Když nedovolíte hladký start mšicím z rostlin, které využívají jako své primární „zimní“ hostitele, máte skoro vyhráno. Jenže to je spíš štěstí než pravidlo. Místo toho většinou likvidujete už rozběhlou invazi rostlinné šťávy sajících hmyzáků. Že už je pak na radikální zákrok trochu pozdě? Ne, ale je to pracné.
Nejprve musíme zmínit řešení, která teď přichází ex-post, a měli jste je vykonat dříve. Spadá sem to, že na podzim odstraníte ze zahrady shozené listí, ošetříte kůru ovocných stromů vápnem (protože tady všude vyčkávají vajíčka mšic). A to, že v časném jaře zahradu důsledně poryjete. Vajíčka se totiž mohou nacházet v povrchové vrstvě hlíny, a jsou citlivá na mráz. Takže rytím jim narušíte jejich úkryt a necháte je vymrznout. To, že máte na zahradě záplavu mšic teď, značí, že jste tyhle pozdně podzimní a časně jarní úkony nejspíš vynechali. Další rok už tuhle chybu neopakujte. Ale co dělat teď?
Neusnadňujte mšicím jejich život
Když už se ve vegetační sezóně někde mšice projevují, jistě byste je neměli nechávat bez povšimnutí. Jinak budou k nezastavení. Sbírejte opadané a seschlé listoví, které už vysály. V jeho záhybech většinou odpočívají další generace, připravené ke startu. Probírejte se napadenými rostlinami, kontrolujte jejich záhyby a úžlabí. Právě tam sesedají mšice nejvíce. Nezapomeňte při prohlídce otáčet listy rubem nahoru, abyste se podívali, jestli náhodou nehodují i tam. A co pak? Oklepávání moc nefunguje, lepší je rozmáznout je prstem. Tam, kde jich je opravdu masivně mnoho, se vyplatí celý list odstřihnout a zlikvidovat.
)
Zní to drsně, ale na druhé straně tím rostlině odlehčíte. Je pro ni snazší zahladit jednu ránu, než pracně vyživovat vysávaný list (který je stejně odsouzen k záhubě) na němž si pochutnávají mšice. Dost často také zaznamenáte, že mšice masivně zaútočí na jeden jediný exemplář rostliny. Tu pak v průběhu několika generací využívají jako základnu k expanzi na celý záhonek, políčko a zahradu. Vyplatí se tuhle rostlinu rovnou oželet, odstřihnout a zlikvidovat. Výrazně tím zpomalíte jejich nástup, získáte čas. A v případě mšic hraje čas ve váš neprospěch.
)
Když zlikvidujete napadený list nebo rostlinu hned z kraje sezóny, zabráníte tím populačnímu boomu mšic. Dnes jsou jich desítky, za dva týdny jich budou tisíce. A pak miliony. Zaříznout je hned u startu je naprosto nezbytné.
Jak mšice nepustit dál do zahrady
Řekněme, že jste podzimní a časně jarní prevenci nepodcenili. Mšice jste neměli, a ani o jejich přítomnost nestojíte. Vynikajícím nápadem pak je vysázet kolem zahrady ochrannou „bariéru“ rostlin, které jim nevoní. Můžete to zkusit plošně (kolem celé zahrady), ale taky bodově, jen v rámci produkčních částí zahrady. Anebo jen volně, v trsech mezi záhonky. Funguje to víc než dobře.
Mezi rostliny, k jejichž schopnostem patří odpuzování mšic, patří například heřmánek, máta, bazalka, levandule, povijnice nebo saturejka. Naprosto vynikající je aromatický kopr (ten se navíc mezi záhonky docela ztratí a je praktický), anebo pažitka, česnek. Ten seznam rostlin, které mšice nemilují, je pochopitelně obsáhlejší. Například překrásné afrikány patří mezi velmi užitečnou ozdobu zahrady, která se umí infestaci bránit.
)
Chytré řešení tedy nabízí různé aromatické bylinky vysazené do květináčků, které můžete mezi záhonky volně přesouvat podle toho, kam zrovna potřebujete mšice nepustit nebo je chcete vystrnadit. Navíc to vypadá hezky. Další rada je prostá.
