení nebo fancoily, případně klasická klimatizace. V domě s velkými prosklenými plochami řešte především venkovní stínění; to je levnější než jakékoli chlazení.

Těsná novostavba potřebuje řízené větrání. Vyhláška č. 146/2024 Sb. požaduje v obytné místnosti při pobytu osob intenzitu větrání nejméně 0,5 h^-1 nebo 25 m³ čerstvého vzduchu na osobu a hodinu, přirozeným větráním, vzduchotechnikou nebo jejich kombinací; u domu s těsnými okny to okny spolehlivě nezajistíte, aniž byste vypouštěli teplo. Rekuperační jednotka vede odpadní vzduch z koupelen a kuchyně přes výměník, který předehřívá čerstvý vzduch do obytných místností; větrání tak přestane být největší tepelnou ztrátou domu. Do projektu patří trasy rozvodů, tlumiče hluku, místo pro jednotku a filtry a hlavně vazba na spotřebiče na pevná paliva: kamna nebo krb v domě s podtlakovým větráním potřebují externí přívod vzduchu a často i tlakový hlídač. Nová zelená úsporám podporuje řízené větrání úvěrem až 200 000 Kč. Podrobně se rekuperaci věnuje díl 27 seriálu.

Podpora se v roce 2026 zásadně změnila a podmínky se dál upravují; ověřte proto vždy aktuální závazné pokyny na webu programu Nová zelená úsporám.

• Bezúročný úvěr z Nové zelené úsporám nahradil pro většinu majitelů rodinných domů dotaci: na dílčí opatření až 750 000 Kč, na komplexní renovaci až 2 000 000 Kč, minimum 100 000 Kč; splatnost 10 let do 500 000 Kč a 15 let nad tuto částku, u zranitelných domácností až 25 let. Úroky hradí Státní fond životního prostředí, žadatel splácí bance nebo stavební spořitelně jen jistinu. Příjem žádostí běží od 25. června 2026 do 31. října 2029 nebo do vyčerpání prostředků, banky úvěry poskytují od září 2026. Orientační stropy podle opatření: tepelné čerpadlo vzduch–voda 350 000 Kč, země–voda a voda–voda 400 000 Kč, kotel na biomasu 200 000 až 300 000 Kč, solární ohřev vody 100 000 Kč, fotovoltaika 25 000 Kč na kWp (nejvýše 400 000 Kč), rekuperace 200 000 Kč. Plynové kotle podporu nemají. Komplexní renovace vyžaduje zateplení obálky, výměnu neekologického zdroje a alespoň jeden obnovitelný zdroj; k dílčí žádosti se dokládá renovační pas, ke komplexní energetické hodnocení s PENB.
• Novostavba: běžná novostavba na volném pozemku podporu z programu nemá. Výjimkou je nový dům postavený na místě budovy, kterou žadatel odstranil, s energeticky vztažnou plochou do 350 m².
• NZÚ Light zůstává dotací pro zranitelné domácnosti (příjemci dávky státní sociální pomoci, domácnosti s velmi nízkými příjmy v nezatepleném domě, starobní důchodci a příjemci invalidního důchodu 3. stupně s nižšími příjmy): celkem až 400 000 Kč, z toho na zateplení až 250 000 Kč a na zdroj tepla nebo obnovitelný zdroj až 150 000 Kč; solární ohřev nebo tepelné čerpadlo na vodu 60 000 Kč, fotovoltaika 120 000 Kč. Kotlíkové dotace skončily v srpnu 2024.
• Povinnosti: průkaz energetické náročnosti při stavbě, prodeji i pronájmu; kontrola kotle na pevná paliva jednou za tři roky; revize spalinové cesty před uvedením do provozu a kontrola kominíkem jednou ročně (díl 14); výchozí revize plynového a elektrického zařízení, které se dokládají ke kolaudaci.