Dostaňte je na jedno místo a udeřte!
Tak jako jsou rostlinky, které mšicím nevoní, jsou i takové, které je lákají. I když se preference těch 850 druhů mšic, které se v Evropě mohou vyskytovat, liší, pro většinu z nich je lichořeřišnice přirozený magnet. A téhle magnetické přitažlivosti se dá využít.
Lichořeřišnici využijete jako lapač a sběrnici mšic, na níž je pak budete likvidovat. Je to opatření, které musíte průběžně kontrolovat. Abyste mšice jen nelákali a nenechávali je expandovat dál. Jinak podobně, jako tuto květinu, mají mšice zvláštní choutky pro žlutě kvetoucí rostliny. Asi nějaká jejich svérázná libůstka. Proto se vyplatí instalovat žluté lapače, lepítka a další chytré pasti, které s touto barvou pracují. Mšice jsou také „lákány“ košťálovinami.
)
Pomáhejte rostlinám v první linii
Rostliny, které mšice napadly a teď na nich hodují, bez vaší pomocí dlouho nevydrží. Mšice takové rostlině doslova pouští žilou, a oslabují ji. Když ale začnete takovou rostlinu v rozumné míře dotovat živinami, posílíte ji a tím i jejích schopnost bránit se. Mšice, na které nečeká snadná kořist (rostlina s nimi může bojovat různými způsoby, například chemicky, zhořknutím), to poměrně brzy přestane bavit. A ideální samozřejmě je, když k napadené rostlině v této fázi dorazí na pomoc přirození nepřátelé mšic.
Mohou to být škvoři, zlatoočka a jejich dravé larvy, slunéčka sedmitečná. Tyto hmyzí patroly jsou naprosto nepřekonatelné. Háček je v tom, že na ně zřídka narazíte v zahradě, kde se všechno stříká průmyslovou chemií (což je dobrý důvod všechno hned chemicky neošetřovat, a dávat prostor přírodním řešením). Užitečný hmyz můžete všemožně lákat, nabízet mu bydlení. A on vám za to rád přispěchá na pomoc v boji se mšicemi.
)
Ano, každé pro biologického boje má i své proti. Mšice ochotně spolupracují s mravenci (kteří jsou jindy docela užiteční), a mravenci mohou proti hmyzím ochráncům zasáhnout. To, co potřebujete, je udržet mravence ze hry. Většinou pomůže aplikaci kávové sedliny, sůl, koření-paprika nebo skořice, poprášení v okolí napadené rostliny. Mravenci si nechají zajít chuť, a užiteční hmyzáci se pak pustí do mšic.
Přeci se na to nebudete jen dívat
Pochopitelně, že zahradník nerad zůstává jen v roli pasivního diváka, který jen sbírá popadané listí, stříhá nůžkami ty nejnarušenější části rostlin, roznáší květináče s vonnými odpuzovači a čeká, až slunéčka nebo zlatoočka posvačí.
Kromě toho všeho je totiž pro úspěch mise nasadit úderné prostředky, domácí postřiky. Které se od těch průmyslových liší svou šetrností. Vůči konkrétní rostlině, vaší zahradě i přírodě. A máte samozřejmě pravdu, domácí recepty na olejové emulze, výluhy a postřiky nejsou „až tak“ účinné. Jejich aplikací ale dáváte šanci k projevu ostatním obranným mechanismům.
)
Jaké varianty se nabízí? K populárním řešením patří například postřik z mléka, česneková nebo koprová voda, bylinné nálevy a jíchy, výluh-vývar z tabákových listů, rajčatový nálev a odvar z rebarbory, mýdlové a octové směsi, nebo aplikace z šumivých nápojů. S jejich nasazením ale nesmíte otálet, protože mšice taky na nic nečekají. Špičkový a vyčerpávají přehled možných variant, nabízí například článek 12 rad, jak si vyrobit domácí postřiky proti mšicím.
)