Podrobnosti k programu najdete v našem článku Nová zelená úsporám 2026 pro rodinné domy, srovnání provozních nákladů v článku Čím topit v roce 2026 nejlevněji a povinnosti před topnou sezónou v průvodci Jak připravit vytápění na zimu bez pokut a havárií.

• Zdroj vybraný podle sousedů nebo katalogu místo podle tepelné ztráty a PENB; předimenzované tepelné čerpadlo, které cykluje.
• Venkovní jednotka pod sousedovým oknem bez hlukového posouzení; kondenzát vytékající na chodník.
• Podlahové topení, které se do projektu dostalo až po návrhu podlah; chybějící dilatace a krytina s velkým tepelným odporem.
• Radiátory dimenzované na 70 °C u tepelného čerpadla; soustava bez hydraulického vyvážení.
• Krb nebo kamna v těsném domě bez externího přívodu vzduchu; teplovodní vložka bez dochlazovací smyčky a akumulační nádrže.
• Zásobník teplé vody trvale pod 50 °C bez periodického přehřátí.
• Přímotopy nebo infrapanely jako hlavní zdroj kvůli nízké pořizovací ceně; provoz je trojnásobný a průkaz neprojde.
• Žádost o podporu podaná podle loňských podmínek; program je jiný než před rokem.

Aktualizované znění k 25. 9. 2026. Původní díl vyšel 18. 4. 2016 a odrážel dobu, kdy v novostavbách převažoval plyn a tepelná čerpadla byla „špičkou ledovce“. Text byl přepracován podle zákona o hospodaření energií a vyhlášky o energetické náročnosti budov, zákona o ochraně ovzduší, vodního zákona, vyhlášky o požadavcích na výstavbu, nařízení EU o ekodesignu a o fluorovaných plynech, směrnice o energetické náročnosti budov, podmínek Nové zelené úsporám 2026, statistiky MPO za rok 2025 a doporučení Státního zdravotního ústavu. Ceny a náklady jsou orientační k datu aktualizace; podmínky dotací a úvěrů ověřte v aktuálních závazných pokynech programu.

1. Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, § 7 a § 7a, https://www.e-sbirka.cz/sb/2000/406
2. Vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov, § 6 a příloha č. 3, https://www.e-sbirka.cz/sb/2020/264
3. Vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, § 19 a § 45–48, https://www.e-sbirka.cz/sb/2024/146
4. Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, § 17, § 41 a příloha č. 11, https://www.e-sbirka.cz/sb/2012/201; Ministerstvo životního prostředí: Od prvního září začne platit zákaz používání kotlů 1. a 2. emisní třídy (20. 5. 2024), https://mzp.gov.cz/cz/pro-media-a-verejnost/aktuality/archiv-tiskovych-zprav/od-prvniho-zari-zacne-platit-zakaz-pouzivani
5. Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon, § 8 a § 17, https://www.e-sbirka.cz/sb/2001/254
6. Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, příloha č. 1, https://www.e-sbirka.cz/sb/2021/283
7. Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, § 12 a příloha č. 3, https://www.e-sbirka.cz/sb/2011/272
8. Nařízení Komise (EU) č. 813/2013 (ekodesign ohřívačů pro vytápění), 2015/1189 (kotle na tuhá paliva) a 2015/1185 (lokální topidla na tuhá paliva), https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2013/813/oj , https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2015/1189/oj , https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2015/1185/oj
9. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/573 o fluorovaných skleníkových plynech, příloha IV, https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2024/573/oj
10. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1275 o energetické náročnosti budov, čl. 7 a čl. 17, https://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2024/1275/oj
11. Ministerstvo průmyslu a obchodu / TZB-info: Bufka, A., Blechová Tourková, J. – Dodávka tepelných čerpadel na trh v České republice v roce 2025 (21. 4. 2026), https://vytapeni.tzb-info.cz/tepelna-cerpadla/29719-dodavka-tepelnych-cerpadel-na-trh-v-ceske-republice-v-roce-2025
12. Nová zelená úsporám: Bezúročný úvěr, https://novazelenausporam.cz/bezurocny-uver/ ; NZÚ Light pro zranitelné domácnosti, https://novazelenausporam.cz/nzu-light-zranitelne-domacnosti/ ; MŽP: Finální podoba programu Nová zelená úsporám je tu (28. 5. 2026), https://mzp.gov.cz/cz/pro-media-a-verejnost/aktuality/archiv-tiskovych-zprav/finalni-podoba-programu-nova-zelena-usporam-je-tu-domacnosti-mohou-zacit-s-pripravou-zadosti ; MŽP: V úterý 3. září se otevírá příjem žádostí o dotaci na výměnu všech starých kotlů (27. 8. 2024), https://mzp.gov.cz/cz/pro-media-a-verejnost/aktuality/archiv-tiskovych-zprav/v-utery-3-zari-se-otevira-prijem-zadosti-o
13. TZB-info: Nová zelená úsporám 2026 – zvýhodněné úvěry pro rodinné domy (4. 6. 2026), https://stavba.tzb-info.cz/zelena-usporam-na-tzb-info/29930-nova-zelena-usporam-2026-zvyhodnene-uvery-pro-rodinne-domy
14. ČEZ Distribuce: Podmínky distribučních sazeb – domácnost (cenový výměr ERÚ č. 14/2025, platnost od 1. 1. 2026), https://www.cezdistribuce.cz/file/edee/distribuce/ceniky/ceniky-a-podminky/podminky_distribucnich_sazeb_domacnost.pdf ; TZB-info: Hodboď, J. – K získání sazby elektřiny D57d pro tepelné čerpadlo a elektrické vytápění vede více cest, https://vytapeni.tzb-info.cz/tepelna-cerpadla/24249-k-ziskani-sazby-elektriny-d57d-pro-tepelne-cerpadlo-a-elektricke-vytapeni-vede-vice-cest
15. Státní zdravotní ústav / NZIP: Teplá voda – zdravotní rizika, https://www.nzip.cz/clanek/831-tepla-voda-zdravotni-rizika ; TZB-info: Hodboď, J. – Proti legionelám: řízená teplotní dezinfekce, https://voda.tzb-info.cz/priprava-teple-vody/24926-proti-legionelam-rizena-teplotni-dezinfekce
16. TZB-info: Lyčka, Z. – Pohledem znalce: Povinné zapojení bezpečnostního dochlazování zdrojů tepla na pevná paliva, https://vytapeni.tzb-info.cz/vytapime-pevnymi-palivy/17965-pohledem-znalce-povinne-zapojeni-bezpecnostniho-dochlazovani-zdroju-tepla-na-pevna-paliva
17. ČESKÉSTAVBY.cz: Čím topit v roce 2026 nejlevněji? (18. 7. 2026), https://www.ceskestavby.cz/clanky/cim-topit-v-roce-2026-nejlevneji-velke-srovnani-tepelneho-cerpadla-plynu-pelet-dreva-a-elektriny-36243.html ; Nová zelená úsporám 2026 pro rodinné domy (29. 5. 2026), https://www.ceskestavby.cz/clanky/nova-zelena-usporam-2026-pro-rodinne-domy-na-co-lze-ziskat-dotaci-a-na-co-zvyhodneny-uver-36035.html ; Samostatným plynovým kotlem se ještě ohřejeme (10. 2. 2026), https://www.ceskestavby.cz/clanky/samostatnym-plynovym-kotlem-se-jeste-ohrejeme-ek-zrusila-navrh-jejich-zakazu-od-roku-2029-35644.html ; Jak připravit vytápění na zimu bez pokut a havárií (19. 9. 2026), https://www.ceskestavby.cz/clanky/jak-pripravit-vytapeni-na-zimu-bez-pokut-a-havarii-pruvodce-prevenci-technikou-a-legislativou-36484.html ; díl 14 seriálu: Komín v novostavbě, https://www.ceskestavby.cz/jak-se-stavi-dum/kominy-kominove-systemy-vlozky-5280.html